|
|
Právní úprava rostlinolékařské péče
Schlesinger, Petr ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
62 Sedmá kapitola: Závěr Základním cílem předkládané diplomové práce je popis a rozbor platné právní úpravy rostlinolékařské péče v České republice a v komunitárním právu. Rostlinolékařská péče zahrnuje v současnosti tři základní oblasti, které jsou upraveny právem. Jedná se o opatření proti šíření a zavlékání škodlivých organismů, oblast přípravků na ochranu rostlin a oblast mechanizačních prostředků. Cílem současné rostlinolékařské péče je péče o zdraví rostlin. Tento pojem sám o sobě implikuje nejenom opatření proti šíření a zavlékání škodlivých organismů, nýbrž - a fakticky převážně - prevenci. Historický exkurz vývoje právní úpravy rostlinolékařské péče ukázal na příkladech, že se nejstarší právní úprava rostlinolékařské péče v českém i komunitárním právu týkala pouze izolovaných škodlivých organismů a boje proti nim. V československém a později českém právním řádu byla rostlinolékařská péče až do roku 1996 součástí zákonů o rostlinné výrobě. Až etapa samostatných zákonů o rostlinolékařské péči se stala výrazem změny pojetí rostlinolékařské péče jako snahy o uchování zdraví rostlin. Zákon č. 147/1996 Sb. i současný rostlinolékařský zákon č. 326/2004 Sb. nejenže upravují všechny tři hlavní oblasti rostlinolékařské péče, nýbrž nahlížejí na rostlinolékařskou péči jako na obor, jehož význam není jen v...
|
|
|
České atomové právo
Křížek, Tomáš ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
6. Závěr Problematika využití jaderné energie a ionizujícího záření prošla od svého vzniku výrazným vývojem. Původně značně roztříštěná a neúplná úprava této oblasti neposkytovala dostatečnou záruku ochrany životního prostředí. Za poslední roky prošla právní úprava využití jaderné energie a ionizujícího záření složitým vývojem, který ji kvalitativně přiblížil na úroveň právních úprav vyspělých států, což bylo výsledkem dlouholeté účasti na mezinárodní spolupráci v oblasti využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Je třeba si uvědomit, že je jaderná energie mnohostranně využitelná, jak v energetice a zdravotnictví, tak se zároveň naskýtá možnost jejího zneužití pro vojenské účely. Toto zneužití by mohlo znamenat fatální důsledky nejen pro životní prostředí, ale i pro lidstvo samo. Z těchto důvodů je potřebné danou oblast právně regulovat nejen na národní, ale i mezinárodní úrovni. Atomový zákon samozřejmě nemůže vyloučit všechna rizika, která jsou spojena s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. Využívání jaderné energie a ionizujícího záření je vždy potenciálně nebezpečné, a proto se v atomovém zákoně neuplatní zásada předběžné opatrnosti, ale speciální zásada odůvodněného přínosu, v jejímž rámci je posuzováno, zda přínos činnosti pro lidskou společnost vyváží možná rizika této činnosti na...
|
|
|
Princip předběžné opatrnosti v evropském právu životního prostředí
Petránková, Johana ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Princip předběžné opatrnosti v evropském právu životního prostředí 50 ZÁVĚR V evropském právu byl princip předběžné opatrnosti zakotven v článku 174 odst. 2 Smlouvy ES. Explicitně je zde jmenován ve výčtu zásad politiky životního prostředí Společenství. Z této formulace, resp. volby oznamovacího způsobu namísto podmiňovacího lze dovodit, že princip předběžné opatrnosti je v evropském primárním právu zakotven takovým způsobem, aby instituce Společenství byly povinny jej respektovat při své legislativní činnosti v oblasti politiky životního prostředí. Absence určitější definice má ovšem za následek, že princip předběžné opatrnosti nezakládá povinnosti členským státům přímo ze Smlouvy ES. Princip předběžné opatrnosti se však velmi rychle rozšířil a dnes je explicitně zmíněn v mnoha sekundárních předpisech evropského práva životního prostředí. Právě v této situaci, resp.v kontextu konkrétní právní úpravy obsažené v takových předpisech, se stává princip předběžné opatrnosti dostatečně určitým, a je tudíž možné jej chápat jako závazné pravidlo, tedy právní normu, jež zavazuje členské státy jako své adresáty. Vzhledem k zakotvení principu v odstavci 2 článku 174 Smlouvy ES, by dále bylo možné se při systematickém výkladu Smlouvy ES domnívat, že princip předběžné opatrnosti je principem sektorovým a že se tudíž...
|
|
|
Šlechtitelství a plemenářství z pohledu práva
Pacolová, Eva ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
75 9. Závěr Šlechtění je činnost směřující k trvale udržitelnému rozvoji zvířat, která poskytují potraviny živočišného původu, a to zásahem do jejich dědičného založení. Tyto změny jsou určovány šlechtitelskými cíli, které berou ohled na kvalitu produkce, zdraví zvířat a ekologický dopad. Aktivní využití a rozvoj plemen všech druhů hospodářských zvířat je v ČR dobře organizován a zajišťován díky dlouhodobé historii a kontinuální politice jejich šlechtění, která představuje permanentní zušlechťovací progres. Současné produkční systémy v ČR představují vyústění dlouhodobého procesu jejich vývoje. Zatímco celé období až do poválečných let (do 1948) bylo charakterizováno převahou malých farem a převážně drobnochovem, následující období (1948-1989) bylo poznamenáno řadou změn s výrazným dopadem na živočišnou produkci včetně změn produkčních systémů. Kolektivizace zemědělské výroby vedla k téměř stoprocentní existenci družstev a státních statků, a postupně k centrálně direktivně řízenému objemu, struktury i ceny produkce. Od počátku 50. let byla plošně zaváděna umělá inseminace u skotu. Souběžně narůstala přesná evidence krav a jalovic, kontrola mléčné užitkovosti a reprodukce byla centrálně řízena plemenářskou a reprodukční službou. Stěžejním právním předpisem pro celý obor šlechtitelství a plemenářství je zákon...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.