|
|
Filosofická víra u Karla Jasperse
Dostál, Václav ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Karl Jaspers je myslitelem, který se ve své filosofii pokouší formulovat nenáboženský pojem víry. Práce si klade za cíl objasnit tuto Jaspersovu "filosofickou víru" jako pokusu o odpověď na otázku, "z čeho a k čemu máme žít". Jaspers svou filosofickou víru charakterizuje jako "víru myslícího člo- věka", která má představovat vůbec základ filosofování jako takového. Filosofická víra (a spolu s ní také filosofie) se na jedné straně liší od vědění a vědy, protože ji nelze redukovat na pouhý obsah, na druhé straně od náboženství a náboženské víry, a to zejména tím, že odmítá zjevení v tradič- ním křesťanském smyslu. Celkově se filosofická víra projevuje ve způsobu života, který usiluje o ma- ximální komunikaci a co největší porozumění všech lidí. Klíčová slova Karl Jaspers, filosofická víra, transcendence, existence, náboženství, zjevení, komunikace
|
|
|
Pojetí látky u Plótína
Zajíček, Samuel ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Předložená diplomová práce se snaží o předložení konsistentního pojetí látky v Plótínově filosofii. Ve své první části proto obsahuje představení jeho vlastních myšlenek o látce pomocí interpretace tří klíčových pojednání zabývajících se tímto tématem (Enneady II, 4 (12) "O dvojí látce", Enneady III, 6 (26) "O netečnosti netělesných věcí" a Enneady I, 8 (51) "O tom, co a odkud jsou zla"), druhá část je pak věnovaná představení a kritice hlavních moderních interpretací plótínovské látky. Ve třetí části je pak vybudováno pojetí vlastní, spočívající v rozdělení Plótínovy hypostaze duše na hypostaze dvě a identifikující látku s prohodickým aspektem ontologicky nižší z nich. Pro tyto nestandardní interpretační volby jsou představeny argumenty; následně je vybudované pojetí ukázáno jako konsistentní jak v sobě, tak s celkem Plótínovy metafyziky, a je vykázána jeho schopnost rekonstruovat funkce, které Plótínos látce přisuzuje.
|
|
|
Pojmové myšlení u Ladislava Hejdánka v kontextu Husserlovy fenomenologie
Tollar, Václav ; Chotaš, Jiří (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent) ; Urban, Petr (oponent)
Tématem práce je pojmové myšlení Ladislava Hejdánka s ohledem na referenční rámec Husserlovy fenomenologie. Práce si klade za cíl detailně zrekonstruovat východiska a základní motivy Hejdánkovy koncepce, neboť reflexe pojmového myšlení představuje jeden ze základních pilířů Hejdánkova kritického myšlení, který však dosud nebyl - Hejdánkem ani nikým dalším - systematičtějším způsobem zpracován. Hejdánek je tu interpretován zejména s ohledem na Husserlovu noematickou teorii významu, což umožňuje spatřit Hejdánka z předpokladů světově významného filosofického směru, ale také zpětně nahlédnout některé problematické úvahy u Husserla, které běžně nerozpoznáváme a na které Hejdánek z nečekaného směru originálně poukazuje. První dvě kapitoly jsou věnovány přípravnému shrnutí Husserlovy filosofie (zejména Husserlova göttingenského období) a opírají se o velmi detailní výzkumy Husserlových badatelských rukopisů, které provedl Petr Urban. Po tomto shrnutí následují čtyři kapitoly výkladu Hejdánkovy koncepce, uzavřené shrnující "aplikací" o místě pojmového myšlení v poznání světa, která téma pojmovosti zařazuje do širšího kontextu Hejdánkova myšlení. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány Hejdánkovu pojmu "intencionálního předmětu" a předvedení Hejdánka jako specifického pokračovatele Husserlovy teorie noematické...
|
|
| |
|
|
Vina a odpuštění
Borovanská, Johana ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Práce se zabývá tématy viny a odpuštění na základě rozboru textů Karla Jasperse (Otázka viny: Příspěvek k německé otázce), Anthonyho J. Steinbocka (Moral Emotions: Reclaiming the Evidence of the Heart) a Vladimira Jankélévitche (Odpuštění). Uvedená témata jsou doplněna analýzou lítosti, která je s oběma úzce spjata. První část práce pojednává o klasifikaci viny, kterou předkládá Karl Jaspers, tzn. jsou probrány jednotlivé druhy viny: kriminální, politická, morální a metafyzická vina. Následně je probráno téma kolektivní viny a otázky s ní související. Na Jaspersovu klasifikaci navazuji Steinbockovou analýzou zkušenosti viny. Steinbock se na rozdíl od Jasperse soustředí především na strukturní rysy viny pojímané jako zkušenosti, což přináší vhodné doplnění k Jaspersově pojetí viny, který se těmito otázkami nezabývá, případně se jim věnuje pouze okrajově. Následně je představeno téma lítosti, jak je pojímá Steinbock. Lítost je možným následkem viny a s vinou sdílí některé základní rysy, zároveň je předpokladem možnosti odpuštění. V závěru této části dochází k propojení koncepcí obou autorů, jehož cílem je nejen zdůraznit rozdíly či společné rysy daných koncepcí, nýbrž na základě studovaných textů stanovit, ke kterému druhu viny (v Jaspersově pojetí) se vztahuje lítost, a následně i možné odpuštění...
|
|
|
Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre
Chvojková, Kristýna ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre " srovnává pojetí problematiky lidské smrti a především smrtelnosti v díle J.-P. Sartra a K. Jasperse. Přestože oba autoři bývají označováni za existencialisty, jejich postoje k tématu smrti jsou velmi odlišné. Sartre vylučuje možnost vztahování se ke své vlastní smrti z toho důvodu, že smrt nemá místo ve struktuře bytí pro sebe, z čehož plyne, že nemůže mít pro člověka žádný smysl, zatímco podle Jasperse se ke smrti může člověk vztahovat v úzkosti v mezních situacích. To, že situacím čelí a nezastírá si svou smrtelnost, vede k rozlišení toho, co nemá v ohledu na časovou konečnost člověka smysl, a existenciálních momentů, které stojí nad časem a zachovávají si svou hodnotu bez ohledu na smrt. Díky uvědomění své smrtelnosti člověk aktualizuje svou existenci, stává se tedy více sám sebou. Ze Sartrova pojetí naopak vyplývá, že člověk vůbec nemůže o své smrtelnosti vědět - přesto však pociťuje strach z toho, že ho druzí po smrti zbaví svobody. Jaspers oproti Sartrovi pojímá já jako vícedimenzionální entitu, což mu umožňuje připsat smrti smysl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dobro a zlo u Plótína: od Jedna k látce
Janota, Sebastian ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Tato práce se věnuje polárním kvalitám dobra a zla u novoplatonského filozofa Plótína. Tyto protikladné principy se Plótínova metafyzika pokouší začlenit do monistického systému. První část se zabývá Plótínovou metafyzikou všeobecně. Ústředním pojmem je Jedno, prvotní princip a pramen vší skutečnosti, jež Plótínos chce obhájit jako jediné skutečné dobro. Dalším stěžejním pojmem u Plótína je tolma, vůle k oddělení, která je příčinou mnohosti a dává tak existenci jinému. Skrze tolma vznikají nové druhy skutečnosti a každý druh má svá úzce vymezená specifika. Plótínova hierarchická škála Jedno - intelekt - duše sestupuje až k nejnižšímu stupni skutečnosti, látce, která uzavírá celý kosmologický proces. Látku Plótínos označuje za jediné skutečné zlo a původce všeho zla. Tím je ovšem ohrožena jeho monistická koncepce. Druhá část této práce se proto věnuje látce. Nabízí se otázka, jak může z neskonale dobrého Jedna vzniknout jeho vlastní protiklad. Práce se proto zaměřuje především na problémy, které jsou s tímto dualismus evokujícím konceptem spojené a představuje různé, někdy velmi odlišné způsoby interpretace Plótínovy metafyziky.
|
|
|
Smrt a intersubjektivita
Härtel, Filip Hanuš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem této práce je vztah smrti a intersubjektivity jako dvou skutečností, které zásadním způsobem utvářejí naši existenci. Východiskem pro zkoumání této problematiky jsou texty Paula Ludwiga Landsberga a Karla Jasperse. To se soustředí na fixování a výklad klíčových pojmů a představ, které jsou v těchto textech obsaženy. Skrze srovnání těchto pojmů, představ a celých filosofických koncepcí nabízí tato práce perspektivu porozumění tématu smrti a intersubjektivity.
|
|
|
Rozvrh a vrženost, volní a ne-volní. Povaha lidské svobody mezi Heideggerem a Ricoeurem
Haicl, Matouš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je srovnat pojetí existenciálů rozvrhu a vrženosti u Martina Heideggera s dichotomií volního a ne-volního Paula Ricoeura jakožto dvou pokusů o vyjádření situace lidské svobody. V centru zájmu tohoto srovnání stojí pojetí svobody, jíž lidská bytost podle obou autorů sice disponuje, avšak nikoli neomezeně, nýbrž vždy limitovaně, přičemž vrženost a ne-volní jsou právě oněmi limitami, kterými je naše svoboda ohraničena. Kromě toho, že oba autoři pojímají téma svobody do jisté míry analogicky, je jejich srovnání legitimizováno skutečností, že Ricoeur na Heideggera navazoval a v některých ohledech se jím inspiroval. Vedle zkoumání analogií a styčných bodů obou koncepcí budou tematizovány též jejich rozdíly a změny, jež pojetí lidské svobody mezi Heideggerem a Ricoeurem doznalo. Toto zkoumání by mělo napomoci k osvětlení povahy lidské svobody, díky níž je nám otevřeno pole možností, ze kterých si můžeme volit, avšak které je vždy omezováno ne-volními prvky ležícími za hranicí toho, co je v naší moci jakkoli ovlivnit. Východiskem tohoto srovnání bude Heideggerovo pojetí svobody rozvinuté v díle Bytí a čas a Ricoeurova koncepce svobodné vůle obsažená v jeho Filosofii vůle I.
|
|
|
Účinná lítost a podplácení
Němec, Václav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
V této práci se budu snažit popsat specifika korupčních situací, v nichž (by) bylo využití existence účinné lítosti efektivním a správným nástrojem trestního práva pro boj se zločinem. Budu se zabývat historií a vývojem institutu účinné lítosti zejména pak ve vztahu ke korupčním trestným činům a pokusím se zamyslet nad mezinárodními závazky České republiky, které mají vliv na institut speciální účinné lítosti a zodpovědět otázku, zda existují mezinárodní závazky České republiky, s nimiž by existence účinné lítosti byla v rozporu. Popíši důvody zavedení speciální účinné lítosti do českého trestního práva, jakož i důvody vypuštění účinné lítosti z trestního zákoníku a dopady, které mělo upuštění od institutu speciální účinné lítosti v českém trestním právu na boj s korupční trestnou činností. Rovněž se pokusím o srovnání úpravy speciální účinné lítosti u korupčních trestných činů v okolních státech, jakož i o úvahu nad možnou zákonnou úpravou do budoucna. Cílem této práce je přispět k diskusi o znovuzavedení korupční účinné lítosti, a to i za přispění konkrétních praktických příkladů, které byly řešeny Policií ČR i jinými orgány činnými v trestním řízení. Práce by měla poskytnout odpověď na to, zda je účinná lítost efektivním a nenahraditelným nástrojem v boji proti korupci či zda je nahraditelná jinými...
|
host ::
RSS.