|
|
Reflexe pohanství u Minucia Felixe a jeho předchůdců.
Říhová, Ladislava ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan Amos (oponent) ; Fialová, Radka (oponent)
Hlavním tématem práce je analýza teologického obzoru méně známého křesťanského apologety Marka Minucia Felixe. Jeho jediné dochované dílo, dialog Octavius, představuje zcela ojedinělý typ argumentace ve prospěch křesťanského náboženství v pohanském světě, jež je vedena z pozic filosofických. Práce se vedle překladu a analýzy samotného textu věnuje charakteristice samotného autora, jeho literárního záměru, zasazení v kontextu apologetické literatury (v tomto ohledu formoval bádání především spor o primát v oblasti latinské apologetiky mezi Minuciem a Tertulliánem). Teologická analýza není možná bez obsahové analýzy jednak textu samotného a jednak historického a kulturního kontextu. Vlastní překlad autorky prezentovaný ve formě latinsko-české bilingvy je kromě stručných výkladových poznámek doplněn o studii s teologicky zaměřenou analýzou, jež v českém jazykovém prostředí dosud chybí. Pojednány jsou: vztah Minucia ke většinové církvi, důvody pro specifický postoj k Písmu, vztah k římskému náboženství a kultu, vztah k judaismu, postoj k filosofii, teologické důrazy autorovy a jeho specifická koncepce "filosofického křesťanství". Klíčová slova apologetika - dialog - křesťanství - raná církev - Minucius Felix - překlad
|
|
|
Pareneze v listu Židům: záměr, funkce a teologické zakotvení parenetických pasáží
Paluchník, Pavel ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Ábel, František (oponent) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Cílem této disertační práce je analyzovat parenetické pasáže listu a následně zodpovědět otázku, co je parenetickým záměrem epištoly. V práci se nejprve věnuji (kap. 1) definici raněkřesťanské pareneze a jejímu vztahu k teologii v souvislosti s kompozicí epištoly Židům, která jedinečným způsobem propojuje expozice a exhortace. Následuje přehled bádání se zaměřením na parenezi listu Židům. V úvodních (kap. 2) tématech listu jako je autorství, adresát, doba sepsání, žánr, struktura, náboženské pozadí, oponenti, teologie nepanuje mezi badateli konsensus. Přesto tyto otázky zásadně ovlivňují naše pochopení textu. V exegetické části (kap. 3) vykládám všechny parenetické pasáže Židům (2,1-4; 3,1-6; 3,7-4,13; 4,14-16; 5,11-6,20; 10,19-39; 12,1-29 a 13,1-25) se zaměřením na druh apelů, rétoriku oddílu, problém adresáta a teologické ukotvení pareneze. V závěrečné kapitole (kap. 4) shrnuji výsledky bádání. Pareneze listu Židům je z větší části teologicky orientovaná a vždy se opírá o výkladové pasáže, které do ní ústí. List Židům není polemikou vůči konkrétnímu oponentovi. Deliberativní pasáže pečlivě kombinují varování a povzbuzení. Apely můžeme roztřídit do několika základních sémantických typů. Autor povzbuzuje ke slyšení Božího hlasu v Synu a veleknězi, vybízí k vytrvalosti do cíle po vzoru Krista a...
|
|
|
Vidění moudrosti proroka Henocha. O funkci Podobenství Henochových.
Cielontko, Dávid ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Ábel, František (oponent) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této disertace je porozumět funkci textu Podobenství Henochových (PH) v jeho starověkém kontextu. Navzdory komplikované a kompozitní povaze jsem se snažil porozumět vnitřní logice tohoto textu především s důrazem na porozumění časových linií, se kterými autor textu pracuje. Předpokladem výkladu tohoto textu je kritické zhodnocení limitů práce s dochovaným etiopským překladem, i zohlednění kompozitní povahy dochované podoby textu. V exegetické části práce jsem se snažil prokázat hlavní tezi práce, že záměrem PH je prostřednictvím pradávných autoritativních vidění praotce Henocha nabídnout komplexní symbolický svět, jenž slouží k legitimizaci sdílené sociální reality, která je z důvodu tíživé situace pronásledování a útisku v ohrožení. Teoreticky rámec pro toto zkoumání přebírám ze sociologického konstruktivismu. Zatímco sdílená sociální realita je často v krizi kvůli neodpovídající zkušenosti, symbolický svět jakožto komplexní legitimizace, je konstruktem sloužícím k vysvětlení nesouladu mezi tímto předpokladem a zkušeností. V případě PH jde o nesoulad mezi prožívanou zkušeností útlaku a pronásledování adresátů a očekávanou ochranou a požehnáním od Boha, jež vychází z jejich sdílené sociální reality. Pomocí exegezí jednotlivých perikop ukazuji na pečlivý zájem autora o důvěryhodnost...
|
|
|
Literární vztah mezi Markovým a Tomášovým evangeliem
Eder, Pavel ; Dus, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Literární vztah mezi Markovým a Tomášovým evan- geliem chce poskytnout bližší pohled na vztah mezi kanonickým Evange- liem podle Marka a apokryfním Evangeliem podle Tomáše. První část práce nabízí obecnější úvod: Po prolegomenech k Markově a Tomášově evangeliu se soustředí na současné hypotézy literárního vztahu mezi Tomášovým evangeliem a synoptiky, jak jsou diskutovány v novějších článcích a mono- grafiích. Druhá část diplomové práce předkládá tři studie paralelních tomášov- ských a markovských Ježíšových výroků. Tam, kde je to potřeba, činí také exkurz do dalších synoptických spisů. Pomocí metody lingvistické kom- parace na daných logiích rekonstruuje dějiny redakce, a blíže tak osvětluje původní literární vztah těchto dvou starověkých spisů.
|
|
|
Židokřesťanský proud v raném křesťanství
Špiclová, Zdeňka ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá představením a vymezením židokřesťanského proudu Ježíšových následovníků na základě analýzy zlomků židokřesťanských evangelií, židokřesťanské pasáže v pseudoklementinských Recognitiones a svědectví církevních otců - především Ireneje, Origena, Eusebia, Epifania a Jeronýma. Jako židokřesťany chápe tato práce ty skupiny Ježíšových následovníků, kteří věřili v Ježíše a zároveň pokračovali v židovském způsobu života a trvali na kontinuitě s dějinami Izraele. Jedná se tak o zastřešující termín pro fenomén zahrnující v sobě dle dochovaných svědectví miminálně tři základní proudy - prvotní jeruzalémskou skupinu Ježíšových následovníků, nazorejce a ebionity. Přičemž ranou jeruzalémskou komunitu je zapotřebí chápat jako zakládající fenomén pozdějších židokřesťanských proudů, ze kterého vycházeli a který jim dodával vědomí legitimnosti jejich způsobu následování Ježíše. Klíčová slova Židokřesťanství, rané křesťanství, jeruzalémská komunita, ebionité, nazorejci, Evangelium Hebrejců, Evangelium Nazorejců, Evangelium Ebionitů, Recognitiones, církevní otcové.
|
|
|
Pavlova apoštolská existence
Marková, Mirjam ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Tato práce s názvem Pavlova apoštolská existence. Jak rozumět apoštolu Pav- lovi, když píše o apoštolu Pavlovi hledá odpověď na otázku, proč apoštol Pavel ve svých epištolách tak často píše sám o sobě a o okolnostech svého života. S tímto hledáním začíná v 2K 12,1-10, kde Pavel uvádí Kristovu odpověď na svou prosbu za uzdravení z nemoci: "Stačí ti má milost. Neboť moc dochází naplnění ve slabosti" (2K 12,9a). Tento výrok Páně se následně stává ori- entačním bodem celé této práce. Její hlavní náplní je výklad oddílů především z Pavlových listů do Korintu, pro rozšíření perspektivy jsou však vybrány také texty z listu Filipským a Římanům. V těchto oddílech apoštol přibližuje adresátům své chápání vlastní existence tím, že jim přibližuje své chápání vlastního trápení a slabosti. Cílem této práce je ukázat, že Pavlovy motivy k psaní těchto textů je třeba hledat v jeho teologii, neboť svou opakovanou osobní zkušenost působení Boží moci ve slabosti považuje za nástroj svého zvěstování evangelia. Klíčovou roli pro dosažení vytyčeného cíle práce proto hraje přesné vystižení vztahu mezi apoštolskou existencí a zvěstí. Z něj po- tom vyplývá, jaký užitek mohou a mají přinést právě tyto texty svým čtená- řům.
|
|
|
Hodnocení vybrané formy cestovního ruchu a její dopad na krajinu Chráněné krajinné oblasti Moravský kras
Mrázek, Jiří
Diplomová práce na téma Hodnocení vybrané formy cestovního ruchu a její dopad na krajinu Chráněné krajinné oblasti Moravský kras se zabývá hodnocením dopadů horolezecké činnosti v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je zaměřená na získání informací o lokalitě Moravského krasu, terminologii týkající se pojmu krajiny a cestovního ruchu. Praktická část práce zahrnuje anketní šetření a jeho vyhodnocení, terénní šetření probíhající přímo v lokalitě Moravský kras a SWOT analýzu s navržením vhodných opatření ke snížení negativních dopadů vybrané formy cestovního ruchu. Z výsledků vyplývá, že horolezecká činnost působí negativně na Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras. Negativní působení je však možné v určitých případech snížit či úplně eliminovat za předpokladu dodržování pravidel a respektu k přírodě. Diplomová práce může být využita jako část podkladu pro vypracování Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras na další období, vydaného Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky.
|
|
| |
|
|
"Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí" Svoboda v evangeliu podle Jana
Černá, Zdeňka Klára ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, co je myšleno pojmem svoboda v Janově evangeliu, a jaký je vztah mezi svobodou a pravdou. V první části této práce se věnuji rešerši pojmů svobody a pravdy od Starého zákona až po Nový zákon, jde tedy o jakési dobové pozadí, ve kterém se oba pojmy utvářely a přeměňovaly. Součástí práce je také podrobná exegeze textu J 8,31-36, který sloužil jako výchozí bod. Vzhledem k tomu, že pojem svoboda se v Novém zákoně nejvíce vyskytuje v Janově evangeliu a v Pavlových epištolách, věnovala jsem se zmapování výskytu a užití pojmu svoboda v Pavlových epištolách. V hlavní části práce se věnuji srovnání užití pojmu svoboda v Janově evangeliu a v listech apoštola Pavla.
|
|
|
Kristův sestup do pekel
Eder, Pavel ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Bakalářská práce Kristův sestup do pekel: Exegeze 1Pt 3,18-22 si klade za cíl poskytnutí výkladu dané biblické pasáže novozákonního Prvního listu Pe- trova, která bývá obecně chápána jako perikopa problematická k výkladu. První část práce ve stručnosti představuje První list Petrův v jeho celku: zmi- ňuje externí evidenci listu, dále se zaměřuje na problém autorství, s tím úzce související dataci vzniku, také zkoumá adresáta, literární formu a strukturu listu. Druhá část práce se zabývá pasáží 3,18-22, která bývá někdy nazývána také jako Kristův sestup do pekel. Na základě vlastního překladu oddílu z pů- vodního řeckého textu, na němž byla též provedena vlastní textová kritika, se práce pomocí odborných exegetických metod diachronních a synchron- ních snaží dopátrat původního významu textu.
|
host ::
RSS.