|
|
České a evropské koncernové právo
Pudlačová, Šárka ; Patěk, Daniel (oponent) ; Černá, Stanislava (vedoucí práce)
6 Závěr Jak jsem se již zmínila v úvodu této práce, nacházíme se v době dynamického vývoje, v rámci kterého dochází k integraci a globalizaci. Světový trh se propojuje, což klade obrovské nároky na podnikatele, aby se tomuto trendu přizpůsobili a dokázali v něm obstát. Jedním ze způsobů, ke kterým se v rámci konkurenčního boje přistupuje, je, jak už jsem zmínila, ekonomická koncentrace. V této své práci jsem se zabývala jednou z forem ekonomické koncentrace, kterou jsou koncerny. Koncerny jsou totiž v dnešním globalizovaném světě již běžným hospodářským jevem. Jsou samozřejmostí, s kterou většina právních řádů již počítá. Koncernové uspořádání však sebou přináší rizika ohrožení práv společníků nebo členů jednotlivých článků. Riziko nesou i věřitelé a zaměstnanci členů seskupení, a konečně i stát. Z důvodu těchto rizik vyvstává potřeba jejich regulace. Tato práce se tudíž zaměřila na problém regulace koncernového práva. A jelikož je náš právní řád spoluformován na úrovni Evropské unie, nemohla zůstat stranou ani úprava koncernového práva na evropské úrovni. K tomu však bylo zapotřebí nejprve rozebrat koncepce některých států Evropské unie, které vystupují do popředí, zejména tedy koncepci německou a francouzskou. Poté se již moje práce zaměřila na tuzemskou úpravu regulace koncernů. Blíže jsem se zabývala...
|
|
|
Ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným
Kučírek, Luboš ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
49 Závěr Cílem mé práce bylo zabývat se způsoby ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Domnívám se, že jsem splnil vše, co jsem si vytyčil v úvodu. Logicky jsem roztřídil jednotlivé způsoby zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Ke každému způsobu zániku účasti společníka jsem podal náležitý výklad. Z počátku jsem se domníval, že platná právní úprava zabývající se ukončením účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, nebude skýtat žádné nedostatky, přece jen se jedná pouze o zlomek právní úpravy zabývající se společností s ručením omezeným, ale kolikrát jsem byl překvapen, že tomu tak není. Literaturu vycházející z platné právní úpravy jsem ještě doplnil o judikaturu, dotýkající se někdy méně někdy více jednotlivých institutů. V průběhu psaní práce jsem shledal důležitost judikatury, která se snaží odstraňovat nedostatky vytvořené zákonodárcem. Na druhou stranu se zároveň domnívám, že volnost soudní moci by měla mít i své meze. Příkladem může být například příliš velký prostor pro úvahy soudu, zda podle ustanovení § 148 odst. 1 obch. z. umožní společníkovi "odejít" ze společnosti. Případným řešením by mohlo být začlenění trochu více kasuistiky do tohoto ustanovení, které by stanovilo určité mantinely pro volnou úvahu soudu a zmenšilo tak již těžké břímě...
|
|
|
Vztah advokáta a klienta podle mandátní smlouvy
Dočekal, Petr ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Horáček, Vít (oponent)
61 Závěr Vztah advokáta a klienta je tvořen právy a povinnostmi dvou odlišných osob, na jedné straně osoby právně vzdělané, na straně druhé osoby práva neznalé, která je v rámci poskytování právních služeb na advokáta většinou plně odkázána. Právní úprava zakotvující jednotlivá práva a povinnosti a upravující chování členů Komory není dle mého názoru zcela dokonalá a ucelená. Jednak je vždy potřeba nahlédnout do ZA a v úvahu musíme brát i jednotlivou stavovskou úpravu, která je rozdělená do řady usnesení sněmu nebo představenstva Komory. Na druhou stranu je třeba říci, že v právní úpravě týkající se tohoto tématu je zakotveno vše potřebné a že je jejím prostřednictvím určen dostatečný právní základ k tomu, aby vztah mezi advokátem a klientem fungoval správně a podle pravidel tak, jak je právní úpravou stanoveno. Na advokáta je samozřejmě kladeno větší množství nároků, protože je v postavení s klientem dominantním subjektem. Proto je v právní úpravě stanoveno, že pokud své postavení advokát zneužije, měl by být kárně potrestán. Ve své diplomové práci jsem se již vzhledem k přílišné rozsáhlosti nedostal k exkurzu do jiného právního řádu, který jsem měl před napsáním prvních řádků v plánu. Chtěl jsem jednotlivou českou právní úpravu, která se bezprostředně dotýká vztahu mezi advokátem a klientem, porovnat s...
|
|
|
Nekalá soutěž a klamavá reklama
Jakubíčková, Věra ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Nekalá soutěž a klamavá reklama 52 Závěr Právo proti nekalé soutěži má u nás svoji tradici, za jeho rozkvět je považována éra prvorepubliková, kdy byl v účinnosti ZPNS z roku 1927. Toto období rozvoje práva proti nekalé soutěži bylo násilně přerušeno nástupem komunistů k moci, jejich ideologií i pohledem na právo a jeho účel. Totalitní systém neuznával tržní mechanismy, následovala monopolizace ekonomiky a hospodářská soutěž byla vytlačena na okraj dění. Po pádu komunismu tu byly snahy navázat na prvorepublikovou úpravu nekalé soutěže, to se ovšem nepovedlo zcela, neboť současná úprava nekalé soutěže v obchodním zákoníku je na první pohled podstatně méně rozsáhlá oproti úpravě v ZPNS. Často vytýkaným nedostatkem je např. nepřevzetí institutu práva na náhradu škody subjektivního charakteru. Osobně jsem toho názoru, že ZPNS byl tak zdařilým legislativním dílem také proto, že obsahoval komplexní úpravu oblasti nekalé soutěže. Na rozdíl od současné roztříštěné úpravy v obchodním zákoníku, v zákoně na ochranu spotřebitele, v zákoně o regulaci reklamy, v trestním zákoně a dalších, byla v ZPNS pojata materie soukromoprávní, trestní i správní. To nepochybně usnadňovalo orientaci jak soudu, tak i samotným soutěžitelům. Současná úprava nekalé soutěže v obchodním zákoníku využívá jeden z tzv. otevřených právních...
|
|
|
Zneužití většiny a menšiny hlasů v kapitálové společnosti
Novotná, Jana ; Patěk, Daniel (oponent) ; Černá, Stanislava (vedoucí práce)
Název: Zneužívání většiny a menšiny hlasů v kapitálové společnosti. Praha 2008. Diplomova prace. Karlova Univerzita v Praze. Pravnicka fakulta. Katedra obchodniho prava. Vedouci prace Prof. JUDr. Stanislava Černa, CSc. Předmětem teto prace je princip povinne loajality uplatňujici se vůči všem společnikům obchodni společnosti. Ustanoveni regulujici tento princip jsou obsažena předevšim v zakoně č. 513/1991 Sb., obchodni zakonik, ve zněni pozdějšich předpisů jako součast pravni upravy obchodnich společnosti. Vychazi však take z obecnych principů zakona č. 40/1964 Sb., občansky zakonik, ve zněni pozdějšich předpisů. Tento princip je aplikovatelny na každou obchodni společnost. Ačkoli v případě osobnich společnosti, např. veřejne obchodni společnosti a komanditni společnosti, neni tento princip tak značně ohrožen, a to jen diky uzkemu vztahu mezi společnosti a jejimi společniky Nejzřetelněji se porušeni principu loajality projevuje v kapitalove společnosti, a to zejmena v akciove společnosti, neboť povaha teto formy obchodni společnosti připoušti existenci minoritnich akcii. Pravidla obsažena v ustanoveni § 56a Obchodniho zakona plati pro všechny druhy obchodnich společnosti. V souladu s touto zakonnou upravou je zakazano zneužit menšiny nebo většiny hlasů v obchodni společnosti. Odstavec 2 zakazuje jakekoli...
|
|
|
Smluvní pokuta a její vztah k náhradě škody podle obchodního zákoníku
Čáp, Michal ; Oehm, Jaroslav (oponent) ; Patěk, Daniel (vedoucí práce)
50 V. Závěr Tématem této práce je vztah smluvní pokuty a náhrady škody podle ObchZ. Výše bylo tedy postupně pojednáno o (i) smluvní pokutě, o (ii) náhradě škody a (iii) vztahu těchto dvou institutů. Bylo zmíněno jejich zakotvení v platném právním řádu i jejich úprava, se kterou počítá Návrh. Smluvní pokuta je zajišťovacím instrumentem, avšak jak plyne mimo jiné z kapitoly Funkce smluvní pokuty, její rozsah je širší. Zvláště v obchodních vztazích je smluvní pokuta často užívána. Je to nástroj flexibilní a pohodlnost jejího užití podtrhuje i převážná dispozitivnost zákonných ustanovení. Pokutu je nutno výslovně sjednat, nevzniká v žádném případě na základě zákona. Určitou nevýhodu může představovat to, že je zpravidla placena v penězích, a tedy nezanedbatelnou roli zde hraje solventnost dlužníka. Oproti náhradě škody je zde výhoda, že věřitel nemusí prokazovat vzniklou škodu, jelikož jí nárok na smluvní pokutu není podmíněn. Náhrada škody je uplatňována v případě porušení povinnosti, a to jak smluvní, tak i mimosmluvní (vyplývající ze zákona).125 Na rozdíl od úpravy dle ObčZ není vyžadováno zavinění. Vždy však musí věřitel prokázat příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody. Na rozdíl od smluvní pokuty může být náhrada škody uplatňována, aniž by ji smluvní strany jakkoli modifikovaly ve...
|
|
| |
|
|
Organizační systém evropské společnosti
Končická, Martina ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
62 ovlivňující další existenci a činnost společnosti."126 To lze dle mého názoru dovodit nejen ze skutečnosti, že valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, ale právě i z možnosti udílení pokynů a stanovení zásad vůči správní radě. K tomu však pravděpodobně bude moci docházet jen v rámci působnosti valné hromady, která jí je svěřena zákonem, případně stanovami v souladu s § 187 odst. 2 ObchZ. I zde platí zásada vytyčená Nejvyšším soudem, že "každý orgán je oprávněn se zabývat jen otázkami, které spadají do jeho působnosti." K udělení pokynu, a v tom důsledku k zásahu do působnosti správní rady, tak může dojít např. pouze v souvislosti s rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu (§ 187 odst. 1 písm. b) ObchZ). I zde je nutné upozornit na existenci nepsané působnosti valné hromady např. v důsledku aplikace § 67a ObchZ. 5. Závěr Cíl této práce nespočívá v podání vyčerpávající analýzy organizační struktury evropské společnosti, neboť v tomto ohledu lze odkázat na rozšiřující se počet odborných publikací zejména v zahraničí. Již v úvodní části jsem vymezila okruh problematiky v rámci zadaného tématu, který se zaměřuje na působnost orgánů evropské společnosti a jejich vzájemné interakce za současného zohlednění supranacionality této právní formy kapitálové společnosti. Toto bližší ohraničení mi umožnilo...
|
|
|
Společníci v jednotlivých formách obchodních společností
Lahodná, Karolína ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
56 ZÁVĚR Cílem mé práce nebylo podat vyčerpávající výklad o právním postavení a právech a povinnostech společníka obchodní společnosti. Jak již bylo v úvodu této práce uvedeno, zaměřila jsem se na nemajetková práva společníků v obchodních společnostech, která působí především směrem dovnitř společnosti. První kapitola čtenáře uvádí do tématu tím, že mu představuje základní pojmy, se kterými právní úprava v oblasti postavení společníka v obchodní společnosti pracuje. Důraz je kladen na pojmy obchodní společnost a společník a na základní rozdělení obchodních společností do skupin dle jejich charakteristických znaků. Další kapitola se zabývá již konkrétními vybranými právy a povinnostmi společníka v obchodních společnostech. V první části pojednává o povinnosti loajality, která je základním východiskem konkrétních povinností společníků v obchodních společnostech. Pozornost je věnována především obsahu této povinnosti a dále intenzitě, ve které se projevuje v jednotlivých formách obchodních společností. V další části této kapitoly se pozornost soustředí na právo společníka podílet se na správě společnosti, které zahrnuje především právo podílet se na řízení společnosti a vedle toho také právo vykonávat kontrolu nad činností společnosti, zejména právo na informace o záležitostech společnosti. Čtenáři je zde mimo...
|
|
|
Vybrané nekalosoutěžní jednání a právní ochrana proti takovému jednání(nekalá soutěž v oblasti registrace a užívání doménových jmen v prostředí internetu)
Ilosvaiová, Katarína ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Slováková, Zuzana (oponent)
67 ZÁVĚR Hlavním cílem této diplomové práce, který jsem vytýčila již v úvodu, bylo analyzovat nekalosoutěžní aspekty problematiky registrace a užívání doménových jmen. Doménové jméno plní v současnosti úlohu významného obchodního označení, které ovšem ve většině států světa nepodléhá veřejnoprávní regulaci a jeho právní režim je problematicky vymezitelný. Jedním z hlavních důvodů jeho atraktivnosti je skutečnost, že s ohledem na technickou stránku věci může existovat pouze jedno jediné doménové jméno pod určitou vrcholnou doménou. Tato jeho vlastnost je pak důvodem vzniku mnoha sporů. Nutnost jejich řešení zalarmovala i českou odbornou veřejnost zabývající se právem proti nekalé soutěži. Jak se však časem ukázalo, šlo jenom o poplach planý. Na předchozích stranách této práce jsem se pokusila nastínit, že současná úprava práva proti nekalé soutěži je tak nadčasová, že si dokáže poradit i s netradičními formami nekalé soutěže jako jsou spekulativní registrace a užívání doménových jmen (cybersquatting a jeho formy). Ukázali jsme si, že nekalosoutěžní jednání cybersquatterů jsou sumbsumovatelná pod několik zákonných nebo soudcovských nekalosoutěžních skutkových podstat. Jedná se především o skutkové podstaty klamavé označení zboží a služeb, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, zlehčování nebo...
|
host ::
RSS.