Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pylyp Orlyk a mezinárodní vztahy v Evropě 18. století
Poian, Lucie ; Mokryk, Radomyr (vedoucí práce) ; Příhoda, Marek (oponent)
Bakalářská práce pojednává o zahraničněpolitické činnosti Pylypa Orlyka (1672−1742), blízkého spolupracovníka Ivana Mazepy a v letech 1710−1742 ukrajinského hetmana v emigraci. Během pobytu v exilu se Orlyk opakovaně pokoušel naklonit evropské dvory myšlence autonomního kozáckého státu. Práce se zabývá ideovými zdroji jeho politické orientace, analyzuje cíle jeho diplomacie a rovněž prostředky, pomocí nichž jich bylo dosahováno. Hetmanovy snahy jsou zasazeny do širšího kontextu evropské diplomacie první poloviny 18. století a kontextu (proto)ukrajinské tradice zahraniční politiky. Práce má potenciál přinést nové poznatky o historickém vnímání ukrajinského prostoru v Evropě, což ji činí hluboce aktuální. Vychází z relevantních monografií ukrajinských i zahraničních autorů a z editovaných pramenů. Klíčová slova: Ukrajina, kozáci, 18. století, Ivan Mazepa, autonomie, Rzeczpospolita
Role Čechů při šetření Katyňského masakru
Pokorná, Adéla ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Katyňský masakr byl jedním z nejbrutálnějších činů stalinské éry, který se odehrál v 1940 a odstartoval tak několikaletý hon za viníkem. Největším soupeřem se pro Sovětský svaz stalo nacistické Německo, které se nechtělo nechat neprávem obvinit z vraždy polských důstojníků. Tato událost má však mnohem větší vliv, než se na první pohled může zdát. Katyňský masakr značně ovlivnil i české prostředí. V rámci vyšetřovacích akcí byly vytvářeny zvláštní skupiny utvořené z předních odborníků, jako například osobnosti z řad lékařů či novinářů. Do těchto skupin se dostalo i pár představitelů z Čech, díky nimž můžeme nahlédnout na celou událost ještě blíže.
Donbas v současné ukrajinské literatuře
Knappová, Alžběta ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem Donbasu jakožto svébytného toposu ve vybraných dílech současných východoukrajinských spisovatelů a spisovatelek. Symbolická hodnota regionu, určována především periferním charakterem prostoru a dominantní industriální povahou krajiny, se formovala v ukrajinské kultuře během celého minulého století. V současnosti, v důsledku společenského vývoje posledních desetiletí, a především kvůli stále probíhajícímu válečnému konfliktu, jsou podoby symbolické geografie kraje významně přehodnocovány a aktualizovány. V první části práce je načrtnut historický vývoj regionu a s ním spjatých dominantních mýtů a metafor Donbasu, na jejichž pozadí je současná literatura zkoumána. Jádrem práce je pak analýza vybraných literárních děl autorů a autorek pocházejících z této oblasti; jedná se především o díla spisovatelů Vladimira Rafejenka, Serhije Žadana a básnířky Ljuby Jakymčuk. Interpretačními rámci jsou specifická povaha literatury pohraničí a reprezentace kolektivní paměti. Na jejich pozadí práce zkoumá zobrazované podoby jinakosti, vztah periferie a centra, symbolickou konstrukci prostoru a míst paměti či inscenaci paměti a zapomnění. Celá interpretace pak směřuje k analýze toho, jakými způsoby je konstruována donbaská identita a jaká východiska podob regionální identity...
Ukrainization in Ukrainian popular culture after 2014
Dolga, Oksana ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Аbstrakt (česky) V této práci sleduji způsoby, kterými vlna ukrajinizace po začátku ruské agrese ovlivnila populární kulturu na Ukrajině. Pozornost je věnována vybraným aspektům domácí kulturní politiky Ukrajiny zaměřené na podporu ukrajinského jazyka v zábavním sektoru, je sledována veřejná diskuze o oficiálních kvótách pro používání ukrajinského jazyka v rozhlase a televizi. Část práce je věnována problematice jazykové otázky mezi ukrajinskými hudebníky na příkladě ukrajinsky mluvicí skupiny Skryabin a rusky mluviciho dua Green Grey.
Stalin's characterization as literary figure in the novel Children of the Arbat by Anatoly Rybakov
Gorabek, Maksym ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
(česky): Diplomová práce se zabývá analýzou literární postavy Josifa Stalina v románu Děti Arbatu (1987) ruského spisovatele A. N. Rybakova (1911-1998). V první části práce se zaměřuji na biografii A. Rybakova, je stručně představen román Deti Arbatu a je zdůrazněno jeho výjimečné postavení v autorově tvorbě. Druhá část je věnovana vzniku kultu osobnosti Stalina a jeho důsledkům. Ve třetí části práce se zaměříme na kategorii fikci a literární postavy, definujeme základní pojmy, z nichž vychází zkoumání literární postavy. V závěrečné části práce je kladen důraz na odhalení obrazu J. Stalina v románu pomocí analýzy textu a na jejím základě učiněných závěrů, které pomáhají nahlédnout do všestrannosti zobrazené postavy. Cílem práce je nejen charakterizovat Rybakovova Stalina z vnější strany, ale také ukázat, o co se opíral autor, zobrazující vnitřní svět teto postavy.
Role prezidenta v ústavním systému Ukrajiny v letech 1994-1999
Dubecký, Jan ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Cílem bakalářské práce je zpracování, popsání a zhodnocení změn politického systému na Ukrajině v letech 1994-1999 v době prvního prezidentského mandátu Leonida Kučmy. Práce se dotýká jak vztahů prezidenta s parlamentem a následných konfliktů mezi těmito dvěma aktéry, tak i ukrajinské ústavy jako fenoménu na pozadí celospolečenských a ekonomických změn, přičemž důraz bude kladen právě na ústavu z roku 1996. V práci se proto pokusím popsat a zhodnotit politické kroky Leonida Kučmy, které vedly k posílení prezidentských pravomocí, směřujících ke konfliktu s parlamentem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Šedesátníci a koloniální diskurz sovětské kultury na Ukrajině v době tání (1956-1964)
Mokryk, Radomyr ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Bakula, Boguslaw Leszek (oponent) ; Kalina, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje tématu, které se postupně těší čím dál většímu badatelskému zájmu, stále ale poskytuje prostor pro různorodé bádání. Jedná se o fenomén ukrajinských šedesátníků v době Chruščovova tání v SSSR v letech 1956-1964. Disertační práce nabízí analýzu daného kulturního fenoménu v širším sociokulturním kontextu doby za pomoci přístupu koloniálních studií. Klíčová otázka disertační práce zní "jak se vyvíjel světonázor šedesátníků v době tání (1956-1964) z hlediska rámce koloniálních studií a jak se promítl v jejich literárním díle?" První kapitola je věnována historickému, politickému a kulturnímu kontextu v době tání. V kapitole jsou postupně analyzovány okolnosti vyhlášení tajného projevu v roce 1956, zahájení politiky destalinizace a její dopad na politické a kulturní dění v sovětské Ukrajině ve vymezeném období. Zvláštní pozornost je věnována vývoji oficiálního diskurzu socialistického realismu jakožto stranického a dominujícího kulturního konceptu, který měl být aplikován v uměleckých a literárních dílech. Důraz je kladen zejména na analýzu principu "internacionalismu", který je zmapován z hlediska koloniálních studií. Druhá kapitola je věnována teoretickému rámci pojmu "generace" a vymezení ukrajinských šedesátníků jako kulturního fenoménu a kulturní generace....
Rozšíření českého loutkářství na Podkarpatskou Rus
Švomová, Věra ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Tématem bakalářské práce je české loutkářství na Podkarpatské Rusi v letech 1918-1938. Jedná se o téma dosud nezpracované, v práci proto vycházím primárně z poznatků získaných studiem archivních dokumentů a dobových periodik, v případě rodinných loutkových divadel pak z informací získaných od paní Dany Kešnerové, majitelky dobového rodinného loutkového divadla. V práci se snažím zodpovědět otázku, do jaké míry loutkové divadlo sloužilo jako prostředek k šíření osvěty a přináším dosud nepublikované poznatky o loutkářství ve vojenských posádkách na východě republiky, o využití loutkářského umění v nelehké práci osvětových pracovníků, o rozšíření loutkových divadel do škol a o loutkářské činnosti tělovýchovných spolků v regionu. Důležitou část práce tvoří kapitola, v níž se věnuji rodinným loutkovým divadlům. Těmto kapitolám, tvořícím jádro bakalářské práce, předchází krátké seznámení čtenáře se stavem školství a kultury v oblasti Podkarpatské Rusi, představení ukrajinského lidového loutkového divadla - tzv. vertepu a stručné seznámení se samotným fenoménem loutkářství v Československu. V závěru práce nastiňuji osud loutkářů z Podkarpatské Rusi po skončení první republiky na podzim roku 1938. Klíčová slova loutkářství, Podkarpatská Rus, Československo, osvěta, kultura
Ohlas filmu Matilda v ruské společnosti
Musil, Vilém ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
ato bakalářská práce se zabývá filmem Matilda zroku 2017, který ještě před svým uvedením do kin vyvolal nespokojenost vruské společnosti. Teoretickáčást bakalářské práce pojednává o pravoslaví a současné pravoslavné identitě vRusku, dále pak o postavení církve i společnosti ve vztahu kposlednímu carovi Mikuláši II., který byl se svou rodinou popraven a po smrti vyhlášen Pravoslavnou církví za svatého. Podrobněji je vpráci nahlíženo zejména na jeho skutečný vztah sMatyldou Krzesiňkou. Vaplikačníčásti práce je analyzován trailer kfilmu Matilda a jsou hledány důvody, proč vyvolal nelibost církve. Dále je analyzován i samotný film Matilda a na základě faktůzískaných vteoretické části práce je dokazováno, zda kritika společnosti byla oprávněná či nikoliv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Ukrajinské akademické spolky v meziválečném Československu
Kobyletskyy, Sergiy ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Diplomová práce je věnovaná vyzkumu činností ukrajinských akademických spolků v Československu v meziválečném období. V práci jsou zkoumány předpoklady vzniku a vývoje různých akademických ukrajinských spolků a institutů, které působily díky podpoře Československé vlády a zahájení Ruské pomocné akce. První část práce vysvětlí důvody, proč byli Ukrajinci nuceni opustit svou vlastní půdu a organizovat život v zahraničí. Další část se zaměří na založení ukrajinských akademíckých institutů a jejích vnitřních společností na území Československa, včetně Ukrajinské svobodné univerzity, Hospodářskéké akademie v Poděbradech, Historiko-filologické společnosti atd. Poslední část je věnována studiu činnosti Historicko-filologické společnosti a Spolku a Muzeu osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze, jeho snaze shromažďovat veškerý materiál který se týká Ukrajiny. Kromě toho lze v práci nalézt i další menší organizace a skupiny, které fungovaly jako součást výše uvedených struktur nebo měly velmi omezený rozsah vědeckých zájmů a jednaly samostatně, a proto se v historiografii často nezmiňují.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.