|
|
Příspěvek k životu a finančním poměrům Václava Budovce z Budova
Bešíková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Bakalářská práce pojednává o životě a finančních transakcích Václava Budovce z Budova. První část je věnována rodovému původu, studiu, politické dráze, majetkovým poměrům a rodinným vztahům výše zmíněného aristokrata. Hlavní část práce představuje šlechticovy finanční vztahy s dlužníky a snaží se zrekonstruovat úhrny půjček a jejich splácení. V poslední části je popsána stavba odpovídajícího rodového sídla a závěr. Práce si klade za cíl uceleně pojednat o životě Václava Budovce z Budova a přinést o něm zatím neznámé informace a fakta.
|
|
|
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620
Šmíd, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrachová, hana (oponent)
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620 Tato diplomová práce pojednává o roli kriminality v každodenním životě na náchodském panství a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620. Pokusil jsem se popsat způsob práce městských soudů. Jak přistupovali k jednotlivým deliktům a s jakými svody raněnovověkého práva pracovaly. Provedl jsem statistické vyhodnocení všech kriminálních deliktů, o nichž byl nalezen záznam v náchodském, či nymburském archivu. Pracoval jsem především se smolnými knihami a doplňkovým soudním materiálem včetně ortelních manuálů apelačního soudu, které jsou uloženy v Praze. Využil jsem moderních historických metod (např. historická antropologie a mikrohistorie) i klasických postupů právní historie. Snažil jsem se objasnit postoje raněnovověké společnosti ke kriminálním deliktům i problematickým fenoménům jako je předmanželský sex, sebevražda, znásilnění a čarodějnictví. Zabýval jsem se také skladnou trestů, které městské soudy vynesly. Dále jsem sledoval fakt, že rozhodnutí soudu bylo možné zvrátit. Soud byl otevřen přímluvám přátel odsouzených, vrchnostenských úředníků i místních kněží. Došel jsem k závěru, že nebylo velkých rozdílů mezi prací náchodského a nymburského soudu. Je zřejmé, že jako všechny městské...
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek vodní...
|
|
|
Fuggerové a jejich kontakty s Habsburky v 15. a 16. století
Svačinová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se snaží prokázat politickou a finanční spolupráci kupeckého domu Fuggerů a panovnického rodu Habsburků především v období druhé poloviny 15. a první poloviny 16. století. Pohlíží na jejich vztahy v kontextu všeobecného vývoje Evropy. Popisuje příchod prvního Fuggera Hanse do Augšpurku v roce 1367, dále "zlatou éru" rodu pod vedením Jakoba Fuggera Bohatého, kdy byly vztahy s Habsburky nejtěsnější. Korunovace Maxmiliána I. a Karla V. jsou toho jasným dokladem. Po Jakobově smrti se vedení rodinného podniku ujal Anton Fugger. Přestože fuggerovský majetek dosáhl v roce 1546 svého vrcholu, během tohoto období se kontakty s Habsburky pozvolna uvolňovaly. Zároveň započal cílený ústup z důlního podnikání a finančnictví směrem k dálkovému obchodu a nákupu nemovitostí. Anton už nemohl dosáhnout pozice svého strýce, jako "císařského bankéře", a proto odmítl být jen figurkou na šachovnici habsburských zájmů. "Útěk na venkov" byl, zdá se, promyšlenou strategií, jak zachovat stávající jmění a zároveň posunout rod ve společenské hierarchii o krok výše. Klíčová slova Fuggerové, Habsburkové, peníze.
|
|
|
Mistři, tovaryši a účedníci vybraných novobydžovských cechů za třicetileté války
Nebeská, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Wimmrová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá vývojem trí novobydžovských cechu za tricetileté války. Jedná se o cech reznický, kožešnický a tkalcovský. Téma je zpracováno na základe dostupné literatury a cerpá z pramenu uložených ve Státním okresním archivu v Hradci Králové. Na základe výzkumu a rozboru cechovních statut a knih uvedených cechu pojednává práce o fungování cechovních organizací. V jednotlivých kapitolách je popsán vývoj cechu a celá cechovní hierarchie se zamerením na postavení clenu a uchazecu o clenství v uvedených ceších.
|
|
|
Soudní spor mezi Kateřinou Karygkovou a Novým Městem Pražským
Benďáková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chmelař, Jiří (oponent)
Kateřina Karygková vedla soudní spory s Novým Městem pražským trvající přes dvě desetiletí a týkající se problémů s lidmi ze Svejpravic. Po svých předcích zdědila pozemky ve vsi Svejpravicích, Chvalech, Babicích a Lhotě. Svejpravice však byly v držení Nového Města pražského, které majestátem potvrdil král Jiří z Poděbrad, Vladislav Jagellonský a Ferdinand I. I když tato vesnice patřila pod správu novoměstské rady, stále zde měly pozemky také soukromé osoby a jednou z těchto osob byla Kateřina Karygková. Opakovaně podávala žaloby na několik lidí z této vesnice, kteří jí činili škody na jejím majetku. Dalším problémem byl samotný spor o ves Svejpravice, z dostupných dokumentů totiž vyplývá, že Nové Město pražské si činilo nároky na větší část vesnice, než mělo v držení. Příčinou těchto sporů bylo vykopání mezníků vyměřující pozemky jednotlivých majitelů a absence pamětníků, kteří by ukázali umístění jednotlivých vykopaných mezníků. Četné a opakované stížnosti ze strany paní Kateřiny ukazují na to, že Nové Město pražské je buď nebralo příliš na vědomí, nebo jejich poddaní nerespektovali rozhodnutí novoměstské rady a komorního soudu. Převážná část soudních sporů spadá do 60. let 16. století, kdy paní Kateřina podává opakovaně stížnosti na lidi ze Svejpravic, že jí činí škody na jejím majetku a žádá odpovídající...
|
|
|
Nikola Tesla - Génius, který změnil svět
Fexová, Lucie ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Nikola Tesla - Génius, který změnil svět Tato bakalářská práce pojednává o životě a díle srbského vynálezce Nikoly Tesly a věnuje se především létům, která strávil v Americe. V kontextu doby je vyzdvižen význam jeho vynálezů, z nichž některé výrazně ovlivnily technologii dnešního světa. Největší prostor v práci zaujímají dva Teslovy celoživotní spory, které ovlivnily jak jeho kariéru, tak osobní život. První z nich, takzvaná "válka o proudy", probíhal mezi Teslou a Edisonem. Druhý vedl Tesla s Marconim, když se spolu soudili o vynález rádia. Vývoj obou sporů je popsán po historické, ekonomické i technologické stránce, kdy je kladen důraz především na následky pro dnešní dobu. V závěru práce jsou představeny některé další Teslovy méně známé vynálezy a různá uznání, která za svůj přínos vědě získal.
|
|
|
Poslední Rožmberkové a páni z Hradce
Potůček, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stejskal, Aleš (oponent)
Jihočeská krajina, kdysi nehostinná, močálovitá a plná pralesů, neprostupných bažin a divokých řek, již v raném středověku lákala lidi k osídlování a zvelebování tohoto zvláštního a uchvacujícího koutu českých zemí. Pro české dějiny jsou jižní Čechy velice důležité. Projíždíme-li ještě dnes touto částí země, třeba jako turisté, zaujmou nás nejen krásy zdejší přírody, ale také četné historické památky, jejichž hustota je v tomto koutu České republiky obzvláště velká. Je to totiž kraj spojený s dlouhou tradicí významného rodu Vítkovců, potažmo jejich následovníků: pánů z Rožmberka, pánů z Hradce, pánů z Landštejna, ze Stráže a ze Sezimova Ústí. Předmětem této práce budou však jen dva nejvýznamnější rody, vzniklé z vítkovské linie, a to páni z Hradce a z Rožmberka. Oba tyto významné rody zanechaly v české historii nesmazatelnou stopu. Abychom mohli lépe pochopit dějiny rodů svázaných s jižními Čechami, musíme připomenout specifické historické problémy této oblasti, které pramení mj. z její polohy na rozhraní Čech a Rakouska, z národnostního složení obyvatelstva, poměru sil mezi pány a poddanými, náboženské problematiky (nanejvýš zajímavý problém zrodu husitského hnutí), nebo hospodářských dějin, jejichž doménou je v tomto kraji zcela nepochybně rozvoj rybníkářství. Všechny tyto otázky jsou důležité, protože se...
|
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
| |
host ::
RSS.