|
|
Omezení vlastnického práva k pozemkům
Kaláb, Tomáš ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tato práce se věnuje omezení vlastnického práva k pozemkům. To je omezováno intenzivněji než vlastnická práva k jiným věcem především díky specifičnosti pozemku jako předmětu tohoto vlastnického práva. Omezení vlastnického práva k pozemkům může vznikat jednak ze zákona, jednak na základě rozhodnutí správního orgánu a jednak na základě smluv. Způsobem omezení je pak vždy povinnost něco strpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Omezení vlastnického práva k pozemkům je institut, jehož existence přímo souvisí s vyspělostí dané společnosti, a tak určitá omezení vlastnického práva k pozemkům lze vyčíst již z Chamurappiho zákoníku. Tato práce ale hlavně pojednává o jednotlivých omezeních vlastnického práva k pozemkům vyplývajících ze zákonné úpravy, konkrétně z Listiny základních práv a svobod, z předpisů o ochraně přírody, z lesního zákona, z předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu, z vodoprávních přepisů, ze stavebního zákona, z předpisů o pozemkových úpravách, ze zákona o pozemních komunikacích a z předpisů upravujících sousedské vztahy. Nakonec se práce věnuje i omezení vlastnického práva k pozemkům vyplývajících z věcných práv k věcem cizím a ze smluv se závazky inter partes.
|
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Šubrt, Richard ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Zápisy do katastru nemovitostí - abstrakt v českém jazyce Tématem této diplomové práce jsou zápisy věcných práv do katastru nemovitostí České republiky. Diplomová práce nejdříve krátce nastiňuje historii evidence právních vztahů k nemovitostem na území České republiky. Těžištěm diplomové práce je popis současného stavu katastru nemovitostí a evidování věcných práv. Diplomová práce vysvětluje co je předmětem evidence v katastru nemovitostí a která věcná práva se do katastru nemovitostí zapisují. Pozornost je věnována i dalším údajům, které katastr nemovitostí obsahuje. Další část diplomové práce popisuje činnosti katastrálního úřadu při vedení a údržbě katastru nemovitostí. V závěru práce je shrnut současný stav katastru a zároveň vysloveny některé úvahy de lege ferenda.
|
|
|
Nástroje ochrany životního prostředí v českém právu
Matějičný, Tomáš ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na téma "Nástroje ochrany životního prostředí". Právo životního prostředí rozlišuje několik kategorií nástrojů, které slouží k ochraně životního prostředí. Tyto nástroje se člení podle toho, jestli ovlivňují chování subjektů přímo nebo nepřímo. První kategorií nástrojů jsou koncepční nástroje. Tyto nástroje zahrnují jednotlivé plány, prognózy a koncepce, které jsou zaměřeny na ochranu životního prostředí. Druhou skupinou jsou administrativní nástroje. Jejich obsahem je soustava jednotlivých povolení, souhlasů, vyjádření, stanovisek, příkazů, povinností a omezení. Rovněž obsahují vymezení standardů a kategorizaci objektů ochrany. Jejich součástí je také úprava odpovědnosti v právu životního prostředí. Třetí kategorií nástrojů jsou nástroje dobrovolné. Jedná se o specifickou kategorii nástrojů, která upravuje zejména tzv. dobrovolné dohody, environmentální manažerské systémy anebo tzv. ekoznačení. Poslední v této práci popsané přímé nástroje jsou institucionální nástroje. Ty představují systém jednotlivých institucí, které zabezpečují ochranu životního prostředí, a které dohlíží nad řádným prováděním nástrojů životního prostředí. Nepřímé nástroje ochrany životního prostředí reprezentují zejména ekonomické nástroje. Ty jsou dále členěny na nástroje pozitivně a...
|
|
|
Ochrana klimatického systému Země z pohledu práva
Babka, Tomáš ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
ZÁVĚR Otázka změny klimatu představuje z celosvětového hlediska asi nejvýznamnější environmentální téma současnosti a vše nasvědčuje, že tomu tak bude i v dalším průběhu 21. století. Přibývající věrohodné důkazy, které postupně shromažďuje vědecká obec, totiž poukazují na úzce propojený vztah mezi rostoucími emisemi skleníkových plynů vznikajícími při lidské činnosti a probíhajícími změnami klimatického systému Země. Zvýšená koncentrace těchto plynů v atmosféře způsobuje globální oteplování spočívající ve zvýšení průměrné zemské teploty, což se v konečném důsledku může negativně projevit na fungování ekosystémů, zvyšování hladiny oceánů nebo na častějším výskytu extrémních meteorologických jevů. Ačkoliv o určitých aspektech vzájemného spolupůsobení skleníkových plynů a zemského klimatu nadále panuje určitá míra vědecké nejistoty, je v souladu s principem předběžné opatrnosti vysoce žádoucí, aby byla jak na mezinárodní, tak národní úrovni přijata odpovídající opatření na odvrácení hrozby v podobě nenávratné změny klimatu. Nejúčinnějším způsobem boje proti tomuto problému se doposud jeví cesta snižování antropogenních emisí skleníkových plynů přímo u zdroje. Jelikož jsou taková opatření na zmírnění dopadů změny klimatu spojena se znatelnými zásahy do národních ekonomik, je v první řadě třeba hledat shodu...
|
|
|
Příčiny a právní formy omezování vlastnického práva k půdě
Čermáková, Kateřina ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
1 Resumé Účelem této práce je vymezení a zamyšlení se nad příčinami a právními formami omezování vlastnického práva k půdě. Vzhledem k tomu, že vlastnické právo k půdě a jeho omezení vychází jak z práva soukromého, tak z práva veřejného, je toto téma spojeno téměř se všemi obory práva našeho právního řádu. Tato práce se skládá ze čtyř částí. První část je úvodní a popisuje celkový obsah, o kterém pojednává tento dokument. Část druhá vymezuje základní pojmy, jejichž znalost je nutná pro celou tuto práci. Jedná se o tyto pojmy: vlastnické právo, pozemek, parcela, nemovitost a vlastnické právo k půdě. Tato část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje vlastnické právo jako jedno z lidských práv, jehož ochranu zajišťují dokumenty mezinárodního práva a LZPS, ze které vychází i další právní úprava na zákonné úrovni. Další kapitola se zabývá zvláštnostmi půdy - těmi jsou polyfunkční charakter, nepostradatelnost, omezená rozloha, nerozmnožitelnost, nepřenositelnost, neopotřebitelnost a nespotřebitelnost, to, že není produktem lidské činnosti, ale přírody. Tato kapitola dále vysvětluje další příbuzné právní pojmy. Poslední kapitola této části pojednává o vlastnickém právu k půdě, konkrétně o jeho předmětu, možných subjektech a jeho obsahu. Třetí část se soustředí na samotnou podstatu tohoto textu, tedy...
|
|
|
Nabývání vlastnického práva k pozemkům
Kubátová, Kateřina ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Nabývání vlastnického práva k pozemkům Tato diplomová práce pojednává o nabývání vlastnického práva k pozemkům a jeho právní úpravě v kontextu platné české legislativy. Hlavním cílem práce je poskytnout přehled obecné problematiky způsobu nabývání vlastnického práva k pozemkům a následně jejich evidenci v katastru nemovitostí, která je pro platný přechod práva nezbytná. U forem nabývání vlastnického práva k pozemkům, které jsou v praxi nejčastěji využívány, je v textu věnováno více prostoru. Tak, kde návrh občanského zákoník přináší změny, je navrhované úpravě věnována pozornost v kontextu s úpravou současnou. Hlavním právním předpisem upravující předmětnou tematiku je občanský zákoník představující obecnou úpravu. Zvláštní úpravu potom představuje zákon o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, katastrální zákon, zákon o půdě a mnohé další předpisy. Jelikož je některých oblastech zákonná úprava nedostatečná, výklad doplňuje rozhodovací činnost Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR. Práce se skládá z pěti samostatných kapitol. Za stěžejní lze považovat kapitolu třetí a čtvrtou, které popisují způsoby vzniku vlastnického práva k pozemkům a jejich následnou evidenci v katastru nemovitostí. První, úvodní kapitola přináší výklad základních pojmů, se kterými bude v textu pracováno a...
|
|
|
Institucionální zajištění ochrany životního prostředí v České republice
Tokárová, Patricie ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Institucionální zajištění ochrany životního prostředí v České republice Cílem této diplomové práce je popsat význam, pravomoci, kompetence a vzájemné vztahy orgánů a institucí, které zajišťují ochranu životního prostředí v České republice. Své úkoly a funkce v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí plní všechny orgány tří základních větví státní moci. Moc zákonodárná a moc soudní nemají pro ochranu životního prostředí žádné speciální instituce, které by se zabývaly pouze ochranou životního prostředí. Ale stav a vývoj životního prostředí ovlivňují svou normotvornou činností a rozhodováním v soudních sporech o věcech, které se životního prostředí týkají. Naproti tomu, moc výkonná takové instituce má. Diplomová práce je rozdělena do 4 kapitol. Kapitola první se v obecné rovině věnuje pojmu "životní prostředí" a jeho ochraně. Následně je definováno právo životního prostředí a popsána jeho úzká vazba na správní právo. Taktéž je uveden i stručný výčet právních pramenů institucionálního zajištění ochrany životního prostředí. Na závěr této kapitoly, vzhledem k těsné vazbě práva životního prostředí na správní právo, je pojednáno o ústavních základech institucionálních aspektů veřejné správy. Druhá kapitola je věnována orgánům státu a jejich pravomocem při ochraně životního prostředí. Blíže je popsána úloha...
|
|
|
Světové kulturní a přírodní dědictví a jeho právní úprava
Pivcová, Darja ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Světové kulturní a přírodní dědictví a jeho právní úprava Diplomová práce pojednává o právní úpravě ochrany světového přírodního a kulturního dědictví, která je obsažena v Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví přijaté 16. listopadu 1972. Práce obsahuje šest kapitol. Klíčová kapitola se nazývá mezinárodní právní prameny ochrany přírodního a kulturního dědictví a je rozdělena do třech částí: první část pojednává o Úmluvě o světovém dědictví a další dvě části rozebírají ostatní úmluvy zaměřené na ochranu kulturního nebo přírodního dědictví. Třetí kapitola je věnována otázce mezinárodní odpovědnosti státu za zničení svého kulturního dědictví na příkladu Bamjánských Buddhů, jejichž demolici nařídil talibanský režim v roce 2001. Čtvrtá kapitola představuje hlavní mezinárodní organizace a instituce, které podporují ochranu světového dědictví. Vztah mezi ochranou kulturního a přírodního dědictví a Evropskou unií je předmětem páté kapitoly. Poslední kapitola se zabývá českými zákony, které implementují závazky mezinárodních úmluv. Cílem práce je nalézt odpověď na otázku, zda existuje účinná právní úprava, která ochrání a zabezpečuje kulturní a přírodní památky výjimečné světové hodnoty proti zničení a zkáze na mezinárodní, evropské a také národní úrovni. V závěru bude shrnuto, že...
|
|
|
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Maršál, Tomáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je provedení podrobné analýzy institutu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), který je v současné době jedním z významných právních nástrojů ochrany životního prostředí. Všechny určené, ať už soukromé, nebo veřejné záměry, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí, musí být podrobeny procesu posouzení jejich vlivů. Tento proces předchází povolení zamýšleného záměru. V první části diplomové práce je věnována pozornost unijní právní úpravě, která je obsažena ve směrnici Rady 85/337/EHS, ve znění změn dle směrnic 97/11/ES, 2003/35/ES a 2009/31/ES (Směrnice EIA). Základním zdrojem v této části jsou početné rozsudky Soudního dvora Evropské unie, jež odráží především nesprávné transpozice jmenovaných směrnic do právních řádů jednotlivých členských států. Druhá část diplomové práce je pak zaměřena na specifika české právní úpravy, která je upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších změn. Česká právní úprava posuzování vlivů záměrů je rozdělena do dvou zcela odlišných částí. V první části se postupuje dle zákona o posuzování vlivů a je zakončena nezávazným stanoviskem, zatímco druhá část (navazující řízení) je zakončena správním rozhodnutím a řídí se zvláštními právními předpisy. Zásadním...
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Tichá, Anděla ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá územním plánováním jako jedním z nástrojů ochrany životního prostředí. Územní plánování je činností, jejíž výsledky se výrazně promítají do kvality životního prostředí. Při pořizování dokumentů územního plánování je nutné tyto dopady zohledňovat a stanovit prostředky, kterými je možno životní prostředí hájit. Druhá kapitola obsahuje obecné otázky a pojmy územního plánování - charakterizuje ho jako soustavnou a komplexní činnost, která vytváří předpoklady pro budoucí funkční využití území. Povaha této činnosti je blíže popsána prostřednictvím cílů a úkolů územního plánování. Věnuje se též historii právní úpravy a základním principům úpravy současné. Územní plánování je svěřeno orgánům veřejné správy - orgánům obcí, krajů a Ministerstvům místního rozvoje a obrany, jejichž působnosti je věnována pátá část této kapitoly. Třetí kapitola pojednává o jednotlivých nástrojích územního plánování a popisuje postup pořizování a schvalování těchto dokumentů. Zabývá se územně plánovacími podklady, politikou územního rozvoje jako celostátní koncepcí, zásadami územního rozvoje pořizovanými na úrovni krajů, územními plány jako základním nástrojem řešícím využití území jednotlivých obcí a regulačními plány, který v zastavěném území plní funkci územního rozhodnutí. Dále jsou popsány jednotlivé druhy územních...
|
host ::
RSS.