|
|
Zabezpečení ve stáří a důchodová reforma
Chmelíková, Kateřina ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
V úvodu této diplomové práce bylo vytyčeno několik cílů. Téma zabezpečení osob ve stáří a důchodové reformy nejen v České republice je natolik obšírné, že nebylo možné jej celé detailně zahrnout do této práce. Nebylo to však ani záměrem této práce. Záměrem bylo seznámit každého potencionálního čtenáře, ať už z řad odborné či laické veřejnosti, s úpravou zabezpečení starých osob v České republice, včetně pohledu do historie a s výhledy do budoucna v podobě reforem, ke kterým postupně dochází již nyní. Jistě jsou zde mnohé možnosti, jak práci rozšířit a prohloubit, ale předpokládám, že svým rozsahem a obsahem svůj původní záměr splnila. Dalším účelem této diplomové práce bylo představit na vybraných zemích, jak si jejich zastupitelé poradili s tak složitou otázkou, jakou zabezpečení starých osob bezesporu je. Hlavním cílem pak bylo zanalyzovat tyto provedené reformy a na jednu stranu z nich vybrat to nejlepší a na druhou stranu upozornit na jejich chyby. Z průzkumu, který jsem provedla, abych nakonec vybrala ony tři evropské země, jejichž penzijní systém a zvláště jeho důležité změny jsem popsala a zhodnotila v předchozích třech kapitolách, jsem si odnesla několik cenných obecných poznatků. Prvním z nich je, že není v Evropě země, kde by reforma proběhla "bezbolestně". Nejspíš žádné změny nemohou být...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Právní úprava důchodového pojištění v České a Polské republice
Mitrega, Jan ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Resumé Právní úprava důchodového pojištění v České a Polské republice Cílem mé diplomové práce je poukázat na právní úpravu důchodového pojištění v České a Polské republice s důrazem na úpravu jednotlivých druhů důchodů. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje historickému vývoji důchodů a důchodového pojištění. Historický vývoj je členěn do tří období. První období končí I. světovou válkou, druhé období je do konce 40. let 20. století a třetí období je do konce 20. století. Historický vývoj je vždy nastíněn samostatně pro oba státy. Druhá kapitola je těžištěm celé práce. Popisuje současnou právní úpravu důchodového pojištění v České republice. V úvodu této kapitoly jsou vysvětleny základní principy českého systému důchodového pojištění, poté následuje vysvětlení základních pojmů. V další části druhé kapitoly je uvedena právní úprava jednotlivých důchodových dávek, a to starobního důchodu, invalidního důchodu, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu. U všech těchto jednotlivých důchodů je kladen důraz na: podmínky nutné pro získání, změnu a zánik nároku na jednotlivé důchody a způsob jakým se určuje výše těchto důchodů. Třetí kapitola popisuje současnou právní úpravu důchodového pojištění v Polské republice. V úvodu kapitoly je uveden popis reformovaného systému důchodového...
|
|
|
The legal regulation of social security in Czechoslovakia before WWII and its legacy for the present time
Kvočáková, Lucia ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Záver Prínosom právnej úpravy sociálneho zabezpečenia a jej významom za prvej republiky som sa zaoberala už v predchádzajúcej kapitole. Preto by som v závere mojej práce chcela vývoj sociálneho zákonodarstva v kontexte tejto doby zhrnúť. Sociálne zákonodarstvo v období prvej republiky bolo porovnateľné s vyspelými demokratickými štátmi tohto obdobia. Jeho základy položila sociálna legislatíva Rakúsko - Uhorska. Treba však podotknúť, že napriek tomu, že na konci 19. storočia ekonomická situácia priala tvorbe sociálnych zákonov, bola právna úprava sociálnej oblasti len dielčia, rozdrobená a nedostatočná. Bola poplatná svojej dobe. Monarchia sa zaoberala sociálnou situáciou svojich obyvateľov len okrajovo a väčšinou len vtedy, keď si to rôzne nátlakové skupiny, napríklad rôzne organizácie robotníkov, formujúce sa v tom čase, vydobyli. Aj keď je potrebné uznať, že ak by rakúsko - uhorská monarchia pretrvala, úprava sociálneho zabezpečenia by sa nevyhnutne tiež rozvíjala, ako o tom svedčia legislatívne postupy monarchie na jej sklonku.1 Sociálne zákonodarstvo formujúce sa v období Československa preto nebolo revolučné, ale nutne evolučné. Badať v ňom však nový demokratický prístup a snahy o lepšiu organizáciu. Jeho tvorba však nebola jednoduchá. Po prvej svetovej vojne sa Československo muselo vyrovnať s mnohými...
|
|
|
Srovnání sociálního systému EU a USA
Holá, Daniela ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Závěr Hodnocení kvality sociálních systémů kromě jejich shora zmíněné hospodářské efektivity spočívá rovněž v dalších faktorech. Jedná se zejména o zajištění rovného přístupu ke všem oblastem sociálního života, který spočívá hlavně v odstranění, případně zmírnění přirozených nerovností zaváděním nejrůznějších afirmativních opatření. Do jaké míry sociální systém poskytuje sociální záruky pro hendikepované občany, zohledňuje specifika etnických minorit, případně jinak reaguje na sociální diverzitu, do té míry vytváří nezbytné předpoklady jeho funkčnosti. V této souvislosti je ale nutné nastavit celý systém tak, aby poskytoval přiměřené motivační prostředí, stimuloval k osobní aktivitě a nevytvářel pasivní závislost na systému. Sociální systém by měl tvořit živoucí organismus s ostatními oblastmi státní politiky, neměl by se zaměřovat jen na opatření, jež ex post tlumí dopady tržní reality, ale měl by být orientován zejména na prevenci. Takové komplexní pojetí se však neobejde bez vysokého stupně občanské uvědomělosti a vyvinuté demokratické společnosti. Občané se musí ztotožnit se státní sociální politikou a nesmí vnímat diktovanou solidaritu jako nelegitimní a sociální zdanění jako nutné zlo, které aktivní členy společnosti zbavuje poměrné části příjmů ve prospěch blíže neurčených sociálních transferů. Na...
|
|
|
Sociální stát - historická a teoretická východiska
Paclt, Petr ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
50 Závěr Záhy po listopadu 1989 bylo zřejmé, že vedle reformy politické a hospodářské bude nutné provést též zásadní reformu systému sociálního zabezpečení. Bylo kde čerpat inspiraci. Vedle zákonodárství demokratických států zde byl velký odkaz našich předků z první poloviny 20. století. Klíčovým úkolem reformy byl návrat od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění jako základu systému, doplněného státní sociální podporou, sociální pomocí a sociálními službami. Postupně došlo k převedení nemocenského pojištění z odborů na Českou správu sociálního zabezpečení, jíž je možno považovat za pokračovatelku Ústřední sociální pojišťovny a jeho organizačnímu spojení s pojištěním důchodovým. Pojistné pak bylo zavedeno jako zvláštní platba mimo daňový systém. Byl vytvořen systém všeobecného zdravotního pojištění, který spravují zdravotní pojišťovny nezávislé na státu. V roce 1996 vstoupil v účinnost zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nahradil systém důchodového zabezpečení, upravený zákonem č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. I když se postupně podařilo odstranit nejzásadnější totalitní deformace, nelze podle mého názoru hodnotit současný stav jako uspokojivý. Charakteristickým rysem průběhu celé sociální reformy je chaotičnost, dochází k neustálým dílčím změnám, chybí však ucelená koncepce....
|
host ::
RSS.