|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Následky porušení povinností účastníků silničního provozu
Uhlířová, Daniela ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Vopálka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá právními následky porušení povinností účastníků silničního provozu. Intenzita dopravy se neustále zvyšuje a každý z nás se silničního provozu účastní téměř denně. Bohužel mezi účastníky silničního provozu se najde mnoho těch, kteří svým agresivním a nezodpovědným chováním porušují pravidla bezpečnsoti a plynulosti silničního provozu a jejich zaviněním dochází ke škodám na majetku i lidských životech. Proto jsou jedním z nejvýznamnějších prostředků dopravní bezpečnosti zejména sankční postihy delikventů a další represivní opatření, která mají chránit bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. Práce je rozdělena na úvodní část, pět kapitol a závěrečnou část. V úvodní části se zabývám stručným nastíněním problematiky tématu. Druhá část se snaží o vymezení pojmu účastník silničního provozu, shrnutí jeho povinností a dále obsahuje úvahy o tom, co lze rozumět pod označením následek porušení povinností (účastníků silničního provozu). Třetí kapitola je věnována přestupkům účastníků silničního provozu. Zabývá se charakteristikou správních deliktů a přestupků obecně, věnuje se též některým kompetenčním aspektům projednávání přestupků. Dále se snaží vymezit konkrétní skutkové podstaty přestupků, kterých se dopouštějí účastníci silničního provozu. Nejrozsáhlejší část je...
|
|
|
Řízení o přestupcích v prvním stupni
Lokvenc, Jan ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Název práce: Řízení o přestupcích v prvním stupni. Tato práce pojednává o přestupkovém řízení v prvním stupni, konkrétně se zabývá postupem správního orgánu před zahájením řízení. Vychází z nejnovější literatury, zapracovává novou judikaturu, přihlíží i k metodikám Ministerstva vnitra a problémům praxe. V kapitole I. se definuje přestupkové řízení, vymezuje se jeho vztah ke správnímu řádu, definuje se pojem přestupku a rozebírá se možnost užití analogie. Ve II. kapitole je uveden popis hlavních procesních zásad přestupkového řízení a jejich význam pro řízení. Kromě zásad vyplývajících přímo z přestupkového zákona jsou popsány i zásady ústavní a správní. Ve III. kapitole se práce zabývá příslušností správních orgánu v přestupkovém řízení, a to příslušností věcnou, funkční a místní. Zabývá se i změnami těchto příslušností. Dále v této souvislosti práce pojednává o zvláštní odborné způsobilosti úředních osob a o uzavírání veřejnoprávních smluv. V poslední části se řeší důvody pro vylučování úředních osob, především z důvodu podjatosti. Ve IV. kapitole se vysvětluje účel postupu před zahájením přestupkového řízení. Nejprve se popisuje přijímání podnětů k zahájení řízení správním orgánem. Dále se obšírně zabývá součinností mezi jednotlivými orgány, především jejich povinností oznamovat přestupky. Zvlášť...
|
|
| |
|
|
Zkrácená řízení o přestupcích (vývoj a současná právní úprava)
Herudková, Jana ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Závěr I. Řízení o přestupcích představuje kvalifikovaný postup správních orgánů, ve kterém je rozhodováno o konkrétních právech, právem chráněných zájmech a povinnostech jmenovitě určených osob. Účelem tohoto řízení je rozhodnout o vině a případné sankci za spáchaný skutek, v němž je přestupek jako zvláštní druh správního deliktu spatřován. Rozhodování o přestupcích je pojímáno jako součást výkonu veřejné moci, směřujícího k usměrnění chování adresátů veřejno-správního působení a ochraně veřejného zájmu. Dle zásady materiálního právního státu vyjádřené v čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Je tedy třeba, aby právním předpisem tohoto druhu, respektive právní síly, byly upraveny jednak podmínky odpovědnosti za přestupek vymezením deliktně způsobilého subjektu, skutkových podstat přestupků a sankcí za přestupky ukládaných, jednak procesní postupy správních orgánů v rámci objasňování a postihu takovýchto deliktů. Základním pramenem přestupkového práva je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zakotvující obecné základy právní odpovědnosti za přestupky, některé skutkové podstaty přestupků a procesní režim vyřizování přestupků. Posláním procesních ustanovení je zabezpečit,...
|
|
|
Ochrana osobních údajů
Nutilová, Helena ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Mikule, Leoš (oponent) ; Mates, Pavel (oponent)
Primárním cílem dizertační práce je podat komplexní rozbor problematiky ochrany osobních údajů v České republice s přihlédnutím k regulaci v EU. Sekundárním cílem práce je zkoumání historické geneze a obsahových zdrojů předmětné problematiky. Základní informační zdroje, z nichž práce čerpá, představují právní předpisy, judikatura soudů, úřední dokumenty a česká a zahraniční odborná literatura. V rámci dosažení sledovaných cílů využívá práce metody, jež jsou aplikovatelné v oblasti právní vědy. V největší míře je uplatněna metoda deskripce (včetně klasifikace), analýzy a syntézy. Dizertační práce sestává ze sedmi kapitol. Po krátkém úvodu následuje svým charakterem spíše sociologické pojednání o významu ochrany osobních údajů ve 21. století. Ochrana osobních údajů představuje v současnosti aktuální téma s ohledem na prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií, ke kterému dochází od druhé poloviny 20. století, intenzivněji pak od počátku 21. století. Nové technologie umožňují shromažďování osobních údajů v širokém měřítku, přičemž zásahy do soukromí způsobené neoprávněným zpracováním osobních údajů mohou být přitom nevratné. Materiálně-historický zdroj ochrany osobních údajů představuje ochrana soukromí. Soukromí lze vymezit jako subjektivně vnímanou představu o autonomní sféře života...
|
host ::
RSS.