|
| |
|
|
Rakovina jako strašák, aneb jak se pacienti s nádorovým onemocněním učí zacházet se svou nemocí
Spíralová, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na důležité téma dnešní doby, kterým je rakovina. Popisuje tuto zákeřnou nemoc z pohledu sociálního, tedy z pohledu toho, jaké dopady má nemoc na život ve společnosti, ale i na postavení nemocného jedince v ní. Rakovina je spojena se silnými konotacemi, které vyplývají z pohledu, jaký tvoří média a spolčenost. Je to primárně status bojovníka, který je dominantní i tím, jak je nemoc komunikována v rodině a jak je na ni pohlíženo. Pacient s rakovinou alias bojovník je člověk, který má rakovinu, ale nepřestává být aktivní, bojuje s nemocí, ale nezapomíná na svůj život a dál pracuje, žije společensky atd. Takovéto chování je od něho často očekáváno rodinou i blízkými, ale rakovina je nemoc, která působí velice často bolest a obavu o vlastní život a nemocný se tak musí potýkat nejen s ní, ale i s naplněním představy bojovníka pro své blízké. Dále bude ukázáno, jak s nemocí pracují samotní pacienti, jak se "učí být nemocnými" i jak nemoc dále začleňují do své biografie, jako velice zásadní událost ve svém životě a jak její vznik, jehož představa není zcela jasná, dávají do vztahu se svým životem a její vznik spojují s určitým typem trestu, který jim byl dán za "nevhodné" chování. Tato konstrukce tak bude částečným nahlédnutím do sociálního konstruktivismu i a částečně i do práce s...
|
|
| |
|
| |
|
|
Dokonalé tělo: etnografie těla v prostředí posilovny
Hemerová, Aneta ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prostředím posilovny a jejími návštěvníky. Její snahou je odpovědět na to, jak prostředí posilovny formuje tělo a vnímání těla svých aktérů. Na tuto problematiku je nahlíženo prostřednictvím několika teoretických přístupů, a to skrze vědomé tělo, které je v kontextu Nancy Scheper-Hughes a Margaret Lock chápáno jako propojení individuálního, sociálního a politického těla. Dále habitu, který v souvislosti s teoriemi Pierra Bourdieuho v prostředí posilovny vysvětluje specifičnost daného prostředí, jehož kultura se postupně otiskává do těl návštěvníků. A nakonec prostředí posilovny, které je vztahováno k teorii Raye Oldenburga a jeho třetímu místu. Výzkum se uskutečnil na základě zúčastněného pozorování ve vybrané posilovně, které bylo intenzivně doplněno o výzkumné rozhovory. Analýza nabytých poznatků ukazuje, že dané prostředí formuje tělo a vnímání těla svých aktérů součinností několika jevů. Umístěním zrcadel po celých stěnách, která nabádají k neustálému pozorování těla svého i ostatních, a tudíž svádí ke srovnávání a hodnocení. Všudypřítomnými vizuálními reklamami ideálního obrazu těla, která jsou charakteristická pro toto prostředí. Samotnými stroji, jejich rozmístěním a váhami, jejichž barvy vytváří "vizuální konstrukt" toho, že se zde zvedají co nejtěžší váhy. A...
|
|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
|
|
Proměny každodennosti se zánikem letiště "Korea" v Žatci
Kovanda, Damián ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Tesařová, Šárka (oponent)
1 Anotace: Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jak proměňoval každodenní život bývalých zaměstnanců z vojenského letiště v Žatci, nazývaného "Korea". Práce se soustředí na jednotlivé výpovědi těchto lidí a sleduje proměny v interpretacích vlastního života v kontextu změn, které potkaly objekt letiště "Korea". Také ukazuje, jakým způsobem se proměňovaly běžné životy lidí, v závislosti na změnách jejich každodenního světa, do kterého byli situováni. Dále sleduje životní strategie a způsoby, kterými tito lidé disponovali při aklimatizaci na nový život a při utváření své nové životní dráhy. A v neposlední řadě, tato práce poukazuje na to, jak vypadá každodenní život těchto lidí i každodenní život v žateckém regionu dnes. Výzkum každodennosti, který v rámci této práce provádím, vychází z teoretických konceptů fenomenologické sociologie Alfreda Schütze. Každodennost v této oblasti zkoumám skrze konceptuální rozšíření o materiální kulturu, kolektivní paměť a sociální identity. Proměny každodennosti sleduji nejen prostřednictvím rozhovorů s informátory, ale také analýzou Žateckého týdeníku. Závěry této práce předkládají, jaké změny potkaly každodennost v okolí letiště "Korea". Tyto změny jsou vysvětlovány interpretacemi samotných informátorů, a zároveň i výroky regionálního tisku.
|
|
|
"I feel like an alien" - migrace filipínských žen do ČR a smíšená manželství
Kotrbatá, Adéla ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce reaguje na trend filipínské migrace, který je z ekonomických důvodů zčásti podporován i filipínskou politikou, především za účelem pracovní příležitosti migrantů v zahraničí. Autorka se soustředí na migraci, která není primárně pracovní, ale partnerská, zaměřuje se na filipínské ženy, které do České republiky přijíždějí za svými manželi. Závěry práce vznikly na základě pěti hloubkových rozhovorů s filipínskými migrantkami, v nichž byly identifikovány strategie volby a významné okamžiky v konstruovaných narativních obrazech skutečnosti. V procesu migrace byla identifikována změna genderové moci, která ale neprobíhala fluidně. Gender je zde vnímán jako ukotvený v institucích a ve společenských vztazích, které nejsou závislé na prostoru. V tomto konkrétním případě se ukotvenost projevuje v instituci rodiny. Rodinné vazby přetrvávají i přes prostorovou vzdálenost. Je zde vnímán rozdíl mezi životními příběhy a strategiemi žen, které už měly dříve možnost migrovat do vyspělé země a rozšířit si tak svou genderovou moc, a žen, pro které je Česká republika první zemí, kam z Filipín odjely a staly se tak ekonomicky a částečně i společensky závislé na svém manželovi.
|
|
|
Projekt Nové Vyklice Paměť a spolkový aktivismus ve snaze obnovit zaniklou obec na Ústecku
Růžičková, Ivana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Předmětem této práce je projekt obnovy zaniklé obce Vyklice, který již dvanáct let prosazuje Sdružení občanů Vyklice. Jedná se o ojedinělý projekt, v jehož rámci se skupina někdejších obyvatel obce, která musela ustoupit povrchové těžbě uhlí, snaží o její znovuvybudování pod stejným názvem a na stejném místě. Odpověď na otázku, kde se vzala myšlenka obnovy Vyklic, mě přivedla k analýze spolkového aktivismu Sdružení občanů Vyklice. Na pozadí jeho snah jsem přitom rozpoznala širší vzpomínkové společenství, tvořené někdejšími přáteli z Vyklic. Tito lidé, nedobrovolně přesídleni z vesnického prostředí na panelová sídliště, cítili stesk po své ztraceném domově, kterému dávali průchod na spontánních vzpomínkových srazech "Vykličáků". Hlavní téma jejich vzpomínání přitom tvořil spolkový život někdejších Vyklic. Nejaktivnější lidé z jejich středu tak ustavili nový "spolek", Sdružení občanů Vyklice, u jehož zrodu stála i myšlenka obnovit zaniklou obec. Zpočátku šlo pouze o jeden z prostředků, který měl usnadnit vzpomínkové aktivity Vyklických. Spolu se získáním politické podpory se však projekt stal hlavním cílem sdružení. Dodnes ale umožňuje celému vzpomínkovému společenství průběžně dosahovat původního cíle, scházet se a vzpomínat, a to prostřednictvím pravidelného schůzování ve věci Nových Vyklic.
|
|
|
Světlo v dlani: Antropologická studie fenoménu Reiki
Proboštová, Jana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Zájem antropologie náboženství se často soustředí na životní postoje a hodnoty praktikantů některého náboženství nebo spirituálního systému a do tohoto kontextu je zasazen také následující text. Diplomová práce se soustředí na fenomén Reiki - původně východní nauku, která se v druhé polovině 20. století rozšířila podobně jako jiné filosoficko-spirituální systémy do Ameriky i Evropy. Kromě spirituální stránky je výrazným prvkem Reiki učení jeho příslušnost k tzv. léčícím systémům a z toho důvodu ho ve své práci nepovažuji pouze za spirituální nauku ale spíše za specifickou spirituální praxi s léčitelským podtextem, která je historicky ukotvená v medicínském prostředí. Při samotném výzkumu tedy vycházím v teoretickém základu nejen z antropologie náboženství, ale uvažuji také v termínech antropologie medicíny a teorie embodimentu. V práci se skrze vysvětlení základních principů snažím ukázat, že svět Reiki praktikantů je do značné míry roztříštěný a vývoj nauky postupně vedl k různým výrazným modifikacím a k současnému stavu, kdy tyto modifikace existují současně a činí jednotnou definici učení velice obtížnou. Perspektiva embodimentu mi zároveň dovoluje více se zabývat samotnou léčitelskou praxí a jejím nejdůležitějším aspektem - tělem, na které nahlížím jako na subjekt, který přímo vstupuje do...
|
host ::
RSS.