|
|
Češi totálně nasazení na nucené práce v okupovaném Norsku za druhé světové války
Králová, Gabriela ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Maršálek, Zdenko (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem českých dělníků, kteří byli během druhé světové války nuceně nasazeni nacistickým aparátem Třetí říše na práce v okupovaném Norsku. Cílem je tuto méně známou oblast výzkumu zasadit do širšího historického kontextu a na základě archiválií a dostupných a nově objevených pramenů pak analyzovat životní a pracovní podmínky těchto nedobrovolně pracujících Čechů. První část práce podává komplexní obraz předválečného a nacisty okupovaného Norska a uvádí základní terminologii fenoménu nucené práce. Druhý úsek v krátkosti mapuje situaci v Německu a nastiňuje organizaci nuceného nasazení, přičemž se zaměřuje na všeobecné životní a pracovní podmínky dělníků. Ve třetí části je s ohledem na klíčové prameny podrobně analyzována otázka české pracovní síly na norském území. V rámci závěrečného úseku práce jsou pak představeny statistické údaje a současný pohled obou zainteresovaných zemí (Německo, Norsko) na problematiku nucené práce.
|
|
|
Reakce na bombardování SR Jugoslávie v roce 1999 v české politické debatě
Ivaniushin, Mikhail ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat a analyzovat českou veřejnou debatu o bombardování Svazové republiky Jugoslávie leteckými silami NATO v roce 1999. Útok Severoatlantické aliance na SRJ, který následoval krátce po vstupu České republiky do aliance, rozdělil české veřejné mínění i politickou scénu v názoru na oprávněnost této intervence. Část politické reprezentace reagovala na akce NATO zdrženlivě či s politováním, zatímco proud reprezentovaný zejména prezidentem Havlem se stal principiálním zastáncem útoku, a to i na mezinárodní politické scéně. Práce se bude zabývat různými rovinami této debaty: zasvěceností jednotlivých aktérů do problémů operace NATO v Jugoslávii, názorovými východisky, strategiemi argumentace či propojením s jinými tématy. Pokouší se odhalit vedlejší motivace při formulování jednotlivých názorů (ohledy na bezpečnostní zájmy České republiky, světonázorová orientace, předsudky atd.). Pramennou základnou práce je převážně dobový tisk, zejména pak nejčtenější deníky. Klíčová slova: Česká republika, Srbsko, SR Jugoslávie, Jugoslávská krize, Konflikt na Balkánském poloostrově v roce 1999, Letecké útoky NATO na Jugoslávii v roce 1999, NATO
|
|
|
Libyjská občanská válka 2011 očima pamětníků
Fischer, Philipp-Jakob ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pešta, Mikuláš (oponent)
Cílem práce je pomocí metodologie orální historie shromáždit a analyzovat výpovědi pěti respondentů z libyjského prostředí, nebo respondentů, kteří mají k libyjské problematice věcný vztah. Středobodem zájmu jsou osobní prožitky z občanské války v roce 2011 a názory a postoje k této válce a Libyi obecně. Výpovědi směřují jak k prožívání válečné reality, tak k širšímu kontextu války. Narátoři byli dotazováni na své postoje vůči režimu Muammara Kaddáfího i na vývoj svých názorů na jeho osobnost. Výzkum se pokouší zachytit libyjskou každodennost před válkou a po jejím skončení. Smyslem práce je tak poskytnout pohled na životní osudy lidí v této zemi rozvrácené konfliktem a pokusit se zachytit realitu války tak, jak ji tito lidé vnímali. Jaké životy tito lidé vedli před válkou? Jak se války účastnili? Jaké jsou jejich názory a přesvědčení a jak se tyto názory a postoje vyvíjely? Práce obsahuje rovněž historický přehled událostí, napsaný na základě dostupné české i zahraniční odborné literatury.
|
|
|
Hnutí na obranu lidských práv v Československu a na Ukrajině na konci sedmdesátých let 20. století
Mokryk, Radomyr ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Svoboda, Libor (oponent)
V předkládané diplomové práci zpracovávám téma začátku lidskoprávního hnutí v sedmdesátých letech 20. století v sovětské Ukrajině a Československu po podepsání závěrečného aktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách 1. srpna 1975. Diplomová práce je pokusem komparativní analýzu dvou lidskoprávních hnutí v Československu a v sovětské Ukrajině na příkladu dvou lidskoprávních skupin: Ukrajinské helsinské skupiny a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v Československu. Studie se zaměřuje na tři hlavní tematické okruhy: vývoj společnosti ve vymezeném období, aktivity helsinských skupin v historickém kontextu a biografie zakladatelů těchto hnutí. Klíčová slova: Lidská pravá; Helsinské hnutí; disent; opozice; Sovětský svaz; normalizace; Československo
|
|
|
Serbian and Croatian Propaganda in the Breakup of Yugoslavia
Miklošovič, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Úloha médií v podnecovaní nenávisti a nacionalistických vášní pri rozpade socialistickej Juhoslávie (SFRJ) je známou skutočnosťou a nezanedbateľným faktom. Cieľom práce je výberová komparatívna obsahová analýza srbskej a chorvátskej tlače počas rozpadu bývalej socialistickej federatívnej Juhoslávie v rokoch 1990 - 1991 na príklade dvoch denníkov, konkrétne záhrebského Vjesnika a belehradskej Politiky. Ide o obdobie tesne predchádzajúce vojenskému konfliktu po vyhlásení nezávislosti Slovinska a Chorvátska v júni 1991. Zámerom je pritom zistiť, v akej konkrétnej podobe sa propaganda, ako je definovaná nižšie, vo vybranej tlači objavovala. Druhou úlohou potom bude preskúmať, ako v priebehu času varioval jej výskyt v závislosti na prebiehajúcich udalostiach. Zatiaľ čo vzťah moci a médií v tomto prípade je už dostatočne známy a viackrát sa stal predmetom výskumu, výberová obsahová analýza by mala ukázať, aké prvky konkrétne sa pritom využívajú, slúžiac k aktivizácií verejnosti. Cieľom predkladanej práce bude výrez z komplexného obrazu, analýza jedného druhu média a obsahovej zložky argumentov použitých v záujme podpory mocenských pozícií, národnej agitácie a vzbudzovania nepriateľstva voči protivníkom aktuálnej politickej moci a ich zámerov, či už z prostredia druhých národov alebo z radov domácej...
|
|
|
Afirmace muslimského národa v Jugoslávii v letech 1953-1971. Analýza diskuse
Ceropita, Mihail ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
ráce analyzuje jugoslávskou diskusi provázející proces uznávání bosenských muslimů za jeden ze šesti konstitutivních národů jugoslávské federace. Chronologicky je toto období vymezeno začatkem roku 1953, sčítání a vyšly v periodikách první články, , a rokem 1971, v němž bylo postavení Muslimů y se tyto dvě roviny ovlivňovaly a prolínaly. Zvláštní pozornost bude věnována názorům muslimských intelektuálů. Rovněž se podíváme na postoj chorvatských a srbských intelektuálů k myšlence existence samostatného ého národa. Velká role v naší práci věnována snažit odpovědět na otázku - zda a jak silně ovlivňovala exilová literatura vývoj bosenskeho Práce bude zkoumat, jak a zda se přístup k muslimskými intelektuály odlišoval od přístupů a postojů přítomných mezi jejich srbskými a chorvatskými protějšky. Práce se pokusí ozřejmit, jakou roli v těchto diskusích hrály otázky náboženství a jazyka a jak uznání Muslimů za svébytný národ působilo na postavení republiky Pro analýzu tohoto problému byly shromážděny dobové publikace z fondu bosenského institutu "Adil Zulfikarpasić" v Sarajevu, Národní knihovny Srbska a knihovny Mati Novem Sadě. Také během psaní této práce byli konzultováni odborníci Husnija Kamberović a Amir Duranović, kteří se specializují na období Titovy Jugoslávie v dějinách Bosny a Hercegoviny. V důsledku...
|
|
|
English-Speaking Communists, Communist Sympathisers and Fellow-Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War Years.
Geaney, Kathleen Brenda ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Doctoral Dissertation PhDr. Kathleen Brenda Geaney English-Speaking Communists, Communist Sympathizers and Fellow- Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War (Anglicky mluvící komunisté, komunističtí sympatizanti a podporovatelé a Československo v počátcích studené války) Anotace Disertace se věnuje těm členům a sympatizantům komunistické strany, kteří cestovali skrze železnou oponu, aby na vlastní oči viděli život v nové lidové demokracii. Výzkum se zaměřuje na Československo v počátcích studené války, které se stalo cílem až překvapujícího množství anglojazyčných turistů. Práce ukazuje, že sovětský příklad sloužil jako model pro přijímání těchto návštěvníků pro oficiální místa v Praze. Československé úřady si nicméně tento vzor přizpůsobily na základě získaných zkušeností, místních podmínek a také geopolitického kontextu. Přístup k nim byl přizpůsobován na základě hodnocení jejich přínosu a důležitosti pro věc komunismu. Klíčová slova: Československo, komunismus, studená války, anglicky-mluvící cizinci, metody pohostinosti
|
|
|
Hnutí na obranu lidských práv v Československu a na Ukrajině na konci sedmdesátých let 20. století
Mokryk, Radomyr ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
V předkládané diplomové práci zpracovávám téma lidskoprávního hnutí na Ukrajině a v Československu po podepsání závěrečného aktu konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách roku 1975. Diplomová práce je pokusem a komparativní analýzu těchto dvou lidskoprávních hnutí na konci 70. let 20. století. Výzkum se zaměřuje na porovnání sociálního kontextu pro činnost disentu, historických okolností i samotné činnosti skupin proti porušování lidských práv. Zvláštní pozornost je věnována životním příběhům aktérů lidskoprávního hnutí a snaze prozkoumat jisté společné rysy v biografiích těchto osobností.
|
|
|
Bílý Omsk a československé legie
Chleboun, Jan ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá československou posádkou a diplomatickým zastoupením v Omsku během ruské občanské války a antibolševických vlád nad městem (1918-1919). Zaměřuje se na zdejší událostí optikou výše zmíněných, hodnotí a analyzuje jejich roli, postoje, každodenní život i vztahy s bílými vládami a domácím obyvatelstvem. Práce je založena především na studiu archivních pramenů, periodik a vzpomínek účastníků.
|
|
|
Dějiny jako argument. Spory o výklad minulosti v černohorské politické debatě v období referenda o nezávislosti v roce 2006.
Pashkevich, Mikhail ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje použití historie jako nástroje politické komunikace a marketingu během předreferendové kampaně o obnově nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Konkrétně se jedná o použití témat historické minulosti v diskuzích a agitaci dvou antagonistických bloků "Za evropsku Crnu Goru", prosazující nezávislost, a "Za očuvanje državne zajednice Srbije i Crne Gore", která hájila zachování státního svazku se Srbskem. Předmětem výzkumu je intepretace klíčových osobností a událostí černohorských dějin, k nimž se oba bloky uchylovaly na podporu svých stávajících argumentů: Petra II. Petroviće Njegoše, krále Nikoly I., připojení Černé Hory k Srbsku v roce 1918, konflikt mezi partyzány a četniky v období druhé světové války, hodnocení socialistické Jugoslávie, úloha a odpovědnost Černé Hory ve válkách provázejících rozpad Jugoslávie, hodnocení politiky Slobodana Miloševiće, mezietnické vztahy v Černé Hoře v 19. až 20. století. Zvláštní pozornost práce je zaměřena také na vliv paměti rodinné a kmenové a odkaz přímých předků na zaujímání aktuálních postojů vůči myšlence nezávislosti a pojetí černohorské identity.
|
host ::
RSS.