|
|
Civilně-vojenská kultura ve sjednoceném Německu
Kučera, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
V průběhu posledních dvou desetiletí prošla německá zahraniční politika významnou proměnnou ve vztahu k užívání ozbrojených sil v zahraničí. Mohlo by se zdát, že tento proces je výsledkem racionálního přizpůsobení politiky novým podmínkám. V této práci je však vyzdvižena role společenských norem a sdílených představ při formování vojenské politiky znovusjednoceného Německa. Pomocí konceptu civilně-vojenské kultury je v této práci vysvětleno, proč se německá politika užívání síly stále do určité míry odlišuje od "normální racionální politiky". Německou výjimečnost lze na jednu stranu vysvětlit přetrvávajícím vlivem "kultury zdrženlivosti" v užívání vojenské síly, která je stále významnou součástí německé strategické a zahraničněpolitické identity, na druhou stranu je zde zdůrazněn vliv faktu, že pohled německé společnosti na armádu se v mnohém liší od pojetí armády v jiných státech. Na základě analýzy mediálního obrazu Bundeswehru a jeho vojáků je zde argumentováno, že dominantní představa o armádě jakožto mírové humanitární organizaci výrazným způsobem vymezuje podmínky jejího nasazení v zahraničí. Zatímco mise s charakterem postkonfliktní rekonstrukce, humanitární mise či pomoc při živelních katastrofách patří k základním úkolům Bundeswehru, dle současného dominantního obrazu vojáků se jakékoli bojové...
|
|
|
USA, Evropská unie a Írán po roce 2001: Komparace americké a evropské strategie proti šíření zbraní hromadného ničení
Kučmášová, Tereza ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce USA, Evropská unie a Írán po roce 2001: Komparace americké a evropské strategie proti šíření zbraní hromadného ničení se zabývá řešením krize íránského jaderného programu, která vypukla v roce 2002. Zveřejnění důkazů o íránském jaderném programu vedlo k podezření, že se Írán snaží získat jadernou zbraň. Do řešení krize se zapojila Evropská unie a USA. Evropská unie i USA aplikují vůči Íránu rozdílnou strategii a používají rozdílné nástroje. Cílem této práce je ověřit, která z vybraných strategií vůči Íránu byla efektivnější a které faktory přispěly k tomu, že účinnost obou strategií byla a je pouze omezená.
|
|
|
The policy of the United States in the Indian Subcontinent and their mediation potential in the Indo-Pakistani conflict
Kubini, Kamila ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práca "Politika USA na Indickom subkontinente a ich mediačný potenciál v indicko-pakistanskom konflikte" skúma otázku podstaty vzájomnej agendy Indie, Pakistanu a USA a vplyv ich vzájomnej interakcie na stav indicko-pakistanských vzťahov. Konflikt medzi Indiou a Pakistanom je jedným z najdlhšie trvajúcich konfliktov na svete, ktorý opakovane odoláva pokusom o jeho vyriešenie. So zvýšením interakcie USA s obomi krajinami sa objavili úvahy ohľadne ich možnosti indicko-pakistanský konflikt vyriešiť. Cieľom tejto práce je zistiť čo je obsahom americko-indických a americko-pakistanských bilaterálnych vzťahov, akú majú tieto vzťahy podobu a akú pozíciu má v ich vzájomnej agende riešenie indicko-pakistanského konfliktu. Práca vychádza z analýzy ich agendy a venuje sa hlavným bodom ich spolupráce. Výsledkom analýzy je zistenie, že významnou súčasťou americkej politiky voči Indii a Pakistanu je aj otázka riešenia ich konfliktu, ktorú USA vnímajú ako dôležitú pre naplnenie svojich strategických cieľov v regióne. Aj keď sa USA priamej mediačnej roly zriekli, podarilo sa im inými spôsobmi určitú normalizáciu v indicko-pakistanských vzťahoch dosiahnuť.
|
|
|
Mezinárodní trestní soud : uplatňování univerzální jurisdikce jako politická otázka
Klementová, Eliška ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice mezinárodní spravedlnosti a možnostem postihu zločinů podle mezinárodního práva. Pojednává nejprve o limitech uplatňování univerzální jurisdikce národními soudy, o vývoji a fungování jednotlivých typů institucí mezinárodního trestního soudnictví, a především pak o vlastnostech a fungování současného vrcholného orgánu mezinárodní spravedlnosti, Mezinárodního trestního soudu. Práce představuje postoje různých států k Soudu i jejich argumentaci. Také se věnuje praktickým problémům činnosti Soudu.
|
|
| |
|
|
Kypr (Budoucnost rozděleného ostrova)
Kratochvílová, Eva ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Diplomová práce Kypr (Budoucnost rozděleného ostrova) se zabývá současnou situací na Kypru, který je i po mnohých desetiletích stále rozdělený a ani vstupem Kypru do EU nedošlo k vyřešení tohoto konfliktu. Kypr je také posledním rozděleným státem v Evropě a i přes snahy vyjednavačů OSN byl v roce 2004 v referendu odmítnut plán OSN na sjednocení ostrova (tzv. Annanův plán). Proti přijetí plánu se vyslovila většina řeckých Kypřanů, zatímco v turecké části Kypru (i přes odmítavé stanovisko politických elit) byl plán v referendu přijat. Cílem mé diplomové práce je s ohledem na stanoviska a preference aktérů konfliktu (v procesu vyjednávání Annanova plánu i po jeho odmítnutí) vytvořit hierarchii scénářů dalšího možného vývoje řešení kyperského konfliktu. V rámci tohoto postupu budu rozebírat následující scénáře: sjednocení ostrova na základě modifikovaného plánu OSN tzv. Annanova plánu, de facto uznání severokyperského státu, pokračování statu quo, vznik centralizovaného státu a vznik protektorátu EU nad severním Kyprem. Jako východisko pro svou analýzu možnosti řešení kyperského konfliktu využiji teorii řešení konfliktů, která mi poskytne rámec pro pochopení procesů vzniku konfliktního chování a zejména možných řešení konfliktu.
|
|
|
Detainment Ethics, Why Europe and the US Disagree on Torture as an Interrogation Method
Craig, Damon ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Protecting the human rights of prisoners has become an issue of paramount interest over the last several years, and rightfully so. In the wake of political and cultural upheaval throughout the Balkan States, and with the current trend towards fighting terrorism, prisoners, and the information they possess, have become increasingly important. Just as important as obtaining this crucial information, however, is ensuring that means of interrogation do not evolve into greater injustices than the crimes themselves. Historically, international bodies have been established and reformed following periods of severe human rights atrocities. Genocide and ethnic cleansing, for example, have served as such incidents severe enough to raise international action. Through their broad definitions and policies, these international mechanisms set forth to protect human rights on a global level, but only thought regional cooperation can this tremendous goal ever be achieved. It will be the purpose of this research to examine, in detail, international cooperation from two of the world's most major regional players, Europe and the United States. Because these two regional powers share so many similarities, including, among many others, common cultural roots, comparable economic function, and similar legal systems, one would...
|
|
| |
|
| |
|
|
Formování bezpečnostní politiky dánského království ve 20. století
Sedláková, Barbara ; Fidler, Jiří (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá dánskou zahraniční a bezpečnostní politikou ve 20. století. Dánsko bylo ve středověku hlavní skandinávskou mocností, ale po sérii porážek se jeho území výrazně zmenšilo. Proto začalo vést politiku neutrality jako prostředek k zajištění své bezpečnosti. Slavila úspěch během první světové války, ale naprosto selhala za druhé světové války. Ta se stala zlomovým bodem změny v dánské bezpečnostní politice, neboť po skončení této války země definitivně opustila svou politiku neutrality a radikálně změnila chápání zajištění své bezpečnosti. Politika neutrality vycházela z předpokladu, že pokud Dánsko nebude nikoho ohrožovat, nikdo jiný ani nebude mít důvod vnímat zemi jako nebezpečí a proto ji chtít napadnout. Toto pojetí bylo především možné v období multipolárního uspořádání světa. Po skončení druhé světové války se toto uspořádání změnilo v bipolární, kdy zbyly pouze dvě znepřátelené supervelmoci. Vzhledem ke geostrategické poloze země v této nové situaci již nebyla politika neutrality jako prostředek jištění bezpečnosti možná a tak bylo Dánsko nuceno přiklonit se na jednu stranu velmocenského soupeření. Země si vybrala USA a vstoupila do jimi založené kolektivní obranné aliance -NATO. V době studené války se Dánsko především snažilo zmírňovat mezinárodní napětí mezi velmocemi a vedlo spíše...
|
host ::
RSS.