|
| |
|
|
Chemostratigrafie holešických vrstev mostecké pánve (miocén)
Müllerová, Eliška ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Nejnovější geochemické a sedimentologické studie libkovických vrstev mostecké pánve prokázaly existenci záznamu sedimentární cyklicity řízené změnou orbitálních parametrů Země a tvarem její oběžné dráhy. Hlavním cílem této práce bylo ověřit hypotézu, zda existuje podobný cyklický záznam i v podloží libkovických vrstev, tj. ve stropu holešických vrstev, kde se vyskytují jezerní sedimenty menšího plošného rozsahu, tzv. břešťanské jíly. Základem diplomové práce proto byla geochemická analýza koncentrace vybraných prvků pomocí mobilního XRF přístroje aplikované na vrtná jádra z mostecké pánve ve stratigrafickém úseku definovaném stropem uhelné sloje a bází libkovických vrstev. Rovněž byl proveden litologický popis vrtů a sedimentárních mikrotextur vybraných vzorků jílů. Dále byla provedena mineralogická analýza pomocí metody rentgenové difrakce. Při analýze se osvědčil mobilní XRF přístroj, a to především pro analýzu těžších prvků Fe a Sr, méně již pro lehčí prvky K a Ti. Přesto se podařilo analyzované sedimenty zařadit do již publikovaného chemostratigrafického schématu sedimentů mostecké pánve a potvrdit tak jeho platnost. Ve všech čtyřech studovaných vrtech se podařilo identifikovat vrstvu břešťanských jílů na základě odlišného složení jílových minerálů. Detailním geochemickým měřením s krokem po...
|
|
|
Sedimentologie a tafonomie lokality Valeč, oligocén.
Kunstmüllerová, Lucie ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
Název práce: Sedimentologie a tafonomie lokality Valeč, oligocén Autor: Lucie Kunstmüllerová Katedra: Ústav geologie a paleontologie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Karel Martínek PhD. Konzultant: RNDr. Martin Mazuch, Ph.D. Abstrakt: Práce podává rešeršní přehled o paleontologii a sedimentologii lokality Šibeniční vrch u Valče. Kromě slavného nálezu plcha Bransatoglis micio jsou z lokality popsány následující nálezy fauny: plž Limnaeus subpalustris thomae, kaprovité ryby Varhostichthys brevis, Leuciscus colei a Chondrostroma stephani a štika Esox walchanus a flory: Mahonia sp., Rumohra sp., Eotrigonobalanus furcinervis, Almus rhenana, Quercus heerii, Platanus neptuni, Cinnamomum sp., Pinus ornata, Doliostrobus taxiformis, Podocarpus sp. a Tetraclinis salicornioides. Nálezy naznačují, že by lokalita mohla náležet období po ochlazení nazývaném jako Grande Coupure - tzn. stáří kolem 34 milionů let (oligocén). Podle CA analýzy provedené na rostlinných zbytcích zde panovalo mírné podnebí, průměrné roční srážky vykazují nadprůměrné hodnoty a můžeme předpokládat humidní klima. V rámci praktické části bakalářské práce byl na lokalitě zhotoven měřený profil, bylo vyčleněno 9 sedimentárních facií: masivní lapilovec s písčitou matrix (LM), lapilovec se šikmým zvrstvením (LSZ), lapilovec s jílovito-písčitou matrix...
|
|
|
Geoinformační analýza zdravotních dat
Stramová, Andrea ; Brůha, Lukáš (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
V dnešní době zatím není prokázáno, jaké všechny aspekty mohou působit na funkci štítné žlázy. U mnoha nemocí je prokázán vliv složek životního prostředí. Z tohoto důvodu se tato práce zabývá vlivem parametrů životního prostředí na funkci štítné žlázy. Cílem této práce je navrhnout metodiku, která prostorově a statisticky popíše zvolená medicinální data, odhalí pravidelnosti v jejich prostorovém uspořádání a vytvoří regresní model. Prostorové uspořádání dat je popsáno pomocí metody nejbližšího souseda a lokálním Moranovo I. Následně je aplikována metoda O2PLS, která navrhuje regresní model. V datech bylo identifikováno shlukové uspořádání v okolí měst. V práci byl navržen regresní model, který zohledňuje aspekty životního prostředí (koncentrace As, Cd, Pl, Pb a Se ve vodě). U ostatních parametrů životního prostředí nebyl prokázat vliv na funkci štítné žlázy. Tato práce je přínosem hlavně v oblasti prostorové analýzy dat a dále také v endokrinologickém oboru. Díky této práci vznikl postup, jak zpracovávat citlivá zdravotnická data a vyvozovat z nich informace o jejich souvislosti s daty prostorovými. Klíčová slova: Prostorová analýza, kvantitativní metody, O2PLS, životní prostředí, štítná žláza.
|
|
|
Faciální a architekturní analýza kontinentálních sedimentů klikovského souvrství na lokalitě Hosín-Orty, svrchní křída, českobudějovická pánev.
Kavková, Radana ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Lojka, Richard (oponent)
Klikovské souvrství svrchnokřídového stáří představuje stratigraficky nejnižší a zároveň prostorově nejrozšířenější sedimentární výplň jihočeských pánví. Poskytuje záznam kontinentálních sedimentů. Faciální a architekturní analýza ve spojení s analýzou paleoproudů posloužily ke studiu sedimentárního systému odkrytého na lokalitě Hosín-Orty. V rámci práce jsou vymezeny především sedimentární facie odpovídající říčnímu prostředí o vysoké energii a sedimentace převážně z trakčního proudu. Zastoupena je rovněž facie odpovídající systému o nízké energii a sedimentaci ze suspenze. Z hlediska analýzy architekturních elementů představuje sedimentární záznam aktivní říční koryta a jejich výplně, případně výplně opuštěných říčních koryt. Nízký rozptyl paleoproudů svědčí o nízké sinuositě toku. Vertikální agradace koryt, dominance říčních barů ve výplni koryt, poproudová akrece, absence čeřin, pointbarů, laterálně akrečních povrchů a nivních sedimentů odpovídají charakteru divočících řek. Byly vymezeny stratigrafické jednotky A,B,C,D,E,F, které odpovídají buď fluviálnímu prostředí, nebo prostředí opuštěného říčního koryta. Směr říčního toku na základě měření paleoproudů v jednotkách A a B je severozápadní (v případě jednotky A), respektive severovýchodní (jednotka B). Diskutovány jsou autogenní a alogenní...
|
|
|
Říční systémy s nízkou sinuositou na příkladu sedimentů klikovského souvrství na lokalitě Hosín-Orty, svrchní křída, českobudějovická pánev.
Kavková, Radana ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Práce se ve své rešeršní části věnuje vymezení říčních stylů se zaměřením na styly s nízkou sinuositou. Cílem bylo popsat charakter sedimentů a diagnostické znaky těchto řek. Ke studiu byla použita dostupná literatura, zejména odborné články a případové studie zabývající se fluviální sedimentologií. Jsou shrnuty procesy a produkty těchto říčních stylů a vymezit odlišné přístupy pro jejich studium. Praktická část práce se zabývá studiem fluviálního stylu na lokalitě Hosín-Orty. Cílem práce bylo interpretovat prostředí sedimentace. Podrobně je studována litologie čtyř zvolených výchozů, ze kterých byly zhotoveny fotomozaiky. Byly vymezeny facie a architekturní elementy, které se na výchozech objevují. Dále byly vykresleny měřené sedimentární profily těchto výchozů. Charakter sedimentárních struktur a geometrie těles potvrdila předpoklad říčního prostředí sedimentace. Výsledky měření paleoproudů určují sinuositu říčního stylu jako nízkou. Absence struktur typických pro anastomózující říční styl finálně ukazuje na divočící říční prostředí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Vznik a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve
Novotný, Tomáš ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Práce shrnuje současný stav znalostí o vzniku a rozšíření proplástků v hlavní hnědouhelné sloji v mostecké pánvi. V prvních kapitolách se věnuji především obecné charakteristice typů proplástků a to i takových, které v mostecké pánvi nejsou zastoupeny nebo nebyly ještě zjištěny. Dále je v těchto kapitolách uveden geologický vývoj mostecké pánve s větším zaměřením na Bílinsko, protože právě zde proběhlo nejvíce výzkumů na tuto problematiku. Těžištěm této bakalářské práce je rozpoznání typů proplástků a jejich rozšíření v hlavní hnědouhelné sloji mostecké pánve, zejména v lomu Bílina, kam se soustředilo terénní pozorování umělých výchozů s proplástky. V pánvi jsou zastoupeny dva typy sedimentárních proplástků. V západní části pánve převažují proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku fluviálních procesů, protože po téměř celou dobu existence rašelinotvorného močálu zde existovaly fluviální systémy žatecké delty. Ve východní části pánve (např. lom Bílina) můžeme rozpoznat dva typy proplástků. Proplástky spjaté s fluviálními systémy jsou vytvořeny ve spodní a střední lávce uhelné sloje. Ve svrchní lávce sloje jsou převažujícím typem proplástky vzniklé zaplavením rašeliniště v důsledku jezerních záplav, jejichž vznik souvisel s bílinskou deltou. Takto vzniklé proplástky přecházejí do...
|
|
|
Interpretace paleoprostředí spodnomiocénních jezerních jílů cyprisového souvrství sokolovské pánve na základě studia prvkových geochemických proxy ve vrtu Jp-585
Erlebachová, Alice ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Opluštil, Stanislav (oponent)
Tato práce prezentuje geochemickou studii spodnomiocénních jezerních sedimentů cyprisového souvrství sokolovské pánve. Zjišťuje se v ní, jsou-li základní geochemická proxy aplikovatelná na interpretaci 94 m mocného litologicky monotónního sledu jezerních jílových sedimentů ve vrtu Jp 585. Geochemická proxy data se ukázala být poměrně dobrým záznamem vývoje zdrojových oblastí sedimentů a klimatických změn ve spodním miocénu. S pomocí analýzy XRF je dobře znát např. pokles obsahu siliciklastik ve prospěch autigenního SiO2 , karbonátů a dalších autigenních minerálů ve svrchní části profilu. Analýza CEC potom ukazuje velmi rychlé změny v obsahu expandabilních jílových minerálů, přičemž nejmarkantnější "skok" je kolem 40. metru hloubky. Kombinace XRF a CEC nakonec umožnila navrhnout 4 dílčí chemostratigrafické jednotky. Hranice mezi některými z nich jsou poměrně ostré, což zřejmě znamená podstatné změny ve vývoji jezera. Ty jsou předběžně interpretovány jako klimatické změny.
|
|
|
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
|
host ::
RSS.