|
|
Zrod "nové ženy" aneb život a působení vysokoškolsky vzdělaných žen v českých zemích v první polovině 20. století na příkladu jejich organizovaného hnutí
Malá, Marie ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předložená diplomová práce se zaměřuje na dosud málo probádanou problematiku působení ženské vysokoškolské inteligence v českých zemích v první polovině 20. století. Zvolené téma je analyzováno optikou ženských akademických spolků, které se v tomto geografickém prostotu objevují již počátkem 20. století, aby vedle své reprezentativní funkce plnily poslání svébytných kulturních a společenských činitelů své doby. Současně s mapováním historie, významu i struktur tří forem organizovaného hnutí akademiček je v práci sledována případná personální a ideová kontinuita ženské akademické obce, jež se postupně soustředila v tzv. Ženském kroužku Slavia, ve Sdružení akademicky vzdělaných žen a v meziválečném období pak v rámci tzv. Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen v R. Č. S. Za účelem zohlednění širšího kontextu, ve kterém vyvíjely zmíněné spolky svou činnost, je v práci připomenut jednak obecný vývoj možností ženského vysokoškolského vzdělávání, jednak mezinárodní rozměr sociability ženské inteligence, jehož vyjádřením se stala International Federation of Women - prestižní organizace sdružující v meziválečném období akademičky více než třiceti států světa.
|
|
|
Stavovské divadlo a společnost 1798-1888
Zimmerhaklová, Hana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Blümlová, Dagmar (oponent)
Práce se zabývá Stavovským divadlem v Praze a jeho společenskými vazbami v letech 1798 - 1888. Nevýrazněji se interakce mezi divadlem a společností projevuje v oblasti programové skladby, proto se práce soustředí především na analýzu repertoáru. Tyto sondy pak mohou napomoci pochopit mentalitu diváka a její proměnu ve sledovaném čase. Aby mohlo být takto k problému přistoupeno, je nutné pracovat s patřičnými teoretickými koncepty, které osvětlují vytváření vzájemného působení mezi jevištěm a hledištěm. Tato východiska byla nalezena v oblasti sociologie a kulturálních studií. Práce je rozdělena do čtyř schématicky podobně rozložených kapitol, v nichž je nejprve usilováno o specifikování některých vlivů na utvá ření programové skladby. V tomto ohledu se jako zásadní jeví role divadelních ředitelů, kterým divadlo bylo svěřováno do nájmu. Z toho důvodu je osobnostem ředitelů věnována podstatná část. Dalšími důležitými statěmi jsou poté rozbory repertoáru v jednotlivých obdobích. Tyto části upozorňují na různá žánrová pole a jejich sociální přesahy. V prvé polovině 19. století se sekáváme se zásadním fenoménem - tragédií a veselohrou z měšťanského prostředí. Tyto útvary vypovídají o některých prvcích nově vznikající občanské společnosti. Ve druhé polovině tohoto věku pak můžeme sledovat modifikaci a...
|
|
|
Karel hrabě Chotek - šlechtic na pomezí dvou epoch.
Smítková, Lenka ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky): Tato diplomová práce si klade za cíl podat ucelený obraz významného českého aristokrata, úředníka a filantropa Karla Chotka v jeho životních rolích. Karel Chotek postupně zastával úřad zemského šéfa v Terstu, Innsbrucku a Praze. Období jeho správy je v Českých zemích charakterizováno velkým rozvojem hospodářství a sociálních institucí. Diplomová práce je rozdělena do dvou velkých částí, první tvoří samotná studie, druhou potom přílohy s edicemi použitých archiválií - deníku, memorabilií a autobiografie. Kapitoly studie jsou rozděleny tematicko - chronologicky, podle rolí, jaké hrabě Chotek během života zastával - šlechtic, syn, bratr, student, manžel, otec, úředník, filantrop, cestovatel, pozorovatel revolučního roku 1848, podnikatel, stavitel, velkostatkář a společenský tvor. Výjimku tvoří kapitola dvě, která podává teoretický úvod do problematiky výzkumu deníků, memoárů a autobiografií. V samotném závěru se zamýšlím nad osobností, povahou a charakterem hraběte Chotka.
|
|
|
Strategie propagandy Rakouského císařství za války 1809 ( se zvláštním zřetelem k českým zemím)
Holas, Václav ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rakouskou státní propagandou a jejím působením v zemích Koruny české v období let 1805 - 1809. Tehdejší rakouský státní patriotismus a nespokojenost s kontinentálním systémem byly vyjádřeny v rozsáhlé válečné propagační kampani, která se stala nejprve předzvěstí a později také průvodním jevem francouzsko-rakouského válečného konfliktu v roce 1809. Hlavním záměrem je pokus o rozbor této propagační kampaně představené na pozadí politicko-správních změn, které po bitvě u Slavkova provázely vznik rakouské státní zeměbrany. Studie nastiňuje genezi dobové propagandy a ideologie, kterou se ve veřejném prostoru autoprezentoval rakouský stát. Představena jsou média, prostředky a způsoby, jakými byla válečná ideologie v rámci soustátí šířena. Obsahová analýza propagačních zpráv se pak opírá o propagační materiál převážně českých autorů. Část práce se zabývá organizační strukturou kampaně a taktikami, které byly propagátory využívány k ovlivňování smýšlení publika. Zvláštní prostor je věnován snaze o pochopení úlohy českých vlastenců v rámci celostátní propagandy a významu kampaně pro další vývoj českého národního obrození. Závěrečné kapitoly pak přináší odpovědi na otázky recepce propagandy, tak jak ji mohly vnímat široké společenské vrstvy.
|
|
|
Eleonora Kounicová (1809-1898)
Smítková, Lenka ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem a působením hraběnky Eleonory Kounicové z Kounic, rozené Voračické z Paběnic a Bissingen, tedy šlechtičny v 19. století. Eleonora přišla na svět roku 1809 jako nejstarší ze šesti dcer Alžběty Wratislavové z Mitrovic a Jáchyma Jindřicha Voračického z Paběnic a Bissingen. Rodina byla velmi vlastenecky smýšlející a stýkala se s přední českou inteligencí, což se později odrazilo i v hraběnčiných činech a názorech. Roku 1828 se Eleonora provdala za Michala Karla hraběte z Kounic, stejně smýšlejícího. Jejich harmonické a láskyplné manželství obdařené deseti dětmi však nečekaně skončilo roku 1852, když Michal Karel náhle zemřel. Po ovdovění se hraběnka neuzavřela světu, naopak se vrátila k dobročinnosti a filantropii, které byly v době péče o rodinu mírně utlumeny, avšak po vychování většiny dětí se zase rozhořely na plno. Eleonora navštěvovala nejznámější české salony a žádný národní počin se neobešel bez jejího příspěvku. Považovala se za Češku a česky také hovořila. Spisovatelka Božena Němcová jí roku 1855 věnovala své nejslavnější dílo - Babičku. Zemřela v roce 1898 a je pohřbena nikoli v rodinné hrobce, nýbrž podle svého přání na Vyšehradském hřbitově "mezi Čechy".
|
|
|
Mnichovo Hradiště 1866-1895. Každodenní život malého města ve druhé polovině 19. století.
Procházková, Lenka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce nastiňuje historii malého okresního města ve druhé polovině 19. století z hlediska politického (státní správa, samospráva, modernizace), hospodářského (doprava, zejména železnice, rozvoj průmyslu) a kulturního (spolková činnost, divadlo, slavnosti). Pozornost je věnována sociální, národnostní, náboženské otázce a školství. Obsaženy jsou i portréty místních nejvýraznějších osobností. Výjimečnou událostí byl prusko-rakouský konflikt v roce 1866 a jeho dopad na obyvatelstvo a život v obci, proto je mu věnována zvláštní pozornost. Práce vychází z archivních materiálů uložených v SOkA Mladá Boleslav a Městském muzeu Mnichovo Hradiště, zohledněny jsou místní kroniky, rukopisné vzpomínky tamějších občanů a dobový regionální tisk v kontextu s historickými pracemi syntetického charakteru.
|
|
|
Rozbor korespondence Josefu Hlávkovi (Komunikační strategie, stylizace jednoho českého mecenáše a sebestylizace pisatelů dopisů)
Pavlíček, Tomáš ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Dnešní komunikační možnosti a prostředky se nám mohou zdát mnohem vyspělejší a vzdálené od písemné komunikace v 19. století, na jehož konci se telefon teprve velice pomalu dostává do soukromého užívání. Přesto principy zdvořilostních a komunikačních norem jsou univerzálně platné v jakékoliv společnosti či kultuře. Mění se jen normy a řečové modely. Člověk, který ví, jak komunikovat, ovládá různé postupy a prostředky, dokáže úspěšně dosáhnout svých cílů, ale i rozvíjet mezilidské vztahy. Úroveň, normy a modely komunikace také ukazují mnoho o mentalitě a každodenním životě určité lidské společnosti. Předkládám tuto práci s trojím očekáváním. Prvním záměrem je zdůraznit přínos interdisciplinárního přístupu ke korespondenci jako pramenu historikovy práce. Pokusím se vysvětlit, že různé formy písemné komunikace nelze zjednodušeně chápat jako historický text zahrnující v sobě "pravdivá fakta", která historik odkryje čtením a zahrne je do svého příběhu. Badatel by se neměl spokojit pouze s pozitivistickou textovou kritikou! Při interpretaci dopisů se nabízí použít psychologické metody k poznání záměru autora dopisu, jeho charakteru a vlastností, stereotypů jednání apod. Zároveň je potřeba odlišovat psychofyzickou osobu adresáta od jeho obrazu, který má autor dopisu při produkci komunikace (při psanQ "před očima" a...
|
|
| |
|
|
Rodinné paměti dr. Vlastislava Zátky Ediční zpracování a studie
Swierczeková, Lucie ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Kokešová, Helena (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje Rodinným pamětem dr. Vlastislava Zátky edičnímu zpracování. Současně přináší souhrnný pohled na problematiku ego dokumentů. Celá práce je strukturována do tří částí. První část se věnuje ego dokumentům , naráží také na otázky týkající se vnímání ego dokumentů a pojednává o ediční práci tímto druhem pramenů. Druhá část práce je zaměřena přímo na zátkovské rodinné paměti, . Představuje o jeho život a přibližuje také prostředí, z kterého pocházel. Třetí část patří samotnému edičnímu zpracování pamětí é pamět autor dokončil na počátku čtyřicátých let 20. toletí život významné jihočeské rodiny toletí
|
|
|
Morava na stránkách českého tisku v letech 1848 - 1851
Hamerová, Marie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
HAMEROVÁ, Marie. Morava na stránkách českého tisku v letech 1848-1851. Praha, 2021. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Cílem bakalářské práce je na základě dobového tisku zachytit a interpretovat zájem českého tisku o dění na Moravě. Pramenem pro tento výzkum jsou Národní noviny, jejichž redaktorem byl Karel Havlíček Borovský a také Pražský večerní list redaktora Jana Slavibora Knedlhanse Liblinského a později Prokopa Chocholouška. Dále je součástí práce reflexe korespondence mezi Karlem Havlíčkem Borovským a Aloisem Vojtěchem Šemberou z let 1846 až 1850. Konkrétně bude věnována pozornost projevům národního zájmu na Moravě a nově vznikajícím národním spolkům, politickým událostem od jara 1848 na Moravě, hlavně volbám do zemského sněmu. Také reflexím pražských událostí, ohlasům voleb do sněmu ve Frankfurtu, parlamentnímu dění ve Vídni i v Kroměříži a revolučním událostem v Uhrách a ve Vídni. Zachyceny budou také reflexe vývoje v kultuře, školství a moravském tisku. V neposlední řadě budou zachyceny reflexe každodenního života obyvatel Moravy.
|
host ::
RSS.