|
|
Eschatology of Early Zoroastianism
Votroubeková, Tatiana ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Ondračka, Lubomír (oponent)
Tatiana Votroubeková - Eschatológia zoroastrizmu: od vzniku po stredoperzské obdobie Vedúci práce: doc. Dalibor Antalík Cieľom práce je zmapovať predstavy o smrti, osude duše po smrti, konečnom údeli ľudstva a vieru v posmrtný život podľa učenia zoroastrizmu. Jadrom práce je poukázať na hlavné vývojové tendencie v literatúre, pokúsiť sa identifikovať najstaršie ústredné motívy, sledovať ich vývoj od ich pomyselného vzniku po ukončenie vývoja hlavného myšlienkového prúdu v stredoperzskom období. Základnou metódou je práca s pramennými textami a syntéza ich obsahu v chronologickom slede.
|
|
|
Kelti jdou! Diskurzivní a sociální praxe keltománie v českých zemích v 90. letech
Vališ, Daniel ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu společensky relevantní aktualizace tématu Keltů v českých zemí v průběhu devadesátých let, pro něž se vžil název "keltománie". Hlavním předmětem zájmu jsou diskurzivní, performativní a další společenské praxe, při nichž byli Keltové připomínáni a které utvářely jejich podobu. Ukazuje se, že v procesu postsocialisticé transformace české společnosti plnila keltská symbolika roli ideologie, jak ji chápe Clifford Geertz - jejím prostřednictvím doboví aktéři uchopovali svoji minulost, přítomnost i vysněnou budoucnost, čímž Kelty přetvářeli v jakousi esenci dobra. Na konci práce se zamýšlím nad tím, zda právě specifický přístup k symbolickému kapitálu Keltů nevysvětluje jak velký úspěch keltománie v českých zemích, tak relativně rychlý ústup tohoto fenoménu.
|
|
| |
|
|
Archaické slovanské náboženství z pohledu komparativní mytologie Georgese Dumézila
Dynda, Jiří ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Téra, Michal (oponent)
ARCHAICKÉ SLOVANSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Z POHLEDU KOMPARATIVNÍ MYTOLOGIE GEORGESE DUMÉZILA JIŘÍ DYNDA ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá použitím Dumézilovy komparativní metody na náboženství pohanských Slovanů. Chci zde stručně nastínit život, metodu a dílo Gergese Dumézila a podívat se na vlivy, jaké na jeho práci měla Durkheimova sociologická škola a Lévi-Straussovský strukturalismus. Krátce také představím jádro autorovy ústřední teorie o trojfunkční ideologii. Dále se pokusím o trojfunkční analýzu stratifikace slovanské společnosti a zdůrazním důležitost prvofunkčních náboženských specialistů, stejně jako nutnost hledání (předpokládaných) jasně artikulovaných tripartitních struktur slovanského pohanství, zejména v kultické praxi. V poslední třetině této práce budou představeny čtyři možné dumézilovské přístupy ke slovanskému pantheonu. Každá funkce bude popsána na základě čtení primárních pramenů a sekundární literatury. V závěrečné kapitole pak bude předveden antitetický, ale komplementární charakter předložených akademických teorií a interpretací a poté zhodnocen dumézilovský přístup jako takový. Jeho přínos stejně jako jeho vnitřní obtíže budou zváženy i z hlediska známých problému religionistického studia slovanského náboženského systému obecně.
|
|
|
Þórova výprava ke Geirrøðovi (aneb paradigma cesty þórovského hrdiny do Jiného světa)
Kozák, Jan ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Práce rozebírá osm verzí narativu o thórově výpravě do sídla thursa (obra) Geirroda. Tyto variantní verze náleží do různých žánrů a jsou datovány do různých dob - nejstarší je skaldská báseň z doby před christianizací Skandinávie (10. stol.), zatímco další verze byly zapsány křesťanským Islanďanem Snorrim Sturlusonem a dánským kronikářem Saxonem Grammatikem (oba 13. stol.). Nejmladší verze je pohádkový příběh z 15. stol. Variace mezi žánry a různými dobami je v práci využita ke sledování a analýze změn, které postihly původně náboženský narativ po konverzi ke křesťanství, tj. poté, co zaniklo původní pohanské symbolické univerzum a bylo nahrazeno středověkým. Ačkoliv zůstala základní struktura příběhu a jména protagonistů uchována celkem věrně (s ohledem na časový rozptyl a nepřímý přenos), smysl a žánrové zařazení příběhu se signifikantně proměnilo: v případě Saxona Grammatika do euhemerizované pseudohistorie a v případě příběhu z 15. stol. do pohádkového vyprávění jen volně svázaného s postavou historického krále Ólafa Tryggvasona. Toto pozorování ilustruje a potvrzuje proces demytizace pohanských mýtů a ukazuje dva žánry, v nichž budou mýty "uloženy" pro středověké obecenstvo: v pohádkách a v pseudohistorických národních počátcích sepsaných ranými kronikáři.
|
|
|
Hel. Staroseverské podsvětí a jeho vládkyně
Ratajová, Kateřina ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Staroseverská říše mrtvých a její vládkyně se obě jmenují Hel. Účelem práce je rekonstruovat takovou koncepci Helu, jež vypovídá primárně o představách přetrvávajících v období zapsání látky, protože hledání původní podoby redukuje prameny na základě spekulací o vlivu křesťanství. Metodou zkoumání je analýza textů a užití slova hel s ohledem na žánr a kontext, přičemž největší výpovědní hodnota se přičítá starším skaldským a eddickým básním, jejichž formální pravidla zajistila uchování látky v nezměněné podobě. Kapitoly týkající se užívaných pojmů, umístění podsvětí, představ spojených s cestou do podsvětí a pobytem v něm, pojednávají o jednotlivých rysech a aspektech Helu a jeho vládkyně.
|
|
|
Pojetí božství v hejchalotické literatuře
Bönischová, Helena ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Lyčka, Milan (vedoucí práce)
V této práci jsem se pokusila vymezit pojetí božství v hejchalotické literatuře. Jako "vedlejší produkt" této práce uvádím 1) svůj názor na autorství těchto textů 2) návrh kritérií pro stanovení, které texty jsou hejchalotické 3) rozdělení zkoumaných textů na základě bodu 2) Jako základ práce jsem vzala významnou část textů, které bývají považovány za hejchalotické, a to Hejchalot rabati, Ma'ase merkava, Hejchalot zutarti, Merkava raba, Sefer hejchalot, Re'ujot Jechezkel, Ši'ur koma, Charba de-Moše a Sar ha-panim. Texty jsem pracovně rozdělila na dvě skupiny - základní korpus a vedlejší texty. Základní korpus jsou texty, které jsou nade vší pochybnost hejchalotické, u vedlejších textů je jejich příslušnost sporná. (Výběr byl veden dostupností překladů těchto textů do angličtiny, ale vzorek považuji za poměrně reprezentativní, protože jsou v něm zastoupeny nejdůležitější texty základního korpusu a různé typy textů vedlejších.) Navrhla jsem tři kritéria, která by měl splňovat text, pokud má být považován za hejchalotický: 1) námět nebeských paláců a vize Boha 2) mystičnost textu a 3) typ textu. Po celkovém rozboru textů jsem na základě těchto kritérií došla k závěru, že tři z výše uvedených devíti textů nelze řadit k hejchalotické literatuře: Re'ujot Jechezkel, Charba de-Moše a Sar hapanim. Vyjádřila
|
|
|
Smrt a zásvětí v náboženských představách a praxi obyvatel starověké Etrurie
Farkačová, Zuzana ; Chlup, Radek (oponent) ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce)
Cílem práce je na základě analýzy pramenů písemného i ikonografického charakteru popsat eschatologické představy Etrusků a s nimi související kultickou praxi. Práce postupně popisuje rituály v pořadí, ve kterém následovaly bezprostředně po úmrtí člověka. S tím souvisí také možné představení posvátného dramatu na počest zesnulého. Dále je zde věnována pozornost rituálům, které byly údajně zaznamenány v posvátných knihách, a které umožňovaly zbožštění duší zesnulých. V této souvislosti se u Etrusků potvrzuje konání lidské oběti. V druhé části se pak práce věnuje etruským představám o cestě do zásvětí a zásvětí jako takovému. Probrána je zde také etruská démonologie popisující celou řadu postav, včetně podsvětních vládců.
|
|
|
Female rituals in ancient Greece from the viewpoint of modern interpretations
Hajdáková, Iveta ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Chlup, Radek (vedoucí práce)
This thesis looks at two women's rituals practiced in Ancient Greece - the Thesmophoria and the Adonia - and their interpretations by Marcel Detienne, Hendrik S. Versnel, John J. Winkler and Barbara E. Goff. The aim of the thesis is to analyze their four methods of interpretation of the rituals and illuminate how they fit within the context of contemporary debates between structuralism and post-structuralism, and ideology and agency. The paper illustrates how the various methods of interpretation - if approached critically - may be found valuable for the analysis of ideology and suggests new approaches to studies of Greek women's rituals and of the process, in which gender ideology is produced in the rituals. The interpretations should also offer an insight into the manner in which the rituals addressed Greek women on the issues of their fertility, sexuality, and their position within the patriarchal society. The thesis is divided into two parts: the first part deals with particular interpretations of the four scholars; the second one attempts to analyze their methodological approaches focusing on their assumptions and conclusions.
|
|
|
Šinranovo pojetí šindžin jako cesty k buddhovství
Vrba, Petr ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Holba, Jiří (vedoucí práce)
V této práci se pokusím o jasné a obhajitelné zařazení Šimanovy reformulace učení Čisté země do kontextu mahájánového buddhismu a o vymezení klíčového pojmu v Šimanově soteriologické vizi. Tímto termínem je šindžin, podle mého názoru překládaný nesprávně jako víra. Ukážu, že Šimanův důraz na chápání šindžin jako samotného probuzení a na slitovnou moc buddhy Amidy (sa. Amitábha) může být chápán jako "revoluční" krok, který došel svého naplnění až o mnoho století později, ale že je zároveň nutné vidět v něm proces, v kterém se celkem přirozeným způsobem odráží vývoj převládajících mahájánových proudů i společensko-ekonomická situace dobového Japonska. V neposlední řadě bych rád "očistil" Šimanovo jméno od poměrně častého dezinterpretování běžného nejen v domácí produkci. Jak píše Amstutz: "Buddhismus Džódo šinšú - nejrozšířenější z tradičních japonských buddhistických institucí - bývá dodnes chápán zkresleně. Převládajícím dojmem z šín-buddhismu je, že je to buddhismus pro ty, kdo nejsou dostatečně ukáznění, aby participovali na ,skutečném', tj. odříkavém (nebo alespoň meditativním) způsobu pěstování buddhistické praxe, jímž se vyznačuje ,normativní buddhismus'." 1 Myslím, že nepochopení klíčového konceptu šindžin a jeho neopodstatněné deformování evropskými pojmy nám zabraňuje porozumět Šimanovu poselství v...
|
host ::
RSS.