|
|
Zlatnické přírůstky svatovítského chrámového pokladu v lucemburské době
Kodišová, Lucie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Zlatnické přírůstky svatovítského chrámového pokladu v době lucemburské Dějiny téměř zcela ztraceného souboru vylíčili před 100 lety na základě zevrubného studia bohatých pramenů v kapitulním archivu Antonín Podlaha a Eduard Šittler. V současné době se jí znovu věnoval vedoucí navržené práce. Doposud však nebyla věnována systematická pozornost dlouhé řadě velmi informativních, vzájemně se doplňujících popisů jednotlivých zlatnických prací v osmi předhusitských inventářích pokladu. Zpracování tohoto pozoruhodného souboru vycházející ze znalosti dochovaných obdobných památek gotického zlatnictví a doplněné studiem terminologie užívané ve středověkých inventářích by mělo představit zmíněné inventáře jako důležitý pramen pro zkoumání karlovského dvorského umění.
|
|
|
Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století.
Bělová, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent) ; Prahl, Roman (oponent)
Funerální litina poskytuje jedinečný vhled do prolínání světa umění se světem řemesla v 19. století. Podbrdsko představovalo v tomto období důležité ohnisko, z něhož se šířila jak umělecká invence, tak kvalitní řemeslo. Projekt "Funerální litina Podbrdska ve světle kontaktů s centry výroby litiny v Prusku a na Moravě v 19. století", financovaný z Grantovou agenturou univerzity Karlovy ukazuje podbrdskou funerální litinu ve kontextu s nejdůležitějšími centry výroby litiny v Prusku na Moravě a v Rakousku. Bylo popsáno a vyhodnoceno 39 vzorníků a zpracována fotodokumentace 2020 litinových náhrobků. Z toho 547 v Berlíně, 142 v Gliwici, na Hořovicku, Berounsku,Rožmitálsku, Plzeňsku a Plasku 559, na Blanensku a v okolí Frýdlantu nad Ostravicí 376, v Mariazell a okolí 396. Litinové funerálie stojí na pomezí umělecké a běžné komerční litiny. Středoevropskou funerální litinu 19. století lze rozdělit do třech základních okruhů. První okruh má své prameny v pruských královských slévárnách v Berlíně a Gliwici, k jejich odkazu se hlásí také plaská a fürstenberská berounská a také starší blanenská litina. Pro tento okruh je typické novoklasicistní a střízlivé novogotické tvarosloví. V Berlíně tato tradice tvarosloví pokračovala až do počátku 20. století. Druhý okruh má svůj původ na Podbrdsku. Vzorník, který...
|
|
|
Vnitřní umělecké vybavení svatovítské katedrály před regotizací
Chrástecká, Marie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce "Vnitřní umělecké vybavení svatovítské katedrály před regotizací" se zabývá především třemi tématy: Architektonickou podobou katedrály sv. Víta v době před její novogotickou dostavbou, vnitřním uměleckým vybavením tohoto chrámu se zaměřením na barokní umělecká díla a životem a kultem sv. Jana Nepomuckého, který je velmi důležitou osobou pro svatovítský chrám, neboť mnohá umělecká díla v katedrále dosud umístěná nebo i ta dříve odstraněná nesou vyobrazení tohoto českého světce a často i přímo pocházejí ze svatojanské výzdoby oslav jeho svatořečení. Cílem práce byl především průzkum a seznámení se s nejvýznamnějšími uměleckými díly z doby baroka umístěnými v katedrále sv. Víta před její regotizací na základě dobových popisů a obrazových dokumentů, zjištění dalších osudů jednotlivých děl, jejich současné uložení a případně pokus o jejich dohledání.
|
|
|
Zbytky tkanin 14. století z královské hrobky u sv. Víta
Brabcová, Tereza ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Stehlíková, Dana (oponent)
Zbytky tkanin 14. století z královské hrobky u Sv. Víta Tato bakalářská práce se zabývá nejen stručnou historií středověkých hedvábných tkanin nalezených v královské kryptě v roce 1928, ale hlavně se soustředí na skupinu fragmentů pocházejících ze společné rakve čtyř manželek Karla IV. a dalších osob. Výzkum byl prováděn v restaurátorských dílnách na Pražském hradě a zaznamenává současný stav pohřebních textilií. Nasbíráním co nejvíce informací bylo možno získat jasnější představu o původní hodnotě a kráse historicky nejvýznamnějšího materiálu. Klíčová slova Hrobová roucha - 14. století - Královská hrobka u sv. Víta - Textilie - Oděv - Užité umění - Členové královské rodiny - Gotické tkaniny
|
|
|
Vybrané barokní zpovědnice v pražských kostelech
Zemanová, Monika ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Vybrané barokní zpovědnice v pražských kostelech Monika Zemanová Zpovědnice se v posttridentinském období stala významnou součástí chrámového zařízení. Jako taková představovala také uměleckou úlohu, které se úspěšně zhošťovali i pražští architekti, sochaři a řezbáři doby baroka. Práce obsahuje stručné pojednání o svátostech a svátosti pokání jako takové. Dále se zaměřuje na historický vývoj zpovědi a zpovědnic. Hlavní částí práce je však zaměření na jednotlivá díla, jejich historii a podrobný popis. Vznikla především z důvodu opomíjení uměleckého řemesla v literatuře dějin umění. Další důležitou částí je vznik a popis především sochařských, ale i malířských prací, které tato díla zdobí. Ve zpovědnicích se odráží duch doby, ale nachází se zde i prvky patřící do tradiční umělecké výzdoby nejen nábytkového umění. Cílem této práce je poukázat na význam těchto děl ve vývoji umění.
|
|
|
Dějiny Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech mezi lety 1720 a 1780
Plzáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Resumé: Dějiny Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech v letech 1720 - 1780 Kupferstich-Kabinett v Drážďanech byl založen roku 1720 kurfiřtem Friedrichem Augustem I. Saským, zvaným Augustem Silným, jako nejstarší museum grafiky v Německu. V roce 1720 se stává prvním ředitelem Kupferstich-Kabinettu Johann Heinrich von Heucher. Sbírka se rozrůstala například nákupy kreseb či grafik. V roce 1728 koupil J. H. von Heucher sbírku kreseb Gottfrieda Wagnera z Lipska. V roce 1738 vytvořil Johann Heinrich von Heucher první inventář Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech. Kresby a grafiky rozřadil dle uměleckých škol a ikonograficky dle námětů. V roce 1746 byl zvolen novým ředitelem Carl Heinrich von Heinecken. Díky svým kontaktům se sběrateli a znalci umění dále rozšiřoval obsah sbírky Kupferstich-Kabinettu. Pro sbírku nejvýznamnější sběratel byl Pierr Mariette z Paříže. Spolupráce neprobíhala jen na vzájemné výměně a prodeji uměleckých děl, rovněž i na poli kunsthistorických spisů. C. H. von Heinecken tvořil ale i sám. Nově uspořádal sbírky Kupferstich-Kabinettu a neurčené kresby se snaží přiřadit autorovi či umělecké škole. Christian Ludwig Hagedorn zastával funkci ředitele Kupferstich-Kabinettu od roku 1763. Kupferstich-Kabinett prošel rekonstrukcí a je zpřístupněn veřejnosti. Následuje katalog vybraných kreseb italských...
|
|
|
Zlatnická bohemika doby lucemburské ve vídeňských dvorních sbírkách
Kodišová, Lucie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Mudra, Aleš (oponent)
Resumé Předložená práce se věnuje významným českým z druhé poloviny 14. století uloženým ve vídeňské Světské a Duchovní klenotnici (Weltliche und Geistliche Schatzkammer). Na krátký popis vzniku vídeňských dvorních sbírek navazují monografická pojednání 17 uměleckých děl dotýkající se jejich historie, technických vlastností, uměleckého charakteru a případně uměleckohistorické problematiky. Do práce jsou pojaty nejprve některé součásti říšského pokladu, upravené, nebo doplněné v době mezi lety 1350-1378, kdy jej Karel IV. dočasně spravoval. Dále jde o tři relikviáře, které původně přináležely ke Karlem obnovenému českému královskému pokladu. Do vídeňských sbírek se dostaly spolu s říšským pokladem, ke kterému byly přičleněny druhotně za vlády Zikmunda Lucemburského. České vladařské jablko a žezlo, užívané až do roku 1627 se Svatováclavskou korunou při korunovacích českých králů zůstaly ve Vídni poté, co byly vyměněny za reprezentativnější insignie ze 16. století, zhotovené původně pro císaře Karla V. V závěru Práce jsou popsány tři relikviáře uložené v Duchovní klenotnici, o jejichž českém původu uvažují někteří autoři. Text doplňuje obrazová příloha. Počet znaků bez mezer 95 706 Počet znaků včetně mezer 112 101
|
|
|
Grünes Gewölbe mezi pokladnicí a barokním muzeem. Historie sbírky do roku 1733
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
121 Anglická anotace The Green Vault is among Europe's most exquisite and most famous treasure chambers. It was established as a baroque museum by the Saxon elector and Polish king August the Strong (1670-1733) between 1723 and 1730. During that period, the Wettin dynasty's sumptuous collection of Renaissance and Baroque treasures was placed on view for the first time in eight presentation rooms of the Royal Palace. The inventories of 1733 have survived and form the basis for the present reinstallation of the treasure chamber. In those documents, this group of rooms is referred to as the "Secret Repository of the Green Vault of Dresden. The malachite-green hue of various architectural elements in the rooms of the secret repository probably led to their colloquial designation as the "Green Vault" from as early as 1572. Between 1723 and 1730 August the Strong realized his vision of a Baroque synthesis of the arts as an expression of wealth and absolutist power. In harmony with the festive architecture, 3,000 artworks were presented standing freely against a background of richly embellished and mirrored display walls and on ornamental tables. In this incomparable Baroque setting, the individual artwork receded behind the overflowing abundance of the whole. The rooms themselves have their origins in palace...
|
|
|
Vyšívaná paramenta 19. století ze státních a církevních sbírek středních Čech. Od rukodělné k tovární výrobě
Kuldová, Marie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Martinek, Radek (oponent)
Marie Kuldová Resumé Vyšívaná paramenta 19. století za státních a církevních sbírek y stredních Cech. Od rukodelné k tovární výrobe Predložená bakalárská práce vychází z aktuální potreby, kterou je záchrana textilních liturgických památek na území Ceské republiky. Pri'pruzkumu terénu (rozumejme sakristie, farní depozitáre a prípadne svozové centrální depozitáre) vyvstala naléhavá potreba zkoumání nejohroženejšího fondu tohoto druhu památek, jež jsou uloženy stále na svých (nebo v okruhu) puvodních místech. Tímto fondem jsou textilní památky vzniklé od 17. do 20. století (prípadne do soucasnosti). Težištem této práce byl zejména terénní výzkum spojený s maximálne podrobnou dokumentací textilií zde nalezených. Prestože je literatura k tomuto tématu témer neexistující, šlo po urcitém objemu sberné práce dojít k urcitým, byt docasným, výsledkum v tomto tematickém bádání. Stále je treba v soucasné dobe stát za názorem, že je nutné uprednostnit záchranu památek samých pred dohledáváním archivních souvislostí u již zdokumentovaných. Písemné prameny, uložené varchivech snad ješte vydrží, na rozdíl od ohrožených bohoslužebných rouch ( z prícin v prubehu práce prib1ížených). Ostatne pro porovnání se záznamy z farních kronik a pametních knih Giž méne jsou dochované úcty pri bežných farách) je nutné znát skutecný...
|
|
| |
host ::
RSS.