|
|
Study of extracellular placental specific microRNAs in maternal circulation and their utilization in clinical diagnostics of pregnancy-related complications
Kotlabová, Kateřina ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Korabečná, Marie (oponent)
Cíle: Předkládaná studie se zabývala možnost využit extracelulárních mikroRNA jako nových neinvazivních biomarkerů pro diagnostku komplikací souvisejících s těhotenstvím, jako je gestační hypertenze (GH), preeklampsie (PE) a omezení růstu plodu (FGR). Nejprve jsme identikovali s těhotenstvím asociované mikroRNA (tj. placentárně speciické mikroRNA) v mateřské cirkulaci u těhotenství s normálním průběhem. Poté jsme kvantikovali vybrané extracelulární C19MC mikroRNA v průběhu těhotenství (od prvního do třetho trimestru) v mateřské cirkulaci u těhotenství s normálním průběhem. Následně jsme porovnali expresní proily C19MC mikroRNA v mateřském oběhu mezi těhotenstvím s klinicky manifestními závažnými těhotenskými komplikacemi (PE, FGR, GH) a zdravými kontrolami odpovídajícího gestačnímu stáří. Nakonec bylo provedeno monitorování vybraných placentárně speciických C19MC mikroRNA v mateřském cirkulaci v průběhu prvního trimestru těhotenství s cílem identikovat extracelulární C19MC mikroRNA schopné rozlišovat mezi normálními těhotenstvím a těmi, které jsou vystavena zvýšenému riziku pozdějšího rozvoje závažných těhotenských komplikací. Výsledky: Hladiny a expresní proily extracelulárních placentálně speciických mikroRNA v oběhu netěhotných jedinců a těhotných žen byly stanoveny metodou polymerázové řetězové...
|
|
|
Molekulární diagnostika a prognóza u akutní myeloidní leukémie
Jiráková Trnková, Zuzana ; Jíra, Milan (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Špíšek, Radek (oponent)
Hlavním cílem disertační práce bylo u pacientů s akutní myeloidní leukémií prozkoumat vliv prognosticky příznivých chromozomálních aberací a zvýšené exprese jednoho z rodiny genů mnohočetné lékové rezistence na dosažení kompletní remise a na celkové přežívání a identifikovat tak potenciální prognosticky významné faktory. Experimenty byly zaměřeny na zavedení rutinní diagnostiky dvou prognosticky příznivých fúzních genů, AML1/ETO a CBFbeta/MYH11 a genu mnohočetné lékové rezistence MDR1. Toto testování bylo provedeno pomocí reverzní transkripce, následnou PCR a elektroforetickou analýzou jeho produktů.
|
|
|
Epigenetická regulace HLA genů II. třídy a jejich role u autoimunitních onemocnění
Čepek, Pavel ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
(CZ) Diabetes mellitus 1. typu (T1D) patří mezi polygenní multifaktoriální autoimunitní onemocnění. S rozvojem diabetu je z genetického hlediska nejvíce asociována oblast HLA genů II. třídy, včetně genu HLA-DQA1, který je jeho součástí. Cílem této práce bylo identifikovat methylační profil promotorové části HLA-DQA1 a methylační profil korelovat s expresí jednotlivých alel HLA-DQA1. DNA methylace patří mezi epigenetickou modifikaci, která reguluje expresi genů a je o ní známo, že se mění v závislosti na působení vnějšího prostředí. Do této studie bylo celkem zahrnuto 61 diabetických pacientů a 39 zdravých kontrol. Od pacientů byla získána DNA, vystavena působení bisulfitu sodného a pomocí metody nested PCR byl amplifikován promotorový úsek HLA-DQA1. Amplifikovaný úsek byl sekvenován a poté byl analyzován methylační profil promotoru. Relativní exprese jednotlivých HLA-DQA1 alel byla změřena za využití kvantitativního PCR a porovnána oproti dvěma endogenním kontrolám (PPIA, HLA-DRA). Alela DQA1*02:01 měla u zdravých kontrol signifikantně vyšší expresi než u T1D pacientů (normalizace oproti PPIA, Pkor.=0,041; normalizace oproti DRA, Pkor.=0,052). Methylační profil mezi oběma skupinami byl velice podobný jak na úrovni celkové methylace, tak i na úrovni jednotlivých CpG dinukleotidů. Mezi nejvíce...
|
|
|
Genetic backround and new biochemical markers in pathological pregnancy
Germanová, Anna ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Bílek, Radovan (oponent)
Receptor pro produkty pokročilé glykace (RAGE), jeho solubilní forma (sRAGE) a glyoxalasa 1 jsou důležitou součástí patogeneze mnoha chronických nemocí. Cílem dizertační práce bylo objasnit význam sRAGE, čtyř polymorfizmů genu pro RAGE a jednoho polymorfizmu genu glyoxalasy 1 ve fyziologickém i patologickém těhotenství. Koncentrace sRAGE v séru byla stanovena u zdravých těhotných žen (N=120), u žen s hrozícím předčasným porodem (N=99), s preeklampsií (N=35), s růstovou retardací plodu (IUGR) (N=22) a s těhotenskou cholestázou (ICP) (N=14). Ve stejné skupině zdravých těhotných žen a žen s patologickým těhotenstvím byly stanoveny čtyři RAGE polymorfizmy (RAGE -429T/C, -374A/T, RAGE Gly82Ser (557G/A), RAGE 2184A/G) a jeden polymorfizmus glyoxalasy 1 GLO 1 Glu111Ala (419A/C). Hladina sRAGE v séru zdravých těhotných žen byla signifikantně nižší v porovnání s netěhotnými kontrolami. Hladina sRAGE se v průběhu těhotenství měnila, byla nízká v 1.trimestru, stoupala v 2.trimestru a zase klesala ve 3.trimestru a před porodem. Těhotné pacientky s předčasným porodem měly významně nižší sérové koncentrace sRAGE v porovnání s pacientkami s hrozícím předčasným porodem či v porovnání se zdravými kontrolami. Hladina sRAGE negativně korelovala s hladinou leukocytů u předčasného porodu. Pacientky s preeklampsií měly...
|
|
|
Proteiny v těhotenství - molekulárně biologická a biochemická analýza
Muravská, Alexandra ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Cílem této disertační práce bylo zavést metodiky analýzy vybraných polymorfizmů genu PAPP-A (Pregnancy-Associated Plasma Protein A) a studovat genetické pozadí genu PAPP-A a sérové koncentrace PAPP-A a PlGF (Placental Growth Factor) ve vztahu k patologickému těhotenství. Dalším cílem bylo zavést metodiku dvourozměrné (2D) elektroforézy plodové vody. Byla zavedena metoda na analýzu deseti polymorfizmů genu PAPP-A. Tyto polymorfizmy, sérové koncentrace PAPP-A a plasmatické koncentrace PlGF byly studovány u celkově 165 těhotných pacientek ve třetím trimestru gravidity s hrozícím předčasným porodem (N=98), preeklampsií (N=35), růstovou retardací plodu IUGR (N=34) a benigní těhotenskou cholestázou (N=15). 114 zdravých těhotných žen sloužilo jako kontroly. V rámci této práce byla zavedena 2D elektroforéza plodové vody. U pacientek s preeklampsií jsme nalezli signifikantně častější výskyt genotypu TT polymorfizmu Cys327Cys (C/T) genu PAPP-A v porovnání s kontrolami. Pacientky s těhotenskou cholestázou vykazovaly trend k zvýšeným hladinám PAPP-A, kdežto u pacientek s hrozícím předčasným porodem byly tyto hodnoty spíše nižší. U pacientek s těhotenskou cholestázou a hrozícím předčasným porodem se hladiny PlGF nelišily od kontrolní skupiny. Pozitivní korelace PlGF s hladinami PAPP-A byla nalezena u skupiny...
|
|
|
Nutrigenomic analysis of diet influence in prenatal and early development on metabolic syndrome aspects manifestation in adulthood.
Školníková, Elena ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Malínská, Hana (oponent)
15 Abstrakt Stoupající prevalence nepřenosných nemocí po celém světě vyzývá ke snaze rozluštit jejich příčiny. Zejména běžné metabolické poruchy zatěžují systémy zdravotní péče a jsou jednou z nejčastějších příčin horší kvality života pacientů. Metabolický syndrom představuje souběh více stavů - dyslipidémie, obezity, hypertenze a zhoršené glukózové tolerance - změněných metabolických fenotypů závislých na genetických a enviromentálních faktorech. Nedávné studie naznačují, že expozice jistým enviromentálním podnětům v průběhu časného vývoje jsou schopné výrazně pozměňovat savčí fenotypy. Výživa jako jeden z významných faktorů ovlivňujících zdraví je přirozeně předmětem výzkumu, zabývajícího se souvislostí parentální diety a fenotypické alterace potomstva. Vývojové počátky zdraví a nemoci se historicky víc zaměřovaly na podvýživu matky, ale s ohledem na současné diety západního typu je důležité orientovat se také na přebytek makronutrientů. Navrhujeme, že je relevantní nejenom množství makronutrientů v mateřské dietě, ale také jejich zdroje, protože můžou zvyšovat riziko onemocnění u potomků. Ukázali jsme, že sacharóza jako alternativní zdroj sacharidů v mateřské dietě má zřetelný dopad na metabolismus potomků v dospělosti, což může být regulováno variací genu Zbtb16. V F1 generaci, samci potkanů...
|
|
|
Molecular biomarkers related to DNA damage and repair: their role in carcinogenesis, patients' treatment and monitoring
Vodenková, Soňa ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent) ; Černá, Marie (oponent)
Shrnutí Nestabilita genomu představuje jednu z předních sil, která řídí vznik a rozvoj nádorového onemocnění. Vzniká v důsledku kombinovaného účinku poškození DNA a chyb způsobených opravným systémem DNA. V mnoha nádorech jsou tolerance k poškození DNA a opravné dráhy DNA narušeny nebo deregulovány, což podporuje jejich progresi. Oprava DNA také hraje významnou roli v odpovědi na léčbu nádorových onemocnění. Tato disertační práce vznikla v reakci na několik nejasných a nevyřešených otázek úlohy poškození DNA a opravy DNA v patogenezi nádorových onemocnění. Cílem práce bylo hledání potenciálních nových biomarkerů a potvrzení platnosti již existujících biomarkerů souvisejících s poškozením DNA a opravou DNA, které mohou být spojeny s náchylností ke vzniku nádorových onemocnění a klinickým výsledkem pacienta. Také byl zkoumán biologický základ různých biomarkerů a jejich vzájemné vztahy. Hlavní výstupy této práce jsou: 1) Zvýšené hladiny chromozomálních aberací (CA) v lymfocytech periferní krve (PBL) mohou sloužit jako biomarker náchylnosti ke vzniku nádorových onemocnění a částečně ovlivňují klinický výsledek pacientů. Zatímco zkracování telomer přispívá k tvorbě CA v PBL pouze u zdravých jedinců, méně účinná oprava dvouřetězcových zlomů DNA v PBL je spojena se zkrácením telomer pouze u pacientů s nádorovým...
|
|
|
Immunoregulatory characteristics of immune cells of children of allergic and non-allergic mothers and the possibility of their modulation with probiotic E. coli strain O83:K24:H31
Černý, Viktor ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Černá, Marie (oponent)
Vzhledem k vysoké incidenci a socioekonomické i individuální zátěži představují alergická onemocnění jeden z klíčových problémů, kterým imunologie v 21. století čelí. Zejména v poznání časných mechanismů, podílejících se na rozvoji alergie, zatím existují významné mezery. Aby bylo u rizikových jedinců možné účelně a včasně přistoupit k preventivním opatřením, je třeba zavést spolehlivé prediktory vysokého rizika alergie. Podkladem alergie je dysregulace rovnováhy mezi jednotlivými větvemi imunitní reakce, především nežádoucí převaha Th2 odpovědi. Po narození v novorozenci probíhají rozsáhlé změny polarizace imunitního systému za účelem přípravy zrající imunity k adekvátní reaktivitě vůči nově přístupným podnětům zevního prostředí. Regulační T lymfocyty (Treg) hrají klíčovou roli v jemném nastavování této rovnováhy a zodpovídají též za periferní toleranci vůči neškodným externím antigenům včetně alergenů. Na intenzivně se vyvíjející imunitní systém vykazují během časně postnatálního "okna příležitosti" rovněž výrazný vliv externí faktory, především interakce s kolonizující mikrobiotou. Analýzou Treg v pupečníkové krví novorozenců alergických matek jsme odhalili snížení povrchových znaků souvisejících s regulační funkcí těchto buněk a nižší produkci IL-10. U těchto dětí jsme rovněž pozorovali nižší...
|
|
|
TET1 overexpression, DNA hypomethylation and aberrant expression of human endogenous retrovirus ERVWE1 in germ cell tumors
Benešová, Martina ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Testikulární nádory zárodečných buněk se dělí na seminomy a neseminomy (embryonální karcinom, nádor žloutkového váčku, choriokarcinom a teratom). Tyto nádory se mezi sebou liší ve stupni diferenciace, kdy seminom představuje jejich nejméně diferencovaný typ. Našim cílem bylo charakterizovat specifické epigenetické vlastnosti nádorů mužských zárodečných buněk, které zde umožňují transkripci lidského endogenního retroviru ERVWE1. Náš výzkum odhalil zvýšenou hladinu mRNA TET1-3 dioxygenáz, zejména pak TET1 v seminomech. Pro seminomy byla také charakteristická nízká celková hladina 5mC a 5hmC. TET1 knock-down v buněčné linii odvozené od seminomu vedl ke snížení množství 5hmC, zatímco hladina 5mC se nezměnila. Tyto výsledky poukazují na význam málo prozkoumané dynamiky cytosinových modifikací. Nízká celková hladina 5mC v seminomech se odráží i v nízké hladině metylace DNA promotorové oblasti ERVWE1. Nízká hladina metylace DNA v promotorové oblasti je jedním z faktorů, které umožňují pozorovanou intenzivní transkripcí ERVWE1 a účinný sestřih vzniklé RNA. Transkripce dalších zkoumaných lidských endogenních retrovirů neodpovídá produkci pozorované u ERVWE1. Z našich výsledků vyplývá, že vysoká hladina dioxygenázy TET1 je charakteristickou vlastností nediferencovaných typů nádorů zárodečných buněk. Navíc,...
|
|
|
Některé molekulární mechanismy kalcium-fosfátového metabolismu u diabetu mellitu.
Vedralová, Marcela ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Kalvodová, Bohdana (oponent) ; Brunerová, Ludmila (oponent)
Zaměřili jsme se na studium polymorfizmů v genech pro receptor vitamínu D (VDR), parathormonu (PTH) a kalcium senzitivního receptoru (CASR). Proteinové produkty těchto genů významně ovlivňují kalcium-fosfátový metabolismus a podílí se na patogenezi jak samotného diabetu, tak ledvinového poškození. Cílem této studie bylo zjistit, zda námi zkoumané polymorfizmy genů VDR, PTH a CASR nejsou spojeny s rizikem rozvoje diabetu mellitu a jeho ledvinových komplikací. Frekvence alel a genotypů byly studovány u jednotlivých skupin diabetických pacientů s ledvinovými komplikacemi a bez ledvinových komplikací pomocí TaqMan sond nebo metodou PCR-RFLP. V porovnání se skupinou zdravých kontrol jsme zjistili, že polymorfizmus FokI genu VDR je rizikový pro rozvoj diabetické nefropatie (P<10-4). Rovněž polymorfizmus BstBI genu PTH je predispoziční pro rozvoj diabetické nefropatie (P=0,023). DraII polymorfizmus je predispoziční pro rozvoj diabetu a jeho ledvinových komplikací. U DN pacientů je haplotyp BBFFAATt genu VDR zastoupen častěji než u zdravých kontrol (P=0,046), haplotyp BbFFAaTt je v porovnání se zdravými kontrolami častěji zastoupen u DM2 (P=0,018). Haplotyp BBDD se zdá být predispozičním faktorem pro rozvoj samotného diabetu (P=0,019). Frekvence alel a distribuce genotypů polymorfizmů rs3804594 a rs1042636...
|
host ::
RSS.