|
|
Výskyt depresivních symptomů u adolescentů: vliv věku a pohlaví,souvislosti s osobnostními charakteristikami a s percepcí rodinného prostředí
Macek, Petr ; Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Dvě kohorty respondentů, mladší (12 let, soubor 441 adolescentů, 187 chlapců, 254 dívek) a starší (16 let, soubor 325 adolescentů, 130 chlapců, 195 dívek) kompletovali řadu dotazníkových metod, mimo jiné The Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D). Potvrdil se předpoklad, že depresivní syndromy adolescentů jsou výsledkem jak vlivů osobnosti, tak vlivu psychosociálních (vztahových charakteristik). Zřetelně se ukazuje vliv neuroticismu - míra lability lineárně souvisí s mírou depresivity, vliv extraverze není jednoznačný. Silný je vliv optimismu, značný význam má celkové pozitivní sebehodnocení (self-esteem).Pozitivní vztahy s rodiči, manifestované vřelostí a podporou mají značný význam po celé období adolescence - jejich vliv se s věkem výrazně neoslabuje
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Reakce adolescentů na problémy v rodině: souvislost se sebehodnocením a s vědomím vlastní účinnosti
Osecká, Lída ; Macek, Petr ; Řehulková, Oliva
Ve výzkumu, ve kterém participovalo celkem 316 středoškoláků (16-19 let, 132 chlapců a 184 dívek), se adolescenti kromě jiného vyjadřovali k tomu, jak se chovají, když mají nějaké problémy v rodině. Byly identifikovány čtyři strategie vyrovnávání se: aktivní řešení problému, potlačování emocí, vyhýbání se problému a hledání sociální opory. Testovali jsme předpoklad, že strategie zvládání (konkrétně častost jejího užívání) ovlivňuje vztah k sobě samému - jednak vědomí vlastní hodnoty (self-esteem), jednak vědomí vlastní účinnosti (self-efficacy). Výsledky ukázaly souvislosti mezi strategiemi zvládání a vztahem k sobě, současně upozornily na rozdíly mezi pohlavími. Např. častější hledání sociální opory souvisí s vyšším pocitem vlastní účinnosti u dívek, u chlapců preference této strategie naopa pocit vlastní účinosti snižuje. Hlavní prediktor sebeúčinnosti je strategie založená na potlačování negativních emocí. U chlapců souvisí potlačování negativních emocí též s pozitivním sebehodnocením, u dívek je signifikantní prediktor pozitivního sebehodnocení aktivní a racionální coping.
|
|
|
Adolescence, utváření identity a současní čeští dospívající
Macek, Petr
První část příspěvku se současným pohledem na adolescenci dospělosti. Dospívání není pojato jen jako jedinečná etapa v životě jednotlivce, je to i společenský fenomén. Sociální reprezentace dospívání se vytváří již zhruba 150 let. Za základní vývojový úkol spojovaný s obdobím adolescence je považováno dosažení identity. S jejím řešením se spojují pojmy krize, závazek, a moratorium. Adolescentní moratorium ve spojení s explorací znamená příležitost, výzvu, ale také určité zdravotní a sociální riziko. Druhá část příspěvku se zabývá změnami v běžném chování a prožívání českých adolescentů v minulém desetiletí. Z výsledků vyplývá, že čeští dospívající se stále více podobají svým západoevropským vrstevníkům ( v denních aktivitách, v budoucích očekáváních).
|
|
|
Integrující a integrované já
Macek, Petr
Studie se zabývá integrativními možnostmi já na různých úrovních. Jednak jde o integraci různých elementů jáské zkušenosti do smysluplného celku, obrazu sebe sama, dále jde o integrační úlohu já v rámci osobnosti. Zde se uplatňuje pojem identita. Důleežitost identity je prezentována v kontextu postmoderního uvažování.
|
|
|
Poznámky ke zkoumání obsahu sebesystému a identity
Macek, Petr ; Osecká, Lída
Výzkum sebesystému a identity je spojen s některými specifickými problémy. Nejde jen o různost teoretických přístupů a terminologické obtíže. Zásadní specifičnost spočívá v tom, že sebepojetí, sebehodnocení a identity jsou hypotetické konstrukty, o ktterých se nemůžeme dozvědět jinak, než na základě subjektivní výpovědi dotyčné osoby a že neexistují kritéria vnější validity. Všechny ostatní charakteristiky člověka (jeho temperament, kognitivní charakteristiky, hodnocení druhých, jednání a komunikaci ss druhými) lze sice považovat za determinanty systému a identity, nemají však přímou výpovědní hodnotu o obsahu subjektivní představy a sebehodnoení. Na druhé straně, ne každá subjektivní výpověď o sobě samém je sebesystému a identitě relevantní. Příspěvek bude diskutovat některé možnosti a meze kvantitativního a kvalitativního výzkumu těchto konstruktů.
|
|
| |
host ::
RSS.