|
|
Potrava vydry říční (Lutra lutra) v závisloti na vysazení potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) a lipana podhorního (Thymallus thymallus)
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledník, Lukáš (oponent)
Cílem této studie bylo vyčíslit predační tlak ze strany vydry na vysazované pstruhy a lipany. Práce zkoumala složení potravy vydry říční (Lutra lutra) na potoce Chotýšanka (střední Čechy) za zimní období (90 dní). Jako metodu jsme zvolili sběr trusu vydry na stanovené lokalitě a jeho následnou analýzu. Vysazování ryb probíhalo převážně ve druhé polovině roku 2005. V tomto roce proběhlo vysazení 5000 ks potoční formy pstruha obecného (Salmo trutta m. fario) o velikosti cca 10 cm, 480 ks pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) o velikost cca 30 cm a 600 ks lipana podhorního (Thymallus thymallus) o velikosti cca 10 cm. Sběr trusových hrudek proběhl v zimě 2005/2006. V potravě vydry říční bylo identifikováno celkem 1531 ryb. Ryby tvořily hlavní složku potravy vydry na této lokalitě (téměř 85 %). Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Největší podíl potravy tvořily rybářsky nevýznamné druhy ryb, především hrouzek obecný (Gobio gobio). Další významné druhy ryb v potravě byly jelec tloušť (Squalius cephalus), kapr obecný (Cyprinus carpio), okoun říční (Perca fluviatilis), pstruh obecný a pstruh duhový. Většina ulovených ryb dosahovala velikosti do 13 cm a hmotnosti do 20 g. Pstruzi obecní tvořili 1,80 % hmotnosti zkonzumované kořisti, pstruzi duhoví pak 10,90 % hmotnosti....
|
|
|
Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v konfliktních lokalitách
Ráslová, Pavlína ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vrána, Pavel (oponent)
v Abstrakt Kontinentální subspecie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) je na území České republiky nejvýznamnějším rybožravým predátorem. Způsobuje škody na rybách produkčním a zejména sportovním rybářům, a ani po svém vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných živočichů v roce 2013 nevymizel ze středu zájmu rybářů i badatelů. Tato diplomová práce hodnotí kvalitativní a kvantitativní složení potravy kormoránů v zimním období 2011/2012 na dvou vytipovaných lokalitách: Žehuňský rybník (okres Kolín) a řeka Berounka v přírodní rezervaci Zábělá u Plzně. Dále tato práce definuje hlavní složky potravy kormorána v těchto oblastech a vyhodnocuje případné výkyvy a změny ve složení potravy během zimy. V rámci studie proběhly také analýzy podílu lovených hospodářsky cenných druhů ryb a pestrosti druhového spektra. Výsledné údaje obou lokalit jsou porovnány mezi sebou a s relevantní literaturou. Pro potravní analýzu byly použity vývržky kormoránů, diagnostické kosti a zbytky ryb nalezené na nocovištích. Z výsledků této analýzy bylo zjištěno, že v obou lokalitách lovili kormoráni nejvíce plotici obecnou. Z hlediska biomasy byl na Žehuňském rybníku nejvíce loven kapr obecný, zatímco na Zábělé dominovala plotice obecná. Pokud porovnáme obě lokality z hlediska druhové diverzity odlovené ichtyofauny, byla tato...
|
|
|
Obezita a nadváha - ovlivňování pomocí pohybové aktivity u dospělých mužů
Čech, Martin ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Strejcová, Barbora (oponent)
Název: Obezita a nadváha - ovlivňování pomocí pohybové aktivity u dospělých mužů Cíl: Obezita a nadváha jsou v současnosti celosvětově velice rozšířená onemocnění, která mají závažné zdravotní, socioekonomické i psychické důsledky. Cílem této práce je navrhnout, aplikovat a ověřit vhodné pohybové režimy, jejichž účelem je pozitivní ovlivnění jednotlivých komponent tělesného složení, aerobní kapacity a celkové kvality života mužů, včetně jejich zdravotního stavu. Metody: Hlavní použité diagnostické metody v případové studii byly tyto: bioimpedanční analýza, zátěžová spiroergometrie, dotazník WHOQOL a kompletní posouzení zdravotního stavu. Diskuze a výsledky: Z výsledků vyplívá, že pokud byl v daném případě dodržen stanovený pohybový režim, došlo ve sledovaných ukazatelích k významným pozitivním změnám. Prokázalo se, že zvýšení objemu pohybových aktivit vedlo k výraznému zlepšení celkové kvality života mužů. Jako hlavní problém se ukázalo nedodržení stanoveného pohybového režimu vyplívající především z pracovní vytíženosti mužů. Klíčová slova: Obezita, nadváha, nemoc, pohybová aktivita, pohybový režim.
|
|
|
Sexuální segregace ryb čeledi Cyprinidae ve VN Římov
Žák, Jakub ; Prchalová, Marie (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Sexuální segregace, tedy odlišné využívání prostoru každého z pohlaví je rozšířený fenomén živočišné říše. V důsledku segregace dochází k odlišení potravy, habitatu či rizika predace mezi pohlavími. Mimo mořské prostředí není u ryb téměř vůbec prostudována a to ani u druhů s tak širokým areálem rozšíření jako jsou cejn velký (Abramis brama), ouklej obecná (Alburnus alburnus) a plotice obecná (Rutilus rutilus). Tato práce zkoumala sexuální segregaci u zmiňovaných třech druhů ryb a to jak na úrovni předpokladů pro sexuální segregaci jako je odlišná velikost pohlaví a věková struktura, tak i samotnou sexuální segregaci na úrovni potravních rozdílů mezi pohlavími či odlišným využíváním habitatů v prostoru VN Římov. K tomu bylo využito tenatních odlovů v epilimnionu na čtyřech lokalitách v podélném gradientu nádrže. Vzorkování proběhlo vždy v srpnu mezi lety 2009 - 2016. Bylo potvrzeno, že z hlediska životních historií se samice oukleje obecné a plotice obecné dožívají vyššího průměrného věku a jsou větší než samci. U cejna velkého nebyl prokázán věkový rozdíl mezi pohlavími, ale velikostní pohlavní dimorfismus směrem k větším samicím byl splněn. Analýza potravy naznačila, že samci cejna velkého by mohli mít odlišnou potravní niku než samice, jelikož je v jejich potravě vyšší zastoupení detritu, malých...
|
|
| |
|
|
Analýza fotografických záznamů nerybí kořisti v potravě vybraných druhů rybožravých ptáků
Mach, Jakub ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vejřík, Lukáš (oponent)
Rybožraví ptáci bývají často viněni z působení značných škod na rybích populacích. K určování složení jejich potravy se užívá různých metod, z nichž prakticky každá má limity ve schopnosti odhalit kompletní potravní spektrum. Tato práce mapuje celkové složení potravy 14 druhů rybožravých ptáků běžně nepoužívanou metodou, a to pomocí analýzy veřejně dostupných fotografií ze serveru Google.com. Blíže je pak u každého řešeného ptáka určováno druhové složení nerybí části kořisti a v případě kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), také délka jím lovených ryb. Cílem práce je odhalit míru využitelnosti této metody pro uvedené účely. Celkem bylo analyzováno 2350 dohledaných fotografií. Výsledky získané analýzou fotografií jsou ve všech případech porovnávány s daty v dostupné literatuře. U zástupců volavkovitých (Ardeidae) ptáků poskytla analýza fotografií dobrou informaci o potravním spektru jednotlivých ptáků i o kvalitativním složení nerybí složky. Stejně tak poskytla poměrně dobře odpovídající informaci o potravě orla mořského (Haliaeetus albicilla), avšak mírně podhodnocena byla ptačí část kořisti. V potravě potápky roháče (Podiceps cristatus) zastupovala nerybí složka potravy 9,4 %. Potravu orlovce říčního (Pandion haliaetus) tvořily kromě čtyř zástupců žraloků pouze ryby. V potravě čápa černého...
|
|
|
Testování prvočíselnosti v polynomiálním čase
Bednaříková, Alžběta ; Žemlička, Jan (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Tématem práce je testování prvočíselnosti v polynomiálním čase. Text se zaměřuje na konkrétní algoritmus, který v roce 2002 publikovali Manindra Agrawal, Neeraj Kayal a Nitin Saxena a je znám jako AKS test prvočíselnosti. V úvodu této práce jsou zopakovány důležité vlastnosti a pojmy nezbytné k porozumění textu. Poté je vysvětlena základní idea testu, pokračuje se popsáním samotného algoritmu. Cílem práce je dokázání Věty o správnosti AKS testu z postupně vybudované teorie a výpočet časové složitosti algoritmu. Na závěr je dokázáno, že vypočtená časová složitost je polynomiální.
|
|
|
Příčiny a důsledky invaze hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) do vnitrozemských vod Evropy a Severní Ameriky
Starý, Vojtěch ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vukićová, Jasna (oponent)
Od konce 80. let 20. století probíhá masivní invaze ryb z čeledi Gobiidae, nejvíce rozšířenou a nejagresivnější z těchto ryb je hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus). Původní areál jeho výskytu je v oblasti Černého a Kaspického moře, ale v dnešní době je již rozšířen ve většině evropských řek, Baltském moři a v soustavě severoamerických jezer, a to hlavně díky transportu v balastní vodě zaoceánských lodí z jeho domovského areálu. Úspěšnost jeho invaze je způsobena vysokou přizpůsobivostí na různé faktory, jako jsou například teplota, salinita a množství rozpuštěného kyslíku ve vodě, různé potravní zdroje nebo typy substrátů dna. Přítomnost hlaváče v nově invadovaných areálech má přínos pro místní rybožravé predátory. Naopak velice úspěšně konkuruje s některými druhy ryb o potravu, úkryty a třecí místa, čímž dochází ke kompetičnímu vyloučení původních druhů do méně vhodných habitatů a tím poklesu jejich abundance. V nově osídlených areálech mají hlaváči výrazně vyšší abundanci než v areálech původních. Největší abundance jedinců je v oblasti Severní Ameriky, kde také hlaváči vzbuzují největší zájem mezi odborníky a způsobují nejvýraznější změny v ekosystémech. Klíčová slova: Gobiidae, Neogobius melanostomus, početnost, reprodukční úspěšnost, konkurence, predace
|
|
|
Vliv příčných překážek na společenstva ryb v říčním prostředí
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Výstavba příčných překážek je celosvětově považována za jednu z největších hrozeb pro říční eko- systémy a jednoznačně patří mezi nejzásadnější vlivy lidské činnosti na populace říčních ryb. Příčné překážky, zejména přehrady a jezy, narušují přirozené říční procesy, čímž dochází ke změnám fyzi- kálních, chemických a biologických vlastností toku a vzniku fragmentované říční sítě, kde se střídají úseky tekoucích a stojatých vod. Zároveň dochází ke značným změnám ve struktuře habitatu, jelikož výstavba překážek je často spojena s kanalizací toku, regulací průtoku, opevněním břehů a prohlu- bováním koryta. Říční organismy, zejména ryby, jsou na tyto změny vysoce citlivé, změny je posti- hují na úrovni jedinců, druhů i celých populací. Mezi nejzávažnější dopady fragmentace patří zpo- malení nebo úplné zastavení migrace ryb a ztráta habitatů. Nejvíce ohroženou skupinou jsou di- adromní a reofilní druhy ryb, které mají složité migrační strategie a specifické nároky na prostředí. Kromě narušení migrace působí příčné překážky mnoha dalšími mechanismy - narušují reprodukci, růst a vývoj ryb, mění složení a trofickou strukturu společenstev a znesnadňují rybám přizpůsobení vůči dalším změnám prostředí, jako je například znečištění vody nebo posuny areálů vlivem klima- tické změny. Zejména v rozvinutých částech...
|
|
|
Sumec velký (Silurus glanis, Linneus 1758): Je globální oteplování hlavní příčinou rostoucích úlovků největšího predátora sladkých vod Evropy?
Bakeš, Michal ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Sumec velký (Silurus glanis, Linneus 1758) je naší jedinou rybou, jejíž meziroční úlovky za posledních třicet let mají vzestupnou tendenci. V mé práci jsem si vytyčil za cíl zjistit, zda je globální oteplování hlavní příčinou tohoto nárůstu, nebo zda je vliv růstu teplot pro tuto problematiku podružný a větší úlovky jsou zapříčiněny stupňujícím se predačním tlakem rybářů na sumce velkého. Tato práce shrnuje poznatky o vlivu globálního oteplování na biotu a důraz je kladen především na sladkovodní ekosystémy, které jsou změnami teplot nejvíce ovlivněnými terestrickými ekosystémy. Dle zvětšující se velikosti populací sumce velkého v zemích na jihu Evropy (např. Španělsko, Itálie), kam byl sumec před nedávnou dobou uměle zavlečen, je patrné, že teplejší voda sumci svědčí. Avšak ze socioekonomických studií, které proběhly nejen v České republice, lze vyčíst, že oblíbenost sumce u rybářů s postupem času rapidně narůstá. Toto jsem si ověřil i ve svém dotazníkovém šetření, ve kterém 82 % respondentů potvrzuje, že oblíbenost lovu sumce velkého je největší v poslední dekádě. Ze všech těchto informací vychází, že rostoucí teploty pravděpodobně mají pozitivní vliv na metapopulaci sumce velkého v České republice, ale tento vliv bude nejspíše marginální. Hlavním důvodem vzestupného trendu úlovků sumce velkého...
|
host ::
RSS.