|
| |
|
|
Evoluce domestikace psa a genetická diverzita recentních plemen.
Ungrová, Lenka ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Místo, datování a průběh prvních fází domestikace jsou nejčastěji zkoumanými tématy při studiu evoluce domestikace psů. Ačkoliv existuje mnoho studií, kolem domestikace a divergence psa od vlka je stále mnoho otazníků. Pozdější fáze domestikace jsou neméně zajímavé. Je známo, že prototypy psích plemen se formovaly mnohem dříve, než vznikaly první chovatelské kluby. Dá se říci, že první selekční tlak byl, kromě krotkosti, také na druh práce, kterou měl pes vykonávat. Druhá fáze selekce již byla na konkrétní fenotypové znaky a často zahrnovala cílené hybridizace mezi vznikajícími plemeny. Za posledních 200 let se tak podařilo vyšlechtit přes 400 psích plemen s jedinečnou kombinací znaků. Tato práce si klade za cíl shrnout poznatky o evoluci psa domácího a zmapovat vznik moderních plemen z genetického hlediska. Práce také shrne, jaké geny a znaky evoluce psa a jeho domestikace ovlivnily a jaký měly vliv na genetickou diverzitu psích plemen.
|
|
|
Evoluce hostitelské specificity ptačí chřipky
Divín, Daniel ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Ptačí chřipka je nebezpečné virové onemocnění, které ohrožuje zdraví zvířat i lidí a v současné době často vyvolává velké obavy související s hrozbou pandemie. Veterinární postupy v rámci limitace šíření infekce zahrnují usmrcení veškerého ptactva v okolí vypuknutí nákazy, čímž se snaží co nejvíce omezit hospodářské škody. Přitom je ale patrná značná variabilita v náchylnosti, průběhu a přenosu tohoto onemocnění u různých druhů. U modelových druhů (Anas platyrhynchos f. domestica a Gallus gallus f. domestica) můžeme pozorovat velký rozdíl v průběhu onemocnění související s rozdílnou výbavou imunitních genů. Informace o této variabilitě u ostatních druhů jsou neucelené a jejich množství je nedostačující. Hlavním cílem práce je proto shrnout poznatky o ptačí chřipce, o jejím vzniku, evoluci, diverzitě, šíření v přírodě a náchylnosti jednotlivých druhů k tomuto onemocnění.
|
|
|
Vývoj vybraných CD znaků a jejich role ve fylogenezi imunitního systému člověka
Podolská, Tereza ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
V první části práce byl zjišťován původ vybraných povrchových CD znaků člověka, konkrétně molekul CD19, CD20, CD21, CD24, CD27 a CD38. Dále byly v práci mezidruhově porovnávány sekvence nukleotidů a aminokyselin těchto molekul pomocí in silico přístupu. Využity byly bioinformatické databáze sekvencí vybraných molekul na úrovni DNA, mRNA a proteinu, například GeneBank, NCBI BLAST, Homologene a OrthoDB. Záměrem bylo na doménové úrovni identifikovat nejpůvodnější organismy, u nichž lze sledovaný protein poprvé nalézt. V N-koncové doméně molekuly CD38 ptáků byla nalezena sekvence vykazující významnou podobnost s archebakteriální flagelinovou doménou. Tato flagelinová sekvence se u ptačí molekuly CD38 nachází v oblasti transmembránové domény, což naznačuje, že výskyt této sekvence mohl se vznikem tramsmembránové domény souviset. Použitý postup by bylo možné zařadit do komparativních hybridizačních studií jako nástroj v přípravné nelaboratorní fázi výzkumu existence paralogů a ortologů u fylogeneticky starých druhů. Klíčová slova: CD znak, imunocyt, B lymfocyt, vrozená a adaptivní imunita, databáze sekvencí, aminokyselina, nukleotid
|
|
|
Evoluční dynamika molekuly CD45
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Aghová, Tatiana (oponent)
U mnoha skupin obratlovců je v současnosti stanovení zdravotního stavu a kondice na základě hematologických znaků odkázáno na technicky nedokonalou a poměrně nepřesnou mikroskopickou kvantifikaci krevních buněk. Řešením by mohlo být využití metod průtokové cytometrie, které je ale u všech skupin obratlovců mimo savce komplikováno přítomností jaderných erytrocytů. Aby bylo možné cytometricky odlišit erytrocyty od leukocytů, je potřeba využít specifického značení buněčného markeru leukocytů, kterým je povrchová molekula CD45 kódovaná genem PTPRC. Současná odborná literatura poukazuje na vysokou mezidruhovou expresní a strukturní variabilitu této molekuly, která značně komplikuje možné využití tohoto markeru v zoologickém výzkumu. Mnou provedené porovnání struktur CD45 u různých zástupců obratlovců na základě predikce domén ze sekvenčních genomových dat ukázalo vysokou variabilitu extracelulární části, a to i mezi fibronektinovými doménami, které starší autoři popsali jako konzervované. Ačkoliv doposud nebyla receptorová funkce CD45 dostatečně prozkoumána, existující práce se shodují na působení silné pozitivní selekce na tuto molekulu. Na závěr shrnuji, že přestože se jedná o užitečný molekulární nástroj, není pravděpodobné, že by bylo možné vytvořit univerzální protilátku, která by umožnila...
|
|
|
Přenašeči ptačích trypanosom a prevalence v pěvcích
Santolíková, Anežka ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl shrnout poznatky o vývoji ptačích trypanosom ve vektorech a o prevalenci trypanosom v ptácích. Trypanosomy jsou dvou hostitelští parazitičtí prvoci žijící v krvi obratlovců a v bezobratlých vektorech. Množení ptačích trypanosom probíhá převážně ve vektoru, kde byla již v polovině minulého století pozorována různá vývojová stadia, a to hlavně promastigoti, epimastigoti a metacykličtí trypomastigoti. V krvi ptáků se vyskytují krevní trypomastigoti. Vektory ptačích trypanosom jsou zástupci čeledí Ceratopogonidae, Culicidae, Simuliidae, Hippoboscidae a Dermanyssidae. Zatímco ve vektoru bylo dělení trypanosom pozorováno opakovaně, v ptácích je pozorováno jen zřídka. Údaje o prevalenci v ptácích se velmi liší, což je dáno převážně použitou metodou detekce trypanosom v krvi ptáků. Zatímco dříve se používaly k detekci trypanosom hlavně roztěry krve, dnes se přechází k citlivějším metodám jako PCR nebo kultivace trypanosom.
|
|
|
Variabilita alel MHC I a kožní prozánětlivá reaktivita u plemen kura domácího
Pojezdná, Anežka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hyršl, Pavel (oponent)
Kur domácí (Gallus Gallus f. domestica) je ekonomicky důležitý modelový druh. Znalost imunitního systému tohoto druhu je tedy klíčová. Inbrední modelové linie Kura domácího, běžně používané ve výzkumu jsou dobrým modelem pro výzkum imunity. Mají však nepřirozenou variabilitu, v důsledku vzniku těchto linií příbuzenským křížením. Jejich genetická i fenotypová variabilita proto redukovaná. Pro mapování variability imunitní odpovědi mohly být dobrým modelem plemena slepic, vyšlechtěná v dobách dávno minulých a nyní udržovaná v zájmových chovech. V této diplomové práci jsem mapovala genetickou variabilitu vazebného místa MHC glykoproteinů I. třídy. U kura domácího je kódováno genem BF, který je v genomu kopírovaný (BF1 a BF2). Tyto geny jsou poměrně dobře známé a byla popsaná značná variabilita i u zmíněných inbredních laboratorních linií. MHC výsledky práce naznačují vysokou genetickou variabilitu MHC I u plemen slepic. Identifikovali jsme 41 haplotypů u 25 jedinů 14 plemen, z toho 7 již známých z literatury. Dále jsem se zaměřila na prozánětlivou aktivitu u plemen kura domácího na příkladu subkutánní stimulace bakteriálním lipopolysacharidem. Sledovala jsem velikost otoku a expresi prozánětlivých cytokinů IL-6 a IL-1 po subkutánní aplikaci lipopolysacharidu. Výsledky naznačují, že velikost otoku po...
|
|
|
Vliv kvality potravy na poměr pohlaví modelového pěvce
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Studium vychýleného poměru pohlaví představuje jedno z ústředních témat evoluční ekologie. Zatímco u ryb, obojživelníků, plazů a některých bezobratlých existují přesvědčivé důkazy o závislosti poměru pohlaví na podmínkách prostředí, u ptáků a savců na zodpovězení této otázky stále čekáme. Jednou z hlavních překážek je skutečnost, že u těchto dvou skupin obratlovců determinují pohlaví výhradně pohlavní chromozomy. Velká část autorů považuje za nejpravděpodobnější proximátní mechanismus manipulace nenáhodný rozchod pohlavních chromozomů, tzv. meiotický tah. Podle tradiční Mendelovské představy by měl být však rozchod chromozomů během meiotického dělení náhodný. Díky zavedení nové technologie určování pohlaví pomocí molekulárních metod máme od 90. let minulého století možnost stanovit téměř absolutní primární poměr pohlaví mláďat. Na přelomu tisíciletí tudíž začal v tomto oboru probíhat intenzivní výzkum. Přestože dnes máme k dispozici několik desítek experimentálních studií, stále se nedaří najít jednotnou fyziologickou adaptaci, která by manipulaci poměrem pohlaví objasnila. Totéž platí i pro možnou ultimátní příčinu. Existuje několik prací, které svědčí o vychýleném poměru pohlaví na té nejnižší úrovni, žádná z nich však přímo meiotický tah netestovala. Proto jsme se rozhodli ověřit jednu z možných...
|
|
|
Souvislost tělesného pachu a zdravotního stavu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zhodnocení souvislostí změn tělesného pachu se zdravotním stavem člověka. Cílem práce je vytvořit teoretický přehled dostupných studií tykajících se člověka, které jsou srovnávány se studiemi prováděnými na savcích. Alterace tělesného pachu v důsledku probíhajícího onemocnění může negativně ovlivňovat nejen atraktivitu potenciálního partnera, ale také může způsobit změnu v behaviorální odpovědi na chemický podnět u ostatních členů druhu. Předpokládá se vznik percepčních adaptací na vyšší citlivost k markerům zdravotního stavu při pohlavním výběru u obou pohlaví. Rozpoznání nemocného jedince může být klíčové při sociálních interakcích, aby nedocházelo k přenosu patogenů, ale při výběru partnera je zdravotní stav i důležitým indikátorem odolnosti proti infekci, která se může uplatnit u budoucích potomků. Hlavní přínos této práce je sumarizace poznatků a vhled do problematiky změn tělesného pachu v závislosti na zdravotním stavu jedince. Klíčová slova tělesný pach, zdraví, pohlavní výběr, atraktivita, čichová percepce
|
|
|
Příbuzenské vztahy a genový tok mezi plemeny kura domácího
Buchtová, Lucie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Trefil, Pavel (oponent)
Kur domácí patří mezi druhy domácích zvířat s ohromnou hospodářskou a ekonomickou hodnotou. Vzhledem k těmto hodnotám je větší důraz kladen na jeho vysokoprodukční linie, které se svou produkcí jen těžko dají srovnávat se zájmovými liniemi či rurálními populacemi. Postupně díky upřednostňování většího výnosu zájmová plemena upadají do pozadí a zvyšuje se riziko ztráty genetické variability, kterou tato plemena disponují. Této problematice je však naštěstí v poslední době věnována poměrně velká pozornost, která vede ke snaze tyto zdroje genetické variability zachovat. Na vybraném vzorku 272 jedinců reprezentujících 33 zájmových plemen jsem hodnotila jejich míru variability pomocí analýzy dvaceti vybraných neutrálních markerů (kontrolní oblast mtDNA a 19 mikrosatelitových lokusů) a čtyř imunitních genů (TLR3, TLR4, TLR5, TLR7). U vybraných plemen bylo cílem zmapovat hrubý rámec původu moderních plemen mezi starobylými plemeny, identifikovat jejich možný geografický původ, porovnat míru neutrální a funkční variability mezi plemeny s mírou variability uvnitř plemen samotných a následně srovnat míru sdíleného polymorfismu (genového toku / ancestrálního polymorfismu) na neutrálních znacích a imunitních genech. Výsledky ukázaly, že je možné plemena geneticky rozlišit a pomocí detekce sdílených znaků...
|
host ::
RSS.