|
| |
|
|
Ekologické koreláty predikovaných posunů klimatických areálů českých ptáků
Koschová, Michaela ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Je známo velké množství studií zabývajících se geografickými areály a jejich budoucí projekcí v souvislosti s klimatickými změnami. Jen několik málo z nich se ale blíže zabývá charakteristikami druhů, které by mohly korelovat s předpovídaným posunem jejich evropských areálů. Objasnění těchto vztahů je přitom velmi významné z hlediska formulace efektivních ochranářských strategií. Ve své práci jsem na základě map z Klimatického atlasu hnízdního rozšíření ptáků v Evropě spočítala předpokládaný posun klimatických areálu u českých ptáků a testovala vztahy mezi predikovaným posunem a ekologickými vlastnostmi vybraných druhů. Souvislost s tímto posunem vykazoval typ rozšíření v Evropě a typ habitatu. V případě Evropského rozšíření je největší posun předpokládán u druhů s centrálním typem rozšíření, menší pak u druhů se severním a jižním typem rozšíření a nejmenší u druhů široce rozšířených. Z hlediska typu habitatu byl největší posun vypočítán pro lesní druhy a nejmenší pro druhy městské. Naše zjištění ohledně evropského rozšíření jsou celkem předpokládané, zato výsledky týkající se habitatu mohou být vysvětleny nižší citlivostí městských druhů na klimatické změny. Naopak druhy lesních habitatů jsou zřejmě více ovlivněny právě změnou klimatu. Z hlediska legislativní ochrany posunou překvapivě druhy...
|
|
|
Diverzita a evoluční význam peří degradujících bakterií u ptáků
Kyptová, Markéta ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ač byl tento fakt doposud opomíjen, tělní pokryv ptáků obývá široké spektrum bakterií, které dokáží jako substrát využívat keratin, základní stavební jednotku pera. Pokud se tyto keratinofilní, tzv. peří degradující bakterie (dále pak PDB) vymknou kontrole, může to vést k zásadním strukturálním změnám v opeření. Ty pak způsobují nositeli nemalé ztráty od omezení termoregulace, schopnosti letu, redukovanou expresi ornamentu, až po omezení reprodukčního úspěchu a celkového fitness jedince. Vzhledem k těmto skutečnostem je velmi pravděpodobné, že PDB vytvářejí silný selekční tlak na evoluci obranných mechanismů, jako je velikost a chemické složení uropygiální žlázy, deponace pigmentů do pera, či různé způsoby pelichání, které tento negativní vliv PDB eliminují. Tato bakalářská práce na základě dostupné literatury shrnuje jednak poznatky týkající se celkové diverzity a charakteristiky bakterií vyskytujících se v peří ptáků, tak také poukazuje na jejich vliv na kvalitu opeření a fitness jedince a shrnuje celkový význam mikroorganismů v evoluci životních strategií ptáků. V neposlední řadě bakalářská práce poukazuje na nedostatky a omezení současných studií a navrhuje koncepci pro budoucí směr výzkumu, zabývající se významem PDB a celkového bakteriálního společenstva v peří ptáků. Naformátováno: Písmo: 14...
|
|
|
Vojenské výcvikové prostory jako antropogenní refugia biodiverzity
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Marhoul, Pavel (oponent)
Vojenské výcvikové prostory jsou plochy využívané k výcviku ozbrojených sil. Jsou to tedy území vystavované intenzivním antropogenním disturbancím. Může se proto zdát paradoxní, že řada výzkumů zjistila na těchto plochách pozoruhodně vysokou biodiverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů. V těchto parametrech výrazně převyšují různé části okolní krajiny a můžeme je tak pokládat za refugia biodiverzity. Obzvláště významná jsou pro druhy vázané na ranně sukcesní stádia vegetace. Za biologickou výjimečností vojenských výcvikových prostorů stojí dva hlavní faktory. Prvním je jejich celková uzavřenost. Díky ní nebyla tato území vystavena působení negativních vlivů, jako je intenzifikace zemědělství nebo urbanizace. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik. Jeho působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů. To umožňuje koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. V současné době je ale biota vojenských výcvikových prostorů ohrožena opouštěním těchto ploch armádou. Ukončení disturbančního režimu, který pramenil z vojenských manévrů, totiž vede k postupné homogenizaci krajinné mozaiky, a tudíž k ústupu mnoha biotopových specialistů. Ohrožující je také následný ekonomický rozvoj těchto dříve uzavřených oblastí.
|
|
|
Porovnání výskytu bezobratlých společenstev na rekultivovaných a nerekultivovaných haldách po těžbě uranu
Peterková, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá odvaly po těžbě uranu, kdy jsou ovlivněny nejen fyzikální i chemické vlastnosti povrchu, ale také biota. V České republice byla v minulém století těžba uranu významná a ovlivnila výrazně krajinný ráz například Příbramska. Zůstaly zde po ní výsypky, které jsou z části rekultivovány a z části ponechány spontánní sukcesi. Zda je vhodné takovéto plochy rekultivovat nebo je ponechat spontánní sukcesi, či kombinovat oba postupy je dlouhodobě diskutovaný problém. Tato práce se zabývá porovnáním výskytu epigeických druhů bezobratlých na dvou rekultivovaných, dvou nerekultivovaných výsypkách a kontrolním stanovišti v jejich okolí. Pomocí zemních pastí byly po dobu jednoho roku sbírány vzorky ze všech lokalit, které byly později roztříděny na úroveň řádů vybraných skupin. Skupiny Carabidae, Araneae, Diplopoda, Chilopoda a Isopoda byly určeny do druhů. Mimo to, bylo provedeno také vegetační snímkování. Výsledkem práce je porovnání jednotlivých lokalit, druhů, které se na nich vyskytují i počtů jedinců vybraných skupin. Bylo zjištěno, že společenstva rekultivovaných hald se podobají společenstvu kontrolní lokality, zatímco nerekultivované haldy se od nich liší. Nalezeno bylo několik silně ohrožených, ohrožených a téměř ohrožených druhů Araneae a také byl zaznamenán výskyt dvou, v...
|
|
|
Vývoj početnosti lesních ptáků v České republice
Szarvas, Filip ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jan (oponent)
V současnosti se většina vědecké pozornosti zaměřené na změny početnosti ptáků věnuje ptákům zemědělské krajiny. Výzkumům lesních ptáků je naopak věnováno daleko méně prostoru, a to i přes fakt, že lesy v Evropě tvoří v některých částech podstatnou část krajiny. Navíc v celé Evropě, a zejména v České republice, prochází razantními změnami. Ve druhé polovině 20. století docházelo ke zhoršování jejich kvality znečištěným ovzduším, později porosty regenerovaly, avšak čelily dalším výzvám, jako jsou globální změny klimatu a epidemie dřevokazného hmyzu. Lze tedy předpokládat jejich zásadní vliv na populace lesních ptáků. Většina prací zkoumající vlivy lesního prostředí a lesního hospodaření na ptačí populace je však jen velmi lokální, omezená na ekologicky hodnotná, a tedy dosti specifická, stanoviště, nebo zkoumá pouze malé množství druhů ptáků. Přitom se však údaje o vývoji stavu lesních ptáků v celé Evropě různí. Například ve Finsku lesní ptáci ubývají, kdežto v sousedním Švédsku je tomu naopak. V této práci jsem si dal za cíl lépe zmapovat, jaké vlastnosti lesních porostů ovlivňují konkrétní druhy ptáků, v rámci výzkumu provedeného na celém území České republiky. Rozhodl jsem se prozkoumat všechny typy lesů všech nadmořských výsek, lesy ochranářsky zajímavé, lesy v horských územích i lesy čistě...
|
|
|
Druhová diverzita ptáků podél výškového gradientu Kamerunských hor
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Cílem této práce je popsat změny druhové diverzity ptačích společenstev podél elevačního gradientu na šesti kamerunských horách a na blízkém ostrově Bioko. Výsledky analýzy většinou potvrzují stanovené hypotézy, zejména ukazují, že druhová diverzita klesá s nadmořskou výškou a je závislá na rozloze lesa. Absolutně nejvyšší diverzita ptačích druhů byla zaznamenána na hoře Kupé a na Kamerunské hoře, ale ve výškách nad 2100 m n. m. jsou druhově nejpestřejší hory Oku a Manenguba. Další analýzy ukázaly, že největší změny beta diverzity v ptačích společenstvech se odehrávají v nejnižších nadmořských výškách v přechodu degradovaného habitatu na souvislý les. Další větší změny ve společenstvech se odehrávají kolem 1200 m n.m., kde se mění nížinná společenstva na společenstva horská. Analýza afinity ptačích druhů k lesnímu biotopu ukázala, že nejvíce vázaná společenstva na les jsou společenstva ptáků na horách Rata a Kupé. Naopak společenstva ptáků nejméně vázaná na les se vyskytují na horách Manenguba a Oku. Analýza habitatových generalistů a specialistů neukázala jasné výsledky a je ještě nutné vylepšit design této analýzy. Výsledky této práce přispívají k utvoření jasnější představy o faktorech ovlivňujících druhovou diverzitu, nicméně obsáhlejší data a rozšíření dat o ptačí abundance by práci obohatily...
|
|
|
Influence of food supply and habitat characteristics on the abundance of birds in intensively managed arable fields
Hološková, Adriana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Krištín, Anton (oponent)
Úbytok poľných vtákov je dlho známym a podrobne zdokumentovaným javom. Vo všeobecnosti sa negatívne populačné trendy týchto vtákov pripisujú intenzifikácií poľnohospodárstva. Konkrétne príčiny zodpovedné za úbytky populácií pre jednotlivé druhy však nie sú doteraz uspokojivo popísané. Väčšina doterajších výskumov sa zameriavala buď na vplyv rôznych charakteristík habitatov alebo na potravnú ponuku. Cieľom mojej práce preto bolo prepojiť tieto dva fenomény. Výskum prebiehal v intenzívne obhospodarovanej krajine juhozápadného Slovenska. Na poliach s ozimnou pšenicou, ozimnou repkou a kukuricou som zaznamenávala početnosti vtákov, konkrétne trasochvosta žltého (Motacilla flava) a škovránka poľného (Alauda arvensis), habitatové charakteristiky aj potravnú ponuku v nich. Trasochvost sa úplne vyhýbal kukuričným poliam, početnosť medzi ostatnými plodinami sa signifikantne nelíšila, avšak v rámci poľa sa jedinci častejšie vyskytovali bližšie k jeho okraju. To môže súvisieť s tým, že na okrajoch polí sa nachádzala väčšia a rozmanitejšia potravná ponuka, a kde bola početnosť trasochvostov zároveň pozitívne ovplyvnená diverzitou potravy. Škovránok sa vyskytoval vo všetkých skúmaných plodinách v rovnakých abundanciách. Jeho početnosť bola negatívne ovplyvnená prítomnosťou drevín na okraji poľa. Množstvo ani...
|
|
|
Uchycení a růst smrků během spontánní sukcese a technické rekultivace na výsypkách po těžbě uhlí
Spurná, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Uhlí je nejvýznamnější energetická surovina těžená u nás. Jeho těžba představuje obrovský zásah do krajiny. Cílem práce je porovnání uchycení smrků a jejich růst během spontánní sukcese a rekultivace na výsypkách vzniklých po ukončené těžbě uhlí. Studované nerekultivované plochy jsou zarostlé spontánním porostem skládajícím se zejména z vrby jívy (Salix caprea), břízy bělokoré (Betula pendula) a topolem osikou (Populus tremula L.). Rekultivovaná plocha je tvořena zásadně výsadbou smrkem ztepilým (Picea abies). V této práci je studována hustota lokalit, věková a výšková struktura, položení na terénních vlnách a vzdálenost od okraje výsypky. Smrky jsou zároveň zmapovány pomocí GPS. Hustota smrků na rekultivovaných plochách je výrazně vyšší než na sukcesi, ale smrky rostou pomaleji. Na nerekultivovaných plochách je rychlejší růst již uchycených smrků než na plochách rekultivovaných. Výsledky ukazují vyšší uchycení smrků na svazích vln, zejména pak na severní závětrné straně vln, než v úžlabí nebo na vrcholech. Výsledky ukazují na možnost podsadby sukcesních ploch klimaxovými dřevinami jako na perspektivní způsob rekultivace. Klíčová slova: smrk, sukcese, rekultivace, uchycování stromů, hustota stromů
|
|
|
Faktory ovlivňující početnost populací ptáků zemědělské krajiny v různých částech Evropy
Bystřický, Václav ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Zemědělská krajina představuje velmi podstatný biotop pro řadu druhů ptáků. Ten slouží jako hnízdní prostředí, zdroj potravy a také jako zimoviště. V posledních letech je však u některých druhů prokázán populační pokles, který je zapříčiněn určitými faktory, jejichž účinnost se projevuje převážně vlivem antropogenní činnosti. Hlavním cílem této práce je shrnout tyto negativní faktory a vytvořit ucelený přehled o tom, jak se daří ptačím populacím v jednotlivých oblastech Evropy. Na základě dostupných literárních pramenů jsem ukázal, že ve srovnání s ostatními částmi Evropy je za poslední desítky let mnohem výraznější populační pokles ptáků vázaných na zemědělskou krajinu v oblasti západní a severozápadní Evropy, a to převážně vlivem intenzivněji obhospodařované krajiny. Pro státy střední a východní Evropy se ukázala být výhodou nižší intenzita využívání půdy spojená s četným množstvím malých farem a také pěstování jarních obilovin. Oproti tomu opouštění zemědělské půdy může být dokonce jedním z nejvíce ohrožujících faktorů pro celou oblast Středomoří. Z hlediska ochrany biodiverzity by jedním z možných řešení mohla být nižší aplikace různých druhů pesticidů, pěstování vícero druhů plodin či například déle trvající existence strnišť. Klíčová slova: zemědělství, ptáci, biodiverzita, populační pokles,...
|
host ::
