|
|
Komparace úpravy pracovní doby a doby odpočinku v pracovním právu České republiky a Polské republiky
Czeczotková, Alicja ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
ZÁV R V úvodu této práce jsem si stanovila jako cíl mého zkoumání zjišt ní p edstav eských a polských zákonodárc o správném vymezení hranice mezi pracovní dobou a dobou odpo inku zam stnanc . V p edchozích kapitolách jsem se tak snažila vymezit základní instituty pracovní doby a doby odpo inku, jak jsou upraveny v eském a polském zákoníku práce v etn základních rozdíl mezi t mito právními úpravami. Nezbývá než se pokusit o ur itý záv r, ke kterému jsem p i psaní této práce dosp la. Obecn lze konstatovat, že rozdíly v pracovn právní úprav pracovní doby a doby odpo inku srovnávaných stát nejsou nikterak zásadní. Vlivem evropské legislativy, judikatury a eurokonformního výkladu vnitrostátních právních norem totiž dochází ke sbližování právních ád , což se projevuje také v oblasti pracovního práva. P íkladem m že sloužit výše n kolikrát zmi ovaná sm rnice o pracovní dob , která m la významný vliv na legislativní zm ny v eské i polské pracovn právní oblasti v posledních letech, které, a více i mén povedeným zp sobem, implementují její obsah do vnitrostátních úprav. Jak jsem již uvedla, právní úpravy t chto dvou stát se významným zp sobem neliší, ur ité rozdíly je však možné, jak vyplývá z p edchozích kapitol, p esto spat it, a to v n kolika sm rech. Dle mého názoru jedním z nejmarkantn jších rozdíl mezi eskou...
|
|
| |
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Ryslová, Michaela ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Peřina, Pavel (oponent)
85 Záv r Cílem mé diplomové práce bylo posoudit, zhodnotit a analyzovat problematiku zam stnávání zdravotn postižených. Je nesporné, že zam stnanost osob se zdravotním postižením je vážným problémem, který vyžaduje zásadní a komplexní ešení, vycházející z ucelené koncepce. Opravdu významné zlepšení míry zam stnanosti m že p inést pouze komplexní politika zam stnanosti osob se zdravotním postižením. V sou asné dob je v R úprava zam stnání osob se zdravotním postižením zna n nep ehledná a proto si myslím, že její zjednodušení a zp ehledn ní by jist p ineslo p ijetí "zákona o zdravotn postižených". Tento zákon v R dlouhodob chybí. Inspirací pro nás nepochybn m že být zákon o zdravotn postižených p ijatý v roce 1990 v USA a to p esto, že náš právní systém je odlišný od anglosaského. Od roku 1989 dochází v eské republice k pozitivním zm nám v souvislosti s oblastí zdravotn postižených ob an . O jejich problémech se daleko více hovo í ve sd lovacích prost edích, což považuji za jist pozitivní p ínos. P esto stále p etrvává v eské právní úprav ada problém , které bude pot eba v budoucnu ešit. Mezi slabé stránky nesporn pat í fakt, že zdravotn postižení a jejich organizace nemohly navázat na desetiletí zkušenosti, jak je to obvyklé ve vysp lých zemích. Myslím si, že zam stnávání osob se zdravotním postižením ovliv...
|
|
|
Zaměstnávání cizinců
Marková, Martina ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Bez názvu V první kapitole jsem se věnovala mezinárodnímu prvku v pracovněprávních vztazích, neboť osoba cizince v pozici zaměstnance vnáší mezinárodní prvek do pracovněprávního vztahu a má vliv na to, jakým právem se bude řídit daný pracovněprávní vztah. V této kapitole jsem se soustředila především na Římskou úmluvu a na nařízení Řím I. Nařízení Řím I nabude účinnosti od prosince 2009 a nahradí Římskou úmluvu. Celkově hodnotím nahrazení Římské úmluvy zmíněným nařízením pozitivně, a to z několika důvodů. Nařízení je instrumentem komunitárního práva založeným na čl. 61 a 65 SES. K provedení čl. 61 a 65 SES se počítalo se zavedením jednotných pravidel, týkajících se volby práva v různých oblastech soukromého práva (ne pouze v oblasti smluvních a mimosmluvních závazkových vztahů), doplňujících princip vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Všechna opatření, přijatá evropskými institucemi v oblasti mezinárodního práva soukromého, jsou považována za výraz jednotné politiky, jež má svůj základ v jednom z cílů stanovených EU, vyjádřených v čl. 2 SEU, tj. zachování a rozvoj EU jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva. V rámci tohoto systému se používání mezinárodních smluv a jiných prostředků mezivládní spolupráce jeví jako přežitek. V oblasti evropského...
|
|
| |
|
|
Pravidla pro placení příspěvků na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění v rámci EU
Krempa, Daniel ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Zemanová, Jana (oponent)
Daniel Krempa Pravidla pro placení p ísp vk na sociální zabezpe ení a zdravotní pojišt ní v rámci EU 15. února 2010 86 jejich zam stnavatel a institucí lenských stát ) z d vodu nutnosti znalosti dvojích pravidel a pot eby vždy správn ur it, která pravidla se mají na danou situaci použít v etn nutnosti správného posouzení a vyhodnocení následných dopad . Prakticky m že vzniklá situace znamenat, že osoby v obdobném postavení mohou nakonec podléhat každá jiným pravidl m a to nap . pouze z titulu jejich státní p íslušnosti i z d vodu, že jedna z nich požádá o aplikaci nových pravidel a druhá nikoliv, atd. Z výše uvedeného je patrné, že a koliv Na ízení 883 vstoupí v ú innost již v dohledné dob , nebude ješt n jakou dobu možné zapomenout na pravidla Na ízení 1408. 8. Záv r Jak je z ejmé z posledního vývoje a zejména z p ijetí nových koordina ních pravidel v oblasti sociálního zabezpe ení, je v rámci EU patrná neustálá snaha reagovat na postupný rozvoj ekonomiky a pot eby zlepšovat "pravidla hry" i v oblasti sociálního zabezpe ení. Z dosavadních zkušeností lze usuzovat, že se postupným rozvojem praxe a s p isp ním rozhodovací inností ESD poda ilo dosáhnout významných pokrok ve zlepšení jasnosti aplikace koordina ních pravidel. To pak p ispívá k v tší jistot dot ených subjekt a p edevším by to m lo vést i ke zna...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.