|
|
German-Polish topics in German and Polish cinematography
May, Katarzyna ; Kochnowski, Roman (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Práce se věnuje reflexi polských a německých stereotypů, příp. jejich dekonstrukci v polské, resp. Polsko-německé kinematografii. Práce se tak pohybuje na pomezí teorie a analýzy filmu, kulturologie i sociologie ve smyslu interkulturních vztahů a částečně i analýzy historické paměti. Cílem práce je diskutovat o termínu stereotypu při vnímání interkulturních vztahů ve vybraných polských a polsko-německých filmech. Autorka analyzuje vznik stereotypních vnímání druhého národa, zvláště v důsledku konfliktní polsko-německé historie.
|
|
|
Srovnání filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu
Tvrdá, Kristina ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním filmové propagandy v nacistickém Německu a Sovětském svazu. V první kapitole je krátce popsána definice propagandy a propagandistické techniky, jež jsou v oněch filmech použity. Následující druhá a třetí kapitola se věnují německému a ruskému filmovému průmyslu v průběhu dvacátých až čtyřicátých let minulého století a tvorbě propagandistických filmů. Filmová propaganda se stala totiž jak pro nacisty, tak i pro Sověty jedním z nejefektivnějších způsobů manipulace obyvatelstva. Mimo kinematografie se práce zabývá též rozdílnými náplněmi propagandistických filmů, jež jsou odvozené od jednotlivých ideologií. Čtvrtá kapitola, představující praktickou část této práce, srovnává dva nacistické a dva sovětské propagandistické snímky, a to na základě tří kritérií. Prvním z nich je použití propagandistických technik ve filmech, které vytvářejí jejich propagandistický charakter. V případě druhého kritéria jsou filmy porovnávány na základě zobrazení ideologického nepřítele a v rámci třetího je zkoumán samotný způsob zfilmování. Vybrané snímky často nezaujaly pouze svým propagandistickým obsahem, ale také například střihem nebo hudbou, které ovlivňují především divákovo podvědomí. Cílem práce je zodpovědět otázku, do jaké míry se lišily nebo podobaly použité...
|
|
| |
|
|
Veřejnoprávní média v Polsku a České republice v období 2014-2018
Spišáková, Eva ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací polského a českého systému veřejnoprávní televize s ohledem na novelu mediálního zákona z dílny polské vládní strany Právo a spravedlnost z let 2015 a 2016 a tím, jak se tato novela projevila na současném stavu polské veřejnoprávní televize. V komparaci byla použita metoda souladu a za porovnávané nezávislé proměnné určeny čtyři jednotky: definice cílů a mise médií veřejné služby v Polsku a České republice, kontrolní orgány Polské televize a České televize, financování Polské televize a České televize a programová nabídka obou televizí. Jako hlavní zdroje výzkumu posloužily expertní rozhovory, které byly vedené s polskými odborníky na média osobně nebo telefonicky, a mediální zákony v obou zemích. Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, v jaké míře se mediální systémy televizí veřejné služby v obou zemích liší a čím jsou si podobné. Zaměřuje se hlavně na vztah politické moci a médií, odpovídá na otázku, jak se politická moc v obou zemích snaží vstupovat do financování a kontroly veřejnoprávních médií.
|
|
|
German Language Support in Poland and the Czech Republic: Two Case Studies
Bartoňová, Denisa ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Práce se zabývá podporou němčiny v Polsku a v Česku, a to konkrétně ve školním vzdělávání. Práce se zaměřuje na školní stupně, které předchází vysokoškolskému vzdělávání, tedy na primární a oba stupně sekundárního vzdělávání. Stav podpory němčiny je v práci nahlížen z pohledu aktivit Spolkové republiky Německo, a tady konkrétně iniciativ jeho Zahraniční kulturní a vzdělávací politiky (AKBP). Ta zastřešuje mnohé instituce, které se za podporu němčiny v zahraničí zasazují. Dále práce zohledňuje podporu němčiny ze strany polských a českých politických činitelů. Hlavní roli hrají jejich kroky, které vedly buď k navýšení počtu žáků, kteří se němčinu ve škole učí, nebo ke zlepšení kvality výuky němčiny. Mezi ně patří především školní reforma jak v Polsku, tak v Česku, která zavedla povinný druhý cizí jazyk již na prvním stupni sekundárního vzdělávání. Dále to jsou různé kampaně a iniciativy, které mají výhody znalostí němčiny mezi žáky zpopulárnit. Na závěr práce porovnává stav podpory němčiny v Polsku a Česku.
|
|
| |
|
|
"Jsem Žid věřící v Krista.": ambivalence postojů Franze Werfela k židovství a křesťanství na příkladu jeho dramatu Pavel mezi Židy
Šulcová, Veronika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V životě významného představitele pražské německé literatury Franze Werfela hrálo podstatnou roli židovské a křesťanské náboženství, což se notně odrazilo i v jeho celoživotním díle. Tento typický rys Franze Werfela úzce souvisí s jeho rodným městem, totiž Prahou na konci 19. a na začátku 20. století, kde žili zároveň Češi, Němci a Židé. Jejich kultury se navzájem mísily a ovlivňovaly, přičemž židovské a křesťanské náboženství se zde střetávalo jak s německou, tak s českou kulturou. Tato bakalářská práce se věnuje protichůdným postojům, které Franz Werfel zaujímal k židovskému náboženství, ke kterému se cítil být vázán svým původem a identitou, a k náboženství křesťanskému, jež pro něj na emocionální rovině již od dětství hrálo významnou úlohu. Problematika Werfelova přístupu k oběma náboženstvím je v práci zkoumána na jednom z jeho dramat Pavel mezi Židy z roku 1926, sledující dle slov svého autora tragickou hodinu odloučení křesťanství od židovství, tedy vznik rané křesťanské církve v prvním století n. l. Cílem práce je náčrt Werfelova vlastního teologického konceptu prostřednictvím rozboru jeho dramatu Pavel mezi Židy na dílčí části za účelem potvrzení či vyvrácení názoru o údajné konverzi Franze Werfela ke křesťanství, jenž se po uvedení dramatu roku 1926 rozšířil.
|
|
|
Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu
Hubeňáková, Monika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
- Obraz nové věcnosti (Neue Sachlichkeit) v dětských románech Ericha Kästnera v porovnání s českým dobovým dílem Jaroslava Foglara, Záhadou hlavolamu Cílem práce je odpovědět na to, zda lze při srovnání vybraných děl české a německé literatury pro děti najít společné či rozdílné znaky. Výzkumná otázka, kterou si v této práci kladu, zní: Jaké společné a rozdílné znaky lze najít při porovnání německé a české literatury pro děti doby nové věcnosti? Základními metodami používanými v práci jsou metody analytická a komparativní. Nejprve jednotlivé knihy analyzuji z hlediska již v úvodu stanovených kritérií. V bakalářské práci nejprve popisuji hnutí nové věcnosti v obecnější rovině, kontext doby od konce první světové války po Výmarskou republiku. Následující část pojednává o kultuře Výmarské republiky, době tzv. zlatých dvacátých let a rozvoji masové kultury. Dále je definován styl nové věcnosti, její formování, typické znaky, témata, kterými se zabývá, působení v rozličných oblastech umění a její vztah k avantgardám. Do první kapitoly je také zahrnut český historický kontext, doba První republiky. Poté následuje definování literatury určené dětem a mládeži a její funkce. Následně jsou od německého spisovatele Ericha Kästnera knihy Emil a detektivové a Kulička a Toník a od českého autora Jaroslava...
|
|
|
Bavarian Identity at the example of the Octoberfest in Munich: To what extent is the modern festival still traditional bavarian?
Kuldová, Susanna ; Emler, David (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Mnichovský Oktoberfest vznikl roku 1810 jako instrument pro posílení bavorské identity v nově vzniklé monarchii. V padesátých letech 20. století se vyvinul v mezinárodně známou událost, kterou navštěvují milióny lidí z celého světa. Tento vývoj má za následek různé negativní názory ohledně dnešního záměru Oktoberfestu. Cílem této práce je diskurzivní analýzou potvrdit či vyvrátit tyto kritiky, které popírají souvislosti původní podoby mnichovské slavnosti s její dnešní formou. Na úvod práce jsou vysvětlena teoretická východiska a pojmy, jako místa vzpomínání nebo oslavy a slavnosti. Podstatnou část práce pak tvoří analýza diskurzu o bavorské identitě s jejími hlavními symboly, které jsou úzce spjaté s konáním mnichovského Oktoberfestu. Středobodem analýzy je historická reflexe Oktoberfestu s jeho nejdůležitějšími okamžiky ve vývoji, tradicemi a znaky. Výzkum je na závěr doplněn kvantitativní analýzou faktů a čísel, které jsou pro danou problematiku podstatné.
|
|
|
Max Brod jako zprostředkovatel českého dramatu německojazyčnému publiku. Recepce české divadelní scény v článcích Maxe Broda v denících Prager Abendblatt a Prager Tagblatt v letech 1921 - 1939
Fojtíková, Anežka ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Bakalářská práce Max Brod jako zprostředkovatel českého dramatu německojazyčnému publiku. Recepce české divadelní scény v článcích Maxe Broda v denících Prager Abendblatt a Prager Tagblatt v letech 1921 - 1939 se zabývá divadelními recenzemi Maxe Broda, jimiž se snažil zprostředkovat české drama německému publiku. Práce zkoumá Brodovu motivaci v této činnosti, styl a obsah jeho recenzí a chce také přispět do diskuze o prolínání jazykových a národnostních sfér v Praze za první Československé republiky. Brodova zprostředkovatelská činnost je nejprve zasazena do historického kontextu soužití Čechů a Němců v historické perspektivě i v ČSR a jejich kulturní interakce. Je zde představena také pražská německá literatura, německojazyčný tisk a pražská divadelní scéna. Druhá kapitola se věnuje osobnosti Maxe Broda a jeho zájmu o českou kulturu. Ve třetí kapitole jsou podle sekundární literatury charakterizovány Brodovy divadelní recenze. Důraz je kladen na jejich politický rozměr a jejich vývoj ve 30. letech po nástupu NSDAP v Německu. V poslední kapitole jsou analyzovány tři konkrétní Brodovy články o divadle, které mají jeho tvorbu charakterizovat.
|
host ::
RSS.