|
|
Studie fosforylace anorganické pyrofosfatázy Streptococcus pneumoniae
Štechová, Michaela ; Doubravová, Linda (vedoucí práce) ; Svobodová, Jaroslava (oponent)
Lidský patogen Streptococcus pneumoniae kóduje jednu jedinou Ser/Thr proteinkinázu eukaryotického typu nazvanou StkP. StkP reguluje virulenci, kompetenci, rezistenci ke stresům, genovou expresi a hraje roli v regulaci cyklu buněčného dělení. Analýza fosfoproteomových map divokého kmene S. pneumoniae a mutantního kmene stkP ukázala, že StkP fosforyluje několik pravděpodobných substrátů in vivo, včetně Mn-dependentní anorganické pyrofosfatázy PpaC. Prostřednictvím analyzy hmotnostní spektrometrií byla v aktivním místě proteinu identifikována dvě fosforylovaná místa. Pyrofosfatázy jsou esenciální enzymy, které katalyzují hydrolýzu anorganického pyrofosfátu produkovaného během různých biosyntetických reakcí využívajících ATP. Bylo prokázáno, že změny v pyrofosfatázové aktivitě mají velký efekt na buněčný metabolizmus, růst a dělení bakterií. Cílem této práce bylo studium fosforylace anorganické pyrofosfatázy PpaC v S. pneumoniae. Gen ppaC byl klonován, exprimován v E. coli a protein PpaC byl izolován afinitní chromatografií. Fosforylace PpaC prostřednictvím StkP byla testována kinázovou reakcí, ale nepotvrdili jsme, že PpaC je přímým substrátem StkP in vitro. Dále jsme připravili řadu mutantů v genu ppaC. Dvě pravděpodobné fosfoaminokyseliny identifikované hmotnostní spektrometrií jsme vyměnili za neutrální...
|
|
| |
|
|
Stresové proteiny cytoplazmatické membrány Bacillus subtilis
Šemberová, Lenka ; Svobodová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Krásný, Libor (oponent)
Stresové proteiny cytoplazmatické membrány Bacillus subtilis Grampozitivní bakterie Bacillus subtilis žije ve svrchních vrstvách půdy, kde se často setkává s výkyvy osmolarity a pH, změnami teploty či koncentrace živin. Během evoluce byly vyvinuty mechanizmy, které bakteriím pomáhají se s těmito nepříznivými vlivy vyrovnávat. Mezi ně patří i tzv. obecná stresová odpověď. Při ní dochází ke zvýšení exprese přibližně 150 genů, jejichž produkty zvané GSP (obecné stresové proteiny) minimalizují poškození buněk. Přestože je známa velikost, struktura a regulace mnoha stresových proteinů, informace o membránových stresových proteinech často chybí. V naší studii jsme se zaměřili na membránový proteom Bacillus subtilis 168 trp2-. Buňky byly během svého růstu vystaveny dlouhodobému (20 h) působení pH 5,0; resp. přítomnosti 3% v/v etanolu 30 minut. K rostoucím buňkám byl 30 minut před ukončením kultivace přidán L-[35 S]-methionin. Po dosažení střední exponenciální fáze růstu byly bakterie rychle zfiltrovány a izolovány cytoplazmatické membrány. Izolované membránové frakce byly analyzovány dvojrozměrnou elektroforézou. Z jednotlivých růstových situací byly provedeny 4 paralelní gely a porovnány s membránovým proteomem bakterií rostoucích za optimálních podmínek (tj. v komplexním médiu o pH 7,0 a teplotě 40řC). K...
|
|
|
Studium regulace biosyntézy větvených aminokyselin u Corynebacterium glutamicum a konstrukce kmene produkujícího valin
Holátko, Jiří ; Pátek, Miroslav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Svobodová, Jaroslava (oponent)
Souhrn L-valin je esenciáIníaminokyselin4 kteú má vellcý význam v medicíně a průmyslu. Proto stale roste potřeba účinnéhobakteriálního producenta této aminokyseliny. Druh Corynebacterium glutamiczzr je vhodným organismem pro konstrukci takovéhoprodukěního kmene a biosyntézavalinu i exprese genů zučastněnýchvjeho biosyntetické drrázejsou tudížintenzivně studovany. V této disertačnípráci byla provedena analýza regulace a modulace exprose genů"které: (1) kódují enzymy společnépro biosyntézuvšech tří větvených aminokyselin; (2) determinujíreakce v konkurenčníchbiosynteticlcých drahách L.isoleucinu a L- leucinu; a (3) genu, kteý kóduje klíčoý enzym katabolismupyruvátu.Výsledky byly využiý pro konstrukci produkčníchhnenů C. glutamicum s deregulovanou biosyntézou valinu, omezenou biosyntézou isoleucinu a leucinu a s optimáIní distribucí intermediátůvalinu. Produkčníkmeny byly manipulovany modifikací promotonl v chÍomosomu.Promotory gen.ůilvA, leuA, ilvD, ilvE a ace:E by|y modifikovfury místně-specifickoumutagenezíjejich oblastí -10. Všechny ýto změny zvýšily u mutantrích kmenůprodukci valinu. Zavedeni slabých promotorů P.ilvA a P.leuA do chromosomu C' glutamicum zpttsobilo sníženíbiosyntézy isoleucinu nebo leucinu a niíslednoubradytrofii na tyto aminokyseliny, která je ýhodnější neŽ auxotrofie navozsná...
|
|
|
Analýza genů biosyntetického shluku linkomycinu využitelných pro přípravu hybridních látek
Ulanova, Dana ; Janata, Jiří (vedoucí práce) ; Varečka, Ľudovít (oponent) ; Svobodová, Jaroslava (oponent)
Mgr. Dana Ulanova Analýza genů biosyntetického shluku linkomycinu využitelných pro přípravu hybridních látek Linkosamidová antibiotika, např. linkomycin a celesticetin, mají ve srovnání s ostatními typy antibiotik poměrně jednoduchou molekulární strukturu. Nicméně tyto molekuly obsahují místa tzv. "horké body", jejichž modifikace vede ke vzniku účinnějších látek. Slibnou cestou pro vznik derivátů linkosamidových antibiotik se jeví být kombinatorní biosyntéza. Pro navržení a přípravu nových genových kombinací je nutná dokonalá znalost přirozené biosyntetické dráhy. V rámci předkládané dizertační práce byly analyzovány geny lmbIH, K, N, Q, T, U a V z genového shluku pro biosyntézu linkomycinu, které měly předpokládanou nebo neznámou funkcí. Mutační analýza genu lmbN prokázala jeho bifunkční povahu, 5' koncová část genu kóduje potenciální podjednotku NDL-synthetasy s funkcí přenašeče aktivované aminokyseliny, zatímco zbytek genu kóduje enzym pro syntézu cukerného prekurzoru linkomycinu. Gen lmbT byl na základě analýzy rovněž přirazen k biosyntéze cukerného prekurzoru. V případě ostatních genů určení funkce nebylo tak jednoznačné. Předpokládá se, že jejich role v biosyntetické draze je spíše regulační nebo podpůrná. Pro přípravu derivátů linkomycinu byl zkoušen mutasyntetický přístup, jeden z možných způsobů...
|
|
|
Vliv stupně a typu posturální zátěže na změnu parametrů v dynamické plantografii při stoji a chůzi.
Svobodová, Jaroslava ; Opálková, Michaela (vedoucí práce) ; Vachovcová, Sylva (oponent)
SVOBODOVÁ, Jaroslava. Vliv stupně a typu posturální zátěže na změnu parametrů v dynamické plantografii při stoji a chůzi. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2018. 124 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Michaela Opálková Abstrakt Diplomová práce se zabývá reakcí těla na posturální zatížení při stoji a chůzi. V teoretické části se práce zaměřuje na řízení postury a na chování postury při stoji a chůzi. Uvedeny jsou základní údaje o krokovém cyklu a o dynamické plantografii se zaměřením na systém Zebris FDM-T Rehawalk, který byl použit pro měření v praktické části práce. Posturálnímu zatížení jsou věnovány dvě kapitoly, jedna pojednává o vlivu symetrického zatížení (batoh na obou ramenech) a druhá o vlivu asymetrického zatížení (taška ipsilaterálně, taška kontralaterálně a taška v ruce). Praktická část shrnuje údaje o analýze 32 probandů při stoji a chůzi na dynamickém plantografu. Probandi byli vystaveni symetrickému nebo asymetrickému zatížení o hmotnostech 5 či 10 kg. Následně se statistickým testováním zjišťovala změna parametrů dynamické plantografie při zatížení oproti situaci bez zátěže, při různém stupni zátěže a při různém typu zátěže. Výsledky dokazují signifikantní změnu určitých parametrů dynamické plantografie a doplňují tak informace...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Svalová aktivita trupu při chůzi
Svobodová, Jaroslava ; Opálková, Michaela (vedoucí práce) ; Davídek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce Aktivita trupového svalstva při chůzi Abstrakt Práce se zabývá anatomií a kineziologií trupu, páteře a pánve. Kromě toho se práce zaměřuje i na řízení a biomechaniku chůze. Hlavním cílem práce je však souhrn poznatků o aktivitě svalů trupu během chůze, což zahrnuje i údaje o aktivitě svalů trupu při modifikované chůzi. Pozornost práce je zaměřena zejména na změny aktivity trupu při chůzi při různé rychlosti a při bolesti dolní části zad. Práce je zaměřena především na práci břišního a zádového svalstvo jako jsou m. rectus abdominis, m. obliguus externus abdominis, m. obliguus internus abdominis, m. transversus abdominis a m. erector spinae. Součástí rešeršní práce je i měření svalové aktivity vybraných svalů trupu u jednoho probanda s chronickou bolestí dolní části zad. Svalová aktivita byla snímána pomocí povrchové elektromyografie a proband byl testován na měřicím systému FDM- T Rehawalk.
|
host ::
RSS.