|
|
"Na vlastním se lépe hospodaří": Názory na reluici roboty v Čechách na konci doby předbřeznové
Vašík, Miroslav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
(česky) Diplomová práce "Na vlastním se lépe hospodaří": Názory na reluici roboty v Čechách na konci doby předbřeznové se věnuje poddanským povinnostem od doby osvícenství do roku 1848. Pojednává především o robotě, jak ji společnost viděla, jaký byl narativ o jejím původu, jaké bylo její právní zakotvení pohledem několika důležitých směrů politického a ekonomického vývoje na konci 18. a počátku 19. století. Tato práce analyzuje biopolitické, populacionistické, tradičně konzervativní a zejména liberální postoje politiků. A vysvětluje, proč patrně nemohly v Rakousku probíhat diskuse dalších politických směrů. Dále se snaží ukázat míru robotních povinností, jež byla v různých státech rakouské monarchie různá. Větší část práce pojednává o letech 1840-1846. Popisuji povstání v Haliči, kde se mísily poddanské a národnostní problémy. Jako prameny mi sloužily především práce Jiřího Štaifa, Miroslava Hrocha, Václava Černého a Dietera Langewiescheho, ale zmiňuji i věší množství původních pramenů, dobových petic, právních rozborů a novinových článků. V závěru na postavě Františka Braunera ukazuji, jaký myšlenkový vývoj mohl prodělat právník se znalostí dokumentů, sociálních i kulturních poměrů.
|
|
|
Městská samospráva v Nových Benátkách za panování Františka Josefa I.
Zadák, Rostislav ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vznikem a vývojem samosprávy v malém středočeském městě Nové Benátky v době panování Františka Josefa I. Těžištěm výzkumu je fungování městské samosprávy na pozadí procesu modernizace společnosti (např. demokratizace). Práce chce postihnout každodenní i mimořádné problémy, kterým samospráva čelila a jak se je snažila řešit. S tím souvisí analýza hospodaření města a správa obecního majetku, kterou samospráva vykonávala. Pozornost je také věnována osobám, které se podíleli na vládě ve městě a jak se tyto lokální elity proměňovaly. Práce se snaží, aby toto regionální téma bylo zasazeno do dobového kontextu, kde samospráva hrála významnou úlohu v českém emancipačním hnutí. Cílem je především analyzovat práci samosprávy a to na pozadí celospolečenských proměn.
|
|
|
Život aristokrata a diplomata Karla Kinského
Jodas, Josef ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá životními osudy aristokrata Karla Kinského (1858-1919), člena významné šlechtické rodiny Kinských. Autor se zaměřuje na vývoj jeho osobnosti a zejména na jeho profesní kariéru diplomata. Knížecí rodina Kinských byla jednou z nejmocnějších aristokratických rodin monarchie. Na základě tohoto faktu se autor zaměřil na rodinné prostředí, ze kterého Karel pocházel, na jeho vztah ke koním a dostihovému sportu, ze kterého vzešlo roku 1883 vítězství v prestižní Velké liverpoolské národní steeplechase, která je nejnáročnějším dostihovým závodem. Práce podrobně sleduje kariéru Karla Kinského v diplomatických službách Rakouska- Uherska, kterou zahájil ve Velké Británii roku 1881. Zaměřuje se na jeho profesní postup, kontakty s dalšími členy diplomatického sboru a na faktory, které formovaly jeho profesní kariéru. Osobní život Karla Kinského byl komplikovaný a byl nucen se oženit s dámou, kterou mu vybrala rodina. Tyto okolnosti se negativně promítaly do jeho osobnosti během velké části jeho života. Pozornost je také věnována jeho stykům s významnými osobnostmi doby, které patřili do nejvyšších pater společnosti. Roku 1904 Karel Kinský ukončil po smrti svého otce aktivní diplomatickou kariéru a stal se dědicem rozsáhlých panství. Jako kníže však nepřestával být aktivní v...
|
|
|
Češi na světových výstavách
Ulmanová, Kristýna ; Hlavačka, Milan (oponent) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Kristýna Ulmanová: Češi na světových výstavách Anotace a klíčová slova: V úvodu diplomové práce autorka stanovuje typologii českých cestovatelů, kteří navštívili některou ze světových výstav ve druhé polovině devatenáctého století. Práce se poté v rámci této typologie zaměřuje na dva typy cestovatelů, a to konkrétně na typ cestovatele-turisty a typ cestovatele-vzdělance. Typ cestovatele-turisty je nejprve vymezen pomocí dobového chápání pojmu "turista". Poté jsou popsány podmínky, v jakých čeští turisté cestovali na světové výstavy, kde se ubytovávali a jak se stravovali. Následně autorka analyzuje důvody, proč český cestovatel-turista na světové výstavy jezdil, jaká byla jeho očekávání a zda tato očekávání odpovídala realitě. Práce také zachycuje vznikající fenomén hromadných zájedzů do zahraničí. Část práce se rovněž zabývá kulturními stereotypy a sebereflexí českých turistů, jejichž podnětem byla konfrontace s cizinou a jejími obyvateli. Cestovatel-vzdělanec je charakterizován prostřednictvím srovnání s cestovatelem-turistou. Dále autorka věnuje pozornost mezinárodním kongresům, které byly součástí světových výstav a kterých se cestovatelé-vzdělanci často účastnili. Na příkladě Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách je ukázáno, jak byli vysíláni zástupci některých spolků na světové výstavy. V...
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
| |
|
|
Proměna Matějské pouti od náboženské slavnosti k masové zábavě
Hantáková, Anna ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem této bakalářské práce bude zachycení proměny Matějské pouti v období od druhé poloviny 19. století zhruba do roku 1930. Důraz bude kladen na zmasovění pouti a jeho důvody, proto bude pozornost věnována i sociálnímu složení návštěvníků, resp. trhovcům. Zkoumán bude význam pouti v dějinách Prahy, pozornost bude věnována roli tisku, reklamy. Pojednáno bude i o místu konání pouti a o posunech této akce (s ohledem na její dostupnost). Pozornost bude věnována i druhému životu této festivity. Zatímco v rámci středověkého a novověkého studia bývá pouť obecně pojímána především jako záležitost víry, v této práci bude naopak přihlédnuto k jejímu zesvětštění, změně charakteru od náboženského k zábavnímu. Práce bude vycházet především z dobového tisku, déle z Pamětní knihy kostela sv. Matěje, zohledněna bude i literatura vzpomínková a především u druhého života i krásná literatura. Klíčová slova: České země, Praha, 1850-1930, poutě, Matějská pouť
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Boj o národní identitu v 80. letech 19. století.
Kutová, Karolina ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Cílem rigorózní práce je rozebrat společenskou a ekonomickou situaci v českých zemích s přihlédnutím k nacionalismu jako základní politické konstrukci obou českých liberálních politických stran, a tak zmapovat proměnu ve vedoucích pozicích v české liberální politice. Zároveň tento rozbor umožní posoudit cíle mladočechů a staročechů, v 80. letech 19. století jediných reprezentantů českého národa, s ohledem na snahy německé liberální politiky v Čechách.
|
|
|
České střední školy, jejich studenti a profesoři v letech 1867 až 1918
Řezníčková, Kateřina ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Rýdl, Karel (oponent)
bouřlivým vývojem i rozvojem. Během tohoto období se zněkolikanásobil jejich počet a rozrostla jejich síť. V roce 1848 existovalo v Čechách pouze devět gymnázií, na nichž se alespoň částečně prosazovala ve vyučování čeština a jedna reálka (reálky se ovšem staly středními školami až po zavedení Bonitz-Exnerova nástinu). Těsně před první světovou válkou už bylo českých středních škol přesně sedmdesát. Rozšiřování nabídky středoškolského studia ale samozřejmě nebylo jen záležitostí Čechů, k podobnému rozvoji docházelo v celém Rakousku-Uhersku, i když přece jen o něco rychleji se rozrůstalo školství národní, vždyť úspěchy v boji za české školy byly také politickou záležitostí. V této době se také krystalizuje obsah středoškolského studia do té podoby, která posléze ovlivnila i celou první polovinu dvacátého století. Klasická gymnázia se definitivně odpoutala od středověkého modelu, když do svých zdí začala vpouštět také přírodovědné předměty a moderní jazyky. Hledaly se také nové cesty, jak sblížit reálné, původně především prakticky zaměřené vzdělání a klasické, humanitně orientované vzdělání. Osnovy některých předmětů na reálkách se proto začaly do značné míry připodobňovat gymnaziálním. Jiným řešením téhož problému bylo vytvoření nového typu školy, který alespoň zčásti nabízel svým studentům obojí...
|
host ::
RSS.