|
| |
|
| |
|
|
Problematika začínajícího učitele v současné škole
Bučková, Kateřina ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začínajícího učitele v současné škole. Práce je koncipována jako teoreticko-empirická. V teoretické části se věnuje zpracování problematiky začínajícího učitele na základě uvedené literatury, zamýšlí se především nad vysokoškolskou přípravou studentů učitelství, profesním startem začínajících učitelů a jejich uváděním do praxe. Empirická část se opírá o kvalitativní případovou studii. Zaměřuje se na vnímání fenoménu začátečnictví v učitelské profesi, a to z pohledu ředitele školy, zkušených učitelů, studenta i z pohledu samotných začínajících učitelů. Cílem práce je co nejpodrobněji zmapovat postavení začínajícího učitele v konkrétním školním prostředí a objasnit, jak účastníci studie v daném prostředí tuto pozici a vzájemné vztahy chápou. Studie chce přispět k vytvoření prostoru pro aktivní (vědomý) postoj ke skutečnosti příchodu začínajícího učitele do školního prostředí a navodit debatu o možnostech využití výsledků studie k případné vhodné změně vnímání začínajícího učitele v sociálních vztazích v dané škole.
|
|
| |
|
|
Historický vývoj domu čp. 136 v centru Kutné Hory
Pavelková, Linda ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Diplomová práce Historický vývoj domu čp. 136 v centru Kutné Hory se zaměřuje na dějiny jednoho konkrétního domu v Kutné Hoře. Jedná se o středověký dům s gotickými základy, který se nachází na jižním okraji historického jádra města. Dům je stavebním dokladem historického vývoje od počátků města po současnost. Hlavním cílem práce bylo vyhledat co nejvíce dostupných informací, které by se jakýmkoli způsobem dotýkaly dějin tohoto domu. Primárním pramenem pro tuto byly přepisy městských knih od Jana Fialy. Vyhledané informace jsou zasazeny do kontextu dané doby. V současnosti na domě probíhá rozsáhlá rekonstrukce, o které pojednává druhá stěžejní část práce. Tato část zahrnuje jak samotný popis rekonstrukce, tak popis zrestaurovaných gotických portálů a popis několika nálezů, které při rekonstrukci byly v domě nalezeny. Závěr shrnuje a zobecňuje myšlenky rozpracované v samotném textu.
|
|
| |
|
|
(Ne) Důležitost vzdělání pro děti z romských rodin
Jará, Marie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce sleduje problematiku vzdělávání dětí z romských rodin. Prostřednictvím krátkého pohledu do historie romské národnostní menšiny mapuje vztah těchto dětí ke škole, spolužákům a jako nejdůležitější vztah ke vzdělání. Práce zmiňuje úskalí, na které naráží proces vzdělávání - diskriminace, segregace, romský jazyk a tradiční romská výchova. Také nabízí možnosti řešení, jakými je asistent pedagoga, přípravné ročníky či multukulturní výchova, Na závěr práce jsou zmíněny i nestátní neziskové organizace pracující s touto skupinou dětí.
|
|
|
Kostel Panny Marie Vítězné a kult Pražského Jezulátka
Havelková, Tereza ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Práce obsahuje informace o historii karmelitánského kostela Panny Marie Vítězné a Pražského Jezulátka a místech, na kterých je ve světě kult Pražského Jezulátka rozšířen a jakým způsobem zde vešlo ve známost. První část práce se zaměřuje na historii kostela Panny Marie Vítězné včetně údajů o předcházejícím luteránském kostele Nejsvětější Trojice, jehož přestavbou dnešní chrám vznikl potom, co byli luteráni z kostela po bitvě na Bílé hoře vypovězeni a kostel získali bosí karmelitáni. Tato část je uzavřena shrnutím informací o tom, kdo získal kostel a karmelitánské klášterní budovy po jejich zrušení při josefínských reformách, a jejich následném spravování maltézskými rytíři a návratem karmelitánských kněží po roce 1990. Další část práce se zabývá historií Pražského Jezulátka, jeho původem ještě před dobou, než se dostalo do Prahy a jeho osudy za třicetileté války. Jsou obsaženy základní informace o jeho vlastnících a karmelitánském řádu. V poslední části práce následuje popis Pražského Jezulátka, jak a kým je oblékáno a jmenuje nejznámější dárce šatů ve sbírce Jezulátka. Další údaje se týkají šíření kultu po Čechách a později po ostatních zemích celého světa. Jsou zde popsány nejznámější místa, kde je Pražské Jezulátko uctíváno.
|
|
|
Svatba: Tradiční přechodový rituál v kontextu 21. století
Hrušková, Zuzana ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce s názvem Svatba: Tradiční přechodový rituál v kontextu 21. Století je zaměřena na svatbu z perspektiv různých společensko-vědních disciplín. Její praktická část práce se zabývá aktuálními postoji mladých lidí ke svatbě a svatebním zvykům. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol. V první kapitole je svatba dána do kontextu celého systému rituálů, aby bylo možné lépe pochopit její význam a důležitost. Druhá kapitola práce se věnuje historii svatebního obřadu a to zejména u Germánů a Římanů, ze kterých vychází i naše současné svatební tradice. Z demografického a právního pohledu je pak obřad popsán v kapitole třetí. Zde se dočteme například o vývoji sňatečnosti a sňatkovém věku v České republice nebo formálních náležitostech nutných k uzavření sňatku. Praktickou část práce lze nalézt v kapitole čtyři. V této kapitole se dočteme o průběhu výzkumu a zároveň jsou zde prezentovány výsledky, které jsou porovnány s jinými studiemi zabývající se stejným tématem.
|
|
|
Evropské poutní místo pohledem 21. století
Girgelová, Jana ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Putování spolu s vykonáváním poutí a navštěvováním poutních míst vždy patřilo neodmyslitelně do lidského života. Kořeny křesťanských poutních míst navazujících na židovskou tradici najdeme zřejmě v Jeruzalémě. V současné době i moderní člověk má potřebu stále tato místa vyhledávat a obracet se na ně nejen v nouzi. Práce popisuje základní momenty týkající se poutních míst a jeho proměn v dějinách. Také se zabývá jedním z nejnavštěvovanějších evropských poutních míst, které se nachází ve Francii - Lurdy. Zahrnujeme je mezi kulturní dědictví a chápeme jako součást evropské identity. Toto místo není jen další v řadě evropských chrámů a kostelů, kde obdivujeme památky. Ale toto místo nás stále dokáže oslovit i duchovně. Lurdy patří mezi mariánská poutní místa a jsou proslaveny díky Bernadettě Soubirous, která v roce 1858 měla opakovaně zjevení Panny Marie. Práce se snaží mimo jiné také vystihnout význam poutních míst pro člověka středověkého a moderního a popsat, jaké postoje k nim zaujímají či jak se jejich přístup změnil.
|
host ::
RSS.