|
|
"Obracení na víru" jako komunikační problém: situace prvního kontaktu
Sherman, Tamah ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Ferenčík, Milan (oponent) ; Čmejrková, Světla (oponent)
Práce se zabývá "obracením na víru" jakožto verbálním procesem, který "metodicky" uskutečňují, učí se, situačně adaptují a reflektují američtí mormonští misionáři v České republice. Analýza se zaměřuje na čtyři výzkumné otázky: 1) Jak misionáři "dělají" obracení na víru a jak je tento proces jakožto právě takový v rozhovoru rozpoznáván? 2) Jaká interakční práce konstituuje tento proces a jak se na ní podílejí sekvenční, preferenční, tematická a kategoriální organizace rozhovoru? 3) Jak mluvčí v situacích obracení na víru činí relevantním dané prostředí, které se vyznačuje kontaktem češtiny a angličtiny, resp. české (domácí) a americké (cizí) kultury? 4) Jak se jednotliví misionáři a jejich církev "chovají vůči jazyku", jak "spravují" svou jazykovou a kulturní kompetenci a jejich manifestace prostřednictvím a za účelem obracení na víru? Výchozími daty této studie jsou nahrané a transkribované interakce a terénní poznámky ze zúčastněného pozorování; v menší míře využívám tzv. interakční interview, následná interview a analýzu dokumentů. Hlavním teoretickým přístupem je etnometodologie neboli analýza metod, jejichž pomocí aktéři produkují a intepretují různé aspekty rozhovorů, aktivit nebo prostředí. Analytický aparát se opírá o konverzační analýzu, členskou kategorizační analýzu a teorii jazykového managementu.
|
|
|
Mediální dialogické sítě před rokem 1989
Provázková, Karla ; Šebesta, Karel (oponent) ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce)
Dialogické mediální sítě jsou jedním ze způsobů analýzy mediálních obsahů. Zaměřují se na intertextovost a dialogičnost. Předkládaná práce je prvním pohledem na mediální komunikaci v komunistickém Československu (1948 - 1989) prizmatem mediálních dialogických sítí. Pro analýzu byly vybrány články publikované především v Rudém právu v průběhu těchto čtyř let: 1952, 1967, 1972 a 1989. Předpokládala jsem, že rozdílná politická situace let 1952 a 1972 na jedné straně a 1967 a 1989 na straně druhé bude mít vliv na podobu dialogických mediálních sítí, které v těchto letech vznikly. Analýza ukázala, že mediální dialogické sítě z cílového (komunistického) období mají základní vlastnosti shodné jako sítě z post-komunistické doby (zmnožení replik, časová a prostorová distribuce replik). Pro sítě ze všech čtyř sledovaných let byl typický jeden rys: sítě byly reprezentovány určitým počtem novinových článků, ale obvykle byly tvořeny výrazně vyšším počtem dialogických událostí. Dále jsem zjistila, že dialogické mediální sítě z různých roků mají určitá specifika. Sítě z roku 1952 jsou reprezentovány jen dvěma nebo třemi články. Dále se vyznačují jednou vlastností, kterou jsem v jiných rocích nezaznamenala: dialog ve významné části nalezených sítí je standardizovaný, probíhá podle ustálených opakujících se vzorců. Ani...
|
|
|
Slogany, obrazy, argumenty: nekomerční reklama v sociálním kontextu
Kaderka, Petr ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Nekvapil, Jiří (oponent) ; Holšánová, Jana (oponent)
Ve své disertační práci se věnuji průzkumu nového komunikačního fenoménu české společnosti - nekomerční reklamy. Analyzuji plakáty nestátních neziskových organizací z lingvistického a sémiotického hlediska. Na rovině strukturní se zaměřuji na výzkum konstitutivních prvků plakátu, na výzkum vztahů mezi uplatňovanými sémiotickými mody a na výzkum vztahů plakátů k dalším promluvám a žánrům z diskurzního světa české společnosti. Na rovině procesuální zkoumám utváření smyslu komunikátu. Práce má interdisciplinární charakter: propojuje přístupy lingvistické, sémiotické a sociologické, a to na filozofických základech položených v díle Alfreda Schütze. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části nahlížím předmět zájmu z perspektivy analytika. S využitím teorií znaku, žánru, diskurzu, multimodality a argumentace analyzuji několik desítek plakátů nekomerční reklamy. V druhé části se věnuji perspektivě běžných recipientů. S využitím metody moderovaných skupinových diskusí (focus groups) analyzuji interpretační postupy členů české společnosti. V závěru práce podávám znakovou, žánrovou a diskurzní charakteristiku plakátů nekomerční reklamy.
|
|
|
Principy sémiotické analýzy komiksu
Přibyláková, Martina ; Nekvapil, Jiří (oponent) ; Palek, Bohumil (vedoucí práce)
V prvním oddíle se práce zabývá teorií konstitutivních komiksových prostředků a jejich vzájemnou kooperací v grafickém prostoru komiksu: komiksovým znakem (dynamickou intermediální bimodální strukturou kódu vizuálního a diskursivního), komiksovým slovem (jakožto verbálem, komiksovou obrazovou figurou), komiksovým obrazem v jeho různých komiksových instanciacích (konkretizacích), je definováno prototypické komiksové schéma (jako výchozí kontrastivní komiksová struktura). Komiksový obraz je nahlédnut teoretickými přístupy obrazové sémiotiky (Eco, Goodman, Snesson) i Peircovy obecné sémiotiky a též sémiotiky filmu. Komiksový obraz druhé instance je definován jako rytmizovaná plurálová vícedimenzionální komiksová struktura. Práce se zabývá jeho strukturními rovinami a jejich prostředky. Druhý oddíl se věnuje aplikaci některých konceptů představených v oddílu prvním, a to v komparativní analýze prostředků užívaných starším českým komiksem J. Foglara Rychlé šípy a moderním komiksem pro dospělé (práce zahrnuje korpus vybraných primárních komiksových zdrojů českých i světových). Srovnávacími parametry jsou komiksová obálka, grafický prostor, komiksový čas, interiorizace a animizace exteriéru, chromatické kódování, obrazově-verbálová interakce, postava, situace a vnitřní svět postav. Moderní komiks pro dospělé se...
|
|
|
Situace romštiny v České republice
Kubaník, Pavel ; Elšík, Viktor (oponent) ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na současnou jazykovou situaci severocentrálních dialektů romštiny v ČR. Shrnuje některá zjištění ze sociolingvistických výzkumů jazykové situace romštiny, které prováděl Seminář romistiky FF UK v letech 2007-2009. Tyto informace rozšiřuje o nové analýzy a úvahy a zařazuje je do kontextu poválečných dějin Romů a romštiny v českých zemích a do souvislostí zformulovaných v dosavadních podobně zaměřených výzkumech. První část práce podává stručný úvod do poválečných dějin Romů, druhá část je věnována vývoji jazykové situace romštiny od roku 1945, třetí část shrnuje různé odhady počtu mluvčích romštiny v ČR. Další části práce jsou věnovány podrobnému popisu metodologie, která byla použita v rámci výše uvedených sociolingvistických výzkumů pro zjištění současné úrovně kompetence v romštině mezi dětmi na prvním a druhém stupni základních škol. Následuje analýza zjištěných dat s ohledem na limity popsané metody a na různé korelace, které by mohly ozřejmit jazykovou situaci romštiny v současnosti. Výsledky sociolingvistických výzkumů ukazují, že v nejmladší generaci Romů je asi jedna třetina lidí s aktivní znalostí romštiny. Vzhledem ke změnám, kterými Romové a romská kultura prošli v poválečném období zejména v české části bývalého Československa, se tento odhad jeví jako překvapivě vysoký....
|
|
|
Dominance v interakci
Černá, Kateřina ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent) ; Zeman, Jiří (oponent)
Cílem této disertační práce je přispět k rozvoji aktivní jazykové politiky České republiky. Politika EU usiluje o kohezi pohraničního obyvatelstva, jejíž důsledkem je posun v chápání identity a v jazykových kompetencích. Je nutné tento proces sledovat a korigovat. Předkládám proto studii zabývající se bilingvním školstvím v českoněmeckém pohraničí (projektem společné přeshraniční výuky). V kapitole I. Jazyk a identita popisuji prožívání etnické identity, a/symetričnost jazykové situace (jazykových kompetencí a užívání českého a německého jazyka) a vliv asymetrií na vztah obou národů. V kapitole II. Dominance a moc charakterizuji vztahy českých a německých dětí, jejich submisivitu či dominanci. Pozoruji tedy dynamiku rozhovorů; interakční dominanci jednotlivců a interakční modalitu komunikátů. Metodologii podřizuji výzkumnému cíli. Obě kapitoly vypovídají o sociálních skutečnostech, které lze sledovat v běžné konverzaci. Proto volím interdisciplinární přístupy: etnografii komunikace, etnometodologickou konverzační analýzu, analýzu diskurzu a analýzu rozhovoru. Vycházím z nahrávek autentických rozhovorů učitelů a žáků vedených při společných vycházkách a na smíšených pokojích. Analyzovala jsem 440 minut interetnické komunikace. Následně jsem podrobně vyšetřila 1.763 replik (kvalitativní a kvantitativní...
|
|
|
Obraz Romů a obraz koncentračního tábora v Letech u Písku v internetových textech
Jílková, Lucie ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent) ; Zeman, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá analýzou vybraných internetových textů, které se tematicky dotýkají někdejšího koncentračního tábora v Letech u Písku, resp. obecně romského holokaustu na území bývalého Československa. Analyzované texty jsou rozděleny do dvou skupin. První reprezentuje tzv. minoritní diskurs, tedy se jedná o skupinu textů, které byly zveřejněny na některém z internetových serverů, zabývajících se Romy v České republice, poskytujících informace o historii i současnosti romské menšiny, o různých romských organizacích apod. Do skupiny textů majoritních byly začleněny texty, zveřejněné na běžných zpravodajských serverech (např. lidovky.cz apod.). Část práce 11 Romské predikáty a predikáty letského tábora odpovídá na výzkumnou otázku: kjakým komunikačním záměrům využívají mluvčí a pisatelé romské predikáty a predikáty letského tábora? V případě romských predikátů bylo analýzou bylo zjištěno, že komunikačním záměrem mluvčích a pisatelů z první skupiny (minoritní diskurs), kterého dosahovali prostřednictvím některého romského predikátu, byla snaha upozornit na celkově neuspokojivou situaci Romů v České republice, přičemž součástí této neuspokojivé situace je také neochota majoritní společnosti zabývat se otázkou romského holokaustu, konkrétně pak neochota vybudovat pomník v místech letského tábora. U...
|
|
|
The role of "silence" in child second language interaction
Sieglová, Dagmar ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Čmejrková, Světla (oponent) ; Ferenčík, Milan (oponent)
Tato disertacni prace se zabYva otazkami interakce v druhojazycnem prostredi z pohledu dvou rozdilnych, presto ale spriznenych oboru- teorie druhojazycne akvizice a konverzacni analYzy. Hlavni pozomost je venovani roli 'mlceni' v druhojazycne interakci ditete. Problematikou osvojovani druheho jazyka se zabYva siroky okruh lingvistickych oboru, ktere jsou ovsem spiSe zamereny na generativni jazykove aspekty. Proto je obdobi predchazejici nastupu reCi, ktere je obecne nazYvano 'obdobim mlceni', spiSe opomijeno. Kognitivisticky a psycholingvisticky pohled na problematiku osvojovani druheho jazyka tak vyzkumne metodologie tradicnich disciplin omezuje na generativnf pohled. Tento prfstup nahlizf na jedince v ranem obdobf osvojovani druheho jazyka jako na pasivnf mluvci s nedostatkem komunikativni kreativity, kterf zaviseji na imitaci a rutinnim pouzfvanf jazykovych prostredku. Vyzkum ukazuje, ze metodologie konverzacnf analyzy, ktera prihlizi spiS ke kontextu jako k nede1itelnemu faktoru ovliviiujicimu komunikaci nez k jazykove funkci, nabfzi vhodne prfstupy k vyzkumu jevu 'mlceni' v druhojazycne interakci. Tato dizertacni prace nahlizf na 'mlceni' jak z pohledu etnometodologicke konverzacnf analyzy, ktera venuje hlavni pozomost interakcnimu radu a kontextu, tak z pohledu neverbaInich projevU, jejich vyznamu i...
|
|
|
Slovenština ve Vojvodině: status a komunikační uplatnění
Novotná, Věra ; Nábělková, Mira (vedoucí práce) ; Nekvapil, Jiří (oponent) ; Dudok, Miroslav (oponent)
Slovenština ve Vojvodině představuje jednu ze živých a životaschopných realizací slovenského jazyka mimo území Slovenska - zkoumání vývoje jejího statusu a komunikačního uplatnění je v orientaci na slovenštinu v menšinovém prostředí aktuální výzkumné téma. Slováci na dnešním území Vojvodiny žijí více než 260 let. Přišli sem nejvíce z území dnešního středního, méně západního Slovenska, někteří po určité době života na území dnešního Maďarska. V průběhu doby se měnily podmínky života i státní útvary, ale Slováci si zachovali všechny národnostní atributy, kulturu a jazyk. Práce přináší vývojové demografické charakteristiky a analýzu současného právního stavu, školství a jednotlivých složek kultury v životě slovenské menšiny ve Vojvodině. Jazyk vojvodinských Slováků se vyvíjel v podmínkách odloučení od mateřské země (geografické i politické sféry) a je předmětem odborného výzkumu vojvodinských i slovenských slovakistů od konce 18. století. V práci se podává přehled tohoto bádání i jeho významných osobností. Vývoj slovenského jazyka v daném prostředí od začátku probíhá v koexistenci s dalšími jazyky. Vojvodina je multinacionální oblast s kontaktem slovanských i neslovanských jazyků, kde srbský jazyk je dominantní. Mnoho obyvatel Vojvodiny je z těchto důvodů přirozenými bi/multilingvisty. Z hlediska postavení a...
|
|
|
The language policy in Alsace 1871-1918
Martykánová, Zuzana ; Nekvapil, Jiří (oponent) ; Dovalil, Vít (vedoucí práce)
This thesis presents the language policy of the German Empire in Alsace from 1871 to 1918. The language situation and its transformations are described as a result of the influence of language planning / language policy. For this research, discourse consists of corresponding documents related to language use; drawing on the language management theory, they are primarily classified according to the individual phases of language management. Changes in the linguistic situation and the nature of the German language policy are shown based on alterations of the language use in domains such as education, administration, provincial council, justice, military, or church and in the fields of proper names, toponyms, and inscriptions. In the process of language management, language production in those areas is managed by evaluation and by various correction measures in consequence of noting of the deviation from a norm. In the domain of education, the acquisition planning, German progressively became the sole language of education in many schools; despite the effort of Alsatians, French was taught only exceptionally. In administration, German shifted to the position of the primary language although French was permitted in some communes as an official language. In the provincial council, the period of bilingualism...
|
host ::
RSS.