|
|
Vývoj modotemporálních paradigmat u portugalského verba finita z diachronního hlediska
Hricsina, Jan ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Tláskal, Jaromír (oponent) ; Černý, Jiří (oponent)
Z analýzy vývoje slovesného subsystému od klasické latiny až do moderní portugalštiny vyplývá, že jednoznačně nejvýraznějším hybným prvkem je analytická tendence, která se v tomto projevuje již od formování se lidové latiny. V každé fázi jazyka však tato tendence přinesla jiné důsledky pro daný subsystém. V lidové latině to byl vznik dvou nových P - fazer hei a fazer havia, která nahradila syntetická P klasickolatinská (P -laudabo, P -laudaverim aP - laudarem). Dále vznikla analytická P - tenho feito a analogicky k němu P - tinha feito. Toto P vzniklo, aniž by subsystém cítil jeho potřebu vzhledem k existenci P - fizera. Vznikla tak asymetrie v tomto subsystému jako důsledek analytické tendence. Tato tendence se nejyýrazněji prosadila ve staré portugalštině. Důsledkem bylo vpodstatě rozdělení slovesného subsystému na dva subsubsystémy - jednoduchý a složený (složená P charakterizována temporálním sémem - retrospektivnost či anteriornost). Dalším plodem této tendence byl vznik dvou P - foi fazer a fora fazer, která se ale neukázala moc produktivní a @ zanikla. Asymetrii u P - fizera se subsystém snažil vyřešit jeho dislokací na MR non-reálnou, což ale také nebylo úspěšné (na rozdíl od španělštiny). V moderní portugalštině se analytická tendence prosadila vytzvořením nových složených P s formémem ir. Navíc se...
|
|
|
Vývoj modotemporálních paradigmat u portugalského verba finita z diachronního hlediska
Hricsina, Jan ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Tláskal, Jaromír (oponent) ; Černý, Jiří (oponent)
Z analýzy vývoje slovesného subsystému od klasické latiny až do moderní portugalštiny vyplývá, že jednoznačně nejvýraznějším hybným prvkem je analytická tendence, která se v tomto projevuje již od formování se lidové latiny. V každé fázi jazyka však tato tendence přinesla jiné důsledky pro daný subsystém.V lidové latině to byl vznik dvou nových P - fazer hei a fazer havia, která nahradila syntetická P klasickolatinská (P -laudabo, P -laudaverim aP - laudarem). Dále vznikla analytická P - tenho feito a analogicky k němu P - tinha feito. Toto P vzniklo, aniž by subsystém cítil jeho potřebu vzhledem k existenci P - fizera. Vznikla tak asymetrie v tomto subsystému jako důsledek analytické tendence.Tato tendence se nejyýrazněji prosadila ve staré portugalštině. Důsledkem bylo vpodstatě rozdělení slovesného subsystému na dva subsubsystémy - jednoduchý a složený (složená P charakterizována temporálním sémem - retrospektivnost či anteriornost). Dalším plodem této tendence byl vznik dvou P - foi fazer a fora fazer, která se ale neukázala moc produktivní a @ zanikla. Asymetrii u P - fizera se subsystém snažil vyřešit jeho dislokací na MR non-reálnou, což ale také nebylo úspěšné (na rozdíl od španělštiny).V moderní portugalštině se analytická tendence prosadila vytzvořením nových složených P s formémem ir. Navíc se...
|
|
|
Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jako prostředek k vyjádření povahy slovesného děje v současné španělštině
Pešková, Jana ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Černý, Jiří (oponent) ; Čermák, Petr (oponent)
Slovesné vazby s infinitivem a gerundiem jsou ve španělštině velmi frekventovaným prostředkem, jehož prostřednictvím lze vyjádřit řadu významů, které nejsou inherentně obsaženy v samostatných slovesných lexémech. Mezi ně vedle významů časových nebo modálních patří i významy povahovědějové (ve španělské literatuře nazývané jako významy aspektuální). Již při letmém porovnání španělského slovesného systému se systémem českým je patrné, že frekvence výše popsaných výrazových prostředků ve španělštině je vyšší, na rozdíl od češtiny. Pro češtinu coby flexivní jazyk je naopak charakteristická vysoká četnost derivačních sufixů a/nebo prefixů modifikujících základní význam bud' z hlediska vidu (dokonavost .. nedokonavost - napsat :: psát) a/nebo z hlediska různých odstínů povahy slovesného děje jako jsou například (i) fáze (rozběhnout se - implikuje počáteční fázi slovesného děje, dopsat - implikuje koncovou fázi slovesného děje), (i i) kvantita (mrsknout sebou - implikuje děje semelfaktivní, přeleštit - implikuje opakování slovesného děje, chodívat - implikuje děje obvykle vykonávané) nebo (iii) intenzita slovesného děje (pokulhávat, přizabít se - implikuje malou intenzitu slovesného děje), označované souhrnně jako významy povahy slovesného děje. Vztah mezi videm a povahou slovesného děje je velmi těsný: každé...
|
|
|
Využití technologie Sledování bodu v digitální postprodukci
Černý, Jiří ; WEISER, Antonín (vedoucí práce) ; VELEK, Patrik (oponent)
V úvodu této práce se seznámíme se základním prvkem při práci strackingem - bodem / pixelem a jeho vlastnostmi v digitálním matematickém světě. Dále se seznámíme s přehledem obrazových zdrojů a zařízení, využívající bodové / pixelové snímače. Porovnáme princip technologie sledování bodu s ostatními technologiemi. Co můžeme s bodem dělat díky matematickým operacím? Porovnáme různé typy matematických algoritmů a popíšeme technologii sledování bodu v obraze a její podmínky. Popíšeme nástroje využívající sledování bodu v obraze a jejich použití včetně přehledu komerčních softwarových aplikací používaných v digitální postprodukci a jejich uplatnění při rozličných úkonech při práci s obrazem z natočeného nebo digitálně převedeného zdroje.
Nakonec se podíváme na uplatnění a rozšíření technologie sledování bodu při práci v 3D softwarech. Představíme princip motion capture, který využívá sledování bodu pro tvorbu digitalizovaných prostorových kopií skutečnosti.
|
|
| |
|
|
Změny v motivaci a přístupu zaměstnanců Generace Y
Černý, Jiří ; Lideschová,, Dana (oponent) ; Kruntorádová, Markéta (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním motivací a přístupy zaměstnanců z pohledu generačního srovnání. Zaměřuje se konkrétně na Generaci Y, která se postupně bude stávat hlavní složkou generačního mixu na pracovištích. Metoda zkoumání kombinuje kvalitativní výzkum (s využitím technik neuro-lingvistického programování) s kvantitativním. Na základě takto získaných informací jsou za pomoci metodologie metaprogramování (MindSonar) identifikována myšlenková a hodnotová nastavení (metaprofily) pracovníků společnosti vybrané společnosti. Následně jsou popsány potenciály rozvoje společnosti, které mohou vést k vyšší výkonnosti společnosti.
|
|
| |
|
|
Robotizované pracoviště pro plnění meziproduktu „Valve cartridge“ silikonem
Černý, Jiří ; Tůma, Zdeněk (oponent) ; Knoflíček, Radek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem robotizovaného technologického pracoviště (RTP) pro část výroby produktu „Valve cartridge“ zaměřené na silikonování ve firmě IMI Precision Engineering s.r.o.. V úvodní části je zhodnoceno současné pracoviště a analyzován současný stav průmyslových robotů a robotizovaných pracovišť. V hlavní části práce jsou navrhnuty dvě řešení pro robotizaci pracoviště, s ohledem na zadané parametry, a poté je pomocí metody multikriteriálního hodnocení vybrán finální návrh. Pro vybranou variantu RTP je vytvořena projektová dokumentace včetně pracovního cyklu manipulace, blokového schéma řízení RTP. Součástí práce je i výpočet ekonomické návratnosti investic. V závěru je pojednáno o ergonomii a bezpečnosti pracoviště a zhodnoceny rizika komponent robotizovaného technologického pracoviště. V celém průběhu vypracování této práce je brán ohled na požadavky technologů a inženýrů kvality dané firmy na výsledné řešení.
|
|
|
Návrh zákaznické databáze
Černý, Jiří ; Kratochvíl, Petr (oponent) ; Fiala, Alois (vedoucí práce)
Práce se zabývá řízením projektu marketingového průzkumu trhu malou českou obchodní firmou. Postupně se zabývá tím, jak navrhnout dotazník a jak s ním pracovat, určením potřebného informačního minima, řízením průzkumu trhu, návrhem úprav v informačním systému pro zápis požadovaných informací do databáze, zpracováním výsledků průzkumu za použití popisné statistiky.
|
|
|
Manipulační operace s průmyslovými roboty
Černý, Jiří ; Kubela, Tomáš (oponent) ; Pochylý, Aleš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou a současným stavem úchopných hlavic. Postupně je pojednáno o průmyslových robotech využívaných pro manipulaci, chapadlech, speciálních jednotkách připojovaných k úchopným koncovým efektorům a o možnostech jejich řízení. Primárně je kladen důraz na elektricky a pneumaticky řízené úchopné hlavice. V poslední části je řešena demonstrační manipulační úloha pomocí průmyslového robotu a podtlakového chapadla. Výsledkem této manipulační úlohy je program pro řízení robotu KUKA.
|
host ::
RSS.