|
|
Problematika střídání kmenových souhlásek ve finštině jako druhém jazyce
Kahounová, Petra ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Lindroosová, Hilkka (oponent)
Jméno autora: Petra Kahounová Instituce: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav lingvistiky a ugrofinistiky Náměstí Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1 Obor: Finština Název práce: Problematika střídání kmenových souhlásek ve finštině jako druhém jazyce Vedoucí práce: Mgr. Lenka Fárová, Ph.D. Počet stran: 65 + 11 stran příloh Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: střídání kmenových souhlásek ve finštině, korpus, analýza chyb, přímé střídání, obrácené střídání, jazyk studenta Cílem práce je popsat chyby ve střídání kmenových souhlásek v přechodném jazyce studentů finštiny. Finština má složitý systém ohýbání slov ve srovnání s indoevropskými jazyky, proto je potřeba pravidel pro vytvoření správného tvaru. Tato práce má osvětlit, jak se studentům daří aplikovat tato pravidla. Chyby jsem hledala v textech českých a polských studentů a určila jsem, ve kterých typech střídání se jich objevuje nejvíce. Jednotlivé chyby byly rozděleny do skupin podle typu souhláskového spojení. Pokusila jsem se porovnat, jakých chyb se dopouštějí čeští a polští studenti, které z nich jsou nejfrekventovanější a zda mezi nimi existuje jistá podobnost. Důraz je také kladen na vysvětlení chybných tvarů slov.
|
|
|
Srovnání českých a finských verbálních časů v paralelním korpusu
Noronkoski, Sanni ; Čermák, František (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je srovnávat metodami korpusové lingvistiky systémy slovesných časů v češtině a ve finštině, zejména z hlediska překladu. Tato otázka mě zajímá především z pohledu překladatele, tedy praktického, ale abychom mohli vytvářet nějaké obecné zákonitosti této problematiky, budeme samozřejmě muset vycházet z teorie. Proto je třeba udělat obecný srovnávací obraz vzájemného vztahu slovesných systémů těchto dvou jazyků. Ten pak bude porovnán s výsledky získanými pomocí korpusu. V analytické části této práce se zaměříme na 20 vybraných českých sloves, jejich výskyty v česko-finském paralelním korpusu (projekt InterCorp), jejich finské ekvivalenty, jazykové okolnosti a kontexty těchto sloves. Předmětem zkoumání jsou hlavní tendence v překládání slovesných časů z jednoho jazyka do druhého, zejména v případech, kdy se slovesné časy používané v těchto jazycích ve značné míře liší. Tyto rozdíly se pokusím představit a vysvětlit na základě gramatiky. Zajímavá je také otázka, do jaké míry je na základě paralelního korpusu možno vytvářet obecné zákonitosti.
|
|
|
Inessiv a adessiv v metonymických výrazech stavu činnosti na pomezí spatiality a stavu
Jenerálová, Klára ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Fárová, Lenka (oponent)
V této práci jsem zkoumala sémantickou motivaci inessivu a adessivu v metonymických výrazech stavu činnosti v IN/AD na pomezí spatiality a stavu. Zkoumala jsem, které metonymické výrazy stavu činnosti se vyskytují ve finském lokálním pádu inessivu a které v adessivu, případně v obou pádech, a proč. Metonymické výrazy stavu činnosti v IN/AD jsem definovala jako výrazy v IN/AD vyskytující se v konstrukci [téma + olla/käydä + výraz v IN/AD], v níž získávají interpretaci stavu činnosti. Tato práce poskytuje obraz metonymických výrazů stavu činnosti v IN/AD v korpusu finského jazyka Kielipankki o velikosti 100 590 023 slovních výskytů. Metonymické výrazy stavu činnosti v IN/AD jsem zkoumala na základě analýzy výrazů stavu v lokálních pádech T. OnikkiRantajääskö (2001) a analýzy spatiálních významů inessivu a adessivu P. Leina (1989, 1993, 2002), jež vycházejí z kognitivní gramatiky R. W. Langackera (1987, 1991, 2002) a kognitivně-lingvistického přístupu obecně. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že pádové koncovky inessivu a adessivu jsou polysémické, vyjadřují mnoho významů a významové rozdíly ve spatiální oblasti a v metonymických výrazech stavu činnosti působí nerodilým mluvčím finštiny problémy. Problémy způsobuje polysémie pádů, ale i skutečnost, že jazyky se liší v konstruování sémantické struktury a...
|
|
|
Kontrastivní studie substantiv vyjadřujících čas ve finštině a češtině
Souček, Milan ; Fárová, Lenka (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Lingvistika počátku 21. století má nové a rychle se rozvíjející možnosti a výzkumné nástroje, které jí dávají dříve nedosažitelné a téměř nepředstavitelné možnosti. Při zkoumání a popisu jazyka a následné přípravě jazykových příruček, učebnic a slovníků může využívat moderní technologie a jejich prostřednictvím zkoumat jazyk nejen jako systém dorozumívání, ale také jako výsledek komunikace, a na základě těchto zkoumání realizovaných jazykových projevů vytvářet teorie podložené konkrétními a přirozenými příklady. Již téměř samozřejmostí se stává, že moderní slovníky jsou připravovány na základě zkoumání obsáhlých jazykových materiálů nashromážděných v jazykových korpusech a zpracovávaných korpusovými programy, které umožňují zkoumání pestré škály jazykových jevů. Také při přípravě jazykových učebnic se jazykové korpusy využívají stále častěji a jazykové učebnice tak podávají studentům adekvátní a relevantní informace o jazyce, stále více nezávislé na subjektivním výběru jejich tvůrců. Velké moderní slovníky a jazykové učebnice založené na korpusových zkoumáních vznikaly nejprve především v anglofonním prostředí (např. Collins Cobuild), v posledním desetiletí se ale korpusová lingvistika rozvíjí velkou rychlostí i v dalších zemích. Například Český národní korpus založený v roce 1994 může svým rozsahem a...
|
|
|
Slovesa vyhledávající záporný kontext
Vítovec, Přemysl ; Fárová, Lenka (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Slovesa upřednostňující záporný kontext, jak jsou představena v gramatikách finského jazyka, vykazují značnou rozmanitost po stránce sémantické i syntaktické. Jako předmět předložené práce byla z těchto sloves vybrána pouze ta slovesa, do jejichž sémantickopragmatické struktury patří příznak modálního zabarvení. Z provedené analýzy vyplývá, že záporná sémantická preference těchto sloves není vůbec jednoznačná: uvažovaná kategorie sloves zahrnuje (i) slovesa vyskytující se výhradně v záporném kontextu, (ii) slovesa vyskytující se převážně v záporném kontextu, (iii) slovesa vyskytující se poměrně často v záporném kontextu, (iv) slovesa, jejichž vazba na záporný kontext je sporná. Modální cL" , zabarvení však nacházíme u všech probraných sloves v:/~rovnatelné míře. Problematiku sloves vyhledávajících záporný kontext, která vykazují modální zabarvení, tímto můžeme převést na problematiku modálně zabarvených sloves, jež vyhledávají záporný kontext.
|
|
|
Finská epistemická modální slovesa v kontrastivním pohledu
Janoušková, Kateřina ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Čermáková, Anna (oponent)
Tato diplomová práce je korpusovou studií, která zkoumá finská epistemická modální slovesa voida, saattaa, taitaa a mahtaa a jejich české překladové ekvivalenty v paralelním korpusu InterCorp. Jejím cílem je zjistit, jakým způsobem se ve zvoleném materiálu zkoumaná finská modální slovesa překládají do češtiny. Teoretická část práce se věnuje popisu modality a modálních sloves v češtině a ve finštině, rozdílům v pojetí modality v obou jazycích a poukazuje na specifika překladového jazyka. Analytická část práce potom třídí jednotlivé překlady do kategorií podle příslušných modálních specifikátorů a popisuje je.
|
|
|
Antická řecká literatura na území Finska
Peterová, Veronika ; Fárová, Lenka (vedoucí práce) ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent)
Dip1omova prace Anticka řecka literatura na uzemi Finska mapuje přek1ady anticke řecke literatury ve Finsku od nejstarších dob po soucasnost. Zabyva se vyukou klasicke řečtiny na finskych střednich skolach a universitach od prvotnich pocatku az po rok 1918 a resi postaveni nejvyznamnejsich prekladatelu anticke recke literatury na obecneji pojímanem finskem kulturnim, literarnim a po1itickem poli.
|
|
|
Finská příjmení zakončená na -heimo, jejich vznik a rozšíření
Burdová, Kateřina ; Fárová, Lenka (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Záměrem této práce je představit finskojazyčná příjmení končící na -heimo. Heimo znamená česky kmen, skupinu lidí stejného původu, -heimo příjmení tak mají v sobě jistý symbol národní hrdosti, vyjadřují vztah ke skupině a silnou identitu. Jejich vznik a popularita jsou úzce spojeny s důležitými vlasteneckými projevy ve Finsku, jakými bylo například národní obrození či sté výročí vydání národního eposu Kalevala. Jejich význam a možný motiv výběru zkoumám v hlavní analýze (kapitola 3.2), v níž porovnávám jednotlivé páry starých a nových příjmení. Konkrétními motivy změny jména se však v této práci zabývat nebudu.
|
|
|
Právní aspekty při naplňování RVP PV
FAROVÁ, Lenka
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání je závazným dokumentem pro všechny pedagogické pracovníky ve všech typech předškolních zařízení. Stejně závazné jsou i právní předpisy, kterými se daní pracovníci musí řídit. Rámcové vzdělávací programy jsou vytvářeny lidmi z pedagogické praxe, zatímco zákony navrhují a schvalují zákonodárci. Jak oni, tak i zřizovatelé, kterým byly přiznány značné kompetence, jsou lidé z různých pracovních odvětví a většina z nich, bohužel, nemá se školskou praxí žádné zkušenosti. Teoretická část mé bakalářské práce se zabývá obecnou teorií práva, zákony vztahujícími se k předškolnímu vzdělávání a systémem vzdělávacích programů. V praktické (výzkumné) části jsem zmapovala některé rozpory mezi právními normami a skutečností v běžném životě školy. Součástí mé práce je vlastní návrh, jak konkrétní rozpory mezi legislativou a rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání řešit.
|
|
| |
host ::
RSS.