|
|
První cévnaté rostliny na území České republiky
Uhlířová, Monika ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Cévnaté rostliny jsou charakterizovány jako skupina rostlin, které jsou již zcela přizpůsobeny k životu na souši. Jejich vývoj je výsledkem souboru adaptací, které si vyžádaly nutné změny na anatomické i morfologické úrovni. Doklady o vzniku cévnatých rostlin se objevují ve fosilním záznamu již od středního ordoviku ve formě spór a později také od spodního siluru v podobě makrofosílií. Cílem práce je zmapování a bližší seznámení se s publikovanými nálezy fosílií, především makrofosílií, prvních cévnatých rostlin z období siluru. Zájem bude hlavně zaměřen na publikované silurské nálezy z České republiky. V práci je také detailněji zmíněn rod Cooksonia, který představuje zástupce prvních cévnatých rostlin, objevených v makrofosilním záznamu. Klíčová slova: cévnaté rostliny, spóry, makrofosílie, silur
|
|
|
Těžba břidlicového plynu - přínos pro lidstvo nebo hrozící přírodní katastrofa?
Kutnarová, Karolína ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Vlček, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce je na základě dostupných publikovaných a internetových zdrojů podat ucelený přehled o původu břidlicového plynu, jeho zásobách a jejich geografickém rozložení, i o způsobu jeho těžby a dosavadních zkušenostech. Na základě těchto údajů pak bude objektivně posouzen význam břidlicového plynu jak z hlediska využití jeho energetického potenciálu pro potřeby lidstva, tak z hlediska možného rizika vzniku nebezpečných ekologických zátěží s následným negativním dopadem na životní prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Stopové a minoritní prvky v uhlí a metody výzkumu
Páchová, Helena ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Sýkorová, Ivana (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat přehled hlavních stopových a minoritních prvků v uhelné hmotě, charakterizovat jejich nejčastější původ, způsob distribuce v uhlí a vliv na vlastnosti uhlí z hlediska jeho využití a dopadů na životní prostředí. Práce popisuje hlavní metody výzkumu uhelné hmoty. Součástí práce je i přehled výskytu těchto prvků v hlavních uhelných pánvích České republiky.
|
|
|
Palynologie vybraných uhelných slojí a doprovodných sedimentů laziských a libiazských vrstev (moskov) v polské části hornoslezské pánve
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Diplomová práce prezentuje palynologickou a paleoekologickou charakteristiku střední části krakovské pískovcové série rozdělené na łaziské (bolsov) a libiązské vrstvy (astur). Zkoumané vzorky byly odebrány z vrtu G5 Dab nedaleko Jaworzna a z obou vrstevních jednotek byly zkoumány jak uhelné, tak neuhelné vzorky. Palynologická analýza potvrdila existenci hiátu mezi łaziskými a libiązskými vrstvami na základě náhlého vymizení následujících devíti rodů spor (Torispora, Converrucosisporites, Schulzospora, Gillespieisporites, Schopfites, Convolutispora, Cristatisporites, Tripartites, Cingulizonates) na bázi libiązských vrstev. Pro uhelné a neuhelné vzorky byly potvrzeny různé ekologické podmínky prostředí. Při sedimentaci uhelných slojí łaziských vrstev docházelo k charakteristickému střídání lykosporové a densosporové fáze, které je interpretováno jako střídání ekologicky kontrastních rostlinných společenstev s převahou stromovitých plavuní rodu Lepidodendron a Lepidophloios s plavuněmi rodu Omphalophloios dorůstajícími výšky jen několik metrů. Stromovité plavuně preferovaly relativně vlhká planární rašeliniště s vodní hladinou převážně v úrovni či mírně nad povrchem rašeliniště. Společenstva s převahou plavuní rodu Omphalophloios naopak kolonizoval relativně suchá rašeliniště s hladinou vody...
|
|
|
Petrografická stavba a prostředí vzniku sloje Josef (oligocén) v sokolovské pánvi
Jureková, Dominika ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Mach, Karel (oponent)
Sloj Josef má největší plošné rozšíření ze všech slojí v sokolovské pánvi. Diplomová práce se soustředí na studium dvou vybraných profilů této sloje nacházejících se v lomech Medard- Libík a Družba pro účely mikropetrografické a chemické analýzy. Cílem diplomové práce je porovnání petrografických a geochemických parametrů obou profilů a následná interpretace prostředí vzniku sloje. Oba studované profily byly nejprve podrobeny makropetrografickému popisu, následovanému macerálovou a chemicko-technologickou analýzou. Analýzy všech 50 odebraných vzorků byly provedeny na Ústavu struktury a mechaniky hornin, AV ČR, v.v.i. v Praze. Mikropetrografické výsledky byly srovnávány s chemicko-technologickými parametry. Z hlediska mikropetrografického složení se oba profily liší. Profil Josef 1 je ve spodní části tvořen polohami humitového uhlí, které výše přecházejí do poloh sapropelového uhlí. Profil Josef 2 je v celé své mocnosti tvořen sapropelovým uhlí proloženým čtyřmi lávkami matného humitovéhu uhlí. Rozdíly v makropetrografickém složení se projevují i v obsahu a zastoupení macerálových skupin. V profilu Josef 1 je nejvíce zastoupena macerálová skupina huminitu zatímco v převážně sapropelovém vývoji v profilu Josef 2 převažuje macerálová skupina liptinitu. Rovněž obsah inertinitu je vyšší u druhého...
|
|
|
Těžba a znečištění ovzduší v okolí Tušimic
Müllerová, Eliška ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce je rešerší odborné literatury. Cílem je zhodnocení informací o Dolech Nástup Tušimice a to jak z geologického hlediska, jako je mineralogie, paleontologie, archeologie, tak z hlediska technologického, jako je těžební technologie, vzorkování a prašnost v pracovním prostředí. Dále jsem provedla chemickou a petrografickou analýzu vzorků hnědého uhlí, odebraných z lomu Libouš. Dalším cílem je zhodnocení znečištění ovzduší a to z pohledu zlepšování/zhoršování kvality z historie do současnosti. Klíčová slova: geologie, technologie, prašnost, uhlí, znečištění ovzduší
|
|
|
Říční systémy s nízkou sinuositou na příkladu sedimentů klikovského souvrství na lokalitě Hosín-Orty, svrchní křída, českobudějovická pánev.
Kavková, Radana ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Práce se ve své rešeršní části věnuje vymezení říčních stylů se zaměřením na styly s nízkou sinuositou. Cílem bylo popsat charakter sedimentů a diagnostické znaky těchto řek. Ke studiu byla použita dostupná literatura, zejména odborné články a případové studie zabývající se fluviální sedimentologií. Jsou shrnuty procesy a produkty těchto říčních stylů a vymezit odlišné přístupy pro jejich studium. Praktická část práce se zabývá studiem fluviálního stylu na lokalitě Hosín-Orty. Cílem práce bylo interpretovat prostředí sedimentace. Podrobně je studována litologie čtyř zvolených výchozů, ze kterých byly zhotoveny fotomozaiky. Byly vymezeny facie a architekturní elementy, které se na výchozech objevují. Dále byly vykresleny měřené sedimentární profily těchto výchozů. Charakter sedimentárních struktur a geometrie těles potvrdila předpoklad říčního prostředí sedimentace. Výsledky měření paleoproudů určují sinuositu říčního stylu jako nízkou. Absence struktur typických pro anastomózující říční styl finálně ukazuje na divočící říční prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Uhelně petrografická a technologická charakteristika vybraných uhelných slojí
Maralbayev, Orak ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kožušníková, Alena (oponent)
Diplomová práce podává přehled o historii průzkumu, ložiskově geologických a stratigrafických poměrech a těžbě uhlí v karagandské a ekibastuzské pánvi v sv. Kazachstánu, které jsou základem černouhelné těžby státu. Ačkoli je stáří uhelných slojí v obou pánvích totožné (visé), ložiskově - geologické poměry a kvalita těženého uhlí se výrazně liší. Sloje č. 1, 2 a 3 z lomu Bogatyr mají anomálně velké mocnosti, dosahující 150 až 170 metrů. Naproti tomu sloje K10, K12 a K18 z dolu Saranská v karagandské pánvi mají mocnosti do 5 m. Mocnost slojí a hloubka jejich uložení ovlivnily způsob dobývání, které je v karagandské pánvi hlubinné a v ekibastuzské pánvi povrchové. Za účelem srovnání kvality uhlí obou pánví byly z lomu Bogatyr v pánvi Ekibastuz a z dolu Saranská v pánvi Karaganda odebrány vzorky uhlí na mikropetrografický a chemicko- technologický rozbor. Výsledky ukazují, že ve slojích č. 2 a 3v, 3g, 3d, 3e, 3ž, 3z z lomu Bogatyr a sloje K10, K12 z dolu Saranská převažuje macerálová skupina inertinitu nad ostatními skupinami. Ve slojích č. 1, 3a (lom Bogatyr) a K18 (Důl Saranská) je naopak dominantní skupinou vitrinit. Výjimkou je sloj 3b, kde minerály převažují nad macerálovými skupinami. Hodnoty světelné odraznosti, obsah prchavé hořlaviny v organické hmotě a také petrografické složení ukazují, že...
|
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
host ::
RSS.