|
|
Atorvastatin a jeho vliv na aterogenní proces u geneticky modifikovaného myšího modelu aterosklerózy I
Kozáková, Hedvika ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Semecký, Vladimír (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra biologických a lékařských věd Rigorózní práce - abstrakt Mgr. Hedvika Kozáková 2007 Atorvastatin a jeho vliv na aterogenní proces u geneticky modifikovaného myšího modelu aterosklerózy I Ateroskleróza je onemocnění tepen, při němž se v jejich stěnách ukládají tukové látky ve formě tzv. ateromu a druhotně vápník. K rizikovým faktorům vzniku aterosklerózy patří především vysoká hladina krevních tuků, zejména cholesterolu. U myší deficientních v apoE i v LDL receptoru se vyvíjí výrazná hyperlipidémie i ateroskleróza. Model double deficientních myší je tedy vhodný pro studium antiaterosklerotického efektu léčiv bez nutnosti použití aterogenní diety. Statiny (atorvastatin) jsou v současné době považovány za nejúčinnější hypolipidemika. Jednotlivé statiny se liší relativní účinností a tzv. nelipidovým působením. Cílem této rigorózní práce bylo ověřit, zda atorvastatin vykazuje u apoE/LDL- receptor deficientních myší podobné účínky jako je tomu v humánní medicíně. K tomu byly sledovány parametry lipidového spektra v krvi, hladiny zánětlivých markerů v krvi a dále exprese zánětlivých markerů v aterosklerotických plátech a velikost aterosklerotických lézí. K hodnocení morfologických nálezů byly použity stereologické metody. Osmitýdenní...
|
|
|
Vliv kombinační terapie MDOCTM a statinu na aterogenní proces u experimentálního modelu aterosklerózy
Metelková, Marie ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Štaud, František (oponent)
Vliv kombinační terapie MDOCTM a statinu na aterogenní proces u experimentálního modelu aterosklerózy Mgr. Marie Metelková Práce se zabývá sledováním změn exprese vybraných markerů endoteliální dysfunkce u myšího modelu aterosklerózy po podání kombinace MDOC™ a atorvastatinu s cílem zjistit, zda tato kombinace může přinést potenciální užitek. Experiment byl proveden na samcích kmene C57BL/6J s deficitem apolipoproteinu E. Myši byly krmeny aterogenní dietou s obsahem 1,25% cholesterolu po dobu 4 týdnů (kontrolní skupina). V MDOC™ skupině byly myši krmeny stejnou aterogenní dietou, ke které bylo přidáváno 50 mg/kg MDOC denně. V atorvastatinové skupině byly myši krmeny stejnou aterogenní dietou, ke které bylo přidáváno 10 mg/kg atorvastatinu denně. V kombinační atorvastatin MDOC™ skupině byly myši krmeny stejnou aterogenní dietou, ke které bylo přidáváno 10 mg/kg atorvastatinu a 50 mg/kg MDOC™ denně. Celkové koncentrace cholesterolu byly hodnoceny enzymaticky na základě konvenčních diagnostických metod a spektrofotometrické analýzy. Imunohistochemická a stereologická analýza byla provedena v 1 cm aortálního sinu a části aortálního oblouku. Podávání MDOC™ s atorvastatinem snížilo signifikantně hladiny LDL cholesterolu ve srovnání s kontrolní skupinou nicméně nejednalo se o aditivní účinek v porovnání s...
|
|
| |
|
|
Characterisation of antigen presenting cells in allergic asthma
Kašparová, Pavlína ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
Souhrn Charakterizace antigen presentujících buněk (APC) u alergického astmatu Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění, jehož výskyt za posledních dvacet let prudce vzrostl, především v západních zemích. Tato práce je zaměřena zejména na popis dendritických buněk, které hrají v patogenezi astmatu důležitou roli. Dendritické buňky (DC), B lymfocyty a makrofágy jsou antigen presentujícími buňkami reagujícími s Th lymfocyty. Detailní popis dendritických buněk by umožnil určit, zda Th lymfocyty reagují více s DC nebo s makrofágy v plicní tkáni. Na základě tohoto zjištění by bylo možné přerušit vazbu mezi Th lymfocyty a DC, omezit tím zánětlivou kaskádu reakcí a snížit výskyt alergického astmatu. Nejdůležitějšími zástupci APC jsou DC. U pacientů s alergickým astmatem je charakteristická kumulace DC v bronchiální mucose a jejich zvýšené množství. U DC v plicní tkáni se předpokládá, že se jedná o dlouho žijící APC. Mohou být popsány na základě povrchových markerů CD11b, B220, CD8a, CD11c, MHCII. Při pokusech jsme použili laboratorní myši s rozdílným typem stadia alergického astma. Dělili jsme je na memory (rechallenged), recovery, naive a naive control skupiny myší. Memory mice - myši byly podrobeny i.p. imunizaci alergenem 1. a 21. den, poté 28. a 29. den vystaveny aerosolu 1% alergenu a 84. den...
|
|
|
Nutriční faktory v etiopatogenezi metabolického syndromu
Hadrbolcová, Lenka ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
1 Souhrn Atereskleróza vzniká na základě různých faktorů, které lze rozdělit na ovlivnitelené a neovlivnitelné. Rozvoj aterosklerózy podporuje stárnutí. U mužů a u žen je to jiné období života. Rozdily mezi pohlavími jsou dány hlavně přítomností hormonální odlišností obou pohlaví. Jistou roli hraje také dědičnost. Neodmyslitelnou součásti prevence aterosklerózy je "správný" životní styl a stravovací návyky. Silným aterogennim faktorem je LDL cholesterol. U rizikových pacientů je vhodné sledovat jeho hladinu v pravidelných intervalech. Hraniční hodnota mezi normální a zvýšenou hladinou celkového cholesterolu je 0,02 g/l. Hladina LDL by se měla pohybovat u dospělého člověka v rozmezí 0.013g/l-0,0159g/l. Hladina HDL by měla být o 0,0035 g/l vyšši než hladina HDL. Vyšší hodnota krevniho tlaku než je 140/90 mmHg výrazně zatěžuje srdce a poškozuje endotel cévy. Velmi silným aterogenním faktorem je kouření cigaret. Cigaretový kouř působí na rozvoj aterosklerózy hned několika mechanismy současně. Nejvýznamnějším je zvýšení oxidačního stresu a k následné oxidativní modifikaci LDL cholesterolu. V důsledku zvýšené hladiny fibrinogenu se zhoršuje reologie krve. Ve velmi krátké době poškozuje cévy také trvale vysoká hladina krevních cukrů, která je příznakem nekompenzovaného diabetu. V dnešní době výrazně zvyšuje riziko...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.