|
|
Akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů
Kostelecká, Barbora ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů Abstrakt Cílem této rigorózní práce je analyzovat z právního hlediska způsoby akulturace islámského práva šaría v kontextu evropských právních systémů. První kapitola se zabývá islámem, jakož i historickým, politickým a geografickým kontextem, který výrazně ovlivnil nově vznikající náboženství. Pro účely bližšího pochopení islámu jsou rozebrány i hlavní pilíře islámu a zdroje islámské věrouky. Druhá kapitola se zaměřuje na bližší specifikaci klasického islámského práva - šaría. Stěžejní je definování obsahu práva šaría, včetně identifikace jednotlivých subjektů práva, a vymezení působnosti práva. Dále jsou probrány jednotlivé primární a sekundární prameny klasického islámského práva. Pro účely pochopení odlišností v interpretaci klasického práva jsou rovněž popsané i jednotlivé právní školy islámu a jejich rozdíly. Dále si práce klade za cíl nastínit vybrané instituty islámského práva, primárně s důrazem na právní instituty, které jsou častou součástí života běžného muslima. Třetí kapitola se zaměří na téma náboženské svobody v kontextu Evropy. Je definován pojem náboženství, jak ze sociologicko-filozofického hlediska, tak i z hlediska právního. Stěžení částí této kapitoly je zejména zakotvení pojmu náboženské svobody v mezinárodních...
|
|
|
Postmoderní jevy v právu
Pokorný, Jan ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Postmoderní jevy v právu Abstrakt Předložená práce se zabývá postmodernou a jejími projevy v právu a právní vědě. Vzhledem k nestálosti a fragmentovanosti postmoderní filozofie je v části první pozornost směřována k co nejpřesnějšímu definování pojmu postmoderny. Kvůli obecnému nedostatku zdrojů týkajících se daného tématu při jeho definování převažuje historický a sociologický úhel pohledu za účelem vystavění jasného a kompaktního narativu. Je definován směr moderny, na nějž historicky a myšlenkově navazuje směr postmoderny. Protože směr postmoderny vznikl v reakci na historické události, které ve 20. století otřásly světem, z podrobného historického narativu vyplývají ústřední prvky, jimiž je definována. Těmito prvky jsou: eroze a pluralita, globalizace, fragmentace potažmo tekutost společnosti. Část druhá se převážně věnuje tématu plurality jako ústřednímu prvku postmoderního myšlení. Kvůli intenzitě probíhající globalizace je zvolen pohled především komparativní. Pluralita jako postmoderní jev se v právu projevuje nejmarkantněji formou právního pluralismu. Důraz je kladen na definici pojmů včetně prozkoumání souvisejících meta-otázek směřujících k obsahu pojmu právo. Jsou analyzovány dosavadní strategie právních řešení střetu lidských a náboženských kultur a migrační krize. Rovněž je rozebrána...
|
|
|
Paušální a formalistický přístup v právu
Pavlíček, Libor ; Maršálek, Pavel (oponent)
Paušální a formalistický přístup v právu Mnoho procesů v právu se děje automaticky a ze setrvačnosti, bez připuštění svobodné vůle člověka a bez obsažení hodnot důležitých pro člověka (svoboda, důstojnost, spravedlnost). Nositelem procesu automatizace v právu jsou automaty, tedy nástroje zajišťující primárně právní jistotu. Právo se však vedle stránky právní jistoty skládá i ze stránky spravedlnosti a účelnosti, kterou automaty neovládají, protože jejich algoritmy mnohdy nereflektují tento subjektivní rozměr v právu. Trend automatizace bezesporu přináší v právu řadu zlepšení, ale současně i rizik. Jelikož automatu nelze naprogramovat duši, nelze ani předpokládat, že jeho rozhodování, tj. jejich výstup, bude za všech okolností i spravedlivé a účelné. Přesto je tradičním přístupem v právu výstup automatu roven závazné normě. Příkladem automatu v dopravě je semafor, v oblasti státní správy jsou automaty formuláře nebo vzorce, v soudnictví soudce jako robot (subsumpční automat) a za nejsofistikovanější automat lze považovat umělou inteligenci. Automaty jsou pomůcky v regulaci, které jsou zaváděny na základě zákona a mají schopnost zakládat, měnit nebo rušit práva a povinnosti. V této souvislosti lze hovořit o "automatickém právu", tedy pracovním označení práva prosazovaného automaty, jinak též označení...
|
|
|
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti. Slábnoucí role státu ve světle právního pluralismu
Orletová, Julie ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat fenomén právního pluralismu, jeho projevy a působení v soudobé společnosti a zjištěné poznatky zhodnotit v souvislosti se slábnoucí rolí státu. Role práva se v dnešním globálním světě stále více mění, zejména v souvislosti se stále méně homogenní společností. Pluralita soudobé společnosti tak stále více proniká i do normativních systémů, což ve výsledku ovlivňuje i samotné fungování státu jako autority. Právní pluralismus odráží život soudobé společnosti. Optikou právního pluralismu získáváme nový pohled na právo. Pojem právního pluralismu přináší právu příležitost pružněji reagovat na pluralitu soudobé společnosti, neboť právo se stále více potýká s obtížemi při reflektování sociální reality soudobé společnosti. S tímto pak souvisí vzrůstající nedůvěra lidí ve stát, která se podílí na slábnoucí roli státu. Jednou z možností státu, jak posílit svou roli, představuje obnovení důvěry ve stát a jeho instituce. Toho lze dosáhnout i tvorbou kvalitního psaného práva. Státem tvořené právo by mělo zohlednit fenomén právního pluralismu a obsahovat vizi, kterou v současné době postrádá. Tato vize pak spočívá především v existenci společně sdílených hodnot, neboť jakkoli nejednotná soudobá společnost je, společně sdílené...
|
|
|
Právní vědomí
Beran, Filip ; Maršálek, Pavel (oponent)
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...
|
|
|
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici
Lajsek, Vladimír ; Maršálek, Pavel (oponent)
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici Abstrakt Práce se zabývá laickým prvkem v justici. Hlavní důraz je kladen na institut přísedících v českém právním řádu. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, dále jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, zda má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, jestli má být laický prvek v českém soudnictví zachován. V první kapitole je popsán historický vývoj laického prvku v justici. V moderních dobách se v Českých zemích, resp. v rakouské monarchii, objevil nejprve ve formě porotních soudů po revolučním roce 1848. Jeho fungování je ilustrováno i na dvou slavných případech, jimiž byly proces s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem. Tyto procesy na jednu stranu ukazují výhodu zapojení laiků do soudního rozhodování, kdy mohou sloužit jako korekce státní zvůle. Na druhou stranu však může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. V období tzv. První republiky byl převzat rakouský model porotních soudů. Během nacistické okupace byl však zrušen. Po druhé světové válce došlo k zavedení institutu přísedících. Ve výkladu o době komunistického režimu je však poukazováno na to, že...
|
|
|
Metodologie výkladu vícejazyčných právních předpisů
Fatura, Martin ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Cvrček, František (oponent)
Metodologie výkladu vícejazyčných právních předpisů Abstrakt Hlavním účelem této práce je provést analýzu vybraných typových si- tuací, ve kterých dochází k interpretaci vícejazyčných předpisů. Snahou au- tora je identifikovat základní principy a zásady výkladu, které se v těchto případech objevují. Díky nim jsou popsány obecné postupy postup ve vazbě na vícejazyčnost a řešení problémů s ní spojených tak, aby mohl být nalezen nejvhodnější význam daného textu. Práce je rozdělena na čtyři základní části. První je věnována historic- kému exkurzu a vícejazyčnosti na území českých zemí v minulosti. Za po- moci dobové literatury je popsána legislativní úprava jazykového práva mezi rokem 1620 a počátkem první světové války na území českých zemí. Druhá část je věnována případům, kdy je nutné tehdejší právo vykládat ze strany současných soudů. Je shrnuta základní judikatura relevantních soudů ČR a jsou zde zdůrazněny základní předpoklady pro úspěšnost ta- kového výkladu. Druhá část se zabývá mezinárodními smlouvami práva veřejného. Přes- tože se nejedná o právní předpisy ve formálním smyslu, mezinárodní smlouvy mezi státy navzájem nebo s jinými subjekty mezinárodního práva mají často normativní charakter a jsou proto pro tuto práci relevantní. Nej- větší část je věnována...
|
|
|
Právní vědomí
Beran, Filip ; Maršálek, Pavel (oponent)
Cílem práce je představit různá vyskytující se pojetí právního vědomí, poukázat na jejich historické i kulturně-společenské souvislosti a ve vybraných směrech načrtnout jejich možný další rozvoj. První kapitola představuje několik různých učebnicových definic právního vědomí včetně srovnání "evropského" a "amerického" přístupu. Druhá kapitola na ni navazuje uvedením a srovnáním různých dalších výrazů, které se v souvislosti s právním vědomím užívají - někdy jde o synonyma, jindy zdůrazňují jen některou z jeho složek nebo specifický autorův přístup. Třetí kapitola pak zvýrazňuje i historickou dimenzi tématu právního vědomí, a to na příkladech jeho ideologických pojetí "s přívlastky" (socialistické, revoluční, lidové právní vědomí). První tři kapitoly tak tvoří popisnou, přehledovou část; možnou syntézu pak přináší kapitola čtvrtá. Na předchozím základě nejprve identifikujeme tři "vnitřní" rozměry, které vyvstávají z představeného pojmového pole a které je vhodné si ujasnit, chceme-li mluvit o právním vědomí dostatečně určitě: jakou jeho složkou se zabýváme, jakého práva se týká a o čí právní vědomí se jedná. Následně rozlišujeme trojí typický diskurs, tedy to, jak se o právním vědomí mluví - jinak, tj. s jinými záměry i předběžnými východisky, totiž k tématu právního vědomí přistupují právníci, sociologové...
|
|
|
Angloamerická, evropská, islámská právní kultura (srovnávací studie)
Kalíšková, Lucie ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
i Abstrakt a 5 klíčových slov v českém jazyce Angloamerická, evropská, islámská právní kultura (srovnávací studie) Abstrakt Za cíl rigorózní práce jsem si stanovila charakterizovat uvedené velké právní systémy a formou srovnávací studie je komparovat. Rigorózní práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola obsahuje charakteristiku velkých právních systémů a jejich členění, kdy mimo komparovaných právních kultur stručně pojednává rovněž o právu africkém, právu indického subkontinentu (hinduismus, buddhismus) a čínsko-japonské právní kultuře. Druhá kapitola je zaměřena na popis angloamerické právní kultury a jejích subsystémů, zejména práva anglického, práva USA, práva Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Třetí kapitola se zabývá kontinentální právní kulturou a jejími subsystémy, konkrétně pojednává o okruhu francouzském, rakouském, německém, švýcarském, skandinávském, latinskoamerickém a právu Evropské unie. Současně uvedená kapitola zmiňuje další významné kodifikace zemí evropského prostoru, jakými jsou Nizozemí a Rumunsko, a rovněž ruskou občanskoprávní úpravu. Čtvrtá kapitola je věnována islámské právní kultuře a významu náboženství v dané společnosti. Stěžejní část rigorózní práce spočívá v páté kapitole, která srovnává uvedené právní systémy z hlediska historického vývoje, pramenů práva, koncepce...
|
|
|
Idem ius omnibus sed ignoratia legis non excusat (Stejné právo pro všechny, ale neznalost zákonů neomlouvá)
Černý, Martin ; Cvrček, František (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Stejné právo pro všechny, ale neznalost zákonů neomlouvá Abstrakt: Tato práce se zabývá srozumitelností a přístupností práva pro laickou veřejnost. Cílem bylo analyzovat překážky, které veřejnosti stěžují pochopení vlastních práv a povinností a jejich obranu. V rámci tvorby práva se ukázaly jako hlavní problémy labilita zákonů a kvalita tvorby právních předpisů. Hlavním důvodem obou je motivace politiků prezentovat se jako aktivní zákonodárci a získat potřebou publicitu. Publikace práva prochází v současné době přeměnou, v rámci zavádění eSbírky a eLegislativy. Důležitým přínosem bude publikace konsolidovaných znění. Budoucností by mohla být personalizovaná publikace. Aplikace práva českou justicí netrpí zásadními problémy, dlouhodobě ji zatěžuje délka soudních řízení, ale situace se postupně zlepšuje. Úspěšný je Nejvyšší soud, který v roce 2019, díky promyšlenému omezení dovolání v civilních sporech, vyřídil více věcí než nově napadlo. V rámci části "Analýza existujících řešení a výzkumů" jsem konfrontoval teoretické závěry s dostupným výzkumem. Otestoval jsem také Portál občana a další aplikace, ukázalo se, že stát do digitalizace investuje, ale možnost využití zatím zaostává. Mnou navržené řešení vychází z paralely mezi právním systémem a softwarovými aplikacemi. Navrhuji rozdělit právo do tří kategorií...
|
host ::
RSS.