|
|
Dekontaminace důlních vod bohatých arzenem
Řáhová, Jaroslava ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dekontaminací důlních vod bohatých arsenem. První část je koncipována jako přehled dekotaminačních metod využívaných pro odstraňování arsenu z vody; důraz je přitom kladen na adsorpci arsenu na oxidy a hydroxidy železa, které mohou vznikat v důlních vodách a představení nejužívanější technologie pro dekontaminaci důlních vod, ODAS. Ve druhé, experimentální, části práce jsme pomocí analytických metod studovali chování arsenu během dekontaminačního procesu v ČDV Kaňk. Kyselé vody v jámě bývalého dolu Turkaňk obsahují extrémně vysoké koncentrace arsenu (77,72 mg/L). Výsledky naší práce nasvědčují tomu, že arsen a jiné prvky rozpuštěné v důlní vodě během dekontaminace přechází do sekundárně vznikajících oxyhydroxidů železa.
|
|
|
Mobilita stopových prvků v tropických půdách
Kindlová, Helena ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mobilitou stopových prvků ve velmi zvětralých tropických půdách. V první části práce je představena základní klasifikace tropických půd, jejich geneze a výskyt v různých částech světa. Základní vlastnosti tropických půd s ohledem na mobilitu stopových prvků jsou zmíněny v druhé části. Poslední část se věnuje potenciálním zdrojům stopových prvků v tropických půdách, jejich formami výskytu v půdním systému a zejména jejich vazbou na jednotlivé půdní složky.
|
|
|
Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny
Řeháček, Jan ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny Bakalářská práce Jan Řeháček Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Petr Drahota, Ph.D. Praha, 2016 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřila na rešerši informací a poznatků z odborné literatury o zvýšených hodnotách koncentrace arzenu v půdách zlatonosných lokalit středočeské metalogenetické zóny. Arzen na těchto lokalitách pochází ze sulfidických minerálů, které jsou spjaty se zlatonosným zrudněním. Nejvýznamnějšími z těchto minerálů jsou arzenopyrit a arzenonosný pyrit. V důsledku přirozeného zvětrávání hornin obsahujících tyto sulfidické minerály dochází k uvolnění arzenu a dalších potenciálně toxických prvků do půd v horninovém nadloží. To představuje nebezpečí nejen pro půdní faunu a floru, ale také pro obyvatelstvo v dané oblasti, jelikož kontaminace často postihuje také vodní zdroje. Práce se v úvodu zabývá obecnými aspekty výskytu arzenu v životním prostředí a na zlatonosných ložiscích, následují kapitoly o středočeské metalogenetické zóně a jejích lokalitách s anomálními koncentracemi arzenu v půdě.
|
|
|
Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny
Řeháček, Jan ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Obsahy arzenu v půdách zlatonosných ložisek středočeské metalogenetické zóny Bakalářská práce Jan Řeháček Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Petr Drahota, Ph.D. Praha, 2016 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřila na rešerši informací a poznatků z odborné literatury o zvýšených hodnotách koncentrace arzenu v půdách zlatonosných lokalit středočeské metalogenetické zóny. Arzen na těchto lokalitách pochází ze sulfidických minerálů, které jsou spjaty se zlatonosným zrudněním. Nejvýznamnějšími z těchto minerálů jsou arzenopyrit a arzenonosný pyrit. V důsledku přirozeného zvětrávání hornin obsahujících tyto sulfidické minerály dochází k uvolnění arzenu a dalších potenciálně toxických prvků do půd v horninovém nadloží. To představuje nebezpečí nejen pro půdní faunu a floru, ale také pro obyvatelstvo v dané oblasti, jelikož kontaminace často postihuje také vodní zdroje. Práce se v úvodu zabývá obecnými aspekty výskytu arzenu v životním prostředí a na zlatonosných ložiscích, následují kapitoly o středočeské metalogenetické zóně a jejích lokalitách s anomálními koncentracemi arzenu v půdě.
|
|
|
Dekontaminace důlních vod bohatých arzenem
Řáhová, Jaroslava ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dekontaminací důlních vod bohatých arsenem. První část je koncipována jako přehled dekotaminačních metod využívaných pro odstraňování arsenu z vody; důraz je přitom kladen na adsorpci arsenu na oxidy a hydroxidy železa, které mohou vznikat v důlních vodách a představení nejužívanější technologie pro dekontaminaci důlních vod, ODAS. Ve druhé, experimentální, části práce jsme pomocí analytických metod studovali chování arsenu během dekontaminačního procesu v ČDV Kaňk. Kyselé vody v jámě bývalého dolu Turkaňk obsahují extrémně vysoké koncentrace arsenu (77,72 mg/L). Výsledky naší práce nasvědčují tomu, že arsen a jiné prvky rozpuštěné v důlní vodě během dekontaminace přechází do sekundárně vznikajících oxyhydroxidů železa.
|
|
|
Mikrobiální rozpouštění minerálů s obsahem As(V)
Kindlová, Helena ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Po celém světě se nacházejí místa se zvýšenou koncentrací arzenu ve vodách. V České republice je takovým místem například oblast zlatonosného ložiska Mokrsko, kde obsah arzenu v podzemních vodách dosahuje koncentrací vysoko nad doporučené limity pro pitnou vodu. Arzen je v těchto místech vázán v půdách na sekundární minerály se železem. Vlivem působení mikroorganismů dochází ke zvětrávání těchto fází, dochází k redukci Fe(III) a As(V), čímž se toxický arzen v rozpuštěné formě dostává do podzemních vod. Mikrobiálním rozpouštěním minerálů s obsahem arzenu se ve světě zabývá mnoho vědeckých týmů. Pokud bude objasněna stabilita Fe a As minerálů při působení mikroorganismů v redukčních podmínkách, bude možné pochopit a snad i efektivně řešit problém kontaminace pitných vod arzenem. Pro účely tohoto výzkumu byla stanovena a porovnána rychlost redukce železa a arzenu syntetických minerální fází (arseniosideritu, goethitu, skoroditu a ferrihydritu) a přírodního farmakosideritu. Výsledky kinetiky redukčního rozpouštění čistých fází byly srovnány s reduktivním rozpouštěním přírodního vzorku z Mokrska. Vzorky byly charakterizovány pomocí metod RTG, SEM-WDX, SEM, BET, byl stanoven obsah železa a arzenu v jednotlivých fázích. Pomocí vsádkových inkubačních experimentů s bakteriální kolonií z lokality Mokrsko...
|
|
|
Mobilita stopových prvků v tropických půdách
Kindlová, Helena ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mobilitou stopových prvků ve velmi zvětralých tropických půdách. V první části práce je představena základní klasifikace tropických půd, jejich geneze a výskyt v různých částech světa. Základní vlastnosti tropických půd s ohledem na mobilitu stopových prvků jsou zmíněny v druhé části. Poslední část se věnuje potenciálním zdrojům stopových prvků v tropických půdách, jejich formami výskytu v půdním systému a zejména jejich vazbou na jednotlivé půdní složky.
|
|
|
Účetnictví jako subjekt i objekt kontroly
Kindlová, Helena ; Seidl, Ladislav (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Účetnictví jako objekt i subjekt kontroly je rozdělena do 2 hlavních částí. teoretické části a vlastní práce. Teoretická část se zaměřuje na účetnictví jako na objekt se svými stanovenými náležitostmi, které je nezbytné dodržovat. Na objekt, který podléhá jak interní tak externí kontrole. V praktické části jsou na příkladu fiktivní firmy předvedeny vybrané možné chyby v účetnictví a jejich následky a to převážně z pohledu zákona o účetnictví. V závěru jsou shrnuty teoretické poznatky využité při zpracovávání vlastní části práce.
|
host ::
RSS.