|
|
Právní postavení Židů v období vlády Marie Terezie a Josefa II.
Javůrková, Johana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
61 Závěr "Vystihl to Palacký známým případným přirovnáním, že s Židy je nakládáno jako se včelami, jimž moudrý hospodář občas sebéře nadbytek medu; přitom arci včely musí být chráněny, aby mohly sbírati znova."104 Zdá se až téměř neuvěřitelné, že Židé po tak dlouhou dobu odolávali všemožně omezujícím opatřením jejich hostitelských zemí. Nařízené neustálé vyčleňování z křesťanské společnosti a zdůrazňování rozdílů mělo kromě ztížených životních podmínek i svoji pozitivní stránku, a to posilování vzájemné sounáležitosti, vytváření společné identity, kterému segregace nesporně napomáhala. Dle mého pohledu je cesta nastoupená Josefem II. a jeho reformní kroky jednoznačně kladná, ač byla dlážděna spíše pragmatickými pohnutkami než vzletnými ideály o rovných právech. Rozšířila významným způsobem možnost volby Židů při udržení své víry. Nicméně židovské dějiny, jak je všeobecně známo, neměly jednoznačnou stoupající křivku, a tak události následujících dvou století Židům připravily opět černé kapitoly. "… Prudký rozmach emancipovaného židovského živlu ve všech oblastech společenského života evropských zemí byl však nejen ohromující, ale po prvním překvapení vzbudil takřka všude v Evropě stoupající vlnu antisemitismu…"105 Závěrem bych chtěla uvést, že jsem si vědoma množství oblastí, které moje pojetí této diplomové...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Protektorát Čechy a Morava: právo nástroj nacistické expanze
Pivarčeková, Zuzana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá úlohou práva v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) při jeho hospodářské exploataci, germanizaci a kategorizaci obyvatelstva, jako předpokladu konečného řešení tzv. židovské a české otázky v plánech nacistů. Zaměřuje se na formování tohoto "práva bezpráví", jeho obsah a vynutitelnost a dochází k závěru, že tehdejší normotvorba sehrála důležitou zejména organizátorskou roli při zavádění okupačních pořádků, ale byla-li na překážku rychlým a radikálním řešením, stávala se přítěží, kterou nacisté kdykoliv nahradili bezprávím v podobě "zvláštního zacházení" (Sonderbehandlung), stanných soudů, poprav a deportací do koncentračních táborů. Příklad instrumentálního zneužití práva nacisty pro jejich expanzivní plány pak vede k zobecňujícímu závěru, že pojistkou proti zneužití práva k ovládnutí druhých nemůže být pouze právo samo o sobě, ale demokraticky fungující společnost a historická paměť národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vojenské trestní právo (1918-1938)
Hledík, Michal ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
127 RESUMÉ Diplomová práce se zabývá problematikou vojenského trestního práva v Československé republice mezi lety 1918 až 1938. Toto téma jsem zvolil z několika důvodu. Prvním z nich je, že se v tématu prolínají dva právní obory - právní dějiny a trestní právo. Zároveň jde o téma, které nebylo dosud rozsáhle zpracováno. Důvodem je, že v obou právních odvětvích, která se v tématu meziválečného vojenského trestního práva spojují, jde o marginální oblast zájmu. Dosavadní práce se ve většině případů zaměřovaly pouze na jednotlivé součásti problematiky. U druhé skupiny prací pak bylo téma zvoleno příliš široce a výsledný výstup měl charakter enumerativní, bez poskytnutí souvislostí. Cílem této práce tak bylo přinést ucelený pohled na problematiku našeho vojenského trestního práva na počátku 20. století a v rámci tohoto pohledu se pak zaměřit na jeho nejvýznamnější prvky. Práce vychází zejména z právních předpisů účinných v daném období a jejich komentovaných znění. Dalším důležitým podkladem pro vypracování byly dobové odborné publikace, opomenuta však nezůstala ani recentní pojednání. V práci je u vybraných otázek okrajově zmíněno srovnání s meziválečným trestním právem obecným. U institutů vojenského trestního práva, jejichž úprava nebo pojetí se do současnosti značně pozměnilo, je zařazena komparace se...
|
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945-1948 - činnost mimořádných lidových soudů v jednotlivých regionech
Filarová, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Závěr I po více než šedesáti letech od konce druhé světové války jsou důsledky dekretální normotvorby v Československu nejen předmětem diskuzí historiků, ale v důsledku restitučních opatření a nároků se staly problematikou současného platného práva a také politiky. Největší spory o platnost se týkají hlavně těch dekretů, které zasáhly do vlastnických vztahů.K zániku vlastnických práv určitých osob a ke vzniku vlastnického práva jiného subjektu došlo například na základě dekretu č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa a dekretu č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.Proměny vlastnických vztahů se uskutečnily také dekrety č. 100-103/1945 Sb., na jejichž základě byla provedena první etapa znárodnění.Nutno zde podotknout, že tyto akty byly vydány formou právního předpisu s mocí zákona. Všechny výše zmiňované dekrety podléhaly dodatečnému schválení, ratihabici, která byla provedena zákonem 57/1946 Sb.Jejím uskutečněním bylo stanoveno, že všechny dekrety je třeba považovat za zákon a ústavní dekrety za ústavní zákon.Dekrety tak tvoří nedílnou součást českého právního řádu a v české právní soustavě zaujímají stejné místo jako předválečné ale i poválečné právní předpisy. Z výše...
|
|
| |
host ::
RSS.