|
|
Rodinná a školní socializace dětí s ADHD
Bílková, Zuzana ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Miňhová, Jana (oponent)
NÁZEV: Rodinná a školní socializace dětí s ADHD AUTOR: Zuzana Bílková KATEDRA: Katedra psychologie ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Isabella Pavelková, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná práce se zaměřuje na proces socializace dětí s ADHD (Porucha pozornosti s hyperaktivitou) v prostředí rodiny a školy. Vycházíme z přehledu aktuálních výzkumů o etiologii, symptomech a terapii syndromu ADHD, socializaci pojímáme jako interakční proces mezi jedincem a jeho sociokulturním okolím. Symptomy ADHD a jejich obraz v každodenním životě dětí považujeme za faktor ovlivňující průběh socializačního procesu, zejména na úrovni ovlivnění vztahu s rodiči a učiteli. Ve výzkumu se věnujeme této problematice u dětí předškolního a mladšího školního věku. Výzkumné otázky se zaměřují na vliv udělení diagnózy ADHD na život dítěte, dopad ADHD na vztahy dítěte s jeho vychovateli a ovlivnění vztahu mezi rodinou a školou. Data sebraná pomocí rozhovorů s rodiči a učiteli dětí s ADHD a pozorování dětí podrobujeme kvalitativní analýze. Výsledky výzkumu poukazují na klíčový význam postojů, které k problematice zaujímají vychovatelé, význam včasného udělení diagnózy, dále na důležitou roli motivačních problémů spojených s ADHD zejména na úrovni vztahu mezi rodinou a školou. KLÍČOVÁ SLOVA: ADHD, socializace, vychovatelé, vztah rodiny a školy
|
|
|
Možnosti průtokové cytometrie v analýze reakce buněk na genotoxický stres
Havelek, Radim ; Řezáčová, Martina (vedoucí práce) ; Bílková, Zuzana (oponent) ; Štětina, Rudolf (oponent)
Možnosti průtokové cytometrie v analýze reakce buněk na genotoxický stres Průtoková cytometrie je moderní metoda analýzy imunofenotypu a funkčních charakteristik buněk. Je to technika kvantitativní analýzy jedné buňky, která k detekci využívá optických vlastností buněk unášených v proudu nosné kapaliny stanovených paprskem laseru. Analýza a rozlišení buněk je založena na jejich velikosti, granularitě, a zdali buňka nese fluorescenční molekulu ve formě konjugované protilátky, nebo fluorescenčního barviva. Buňky mohou být značeny fluorescenčními barvivy, inkubovány s fluorogeními substráty, označeny fluorochromy konjugovanými protilátkami specifickými k molekulám na povrchu nebo uvnitř buňky. Průtokové cytometry jsou multiparametrické, zaznamenávající několik měření z jedné buňky. Z tohoto důvodu jsme schopni identifikovat homogenní subpopulaci v heterogenní populaci buněk. Buňky vystaveny působení genotoxických agens reagují kvantitativně a kvalitativně v závislosti na absorbované dávce a buněčném typu. S cílem vypořádat se s poškozením buněčné DNA dojde k aktivaci dočasné zástavy buněčné cyklu a mechanismů odpovědi na poškození DNA, jež poskytnou nezbytný čas k její účinné opravě. Za situace kdy tyto mechanismy selžou, nebo poškození DNA je neopravitelné, dojde k buněčné smrti apoptózou, nebo je...
|
|
|
Účast membránově vázaných enzymů v metabolismu xenobiotik u člověka
Skarka, Adam ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Bílková, Zuzana (oponent) ; Hodek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Adam Skarka Školitel Prof. Ing .Vladimír Wsól, Ph.D. Název disertační práce Účast membránově vázaných enzymů v metabolismu xenobiotik u člověka Cizorodé látky zvané xenobiotika se běžně vyskytují v širokém okolí člověka. Některé z nich jsou aktivně či pasivně přijímány do organismu a podstupují metabolickou přeměnu vedoucí k jejich vyloučení. Důležitou roli v tomto případě hrají různé enzymové systémy. Nejznámějším systémem je nadrodina cytochromů P450 katalyzující oxidační reakce, avšak v poslední době nabývají na významu i systémy redukční, mezi které patří například nadrodiny dehydrogenas/reduktas s krátkým řetězcem (SDR), dehydrogenas/reduktas se středně dlouhým řetězcem (MDR) a aldo ketoreduktas (AKR). Karbonylová skupina, která je cílem redukce katalyzované nadrodinami SDR, MDR a AKR, se nachází také u různých skupin léčiv, např. antineoplastik a nesteroidních antiflogistik. Přeměna této skupiny může vést ke ztrátě účinku a/nebo ke zvýšení toxicity daného léčiva pro organismus. Některá xenobiotika mají ve své struktuře tzv. prochirální funkční skupinu. Mezi takové patří například již zmíněná karbonylová skupina, jejíž přeměnou může dojít ke vzniku chirálních produktů. Poměr...
|
|
|
Numerické řešení inverzních integrálních rovnic matematického modelování ve výzkumu biopaliv
Bílková, Zuzana ; Hnětynková, Iveta (vedoucí práce) ; Kofroň, Josef (oponent)
Název práce: Numerické řešení inverzních integrálních rovnic matema- tického modelování ve výzkumu biopaliv Autor: Zuzana Bílková Katedra / Ústav: Katedra numerické matematiky Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Iveta Hnětynková, Ph.D., Katedra nu- merické matematiky MFF UK Abstrakt: Cílem této bakalářské práce je numerické řešení Fredholmových integrálních rovnic prvního řádu, které se vyskytují ve výzkumu biopaliv. Práce se zaměřuje na studium Lagrangových interpolačních kvadraturních formulí. Uvažujeme lichoběžníkové a Simpsonovo pravidlo s využitím ekvidistantního a logaritmického dělení. Cílem práce je srovnání těchto pravidel a nalezení nej- vhodnější metody. Práce se dále zabývá určením minimálního počtu naměře- ných dat tak, abychom dosáhli dané přesnosti. Poznatky jsou demonstrovány na numerických experimentech se simulovanými daty. Klíčová slova: inverzní integrální rovnice, kvadratura, konvergence, odhad chyby 1
|
|
|
Optimalizace purifikace lidské membránově vázané karbonylreduktasy
Andrýs, Rudolf ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Bílková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Rudolf Andrýs Vedoucí práce: prof. Ing. Vladimír Wsól, Ph.D. Název diplomové práce: Optimalizace purifikace lidské membránově vázané karbonylreduktasy Enzymy redukující karbonylové skupiny se účastní metabolismu mnohých endogenních i exogenních látek. Většina dosud popsaných enzymů účastnících se metabolismu xenobiotik je cytosolických, jediným takovým zatím známým mikrosomálním enzymem je 11β-hydroxysteroiddehydrogenasa 1 (11β-HSD1). Podílí se také na metabolismu oracinu, prochirálního protinádorového léčiva, které je redukováno na (+) a (-) 11-dihydrooracin (DHO). Na základě rozdílů stereospecifit mezi lidskou mikrosomální frakcí a 11β-HSD1 se předpokládá podíl dalšího mikrosomálního enzymu na biotransformaci oracinu. Cílem této práce je potvrzení přítomnosti a purifikace tohoto nového lidského mikrosomálního enzymu. Lidské jaterní mikrosomy byly solubilizovány a odsoleny. Jako první purifikační krok byla využita Q-sepharosa. Vybraná frakce Q2, získaná touto metodou, byla podrobena druhému purifikačnímu kroku na Phenyl-sepharose. Jedna ze získaných frakcí splňující požadavky byla dále přečištěna gelovou filtrací. Ve všech frakcích získaných během purifikace byla stanovena redukční aktivita vůči...
|
|
| |
|
|
Posttranslační modifikace proteinů - jejich analýza a fyziologické aspekty
Mikulíková, Kateřina ; Mikšík, Ivan (vedoucí práce) ; Bílková, Zuzana (oponent) ; Glatz, Zdeněk (oponent)
D i sertační práce se zabývá využitím chromatografických a elektroforetických metod (HPLC, HPLC-MS, CE, CE-MS) pro analýzu posttranslačníc h modifikací proteinů, zejména kolagenu jako zástupce proteinů pojivových bílkovin a jejich následnou identifikaci pomocí kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí. První část v teorii je věnována proteinům (albuminu a kolagenu), jejich rozdělení , klasifikaci a metabolickým přeměnám v lidském organizmu. Velká pozornost je zaměřena na kolagen, jeho strukturu a jednotlivé kolagenní typy. Druhá část se zabývá problematikou neenzymatických glykací a jejich vliv na organizmus a blíže seznamuje s produkty posttranslačních modifikací pokročilé glykace. Třetí část shrnuje jednotlivé separační postupy a analýzu posttranslačně modifikovaných proteinů. Experimentální část přibližuje používané chemikálie, využívan~ instrumentaci, materiál a metody použité pro tyto studie. Jsou zde popsány také používané postupy pro přípravu jednotlivých vzorků . Ve výsledcí ch a diskuzi jsou shrnuty veškeré získané výsledky a poznatky. Tato kapitola je rozdělena do dvou částí . První část je věnována problematice pokusů in vivo. Druhá je zaměřena na problematiku pokusů in vitro. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Role reduktas v nádorovém onemocnění.
Škarydová, Lucie ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Bílková, Zuzana (oponent)
Souhrn Redukčním enzymům byla dlouhou dobu věnována pouze malá pozornost, ale dnes už je jasné, že jsou významnou součástí endogenního metabolismu a také první fáze biotransformace xenobiotik. Důležitou skupinou redukčních enzymů jsou karbonylreduktasy, které se řadí do dvou nadrodin - dehydrogenasy/reduktasy s krátkým řetězcem (SDR) a aldo-ketoreduktasy (AKR). Jejich role v nádorovém onemocnění je dnes intenzivně studována a lze říct, že jejich působení v nádorovém onemocnění lze principiálně rozdělit do dvou oblastí. Bylo zjištěno, že významnou roli hrají karbonylreduktasy v hormon-dependentních nádorových onemocněních prsu, endometria a prostaty. Pro tyto nádory jsou růstovými faktory aktivní estrogeny respektive androgeny, dochází tak ke zvýšenému dělení buňky a tedy i zvýšené možnosti vzniku mutací v důležitých genech, které mohou vyústit v nádorové bujení. Právě karbonylreduktasy se spolu s dalšími enzymy (jako např. aromatasou) podílí na vzniku aktivních pohlavních hormonů, proto může být jejich inhibice důležitým cílem léčby tohoto typu nádorů. Nicméně je nutné určit, které enzymy jsou klíčové pro tvorbu těchto růstových faktorů v jednotlivých typech hormon-dependentních nádorů. Vedle hormon-dependentních nádorů se karbonylreduktasy uplatňují také u nádorových onemocnění, kde hormony jako růstové...
|
host ::
RSS.