|
|
Žánr detektivky v šedesátých letech v české literatuře
Veselá, Jaroslava ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Šedesátá léta byla zvláštním obdobím v historii české literatury, protože během nich byla populární literatura (speciálně detektivka) psána jako umělecká literatura. Během šedesátých let vzniklo mnoho umělecky hodnotných detektivních próz. V minulosti (speciálně během padesátých let) byla populární literatura považována za špatnou. V první polovině šedesátých let byly psány hlavně socialistické detektivky, ve kterých byl důležitý politický názor autora. Socialistická detektivka oslavovala práci policie. V druhé polovině šedesátých let byly psány detektivky podle anglosaské tradice. Pro autory bylo důležité dodržovat pravidla psaní detektivky. Detektivka je podle nich také žánr, který lidé čtou pouze pro zábavu. Po skončení šedesátých let již detektivka nikdy neměla tak dobré postavení v literatuře. KLÍČOVÁ SLOVA Česká literatura šedesátých let, populární literatura, detektivní román, anglosaská detektivka, socialistická detektivka.
|
|
|
Mašínovský mýtus. Ideologie v české literatuře a kultuře od druhé půle dvacátého století k dnešku
Švéda, Josef ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Bauer, Michal (oponent)
Tato dizertace analyzuje narativy o bratrech Mašínech a jejich otci Josefu Mašínu seniorovi. Bratři Mašínové založili odbojovou skupinu proti komunistickému režimu a mezi lety 1951 až 1952 zabili tři lidi. V roce 1953 odešli z Československa a směřovali do západního sektoru Berlína. Mašínové s Milanem Paumerem se sem nakonec dostali, přestože byli pronásledováni více než dvaceti tisíci východoněmeckými a sovětskými vojáky a policisty. Tato práce analyzuje celou řadu diskurzů jako jsou novinové články, historické studie a knihy, detektivky, romány, paměti a také epizodu Strach (1975) ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Dizertace metodologicky vychází z kulturních studií a kritické teorie. Navazuje na Barthesovy analýzy moderních mytologií, teorii historie Haydena Whita a Žižekovu teorii ideologie. Cílem práce je postihnout vztah mašínovských reprezentací k dominantní ideologii, která byla v platnosti v době jejich vzniku. První kapitola se zabývá narativy vyprodukovanými mezi lety 1955 až 1989. Hlavním empirickým materiálem jsou články z Rudého práva z padesátých let a detektivní příběhy "podle skutečné události", které vycházely v nakladatelství Naše vojsko od šedesátých let až do konce let osmdesátých. Mašínové jsou zde označeni jako "nepřátelé socialismu" a vykresleni jako vrazi. Při analýze...
|
|
|
Poznamenáni šachtou: proměna poetiky postavy horníka v české literatuře
Sedlářová, Barbora ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se na vybraných textech české literatury v období od začátku století do roku 1978 (sociální próza 1. poloviny 20. století; výrobní drama, resp. jeho hornická varianta; prózy politických vězňů-havířů) zabývá poetikou postavy havíře. Vývoj ve vykreslení obrazu postavy havíře nachází v několika aspektech. Základním přehodnocením prochází proces utvářenosti postavy, resp. její vztah k vypravěči. Proměňuje se také zobrazení čtyř prostředků, které slouží k nepřímé prezentaci postavy horníka - vnější vzhled, činnost, prostředí a jazyk. V úvodu každé kapitoly je uvedena i zmínka o autorech těchto próz.
|
|
|
Meziválečná publicistika Zdeňka Němečka
Mottlová, Lenka ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Diplomová práce je věnována žurnalistické tvorbě Zdeňka Němečka, významné osobnosti československého veřejného života mezi válkami. Klade si za cíl žánrově, tematicky a stylově popsat a kategorizovat Němečkovu publicistiku a usouvztažnit ji s jeho beletrií a cestopisy, zařadit Němečkovu autorskou osobnost do kontextu dobového, společenského a literárního diskursu. Hledisko práce osciluje mezi historicko-biografickým, interpretačním a literárněteoretickým přístupem k látce.
|
|
|
Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem)
Jančálková, Petra ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Anotace: Diplomová práce Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem) se zabývá režiemi K. H. Hilara ve funkci šéfa činohry Národního divadla v letech 1921-1935. Cílem práce bylo zaměřit se na Hilarovu tvorbu v Národním divadle, dále na jeho spolupráci s herci, na prvky expresionismu a později civilismu v jeho režiích a v neposlední řadě se věnovat jeho spolupráci se scénografy, zejména pak s architektem a výtvarníkem Hofmanem. Součástí diplomové práce se stala i obrazová příloha obsahující fotografie scény a rovněž ukázky scénických návrhů. Většina pramenů je k dispozici v archivu Národního muzea v Terezíně a v archivu Národního divadla v Praze. Odborná literatura je k zapůjčení v Divadelním ústavu rovněž v Praze.
|
|
|
Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T.R. Field)
Odložilíková, Žaneta ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T. R. Field) přibližuje čtenáři tři osobnosti české literatury 20. století, které jsou zatím z pohledu literární vědy reflektovány pouze okrajově. Jsou to autoři, jejichž tvorba je provázena řadou literárních mystifikací, pocházejících od autorů samotných, nebo od osob, jejich tvorbou a osobností inspirovaných. Všichni tři autoři dále spadají do kategorie tzv. mašíblů, což mimo jiné znamená, že jejich život a potažmo dílo bylo do určité míry ovlivněno podivínstvím jejich osobnosti, nebo dokonce duševní nemocí. V úvodní kapitole, která má zároveň zastřešující charakter, je vymezen a popsán pojem literární mystifikace. Dále je tento usouvztažněn s pojmy souvisejícími, jako je hra, ludismus, mýtus. Důraz je kladen na odlišení literárních mystifikací od mystifikací klasických. Zmíněny jsou také konkrétní příklady vybraných literárních mystifikací z české literatury. Pozornost je věnována rovněž publikacím Vladimíra Boreckého, který se zabýval kategorií tzv. mašíblů, nebo také podivínů. Následující kapitoly se již zabývají jednotlivými autory. Postup při popisu každého z nich je vždy stejný. Nejprve jsou uvedeny zdroje informací, další kapitola se zabývá jejich životními osudy. Následuje kapitola, která tvoří jádro jednotlivých studií o...
|
|
|
Proměny románové poetiky Václava Řezáče
Peterka, Radek ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá románovou poetika Václava Řezáče (1901-1956). Důraz je kladen na proměny poetiky během tří etap autorovy tvorby (předválečné, válečné a poválečné). Řezáčovo dílo bylo ovlivněno literární tradicí a dobou svého vzniku, proto se práce zaměřuje take romány dalších autorů. Podle našeho názoru byl Řezáčův vývoj kruhový, Nástupem se vrací k některým formálním postupům Slepé uličky, i když jim dává jiný ideologický náboj.
|
|
| |
|
|
Dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje loupežníka
Mládková, Nela ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
SHRNUTÍ Co tedy můžeme vypozorovat srovnáním jednotlivých adaptací sledovaného tématu? Ve své diplomové práci s názvem Dramatizace Olbrachtova románu Nikola Šuhaj loupežník jsem se zaměřila především na divácky nejoblíbenější a dle mého názoru též nejkvalitnější adaptace tohoto Olbrachtova románu. První kapitola je věnována Olbrachtovu románu, konkrétněji genezi tématu Nikoly Šuhaje loupežníka, jemuž předcházela skutečná událost, ohlasům na toto literární dílo, které získalo v roce 1933 státní cenu za slovesné umění, prolínání mýtu s realitou, jazykovému a stylovému zpracování románu a jeho hlavním postavám. Olbrachtova Nikolu Šuhaje loupežníka považuji za jeden z klenotů české literatury 20. století. Téma tohoto díla je kvalitním a oblíbeným základem pro další zpracování už proto, že vypráví poutavou legendu o skutečné historické postavě a odehrává se v kraji, který na nás Evropany působí exoticky jak svou přírodou, tak svou kulturou. Druhá kapitola pojednává o díle Petra Ulrycha inspirovaném Olbrachtovým románem. Prvním Ulrychovým projevem vytvořeným na motivy této literární před- lohy bylo monotematické LP Nikola Šuhaj loupežník (vydané roku 1974) s třinácti písněmi, které autor o rok později za pomoci textaře a muzikanta Ladislava Kopec- kého a režiséra Jána Roháče převedl do scénické podoby. K...
|
|
|
Ženy s tajemstvím v prózách Josefa Škvoreckého
Čermáková, Klára ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší nahlédnout do fikčního světa ženských postav v prózách Josefa Škvoreckého. V první části se zabývá - dle Škvoreckého vlastních slov nevyhnutelnou - "aplikací" Goethových termínů Dichtung und Wahrheit - básnění a skutečnost na Škvoreckého prozaické dílo. Tato část je dále členěna na několik podkapitol věnovaných migraci postav, zrodu spisovatele a jeho metamorfóze v Dannyho Smiřického, androgynii v pojetí Josefa Škvoreckého a jeho vyprávějícího subjektu, zahrnuta je taktéž Zdena Salivarová jako reálný předobraz některých postav. Zabýváme se pojetím ženského ideálu vyprávějícího subjektu, a v neposlední řadě proměnami Škvoreckého vypravěče v souvislosti s autorovým uměleckým vývojem. Druhou část tvoří čtyři portréty ženských postav, které jsou Škvoreckého "ženami s tajemstvím": Emöke, Rebeka, Lenka Stříbrná, Naďa. V závěru práce jsou stručně shrnuta specifika této čtveřice, tohoto seskupení na první pohled možná nesouměřitelného. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.