|
|
Mineralogie a biodostupnost kontaminantů v odpadech z těžby a metalurgie Cu-Ni rud v Selebi-Phikwe (Botswana)
Hladíková, Karolína ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Těžba, zpracování a metalurgie Cu-Ni rud v Selebi-Phikwe v Botswaně zanechala velké objemy pevného odpadového materiálu v podobě hald strusky a skrývky a flotačního odpadu. Jemnozrnné částice a hutní emise se mohou větrem rozšiřovat do okolí a kontaminovat půdu nebo představovat zdravotní riziko pro inhalaci či náhodnou ingesci. Vzorky granulované strusky, flotačního odpadu a kontaminované půdy byly podroben mineralogickým a chemickým analýzám (ICP-MS, RTG analýza, EPMA, SEM, Ramanova spektrometrie) za účelem zjištění distribuce a vazby anorganických kontaminantů v jednotlivých vzorcích, a to zejména ve frakcích <48 µm a <10 µm, představujících rizikové prachové částice, u nichž může dojít k náhodné ingesci nebo inhalaci. Analýza stopových prvků ukázala obohacení strusky oproti ostatním materiálům o Cr (až 499 mg/kg), Co (až 857 mg/kg), Cu (až 9600 mg/kg), Ni (až 7000 mg/kg) a Zn (až 690 mg/kg), flotační odpad obsahuje poměrně vysoké koncentrace Ni (až 3000 mg/kg) a kontaminovaná půda je nabohacena zejména o As (až 53,8 mg/kg), Cd (až 28 mg/kg), Cu (až 3810 mg/kg), Ni (až 2790 mg/kg) a Pb (až 181 mg/kg). Vyšší koncentrace kontaminantů byly zjištěny ve frakci <10 µm v porovnání s frakcí <48 µm u většiny studovaných vzorků. Hlavními koncentrátory Ni a Cu ve všech studovaných materiálech byly sulfidy...
|
|
|
Mobilita stopových prvků v tropických půdách
Kindlová, Helena ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mobilitou stopových prvků ve velmi zvětralých tropických půdách. V první části práce je představena základní klasifikace tropických půd, jejich geneze a výskyt v různých částech světa. Základní vlastnosti tropických půd s ohledem na mobilitu stopových prvků jsou zmíněny v druhé části. Poslední část se věnuje potenciálním zdrojům stopových prvků v tropických půdách, jejich formami výskytu v půdním systému a zejména jejich vazbou na jednotlivé půdní složky.
|
|
|
Použití geochemických archívů pro studium historické depozice Hg
Sýkorová, Kateřina ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Zuna, Milan (oponent)
Činnosti člověka ovlivňují vstupy rtuti do atmosféry a tím mění její přirozený biogeochemický cyklus. Současné emise, koncentrace a depozice rtuti jsou měřeny rozsáhlou sítí monitoringu. Pro odhad historické depozice rtuti z atmosféry je však nutné využít tzv. geochemické archivy, které jsou dlouhodobými rezervoáry atmosférických polutantů. Přestože žádný z geochemických archivů není ideálním a celistvým záznamem depozice, jejich zkoumáním vznikl souvislý obraz dlouhodobé kontaminace rtutí. Trendy v koncentracích a akumulacích rtuti odpovídají trendům ve spalování fosilních paliv, industrializaci a použití rtuti zejména během 19. a 20. století. Rašeliniště jsou vhodným geochemickým archivem pro studium těchto trendů. Další výzkum by měl být zaměřen na procesy, které ovlivňují míru ukládání a cyklování rtuti, především na vliv vegetace a její pravděpodobně klíčovou roli v těchto systémech.
|
|
|
Využití a environmentální stabilita škvár ze spalování TKO při stavbě vozovek
Pospíšilová, Eliška ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šebek, Ondřej (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky o nejvhodnějších úpravách škváry, jako je karbonatace či elektrokinetická remediace za účelem snížení vyluhovatelnosti kontaminantů. Proces karbonatace má nízké investiční náklady a je vhodný jako první stupeň úpravy škváry. Při tomto procesu dochází k přeměnám primárních fází ve škváře a tím ke stabilizaci pH škváry. Při procesu elektrokinetické sanace dojde k úbytku Cu ve výluhu o 13-49%, Zn o 2-30% a Cr o 15-50%. Dále tato práce pojednává o druhotném využití škváry ve stavebnictví. Jednou z možností je přídavek škváry do betonu jako náhrady přírodního kameniva. Samostatně lze škváru využít v podkladové vrstvě silnice či chodníku, čímž dojde k úspoře drceného kameniva díky podobným fyzikálním vlastnostem. Zároveň je směs škváry a portlandského cementu svými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi podobná lehkému betonu, který je velmi vyhledávaným stavebním materiálem.
|
|
|
Transformace popílku z metalurgie Pb v půdách
Valigurová, Radka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Komárek, Michael (oponent)
Popílek ze sekundární metalurgie Pb byl vložen do dvou odlišných půd za účelem zjištění kinetiky loužení (v časovém horizontu 504 h) a mobility uvolňujících se kovů/polokovů do půdních roztoků a do půdy. Nekontaminované půdy použité pro experimenty byly dvě: acidifikovaná lesní půda N a zemědělsky využívaná půda H. V experimentu byl vložen do nádoby s 200 g půdy sáček s 0,5 g popílku, následně byla půda promývána deionizovanou vodou a udržována na 60 % nasycení vodou. Pomocí vzorkovačů Rhizon byl pravidelně odebírán půdní roztok, jež byl dále analyzován. Analýza půdních roztoků byla doplněna geochemickým modelováním pomocí programu PHREEQC-2 a studiem mineralogie pevných vzorků. Pro prvky jako Cd, Zn a As mělo v čase uvolňování do půdního roztoku podobný průběh: během prvních cca 96 hodin experimentu koncentrace kontaminantů rostla do maximálních hodnot a následně pozvolna klesala až do konce pokusu. Kontaminanty Cu, Pb a Sb tento trend v půdním roztoku nevykazovaly, vázaly se buď přímo na nově vznikající sekundární fáze popílku nebo na půdní částice, případně se z popílku téměř neuvolňovaly. Úbytek hmotnosti popílku po experimentu byl v obou půdách cca 60 %, indikující jeho snadné rozpouštění. Uvolňování kovů do půdního roztoku bylo ovládáno různými mechanismy. Měď byla mobilizována pomocí DOC a...
|
|
|
Experimentální in situ transformace metalurgických odpadů v půdních systémech
Jarošíková, Alice ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hiller, Edgar (oponent) ; Doušová, Barbora (oponent)
Metalurgické provozy pøedstavují riziko kontaminace pro jednotlivé složky životního prostøedí pøedevším pøi nevhodném zacházení s odpadními produkty obsahujícími smìs rùzných potenciálnì škodlivých prvkù. Zejména pùdy v blízkosti hutních provozù jsou hlavním cílovým rezervoárem pro takto emitované kontaminanty. Tato práce zkoumá reaktivitu popílkù a strusek z hutního provozu na výrobu mìdi ve vodném a pùdním prostøedí pomocí laboratorních i polních (in situ) experimentù. Vzorky strusek vykazovaly vysoké koncentrace As (až 0,95 hm.%), Cu (až 2,4 hm.%), Pb (až 1,02 hm.%), Sb (až 0,37 hm.%) a Zn (až 2,45 hm.%). Hlavními fázemi s obsahem Cu a ostatních (polo)kovù byly sulfidy, zejména bornit, digenit, chalkozín a galenit. V popílku ze záchytu spalin v hutním provozu pøevládala rozpustná fáze As2O3 (arsenolit a claudetit), dále byl zastoupen sádrovec, galenit, køemen a covellin. Hlavním kontaminantem v popílku byl zejména As (53,3 hm.%), a dále Pb (3,41 hm.%), Sb (1,26 hm.%), Zn (1,41 hm.%), Cu (1,07 hm.%) a Bi (0,80 hm.%). Loužicí testy provedené na tìchto metalurgických odpadech v rozmezí pH 3-12 prokázaly silnou závislost uvolòování kovù/polokovù na pH. Pøi loužení v deionizované vodì dosahovalo množství uvolnìného As až 42 mg/kg u strusek a až 52,6 g/kg u popílku; zejména v pøípadì popílku tato...
|
|
|
Emise Hg z antropogenních zdrojů
Podolský, Filip ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje toky rtuti v životním prostředí s důrazem na antropogenní průmyslové znečištění. V návaznosti na obecné informace o vlastnostech rtuti a jejích sloučenin, výskytu rtuti v atmosféře, hydrosféře a pedosféře jsou popsány toky a chování rtuti v jejím globálním biogeochemickém cyklu. Hlavním tématem této práce je přehled odvětví, která se nejvýznamněji podílí na zněčištění životního prostředí rtutí. Největší podíl na průmyslových emisích rtuti má spalování uhlí v tepelných elektrárnách, domorodá těžba zlata a těžba/produkce polymetalických kovů. V závěru práce je provedeno srovnání podílu antropogenních a přírodních emisí rtuti v dnešní a předindustriální době.
|
|
|
Variabilita parametrů kvality vody ve vybraných nádržích Prahy
Stará, Eva ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Zařazení malých nádrží v městských oblastech má své opodstatnění a nezastupitelnou hodnotu jak z hlediska krajinotvorby, tak z hlediska tvorby a péče o životní prostředí. Na nádrže v těchto oblastech působí kromě jiných i celá řada škodlivých vlivů, pocházejících právě z činnosti člověka. Tato práce hodnotí a porovnává kvalitu vody na základě vybraných chemických a fyzikálně - chemických ukazatelů kvality vody ve vybraných pražských nádržích (Motol, Stodůlky, Háje) v monitorovacím období od května do listopadu 2013. Vzhledem k umístění nádrží v městských oblastech, kde se dá předpokládat vysoké antropogenní zatížení, byl při vyhodnocování dat kladen důraz především na ukazatele lidskou zátěž částečně mapujících (NO3 - , NH4 + , PO4 3- , Cl- , rozpuštěný kyslík, chemická spotřeba kyslíku). Sledovány byly ale i další ukazatele jako (alkalita, acidita, tvrdost vody, pH, Ca2+ , NO2 - , konduktivita). Pro zhodnocení kvality těchto povrchových vod byla použita norma ČSN - EN 75 7221, která dělí vody do pěti kategorií čistoty vody. Nejlépe z hlediska čistoty vody z měření vycházejí vody v oblasti Motola (1. třída jakosti u většiny parametrů), jako málo znečištěné vody se jeví série nádrží ve Stodůlkách a nejvíce znečištěné vody z těchto tří lokalit se nacházejí v Hájích (až 4. třída jakosti u některých...
|
|
| |
|
|
Mobilita chromu a niklu v přirozeně kontaminovaných půdách
Kvapil, Jindřich ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Půdy vyvinuté na ultramafických horninách jsou poměrně bohaté na stopové prvky, zejména Cr, Co a Ni. Studované půdy vyvinuté na hadcích v oblasti jižních Čech dosahují koncentrací těchto prvků až několik tisíc mg/kg. Zejména vysoké koncentrace Ni v půdách jsou příčinou výskytu specifické vegetace rostoucí na těchto živinami chudých půdách. V této práci byly odebrány vzorky ze dvou půdních sond lokalizovaných v blízkosti uzavřeného povrchového dolu na Ni u Křemže v jižních Čechách. Byly provedeny analýzy fyzikálně-chemických parametrů půd, celkových koncentracích prvků a jejich extrahovatelnosti pomocí EDTA simulující "biodostupnou" frakci. Koncentrace zájmových prvků byly následující: 27,1 - 423 mg Co/kg, 90,3 - 1190 mg Cr/kg, 170 - 4950 mg Ni/kg. Koncentrace Ni, Co a Cr korelovaly zejména s Fe (R2= 0.76-0.99) a vykazovaly vyšší hodnoty u zemědělských půd s nárůstem směrem do hloubky. Maximální "biodostupné" koncentrace byly 47.6 mg Co/kg, 2.95 mg Cr/kg a 163 mg Ni/kg. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.