|
|
Evropské mezinárodní právo soukromé - vybrané otázky
Černý, Dalibor ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Jak patrno, vliv Římské úmluvy, především na Nařízení Řím I, je veliký. Autoři Nařízení Řím I se nechali inspirovat například dlouhodobě prověřeným principem univerzality, či principem, který chrání svobodnou vůli smluvních stran, tedy svobodné volby práva stranami. Určitý posun u Nařízení Řím I lze spatřovat například v možnosti volby práva nestátního původu či v úpravě imperativních ustanovení, jakož i v samotném faktu, že nová úprava je nařízením, tedy sekundárním pramenem evropského práva se všemi výhodami, o kterých již bylo zmíněno. Důležitým krokem je též do Nařízení Řím I zabudování některých směrnic (např. o pojistné smlouvě), což alespoň částečně zjednodušuje a zpřehledňuje dnes velmi rozsáhlé acquis communautaire. Otázkou je, jak kvalitně se toto zabudování zdařilo. Kriticky je třeba hledět především na úpravu určení práva při neexistenci volby práva stranami. I když Nařízení Řím I určitý posun přineslo, především ve výčtu rozhodných práv pro určité typy smluv, rozpaky jistě přinese ne zcela jasná úprava tzv. únikové doložky a pravděpodobně opět bude předmětem diskuzí, jak tuto úpravu správně aplikovat. Autorský tým Nařízení Řím II se zjevně nechal inspirovat právní úpravou smluvních závazkových vztahů. Důležitá je i zde ochrana slabších smluvních stran, je zajištěna svobodná volba práva,...
|
|
|
Internet a mezinárodní právo soukromé
Kučera, Zdeněk ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
64 mezinárodních úmluv, jejichž smluvní stranou smluvní stát je nebo se jí stane. V případě úmluv unifikujících kolizní nebo hmotné právo mají tyto úmluvy aplikační přednost. V současnosti neexistuje unifikovaná smlouva, která by regulovala právní vztahy na internetu, ale přednost před aplikací Římské úmluvy bude mít Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (Vídeňská úmluva). K její aplikaci dojde v případě, že strany smlouvy o koupi zboží mají místa podnikání v jiných smluvních státech a nejde přitom o vztahy B2C nebo C2C.165 Ustanovení ZMPSaP se neužijí ani v případě kolizních norem v oblasti závazkových vztahů deliktních. Ustanovení článku 3 Nařízení Řím II obsahuje univerzální použitelnost totožně jako v případě Nařízení Řím I. 4. Závěr Internet je fenomén. Umožňuje jeho uživatelům být v jednom okamžiku současně v několika jurisdikcích a zakládat desítky různých právních vztahů. Proto musí hrát významnou roli i v mezinárodním právu soukromém. Jelikož je těžko představitelné, aby se všechny země připojené současně k internetu shodly na všeobecně použitelném materiálním právu, jsou pro oblast internetu nejvýznamnější kolizní normy a normy mezinárodního práva procesního. Internet s sebou nepřináší nové instituty, ale představuje pro obor výzvu v oblasti interpretace institutů tradičních. Těmi jsou...
|
|
| |
|
|
Nové trendy v mezinárodní obchodní arbitráži
Jakoubek, Lukáš ; Brodec, Jan (oponent) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Tato práce se zabývá nejnovějšími trendy v mezinárodní obchodní arbitráži. Konkrétně se blíže zaměřuje na transparentnost mezinárodních investičních arbitráží a financování třetích stran v mezinárodní obchodní arbitráži. Cílem práce je poskytnout ucelený výklad postupného vývoje zmíněných trendů a zároveň přiblížit potencionálnímu českému čtenáři aktuální otázky mezinárodní arbitráže čerpající zejména ze zahraničních zdrojů. Práce je rozdělena do 3 kapitol. První kapitola se věnuje obecnému vymezení postavení rozhodčího řízení v systému řešení sporů a poskytuje jeho základní srovnání s mezinárodní rozhodčím řízením. Současně nabízí pohled na výhody a nevýhody tohoto typu řízení a na závěr pojednává o zásadách důvěrnosti a neveřejnosti rozhodčího řízení. Druhá kapitola se dělí na dvě hlavní části. První z nich je zaměřena na definování klíčových pojmů specifické úpravy mezinárodní investiční arbitráže, včetně různých režimů zacházení s mezinárodními investicemi za účelem jejich ochrany. Dále obsahuje podrobný popis nejvýznamnějších pramenů práva mezinárodních investic a blíže rozebírá způsoby řešení investičních sporů. Druhá část druhé kapitoly poskytuje podrobný rozbor sílícího trendu transparentnosti mezinárodních investičních arbitráží v kontextu tzv. Pravidel transparentnosti a Mauricijské...
|
|
|
Odpovědnost dopravce v mezinárodní přepravě zboží
Machej, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Tato práce měla za úkol analyzovat a porovnat institut odpovědnosti dopravce v mezinárodní přepravě zboží. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých nabízí přehled o odpovědnosti dopravce v jednotlivých druzích přepravy. První část vymezuje pojem přepravní smlouvy podle občanského zákoníku, strany této smlouvy, jakož i jiné smluvní typy jejichž účelem je přeprava věci. Dále je v ní rozebrán pojem odpovědnosti a nastíněn rozdíl mezi subjektivní a objektivní odpovědností. V poslední podkapitole první části je vymezen pojem přeprava. Druhá část se věnuje právní úpravě smlouvy o mezinárodní přepravě zboží a uvádí rozdíly mezi přímou a kolizní metodu. Zbývající části se zabývají odpovědností dopravce podle mezinárodních smluv týkajících se jednotlivých druhů přepravy, a sice silniční přepravy, železniční přepravy, letecké přepravy, námořní přepravy a vnitrozemské vodní přepravy. Větší pozornost je věnována třetí část, která se zabývá odpovědností dopravce v mezinárodní silniční nákladní přepravě. Důraz na tuto část je kladen hlavně proto, že mezinárodní silniční nákladní přeprava představuje z pohledu České republiky nejčastější druh přepravy. Mezinárodní silniční nákladní přeprava je už šedesát let upravena Úmluvou CMR, která zatím zaznamenala jenom dvě změny. Tento druh přepravy lze tedy hodnotit...
|
|
|
Vybrané otázky kolizní úpravy mezinárodního rodinného práva
Birnerová, Nikol ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými otázkami kolizní úpravy mezinárodního rodinného práva. Konkrétně se zaměřuje na kolizní úpravu manželského práva s mezinárodním prvkem. Při zpracování tématu byla zohledněna jak vnitrostátní právní úprava, tak úprava na unijní a mezinárodní úrovni, včetně recentního vývoje. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Začíná úvodem, na který navazuje druhá kapitola zabývající se pojmem mezinárodního rodinného práva a jeho prameny. Třetí kapitola se věnuje obecnému vymezení kolizní úpravy včetně nejdůležitějších souvisejících pojmů, jako jsou hraniční určovatelé nebo výhrada veřejného pořádku. Čtvrtá kapitola je zaměřena na právní úpravu uzavření smíšeného manželství s ohledem na kolizní normy určující rozhodné právo pro otázky týkající se způsobilosti uzavření manželství, jeho platnosti a formy. Tato kapitola je zároveň věnována konzulárním sňatkům a sňatkům uzavřeným v cizině v případě ohrožení života. Obsahem páté kapitoly je kolizní úprava osobních a majetkových poměrů manželů. Tato kapitola zároveň reflektuje nedávný vývoj v oblasti unijní úpravy majetkových poměrů v manželství. Šestá kapitola se pak zaměřuje na zánik smíšeného manželství a primárně se zabývá kolizní úpravou rozvodu. Sedmá kapitola podává stručný exkurs do španělské právní úpravy mezinárodního...
|
|
|
International arbitration and the Brussels' jurisdictional regime
Macháčová, Paulína ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
v českém jazyce Účelem této diplomové práce je analýza styčných ploch mezi mezinárodním rozhodčím řízením a soudním řízením v rámci Bruselského režimu určování soudní příslušnosti a pravidel pro uznávání a výkon soudních rozhodnutí. Rozhodčí řízení bylo vždy vyloučeno z oblasti působnosti Bruselského jurisdikčního režimu. Přesný rozsah tohoto vyloučení (dále jen "Výjimky") byl ovšem vždy nejasný a byl předmětem dlouhotrvajících debat a sporů. Dělící čára mezi rozhodčím a soudním řízením mnohdy není vůbec tak zřejmá, jak by se mohlo zdát. Přitom určení, zda se na konkrétní případ Výjimka vztahuje, anebo jestli se uplatní pravidla Bruselského režimu, má často zásadní význam a dalekosáhlé důsledky, které mohou ohrozit vymahatelnost rozhodčí dohody, a tím i znemožnit uskutečnění rozhodčího řízení. Hlavním problémem spojeným s nejasným obsahem Výjimky je riziko paralelního rozhodčího a soudního řízení v téže věci a s tím související nebezpečí vydání vzájemně rozporného soudního rozhodnutí a rozhodčího nálezu. V úvodních kapitolách poskytuje diplomová práce obecnou charakteristiku alternativních způsobů řešení sporů se zaměřením na mezinárodní rozhodčí řízení a zdroje jeho regulace. Následuje přehled historického vývoje Výjimky. Jádro práce se pak soustředí na vlastní analýzu obsahu Výjimky, a to zejména...
|
|
|
Aplikovatelnost rozhodčí smlouvy na třetí osoby v (mezinárodní) obchodní arbitráži - vybrané otázky ve srovnání mezinárodní arbitrážní praxe a české právní úpravy
Cienciala, René ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
CIENCIALA, R.: Aplikovatelnost rozhodčí smlouvy na třetí osoby v (mezinárodní) obchodní arbitráži - vybrané otázky ve srovnání mezinárodní arbitrážní praxe a české právní úpravy; rigorózní práce ABSTRAKT Smyslem předkládané rigorózní práce je posoudit v rámci (mezinárodní) obchodní arbitráže zda vůbec, případně za jakých podmínek mohou být rozhodčí smlouvou vázány třetí osoby coby její nesignatáři (non-signatories), tj. osoby, které danou smlouvu fakticky nepodepsaly. Práce kriticky zkoumá danou problematiku v kontextu vybrané a relevantní judikatury a rozhodčích nálezů i klíčových doktrinálních závěrů, a to vždy ve srovnání mezinárodní arbitrážní praxe a české právní úpravy. Práce se skládá z devíti hlavních kapitol. Po obecném úvodu (kapitola první) věnuji pozornost základnímu východisku celé problematiky, kterým je princip oddělitelnosti rozhodčí smlouvy od smlouvy hlavní (kapitola druhá), poté již následuje důkladná analýza vybraných teoretických konceptů aplikovatelnosti rozhodčí smlouvy na třetí osoby (kapitola třetí až sedmá). V souvislosti s tím se tak postupně zabývám otázkou právního nástupnictví (sukcese) v kapitole třetí, postavením ručitelů v kapitole čtvrté, oprávněných třetí osob v kapitole páté, tzv. koncernovou teorií (group of companies doctrine) v kapitole šesté a teorií alter ega v...
|
|
|
Přeshraniční přeměny obchodních společností
Rajdová, Denisa ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Tato práce pojednává o způsobu realizace svobody usazování společností ve formě přeshraničních přeměn po velké novele zákona o přeměnách, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2012. Toto zaručené právo společností je analyzováno v kontextu relevantní judikatury SDEU. Práce do značné míry sleduje systematiku zákona, proto se nejprve věnuje obecným otázkám přeshraničních přeměn a následně jednotlivým typům přeshraničních přeměn. Práci uzavírá kapitola věnující se ekonomickým motivům přeměn. Cílem práce je analyzovat možnosti přeshraničních přeměn a posoudit jejich vývoj s ohledem jak na zásadní rozhodnutí SDEU, tak legislativní činnost EU a ČR.
|
|
| |
host ::
RSS.