|
|
Kulturní centrum Brno
Slunečková, Magdaléna ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Práce se věnuje návrhu kulturního centra v Brně na dosud nezastavěné proluce oproti Obilnému trhu na ulici Údolní. Urbanistické řešení zachovává všechny stávající užívané budovy a novostavbou doplňuje uliční čáru okolní historické zástavby. Širší vstupní předprostor kulturního centra je tvořen vyloženou konstrukcí. Ústředním prvkem návrhu je vnitřní dvůr, neboli velké atrium symetricky zaobleného tvaru, umožňující denní osvětlení a propojení vnitřních prostor. Architektonický návrh je dán pojetím kulturního centra jako „naklíčeného zrnka“, neboli místa projevování talentů a společného růstu. Komunikační prostory a foyer jsou soustředěny kolem atria, dynamika prostor je posílena kruhovým schodištěm. Budova kulturního centra sestává ze dvou částí: předního (severního) celku s atriem a zadní jižní části s velkým víceúčelovým sál se zázemím, zapuštěným do svahu. Přední část tvoří několik místností mnohostranného využití (malý sál, cvičebny, klubovny) a ateliérů, jejichž propojením mohou vzniknout výstavní prostory, plus hygienické, technické zázemí a zázemí pro zaměstnance. Z uličního parteru kulturního centra jsou vstupy do prostor pro komerční využití a literární čajovny. Uliční fasáda (severní) je navržena jako předsazená, prosklená ve střední části s kruhovým schodištěm a s výplní tenkými mramorovými panely po stranách. Kolem vnitřního dvoru je použito strukturální zasklení v kombinaci s tenkými mramorovými deskami.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Grenarová, Lucie ; Hrabec, Josef (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Předložená práce je návrhem architektonického a urbanistického řešení momentálně nezastavěné nárožní parcely na křižovatce brněnských ulic Koliště a Milady Horákové. Na této parcele je navržena stavba, která má být využívána především jako galerie architektury, designu a soudobého umění. Budova zcela vyplňuje prostor oblého nároží. Navenek nebudí přílišnou pozornost, záměrně působí jako obyčejná vysoká zeď. V kolemjdoucím vyvolává zvědavost, která ho vede dovnitř, aby objevil tajemství, které je za zdí skryto. Uvnitř se otevírá zcela odlišný prostor, kterému dominuje vzdušná konstrukce ze skla a křehké příhradoviny. Hlavní přístup do galerie je řešen otevřeným podchodem vedoucím od Janáčkova divadla na třídu Kapitána Jaroše. Většina šestipodlažní budovy je věnována výstavním prostorám, a to včetně střešní terasy, která slouží jako sezónní expoziční plocha. Hlavním posláním navržené stavby je činit umění trvalou součástí životního stylu obyvatel města, a tomuto cíli se snaží dostát ve všech směrech.
|
|
|
DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Svobodová, Hana ; Hrabec, Josef (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh zastavění parcely na hranici historického centra a sídlištní zástavby ve městě Valašské Meziříčí novým objektem. Navržený objekt hmotově uzavírá městský blok, čímž definuje pokračování stávajících ulic Sokolskou a Poláškovu . Zároveň umožňuje příčný průchod vytvořením nové ulice, která je pokračováním uliční osy, vedoucí na náměstí.
|
|
|
Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví
Remy-Zéphir, Šárka ; Prof.Ing.arch.Peter Vodrážka,PhD. (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Prof.Patrick Dieudonné (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přístavní města Brest, Lorient a Saint-Nazaire byla díky své strategické pozici na pobřeží Atlantiku zničena bombardováním spojenců během druhé světové války. V poválečném období tato města využila nezbytnost obnovy k radikálním zásahům do městské struktury. Zmíněné historické události byly novou příležitostí jak zlepšit funkčnost města. Také dnes se nabízí nová šance. Vojenské a průmyslové zóny v přístavech, které byly vždy důsledně od měst oddělené, se uvolňují od svých původních aktivit. Města dostávají k dispozici tyto rozlehlé parcely v blízkosti jejich center a ocitají se v situaci, která jim umožňuje prostřednictvím rekonverze, již podruhé v tak krátké historii, přepracovat urbanistickou strukturu středů měst.
|
|
|
Galerie letecké techniky a tradic letectví na letišti Medlánky v Brně
Sudolský, Filip ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem zadání diplomové práce bylo vytvoření architektonické studie novostavby Galerie letecké techniky a tradic letectví v Brněnských Medlánkách. Novostavba by měla být začleněna do prostředí stávajícího letiště sportovních letadel. Tomuto projektu předcházel před diplomový projekt, na který jsem se snažil navázat svým návrhem galerie. Řešený pozemek má svažitý charakter na volném terénu odloučen od četnější městské zástavby. Výchozím bodem pro návrh byla snaha o citlivý zásah do krajiny a zároveň hledání jistých referencí přímo v nejbližším okolí. Z dalekých rozhledů z místa stavby do okolí vznikla idea o zachování horizontální linie panoramatických křivek a spolu s prací s terénem a konstrukčním nárokům vznikla myšlenka vlněné krajiny s velko-rozponovou konstrukcí. Z potřeby zastřešit velkorozměrové exponáty v podobě letadel, a letecké techniky se konstrukce a její statické nároky staly startovacím bodem celého návrhu. Konstrukce je vytvořena prostorově příhradovým řešením a dominuje celému výstavnímu prostoru. Halový objekt je provozně i stavebně napojen na zázemí a ostatní využití galerie spolu s konferenčním sálem, kavárnou, studovnou, dílnou a administrativní částí. Jako jeden celek se jeví především při příchodu do areálu letiště, kdy je stavba zastřešena jednolitou organickou plochou, která ze ztrácí v okolním terénu. Samotná galerie však vystupuje z terénu a otevírá se směrem k vzletové a odletové ploše, kde také směřuje k hlavnímu výhledu do okolí. Objekt je také specifický svými vstupy, kde s jako hlavním vstupem je zamýšleno úzkým schodištěm ve střešní části. Tento vstup by měl lidem evokovat přistání letadel, kdy se letadlo při sestupu ponoří nejprve do oblak a následně se vynoří nad krajinou. Tedy člověk se ponoří do střešní plochy a objeví se v krajině, která je nahrazena galerií.
|
|
| |
|
|
Areál bývalého šamotového závodu MŠLZ Mladějov na Moravě - funkční využití areálu pro potřeby Průmyslového muzea Mladějov
Racková, Eliška ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem projektu je využití rozsáhlého areálu obsahujícího nesourodou směsici výrobních, servisních a obytných objektů různého stáří a kvalit. Různý charakter má i území areálu – stará výrobní část, která je poměrně udržovaná a trvale osídlená, a nová část na severu – narychlo dobytá v šedesátých letech a rychle zarůstající sukcesním březovým lesem. Rozdíl se odráží nejen v urbanistickém řešení areálu (viz předchozí práce), ale i v architektonickém pojetí jednotlivých budov. Budovy ve stará části slouží pro potřeby Muzea a jeho přidružených aktivit, forma nových prvků dotváří celek a reaguje na stavební sloh definovaný především budovami z lichtensteinského období závodu – elektrárnu a výtopnu. Charakter jednotlivých budov si vyžádal využití celého spektra přístupů k obnově, od konzervace stávajícího stavu výtopny, přes náznakovou instalaci prostoru elektrárny , po analogickou rekonstrukci dřevěného patra staré pece. Otázka využití a ztvárnění vysokých pecí je komplexnější a je řešena jako hlavní téma práce. Svým charakterem se pece blíží spíše LTO než budově. Obsahuje pouze dva standardní stavební prostory v bývalých odprašovacích komorách, zbytek je zabydlen technologií nebo uzavřený a nepřístupný. Charakterem se jedná o technickou památku určenou k řízenému zániku. Cílem návrhu je využít čas, který neopakovatelné stavební struktuře ještě zbývá a to s intenzitou, která bude z hlediska jeho fungování a bezpečnosti možná. V první fázi jako funkční paralela schematu kartuziánského kláštera v objektu vznikne obydlí pro obměňující se komunitu umělců, jinak tvůrčích nebo zainteresovaných lidí, kdy vlastní obytné prostory – poustevny vzniknou v bývalých sypnících, společné prostory v odprašovacích komorách. Paralelou kaple se stane pecní prostor přístupný veřejnosti. Každý sypníkový domek se sestává ze dvou kontejnerů, zimní zahrady a vlastních venkovních prostor, je sice miniaturizovanou, ale soběstačnou jednotkou, ohraničenou ve svém vlastním vesmíru podle kartuziánských ideálů. Jako hlavní konstrukční prvek slouží použité kontejnery pro dálkovou přepravu zboží, stavebně přizpůsobené bydlení, v sypnících uložené na zavěšených „kolébkách“. Nevyužitý objem spodní špičky sypníku slouží jako obrovský květináč. Trvanlivost takové konstrukce odpovídá době, jaká je mu postupným chátráním pece vyměřena. S časem se role prvků změní. Bývalé komunikační prostory sloužící komunitě se stanou jediným přístupem do prostoru pecí a chodba spojující dříve kontejnerové domky se stane vyhlídkovou plošinou.
|
|
|
LABORARTORY BRNO
Lindovská, Lucie ; Hrabec, Josef (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Koncept řešení velmi exponovaného nároží ulic Koliště a Milady Horákové se snaží těžit z benefitů parcely, a zároveň eliminovat její největší nedostatek - izolovanost dopravou. Návrh se zároveň snaží posunout hranice ve vystavování umění, klade důraz na variabilitu, maximální využitelnost a sezónnost. Samotná budova má osm nadzemních podlaží a je umístěna tak, že umožňuje volný průhled ze třídy Kapitána Jaroše na Moravské náměstí. Tato dvě místa jsou pak v rámci návrhu spojena platformou - rampou - podchodem, které zároveň slouží jako exteriérový výstavní plocha galerie, která se tak rozšiřuje a otevírá městu a jeho obyvatelům.
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Vítek, Filip ; Kolouch, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Projekt obnovy zimních lázní si klade za cíl zodpovědět otázku na znovuvyužití bývalých městských lázní v Brně – Zábrdovicích. Řešení se snaží zasadit soudobý lázeňský provoz do stavby, která již od počátku nesplňovala požadavky tepelně-technické. Návrh vytváří prostor pro kompletní a centralizovanou regeneraci těla. Od plavání a výřivky, přes parní saunu až po strečovací prostory s možností asistence fyzioterapeuta. Projekt též řeší dostavbu krytého 50 m bazénu, který má být alternativou, do budoucna i náhradou za bazén za brněnskými Lužánkami.
|
|
| |
host ::
RSS.