|
|
Československo a Francie 1948-1968. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy v letech 1948-1968
Motejlková, Ludmila ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Švařičková-Slabaková, Radmila (oponent)
Čtvrtá republika nesplnila očekávání, která do ní Francouzi zpočátku vkládali. Instituční systém, založený na dominanci politických stran, nebyl schopen zajistit ani vnitřní stabilitu, ani návrat Francie do velmocenského postavení. Slabost francouzských vlád a jejich neschopnost řešit palčivé problémy vnitřní i zahraniční politiky vyústily na jaře 1959 v pád IV. republiky a vznik zcela nového politického systému, jenž měl Francii navrátit její velikost (grandeur) a nezávislost. První desetiletí V. republiky, bytostně spjaté s osobou prezidenta Charlese de Gaulla, bylo výrazně poznamenáno válkou v Alžíru, jejíž vliv byl patrný ve všech oblastech politického života země. Až Evianské dohody z března 1962 otevřely de Gaullovi cestu k realizaci vlastních představ o podobě francouzské zahraniční politiky, včetně její větší otevřenosti vůči Sovětskému svazu a jeho satelitům. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy ve sledovaném období let 1948 až 1968 do značné míry korespondují s vývojem mezinárodněpolitické situace, střídavým zostřováním a uvolňováním mezinárodního napětí a odrážejí i změny ve vnitřní politice obou zemí. Československá zahraniční politika byla od roku 1948 plně pod kuratelou Moskvy, což se přirozeně projevilo ve formulaci cílů zahraniční politiky československého státu...
|
|
| |
|
|
Československo a Francie 1948-1968. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy v letech 1948-1968
Motejlková, Ludmila ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Švařičková-Slabaková, Radmila (oponent)
Čtvrtá republika nesplnila očekávání, která do ní Francouzi zpočátku vkládali. Instituční systém, založený na dominanci politických stran, nebyl schopen zajistit ani vnitřní stabilitu, ani návrat Francie do velmocenského postavení. Slabost francouzských vlád a jejich neschopnost řešit palčivé problémy vnitřní i zahraniční politiky vyústily na jaře 1959 v pád IV. republiky a vznik zcela nového politického systému, jenž měl Francii navrátit její velikost (grandeur) a nezávislost. První desetiletí V. republiky, bytostně spjaté s osobou prezidenta Charlese de Gaulla, bylo výrazně poznamenáno válkou v Alžíru, jejíž vliv byl patrný ve všech oblastech politického života země. Až Evianské dohody z března 1962 otevřely de Gaullovi cestu k realizaci vlastních představ o podobě francouzské zahraniční politiky, včetně její větší otevřenosti vůči Sovětskému svazu a jeho satelitům. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy ve sledovaném období let 1948 až 1968 do značné míry korespondují s vývojem mezinárodněpolitické situace, střídavým zostřováním a uvolňováním mezinárodního napětí a odrážejí i změny ve vnitřní politice obou zemí. Československá zahraniční politika byla od roku 1948 plně pod kuratelou Moskvy, což se přirozeně projevilo ve formulaci cílů zahraniční politiky československého státu...
|
|
|
Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů
Páťal, Luboš ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Švaříčková Slabáková, Radmila (oponent) ; Cibulka, Pavel (oponent)
Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století je dobou plnou změn, v Rakousku končí v roce 1848 jedna etapa hospodářských, sociálních a společenských dějin. S nastupujícím světem plných změn se musí vypořádat i česká šlechta, která je také jednou ze skupin, kterou tyto změny zasáhly. Zrušení robotních povinností a jejich následný výkup, uvolňuje nebývalé množství volného kapitálu. Česká šlechta hledá podnikatelské obory, do kterých investuje tento volný kapitál, ale zároveň se musí vypořádat s převodem svého pozemkového majetku z patrimoniální správy na hospodářský velkostatek. Aristokracie je proto nucena zavádět nové postupy do zemědělské výroby, lesní výroby a do zlepšení řízení svých velkostatků. Volný kapitál investuje nejen do zpracovatelského průmyslu, ale i do průmyslových odvětví nesouvisejících s vlastním zemědělským provozem rodových velkostatků, zároveň investuje i do výstavby železnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.