|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Koukol, Ondřej (oponent)
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Fytopatogenní houby způsobující nekrózu kůry Acer pseudoplatanus
Kelnarová, Ivana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Nekróza kůry je symptom různě závažných onemocnění způsobených různými patogeny. Na javorech klenech jsou nekrózy kůry relativně často pozorovány, zejména v souvislosti s oslabením stresem jako jsou klimatické extrémy či antropogenní znečištění. Mezi původce patří především zástupci Ascomycetes a dále zástupci Peronomycetes z rodu Phytophthora. Míra patogenity je velmi variabilní, od lokálních povrchových nekróz po systémové mykózy končící smrtí hostitele. Patogeny můžeme rozdělit na oportunní (Cryptostroma corticale), slabé (Prosthecium pyriforme) a obligátní (Eutypella parasitica). Mimo patogeny jsou v nekrózách nacházeni saprofyté rozkládající odumřelá pletiva. K vyloučení patogenity těchto druhů slouží zpětné inokulační pokusy na hostitele. Jako hyperparazité mohou v nekrózách růst mykofágní houby (Acremonium sp.). Nekrózy jsou vyhledávány také různými druhy bezobratlých jako úkryt a zdroj potravy a mykofágními savci. Zvažován je jejich význam při šíření spor a iniciaci vstupních bran pro infekci.
|
|
|
Endofytní houby v nadzemních pletivech rostlin z čeledi Ericaceae
Koudelková, Barbora ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Endofytickým houbám se věnuje mnoho studií, nadzemní pletiva rostlin z čeledi Ericaceae však z tohoto hlediska příliš prozkoumána nejsou, většina literatury se věnuje především houbám tvořícím erikoidní mykorhizu. Tato bakalářská práce shrnuje studie diverzity endofytických hub v této čeledi, porovnává četnost a překryv hub v různých hostitelských rostlinách a geografických oblastech a také výskyt hub v živých a mrtvých pletivech rostlin. Důraz je kladen také na metodiku izolace a určování endofytických hub.
|
|
|
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...
|
|
|
Vliv pancířníků na složení společenstva hub v opadu borovice lesní
Černá, Kristýna ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda pancířníci ovlivňují druhové spektrum hub v opadu borovice lesní (Pinus sylvestris), a zda schopnost disperze částic hub souvisí s druhem pancířníka. Za tímto účelem jsem připravila polopřirozené systémy, ve kterých jsem sledovala samovolné šíření hub vs. šíření hub v přítomnosti dvou druhů pancířníků, Adoristes ovatus a Phthiracarus sp. Přítomnost hub v systémech jsem vyhodnocovala dvěma způsoby, a to kultivací hub z povrchově ošetřených jehlic na agarovém médiu a přímým určování hub na jehlicích v systémech pod binokulární lupou. V další části práce jsem izolovala částice hub přítomné na povrchu a v exkrementech pancířníků druhů Adoristes ovatus, Porobelba spinosa a Spatiodamaeus verticillipes a porovnávala je s druhem pancířníka. Nejčetnějšími druhy hub, které se v přítomnosti pancířníků šířily na jehlice, byly Oidiodendron maius var. maius, Oidiodendron muniellense, Oidiodendron setiferum, Umbelopsis ramanniana, Mucor hiemalis f. hiemalis a Mortierella hyalina. Na povrchu pancířníků jsem s nejvyšší četností zaznamenala druhy Beauveria bassiana, Umbelopsis ramanniana, Cladosporium cladosporioides s.l., Cladosporium herbarum s.l. a neurčený druh z rodu Penicillium. V exkrementech převládaly druhy Acrodontium crateriforme, Umbelopsis ramanniana a Beauveria...
|
|
|
Interakce mikroskopických hub a krytenek v opadu smrku ztepilého
Konvalinková, Tereza ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Krytenky i houby jsou běžnými obyvateli opadu jehličnanů. Jejich interakce v tomto prostředí byly studovány jen zřídka, ačkoliv tyto organismy dosahují vysoké biologické rozmanitosti a mohou hrát významnou roli v koloběhu živin v tomto prostředí. Ve své práci jsem ke studiu interakcí hub a krytenek použila kultivaci jehlic z opadu ve vlhkých komůrkách. Pro lepší charakterizaci společenstva krytenek přímo na jehlicích jsem použila environmentální skenovací elektronový mikroskop. Pro studium podstaty interakcí jsem dále uskutečnila dva experimenty modifikující biotické podmínky v mikrokosmu. Tři druhy krytenek z jehlic z opadu byly schopny kolonizovat filtrační papír na dně vlhkých komůrek. Výskyt druhů Phryganella acropodia a Assulina muscorum na filtračním papíře byl signifikantně podpořen přítomností mycelia. Ve vlhkých komůrkách byl druh Assulina muscorum asociován se sporami hub a druh Arcella discoides byl atrahován sporulujícími koloniemi rodu Cladosporium. Oproti tomu nebyla pozorována asociace putativně mykofágního druhu Phryganella acropodia se sporami hub. V dalším experimentu byla krytenka Arcella discoides atrahována jak živým, tak mrtvým myceliem. Přitažlivost živého mycelia přitom byla průkazně vyšší a atraktivita mycelia tří druhů hub se průkazně lišila. Na druhou stranu na jehlicích nebyl...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.