|
|
Hodnotové a kulturní proměny ve státech východní Evropy v období po roce 1989
Dolejší, Ondřej ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zachytit zásadní hodnotové proměny ve vybraných státech regionu východní Evropy. Na základě studia opakovaných průřezových šetření z období po roce 1989 bude představeno, jak se v Polsku, Česku, Maďarsku a na Slovensku měnily hodnotové preference. Jedním ze základních cílů je dokázat, že strukturální proměny a relativně stabilní růst ekonomiky v tomto regionu vedly v období 90. let minulého století k vytvoření nové štěpící linie. Porovnávání výstupů z výzkumných šetření napříč státy sdílejícími zeměpisnou blízkost a moderní historický vývoj by mělo osvětlit vztah struktury a kultury v této části kontinentální Evropy. Zkoumaná problematika bude zasazena do širšího teoretického rámce.
|
|
|
Protiislámský protest v České republice
Svobodová, Eva ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Bakalářská práce zachycuje protiislámský protest mezi léty 2015-2016, který akceleroval po útoku na pařížskou redakci týdeníku Charlie Hebdo 7. ledna 2015 a během tzv. uprchlické krize. Autorka analyzuje krátké rozhovory, které nasbírala na demonstracích pořádaných zejména skupinou kolem facebookové stránky Islám v České republice nechceme, polostrukturované rozhovory s vybranými účastníky, a dále zúčastněné pozorování na demonstracích. Pomocí diskurzivní a biografické metody práce vytváří ideologickou mapu hnutí, jejích základních tropů a postojů. Tato ideologická mapa je zachycena do tří perspektiv: V první kapitole obraz vzdáleného jiného, který se vytváří zejména prostřednictvím mediální zkušenosti, zahrnující obraz muslimů a islámu. V druhé kapitole obraz blízkého jiného, který je konstruován v dlouhodobější perspektivě a v opozici proti vlastní politické a společenské identitě. V druhé kapitole autorka také popisuje způsoby, skrze něž se konstruuje obraz těch, jenž do komunity (národ, stát, Evropa) nepatří. Třetí perspektivou je obraz Západu, který v sobě kombinuje prvky blízkého i vzdáleného jiného. Perspektiva, která se objevuje v každé z těchto kapitol je genderová perspektiva, tedy jak se v jednotlivých obrazech odrážejí jiné představy o rolích a postavení mužů a žen.
|
|
|
Kvóty pro zvýšení počtu žen v politice ve Švédsku
Zitková, Martina ; Drahokoupil, Štěpán (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Kvóty pro zvýšení počtu žen v politice ve Švédsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá kvótním systémem, jakožto prostředkem pro zvýšení zastoupení žen v politice, a to na příkladu Švédska. Práce nejprve v obecné rovině představí východiska zavádění genderových kvót, argumenty jejich podporovatelů a odpůrců a popíše faktory, které jsou důvodem dlouhodobé podreprezentace žen v politice. Práce se rovněž věnuje popisu základních typů kvótních systémů. V další části se práce zabývá genderovými kvótami v politickém systému Švédska. Švédsko je ohledně rovného postavení žen ve společnosti velice pokrokové a pro mnohé země se stalo vzorem genderové vyváženosti, zejména pak v politice. Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat zavádění genderových kvót ve Švédsku a popsat příčiny vysokého počtu žen v politickém prostředí této skandinávské země. Práce se věnuje historickému vývoji postavení žen v tamní politice, politickému systému a popisu relevantních politických stran. Klíčová slova: kvóty, kvótní systém, Švédsko, politické strany, gender, společnost, politika, ženy, rovnost
|
|
|
Conservative Criticism of Obamacare and its Transformation in the Context of Donald Trump Running for President
Leichterová, Jana ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Jana Leichterová Konzervativní kritika Obamacare a její proměna v souvislosti s prezidentskou kandidaturou Donalda Trumpa Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o debatě nad reformou zdravotní péče ve Spojených státech amerických the Affordable Care Act, neboli Obamacare, zavedenou za vlády prezidenta Baracka Obamy v roce 2010. Cílem práce je identifikovat hlavní argumenty užívané kritiky reformy, a určit, zda se debata proměnila s nástupem Donalda Trumpa k moci. Práce předkládá historický kontext tří hlavních přístupů k politice zdravotní péče v USA v průběhu 20. století: přístup založený na silné vládě typický pro 30. léta; kombinovaný přístup, kdy vláda poskytuje sociální benefity občanům skrze soukromé instituce typický pro 70. léta; a přístup neregulovaného volného trhu od 80. let dále. Obamova reforma reagovala na vysoké počty nepojištěných (více než 50 miliónů v roce 2009) a rostoucí ceny zdravotní péče. Reforma má tři základní části: 1. reformu trhu se zdravotním pojištěním, která sjednocuje roztříštěné přístupy jednotlivých států a zabraňuje pojišťovnám neposkytnout zdravotní pojištění žadatelům na základě jejich zdravotního stavu; 2. individuální mandát, který požaduje, aby si každý jednotlivec pořídil zdravotní pojištění pod pohrůžkou pokuty; a 3. státní podpora pro ty, kteří si nemohou dovolit...
|
|
|
Politika nulové tolerance v českém kontextu
Danovská, Krista ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Obsahem práce je analýza nulové tolerance v českém kontextu na příkladu města Slaného, Litvínova a Duchcova. Práce popisuje politiky nulové tolerance, jako soubor opatření tvrdě trestající drobné přestupky, což má snížit kriminalitu. Teoretický základ nulové toleranci poskytuje teorie rozbitých oken, která pojímá drobná narušení ve veřejném prostoru jako příčinu rostoucí kriminality. Soubor opatření postavených na nulové toleranci a teorii rozbitých oken je označován jako tzv. Newyorský zázrak, během kterého došlo k výraznému poklesu kriminality a rozšíření nulové tolerance po světě. Pro analýzu českého kontextu je vhodné spojit nulovou toleranci s konceptem morální paniky, který můžeme považovat za spouštěče diskuzí o narušení řádu ve společnosti. V takovémto okamžiku je pro politiky úspěšné využití rétoriky zvýšené sociální kontroly, kterou nulová tolerance nabízí. V České republice je politika nulové tolerance spojená s veřejným prostorem a s obyvateli lokalit, které hodnotíme jako vyloučené, nesplňují však definici ghetta. Pomocí diskurzivní analýzy práce zkoumá tři případy aplikace nulové tolerance, v rámci kterých definuje jednotlivé aktéry - "nepřizpůsobiví", slušní občané", politici zavádějící opatření a aktivisté stojící na straně diskriminovaných. Ve Slaném, Litvínově i Duchcově byla...
|
|
|
Politická kultura a volební chování studentů
Dvořák, Adam ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Politická kultura a volební chování studentů Abstrakt V této bakalářské práci je předmětem empirického výzkumu analyzovat vztah politické kultury a volebního chování studentů českých vysokých škol. Pojem politická kultura znamená politické postoje a orientace jednotlivců k politice a politickému systému. Politická kultura se projevuje při participaci nebo v politické kompetenci občanů. Cílem výzkumu je zjistit vlivy sociodemografických charakteristik na politické postoje českých studentů vysokých škol. Dále se zjišťuje vztah politických postojů a volebního chování respondentů. Empirická část je založena na vyhodnocení kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhá sběrem dat pomocí sociálních sítí. Metoda vyhodnocení dotazníků spočívá v deskripci četností konkrétních politických postojů a určování vztahů s ostatními hodnotami. Klíčová slova: Politická kultura, volební chování, studenti
|
|
|
Izraelský politický systém jako konsociační demokracie?
Ondráček, Dušan ; Hesová, Zora (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
(česky) Cílem práce je čtenáři představit model konsociační demokracie, vytvořený nizozemským politologem A. Lijphartem jako jeden z možných konstruktů pro zavedení a udržení demokracie v segmentovaných společnostech. Model je aplikován na Izrael, který z důvodů, kterým se práce taktéž věnuje, lze označit za společensky segmentovaný. Aplikace modelu se výhradně zaměřuje na čtyři znaky konsociační demokracie, které autor stanovil ve své práci Democracy in Plural Societies (1977). Výsledky této aplikace jsou na závěr komparovány s tezí, která označuje Izrael za semi-konsociační demokracii.
|
|
|
Citizenship Rhetorics in Bosnia and Herzegovina: Enacting Citizenship and Nationality in a Divided Country
Chrzová, Barbora ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Barbora Chrzová Rétorika občanství v Bosně a Hercegovině: Ustanovení občanství a národnosti v rozdělené zemi Abstrakt: Diplomová práce se zabývá rétorickou rovinou občanství v Bosně a Hercegovině. Rozporovaná legitimita bosenské státnosti, etnicizace každodenního života a víceúrovňový režim občanství, který nenechává mnoho prostoru pro čistě občanskou loajalitu ke státu, představují výraznou výzvu pro symbolickou rovinu bosenského občanství. Práce vychází z rétorických přístupů ke studiu občanství a analyzuje, jak bylo občanství vytvářeno na diskursivní rovině, jak jednotliví aktéři formulovali otázku ‚kdo je bosenský občan' a jak se jejich narativy navzájem ovlivňovaly a spoluutvářely. Diplomová práce se konkrétně zaměřuje na dvě vlny protestů, takzvané JMBG protesty, které se odehrály v červnu 2013, a sociální revoltu, která proběhla v únoru 2014. Protesty zpochybnily dominantní etnonacionální společenský rámec a představovaly období intenzivního vyjednávání o otázkách občanství. Analýza ukázala, že prázdnost představy o významu bosenského občanství vede k tomu, že diskursivní formování občanství je proměnlivé a z velké míry určované konkrétním kontextem. Významným společenským štěpením se nicméně ukázala být dělící linie mezi občany a elitami, které mohou krátkodobě zastínit etnonacionální kategorie....
|
|
|
Strukturální moc Evropské Unie v Maghrebu
Hrubý, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Základním východiskem této diplomové práce je předpoklad, že Evropská unie (EU) představuje unikátního zahraničněpolitického aktéra, který ztělesňuje zásadní proměny instituce diplomacie k jejichž kulminaci dochází v 21. století. Tyto proměny spočívají zejména v rozšiřování agendy, počtu a typu diplomatických aktérů, rostoucím významu multilaterálních platforem a proměnách zahraničněpolitických cílů. V centru našeho zájmu se nachází koncept strukturální zahraniční politiky (SZP), který představuje analytický rámec této diplomové práce. SZP je prostředkem, jehož prostřednictvím EU vykonává strukturální moc vůči třetím zemím s cílem ovlivňovat struktury (základní organizační principy) v těchto zemích. Naším cílem je analýza a kritika SZP EU vůči Maghrebu, jelikož navzdory komplexní SZP, jež je vůči tomuto regionu vedena již od poloviny 90. let 20. století, EU zde selhala efektivně prosazovat svou strukturální moc.
|
|
|
Střet identit. Sionismus a palestinský nacionalismus
Havelková, Lenka ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
a klíčová slova Diplomová práce zkoumá vznik a vývoj dvou národních hnutí: sionismu a palestinského nacionalismu. Práce si klade za cíl zodpovědět tyto otázky: Existovaly nějaké paralely ve vzniku a vývoji těchto hnutí? Co bylo hlavním podnětem pro vznik nových národních identit? Jakou roli má náboženská otázka v přetrvávajícím izraelsko-palestinského konfliktu? Pro zodpovězení těchto otázek sleduje tato práce jednak historický vývoj v meziválečné Palestině, jednak příčiny vzestupu sionistického hnutí v poválečném období. Dále se tato práce zaměřuje na vývoj a charakter izraelské politiky a formování palestinské identity v období let 1948-1987. Klíčová slova: Palestina, Izrael, sionismus, nacionalismus, identita, konflikt
|
host ::
RSS.