Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vazba arzenu v redukčních podmínkách půd bohatých organickou hmotou
Peřestá, Magdaléna ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Hiller, Edgar (oponent) ; Doušová, Barbora (oponent)
Tato doktorská práce se zabývá vazbou arzenu v redukčním podmínkách půd se zvýšeným množstvím organické hmoty. Předmětem zkoumání této práce byly glejové půdy dvou geochemických anomáliích As v Českém masivu v okolí obcí Mokrsko a Smolotely. Vazba a chování As bylo detailně studováno ve čtyřech dílčích experimentech pomocí řady mineralogických (XRD, SEM/EDS, EMPA, Ramanova mikrospektroskopie) a geochemických (XRF, chemické extrakce, analýza pórových vod) metod. Mezi další metody, které byly v práci použity, patří analýza izotopů S a analýza mikrobiálních společenstev. Z výsledků vyplývá, že vznik nízkoteplotních sulfidů As (realgar a bonazziit) je poměrně běžným mechanismem sekvestrace As v redukčních podmínkách glejových půd. Novotvořené sulfidy vznikají ve velmi redukčních mikroprostředích asociovaných s pohřbenou organickou hmotou, ve kterých dochází k rychlé mikrobiální redukci ve srovnání s pomalým transportem rozpuštěných látek. V těchto mikroprostředích nejprve dochází k dočasnému vyčerpání rozpuštěného Fe2+ (sražení ve formě FeS fází) a následnému srážení sulfidu arzenu. Tento jev byl dobře patrný u dlouhodobého inkubačního experimentu, který navíc prokázal, že novotvořené sulfidy As mohou vznikat v prostředích i s poměrně odlišnými koncentracemi As a Fe v podzemních vodách. Tyto výsledky...
Experimentální in situ transformace metalurgických odpadů v půdních systémech
Jarošíková, Alice ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hiller, Edgar (oponent) ; Doušová, Barbora (oponent)
Metalurgické provozy pøedstavují riziko kontaminace pro jednotlivé složky životního prostøedí pøedevším pøi nevhodném zacházení s odpadními produkty obsahujícími smìs rùzných potenciálnì škodlivých prvkù. Zejména pùdy v blízkosti hutních provozù jsou hlavním cílovým rezervoárem pro takto emitované kontaminanty. Tato práce zkoumá reaktivitu popílkù a strusek z hutního provozu na výrobu mìdi ve vodném a pùdním prostøedí pomocí laboratorních i polních (in situ) experimentù. Vzorky strusek vykazovaly vysoké koncentrace As (až 0,95 hm.%), Cu (až 2,4 hm.%), Pb (až 1,02 hm.%), Sb (až 0,37 hm.%) a Zn (až 2,45 hm.%). Hlavními fázemi s obsahem Cu a ostatních (polo)kovù byly sulfidy, zejména bornit, digenit, chalkozín a galenit. V popílku ze záchytu spalin v hutním provozu pøevládala rozpustná fáze As2O3 (arsenolit a claudetit), dále byl zastoupen sádrovec, galenit, køemen a covellin. Hlavním kontaminantem v popílku byl zejména As (53,3 hm.%), a dále Pb (3,41 hm.%), Sb (1,26 hm.%), Zn (1,41 hm.%), Cu (1,07 hm.%) a Bi (0,80 hm.%). Loužicí testy provedené na tìchto metalurgických odpadech v rozmezí pH 3-12 prokázaly silnou závislost uvolòování kovù/polokovù na pH. Pøi loužení v deionizované vodì dosahovalo množství uvolnìného As až 42 mg/kg u strusek a až 52,6 g/kg u popílku; zejména v pøípadì popílku tato...
Experimentální in situ transformace metalurgických odpadů v půdních systémech
Jarošíková, Alice ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Hiller, Edgar (oponent) ; Doušová, Barbora (oponent)
Metalurgické provozy pøedstavují riziko kontaminace pro jednotlivé složky životního prostøedí pøedevším pøi nevhodném zacházení s odpadními produkty obsahujícími smìs rùzných potenciálnì škodlivých prvkù. Zejména pùdy v blízkosti hutních provozù jsou hlavním cílovým rezervoárem pro takto emitované kontaminanty. Tato práce zkoumá reaktivitu popílkù a strusek z hutního provozu na výrobu mìdi ve vodném a pùdním prostøedí pomocí laboratorních i polních (in situ) experimentù. Vzorky strusek vykazovaly vysoké koncentrace As (až 0,95 hm.%), Cu (až 2,4 hm.%), Pb (až 1,02 hm.%), Sb (až 0,37 hm.%) a Zn (až 2,45 hm.%). Hlavními fázemi s obsahem Cu a ostatních (polo)kovù byly sulfidy, zejména bornit, digenit, chalkozín a galenit. V popílku ze záchytu spalin v hutním provozu pøevládala rozpustná fáze As2O3 (arsenolit a claudetit), dále byl zastoupen sádrovec, galenit, køemen a covellin. Hlavním kontaminantem v popílku byl zejména As (53,3 hm.%), a dále Pb (3,41 hm.%), Sb (1,26 hm.%), Zn (1,41 hm.%), Cu (1,07 hm.%) a Bi (0,80 hm.%). Loužicí testy provedené na tìchto metalurgických odpadech v rozmezí pH 3-12 prokázaly silnou závislost uvolòování kovù/polokovù na pH. Pøi loužení v deionizované vodì dosahovalo množství uvolnìného As až 42 mg/kg u strusek a až 52,6 g/kg u popílku; zejména v pøípadì popílku tato...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.