|
| |
|
|
Kolaborující žurnalisté v Nizozemsku v období válečném a poválečném
Kolínková, Tereza ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Kolaborující žurnalisté v Nizozemsku v období válečném a poválečném" se zabývá novináři a nizozemským tiskem od začátku okupace v roce 1940 až do konce tiskové očisty v roce 1950. Nizozemský tisk byl na začátku války připraven ke kolaboraci s německou okupační mocí. Novináři, kteří se rozhodli pro aktivní spolupráci, rychle získali vysoké pozice ve válečných tiskových organizacích. K určitému stupni kolaborace byla donucena většina novinářů i povinným vstupem do Spolku nizozemských novinářů v létě 1940 a později na podzim 1941 do Tiskového cechu Nizozemské kulturní komory. Kolaborace byla podporována i nově vzniklým Ministerstvem lidové osvěty a umění, které se snažilo prosadit myšlenky národního socialismu. Téměř všichni novináři pokračovali ve vykonávání své profese z existencionálních důvodů. Přípravy vlády na poválečnou očistu společnosti začaly v londýnském exilu již v roce 1943. Jižní části země byly osvobozeny na podzim 1944. Zbývající část země musela na osvobození čekat až do května 1945. Proces tiskové očisty byl zahájen po vytvoření Komise pro tiskovou očistu v roce 1945 a pokračoval do roku 1950. Od podzimu 1944 byly schváleny tři dočasné tiskové zákony a v roce 1951 konečný tiskový zákon, kterým byla ukončena poválečná očista nizozemského tisku. Jediným po válce popraveným...
|
|
|
Tiskový proces Julia Grégra jako mediální událost
Neprašová, Veronika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem práce bylo uchopit tiskový proces Julia Grégra z června roku 1862 jako první významnou mediální událost po obnovení rakouské ústavnosti císařským diplomem v říjnu 1860. Soudobým médiím (repektive tisku) tento v kontextu doby jinak poměrně běžný soudní spor posloužil jako prostředek iniciace a usměrňování rodícího se veřejného mínění. Práce se tak snaží tyto prostředky odhalit a popsat a na základě zpětné vazby čtenářské obce zhodnotit jejich efektivitu. V první fázi práce nejprve rekapituluje celospolečenský kontext události - historicko-společenskou situaci, stav soudobé žurnalistiky a relevantní dobovou legislativu - a zároveň nastiňuje koncept teorie Media Events autorů Dayana a Katze, kterou na dané téma aplikuje. V druhé fázi se pak práce již zaměřuje přímo na výzkum komunikační strategie zvolených médií - politického deníku Národní listy a satirického týdeníku Humoristické listy.
|
|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
|
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Veselá, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny tři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
|
|
|
Únor 1948 v tištěných nekomunistických médiích
Pisková, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Únor 1948 v tištěných nekomunistických médiích se zabývá kvalitativní historickou srovnávací analýzou čtyř novin Svobodné slovo Československé strany národně socialistické, Svobodné noviny Sdružení kulturních organizací, Právo lidu Československé sociální demokracie a Lidová demokracie Československé strany lidové. Zaměřuje se na zpravodajství a publicistiku od 1. února do 14. března 1948. Z textů jsou vybrány komunikáty týkající se vnitropolitické situace, informování o politické krizi, jednotlivých politiků a schůzí stran. Je posuzována objektivita informování v průběhu měnícího se politického vedení, práce se zaměřuje na jazyk a práci s informacemi a v kontextu historického úvodu popisuje vybočení z objektivního informování. V práci bylo zjištěno, že Svobodné slovo, Právo lidu a Lidová demokracie často porušují zásady objektivity. Naopak Svobodné noviny mají nejvyšší úroveň žurnalistiky. Všechny čtyři deníky informují negativně o politické činnosti o KSČ. V průběhu několika dní se však obsah periodik zásadně mění. Od 26. února už všechny informují o KSČ jako o straně, která vyvedla stát z krize. Názorový obrat proběhl ve všech zkoumaných novinách během několika málo dní. Důležitým tématem se stává obhajováním legitimity nového režimu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.