|
|
Mluva mladší generace obyvatel Frýdku-Místku
Janáková, Bára ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
V práci jsme zjišťovali stav nářečních prostředků v mluvě středoškolských studentů ve Frýdku- Místku. Předpokládali jsme velkou míru nivelizace tradičního nářečí, proto jsme se zaměřili na jevy, o kterých víme, že jsou v mluvě města stále používané. Jedná se zčásti o jevy vyskytující se i v moravských nářečích. K výzkumu jsme použili metodu sociolingvistického rozhovoru, která je určena pro výzkum běžné mluvy. Výzkumný vzorek byl stanoven tak, aby se respondenti v sociologických faktorech lišili pouze minimálně, tudíž jsme v analýze žádný z těchto faktorů záměrně nesledovali. Ve většině zkoumaných jevů se zachovaly varianty mající interdialektickou platnost, nebo varianty vyskytující se i v jiných dialektech. Stále používaná je oblastní výslovnost hláskové skupiny -mě- jako [mje], která je však typická i pro moravské dialekty.
|
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
|
|
Adaptace vlastních jmen v českoamerických periodikách na konci 19. st.
Burdová, Kateřina ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Bakalářská práce mapuje proces adaptace vlastních jmen ve vybraných periodikách z konce 19. století vydávaných českými imigranty v USA. Na základě analýzy periodik z Knihovny Náprstkova muzea v Praze vznikl soupis vlastních jmen, který je zkoumán z hlediska hláskosloví, morfologie včetně slovnědruhové konkurence (Cedar Rapidský - Cedar Rapids) a syntaxe, přeložené a nepřeložené podoby (Nová Praha - New Prague) atd. U vlastních jmen je zohledněna jejich toponymická a antroponymická příslušnost. Kromě průzkumu adaptace vlastních jmen práce zároveň shrnuje dosavadní bádání o českoamerických periodikách a procesy adaptace proprií při česko-anglické interferenci.
|
|
|
Adjektivum poslední v systému české slovní zásoby. Diachronní pohled
Gabrielová, Hana ; Martínek, František (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje vývoj postavení adjektiva poslední v systému české slovní zásoby se zvláštním zaměřením na češtinu doby střední. Vychází jednak ze slovníkových prací zachycujících lexikum starší češtiny, jednak z anotované databáze dokladů sestavené na základě excerpce korpusů textů češtiny doby střední. Po stručné kapitole nastiňující "předčeský" kontext následuje podrobný rozbor lexikografických zpracování adjektiva poslední ve staré češtině. Druhá část je věnována analýze sémantiky adjektiva ve střední češtině, založená zejména na komponentové analýze a rozboru syntagmatických vztahů. Snaží se rovněž postihnout nepodstatnější vývojové změny.
|
|
|
Český jazyk v Protektorátu na příkladu vybraných periodik
Hudečková, Hana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce popisuje prostředky totalitního jazyka, shrnuje dosavadní bádání o jazyce za protektorátu a charakterizuje protektorátní jazyk na oficiálních periodikách. Data byla zpracovávána na vytvořeném korpusu, který byl sestaven ze dvou protektorátních periodik Arijského boje a Národní politiky. Ke zpracování dat byly použity všechny dostupné nástroje programu OpennOffice.org 3.3 a pomocí programu K-words, který je dostupný online na <www.korpus.cz>. Práce je zaměřena na pravopis, slovotvornou rovinu, lexikálně-sémantickou rovinu a morfologickou rovinu. V oblasti pravopisu je pozornost zaměřena na velká písmena a na interpunkci. V rovině slovotvorné na zkratky, v rovině lexikálně-sémantické na jazykový obraz Židů, klíčová slova a na výskyt germanismů v českém textu. V rovině morfologické se zabývá zacházením s germanismy, přesněji s toponymy. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že docházelo k nejednotnosti zápisu velkých písmen u některých výrazů, u jiných docházelo k vývoji a u některých byl zápis s velkým písmenem od počátku protektorátu striktně dodržován. Zaznamenali jsme častý výskyt tzv. ironických uvozovek. Vypozorovali jsme vyšší frekvenci zkratek v korpusu. Dále jsme zjistili, že Národní politika byla ohledně antisemitské rétoriky výrazně zdrženlivá na rozdíl od Arijského boje,...
|
|
|
Tvorba specializovaného korpusu banátské češtiny a jazyková analýza vybraných jevů
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je tvorba specializovaného korpusu mluvené banátské češtiny. V teoretické části je popsán historický kontext a jazyková situace na území Banátu s důrazem na stav od 90. let 20. století do současnosti. Následuje podrobné nastínění problematiky specializovaných jazykových korpusů se zaměřením na korpusy mluvené češtiny. Podrobně je zdokumentována samotná tvorba specializovaného korpusu BANÁT (metoda sběru, zpracování a přepisu nahrávek; vytvoření korpusu a jeho zveřejnění). Následný empirický výzkum a analýza příklonek, přivlastňovacích zájmen, záporných zájmen a zájmenných příslovcí a příklonek v bígerské mluvené češtině potvrdily statisticky signifikantní odlišnost od stavu současné češtiny na našem území (u všech sledovaných jevů kromě příklonek). Klíčová slova Banát, banátská čeština, Bígr, čeština v zahraničí, korpus BANÁT, mluvený jazyk, specializované korpusy, tvorba korpusu, zájmena
|
|
|
Jazyk české menšiny ve vesnici Repinka na Sibiři
Hakenová, Barbora ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Repinka a jejím okolí (Voskresenka, Novohrádka) v Rusku, v Omské oblasti (Kalačinském rajónu), a to v těchto jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické a okrajově také lexikální. Vzhledem k tomu, že lidé mladších generací už česky vůbec nemluví, byl výzkum zaměřen pouze na mluvu nejstarších generací, tedy osob starších pětapadesáti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých vystěhovalců do oblastí bývalého carského Ruska. Více se zaměřuje na oblasti, které nějak souvisejí s emigrací na Sibiř. Dále popisuje dosavadní výzkumy, které byly provedeny v české komunitě v Omské oblasti. Přináší informace o tamních nositelích českého jazyka. Tato jazyková enkláva u nás nebyla nikdy popsána, doposud se jí zabývali pouze badatelé z Ruské federace. K práci byly použity přepisy nahrávek mluvených projevů a zápisy modliteb, v nichž byla čeština zaznamenána cyrilicí. Výsledky výzkumu jsou vysvětleny postupně pro každou jazykovou rovinu. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení tohoto nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, a prvkům ovlivněných cizími jazyky (zejména ruštinou, méně pak ukrajinštinou). V závěru práce...
|
|
|
Grafika a jazyk inzertní rubriky v čechoamerickém texaském periodiku Svoboda
Jirků, Veronika ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tématem této bakalářské práce je popis vývoje jazyka inzertní rubriky v českoamerickém periodiku Svoboda, vydávaném od roku 1885 do 60. let 20. století v Texasu. V úvodních kapitolách stručně shrnujeme historii českého vystěhovalectví do USA, krátce představujeme čechoamerickou texaskou komunitu s důrazem na žurnalistickou činnost jejích členů a charakterizujeme formální i obsahovou stránku analyzovaného periodika. V hlavní části práce postupně analyzujeme čtyři ročníky týdeníku Svoboda na základě excerpce vybraných čísel z let 1886, 1906, 1926 a 1947. Změny sledujeme v rovině hláskoslovné, tvaroslovné, lexikální i syntaktické a pozornost je rovněž věnována grafice některých jevů, a to zvláště vlivu angličtiny. Ke komparaci výsledků našeho výzkumu využíváme výsledky dosavadního jazykovědného bádání.
|
|
|
Psaní velkých písmen v samostatně vydaných českých Nových zákonech 15. a 16. století
Nývltová, Martina ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem psaní velkých písmen ve starých českých tiscích samostatně vydaných Nových zákonů. Pro tento výzkum bylo vybráno sedm Nových zákonů (jeden prvotisk a šest tisků ze 16. století), ze kterých byly analyzovány dva úseky. Metodicky vycházíme z článků Fidlerové, Dittmanna a Vladimírové (2010) a Fidlerové (2013) o používání majuskulí v raněnovověkých českých tištěných biblích. Zabýváme se velkými písmeny z lexikálního hlediska, podle slovních druhů. Substantiva, adjektiva a numeralie byly rozděleny do dílčích kategorií podle zmiňovaných studií a následně bylo vypočítáno procento majuskulí v každé z těchto skupin. Zjištěné skutečnosti jsou průběžně porovnávány s výchozími studiemi. Práce obsahuje množství grafů a tabulek, které přehledně podávají výsledky bádání. Oproti předcházejícím výzkumům jsme se zabývali i celky slov tištěnými dohromady s předcházející předložkou.
|
|
|
Český jazyk na náhrobních kamenech v Iowě v USA
Měkotová, Barbora ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Eckertová, Eva (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat český jazyk na náhrobních kamenech na vybraných hřbitovech ve státě Iowa v USA, a to na základě fotodokumentace provedené za spolupráce s Američany a fotodokumentace iowských hřbitovů přístupné na internetových stránkách. První část práce se věnuje vystěhovalectví do USA, vývoji osídlení českých přistěhovalců a české komunitě v Iowě. Dále je v textu uvedena problematika náhrobních nápisů jako svědectví o asimilaci přistěhovalců. Na základě dostupných dat jsou v příloze uvedeny fotografie zkoumaných náhrobků a současně přepsány nápisy na nich uvedené. Následuje lingvistická analýza textů, kde se zohledňuje vliv angličtiny. Práce vychází ze studií E. Eckertové, která se věnovala výzkumu českého jazyka na náhrobcích v Texasu.
|
host ::
RSS.