|
|
First-time user's experience and learning in virtual reality
Škopová, Alena ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Mikuláš, Martin (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zkušenosti prvouživatele ve virtuální realitě. Zkoumá psychologické a pedagogické aspekty této zkušenosti a učení ve virtuální realitě. Teoretická část také vysvětluje pojmy ponoření, presenci, odložení nedůvěry a kognitivní přítomnost s cílem lépe vysvětlit zkušenosti uživatelů, Proces prožívání VR je srovnáván s tradičnější zážitkovou pedagogikou a s dvěma jejími modely spolu s teorií konektivismu. Empirická část je založena na datech z pozorování a hloubkových polo-řízených rozhovorech. Do interpretace výsledků jsou zahrnuty také 3 roky praxe v místě, kde výzkum probíhal, herně virtuální reality VR Dimension. Práce zkoumá pocity účastníků, vnímanou hloubku jejich ponoření a jevy, které by mohly ponoření přerušit v různých situacích; jejich zkušenosti z různých her; kde pociťovali nepohodlí, strach nebo vzrušení či úžas. Smyslem této práce je také odhalit problémy, s nimiž se učitel může setkat při používání této technologie pro vzdělávací účely, a nabízí řešení založená na literatuře nebo vlastních zkušenostech výzkumníka s používáním této technologie. Tato práce je určena pro kohokoli, kdo chce učit ostatní pomocí VR, nebo pro kohokoli, kdo se zajímá o překážky, které mohou nastat.
|
|
|
Regulace času u dospělých hráčů počítačových her - současné strategie a retrospektivní vnímání rodičovské kontroly
Widláková, Kateřina ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá regulací času u dospělých hráčů počítačových her, především tedy tím, jak jsou hráči schopni sami regulovat čas strávený hraním počítačových her, jaké pro to používají strategie, případně jak se nechávají regulovat lidmi ze svého okolí a zda na seberegulaci měl vliv výchovný styl v rodině a regulace hraní her ze strany rodičů. Dále bylo zkoumáno, zda seberegulace nebo rodičovská regulace mají vliv na rozvoj Internet Gaming Disorder (IGD), případně zda na tom mají podíl osobnostní rysy. Výzkumný soubor čítal 40 respondentů mladých dospělých hráčů, kteří s hraním počítačových her začínali již v dětství či dospívání. Sběr dat probíhal formou online dotazníku v Google prostředí, byl proto rozesílán hráčům elektronicky. Dotazníkové šetření se skládalo ze čtyř samostatných částí, které na sebe plynule navazovaly. V první části byla sbírána anamnestická data hráčů formou Anamnestického dotazníku, druhá část sledovala míru IGDT dotazníkem IGDT-10, v dalších částech byly zkoumány osobnostní rysy dotazníkem BFI-2-S a výchovný styl v rodině pomocí dotazníku EMBU-A. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že významné hodnoty IGD vykazuje 5 % respondentů, potvrdilo se, že existuje vztah mezi časem stráveným hraním počítačových her a hodnotami IGD. Dále bylo zjištěno, že výchovný styl v...
|
|
|
Nacházení smyslu v práci investigativního novináře
Gruberová, Nicole ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat prožívání práce investigativních novinářů. Vzhledem ke specifičnosti a náročnosti tohoto povolání byl zájem soustředěn na vnímaná rizika a zvládací strategie vybraných novinářů. Teoretická část je rozdělena na pasáž věnující se teoretickým východiskům z mediální oblasti, a na popis literárních pramenů ících se k tématům vynořivších se z analýzy výsledků. Empirická část je založena na kvalitativním designu, konkrétně metodě etativní fenomenologická analýza rámci výzkumu byly provedeny dva polostrukturované hloubkové rozhovory investigativními novináři. Každý z respondentů se věnuje jinému druhu investigativní žurnalistiky a soustředí se primárně na jinou geografickou oblast. Z povahy metody IPA jsem se zajímala o subjektivní prožívání faktorů působících na jejich povolání. V rozhovorech byli oba respondenti vyzýváni volnému vyprávění vztahujícímu se k navrženým otázkám a tématům. V analytické části jsem se pokoušela interpretovat odpovědi respondentů vzhledem k možným osobnostním zdrojům. Na základě výzkumných zjištění jsem sestavila návrh kategorií těchto zdrojů, které dle žité zkušenosti novinářů jevily jako zásadní ve zvládání této autonomie, ochota jít do nepřízně, sounáležitost a věrnost hodnotám (odpovědnost, pravda a Klíčová slova: Interpretativní fenomenologická...
|
|
|
Ego-integrita u seniorů: Interpretativní fenomenologická analýza
Lumpeová, Laura ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá zkušeností respondentek ve vztahu k úspěšnému stárnutí a ego-integritě. Pojednává o zdrojích souvisejících s ego integritou, které zkoumaným osobám v osmém stádiu (ego-integrita vs. zoufalství ega) pomáhají procházet životní etapou. Bylo provedeno pět rozhovorů s osobami staršími šedesáti pěti let. Tyto rozhovory byly následně analyzovány prostřednictvím interpretativní fenomenologické analýzy. KLÍČOVÁ SLOVA ego-integrita, stárnutí, kvalitativní výzkum, interpretativní fenomenologická analýza
|
|
|
Integrita u seniorů
Demaj, Martina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce byla zaměřena na zkoumání integrity, jejích aspektů, podob a zdrojů u seniorů, které jsme na základě stanovených kritérií označili za osoby s vysokou mírou integrity. Cílem této práce bylo zachytit a porozumět unikátní životní zkušenosti těchto seniorů. Práci tvoří teoretická a empirická část. Teoretická část je tvořena přiblížením pojmů integrita a stáří, zejména se zaměřujeme na Eriksonovo pojetí integrity a koncept úspěšného stárnutí. Empirickou část tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem je hledání zdrojů a projevů integrity ve třech jedinečných životních příbězích seniorů ve věku 75-91 let. Data pro výzkum jsme získali v domově pro seniory pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které jsme následně analyzovali za použití metody interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky zde prezentujeme ze dvou perspektiv. První je analýza zkušenosti jednotlivých seniorů, druhá představuje perspektivu témat, která jsou pro integritu důležitá a objevila se u většiny našich respondentů. Těmito tématy jsou: Aktivita, Morální integrita, Důvěra - přijetí - odevzdanost, Způsoby prožívání, Skromnost, Vztahová orientace a Spiritualita. Dále jsme vytvořili kategorii pro jedinečné kvality, které se velmi významně objevily u jednotlivých respondentů. Jedná se o témata: Systém, pravidla, pořádek,...
|
|
|
Resilience u seniorů: Analýza rozhovorů
Fiantoková, Barbora ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem resilience čili zvládání nepříjemných podmínek v životě člověka. Cílem práce je nahlédnout na individuální zkušenosti resilientních osob v posledním životní . Dále máme ambici těchto resilientních seniorů při zvládání krizových situací s akcentem na jedinečnou životní zkušenost jednotlivce povaze našich výzkumných cílů jsme se rozhodli pro kvalitativní výzkum formu polostrukturovaného rozhovoru. Jelikož nám jde o zaznamenání a pochopení jedinečné životní zkušenosti, k analýze dat jsme vybrali metodu IPA. Výzkumný soubor představují výpovědi čtyř resilientních osob ve věku 80 až 90 let. Rozhovory byly analyzovány ve dvou krocích. Nejdříve jsme zjišťovali zkušenosti jednotlivých osob a jejich základní schémata, zdůraznili jsme podstatné vlastnosti a rysy našich respondentů. Na druhé úrovni jsme hledali společná témata a kategorie zkoumaných osob. Tato společná témata jsme nazvali "zdroje reslience." Klíčovým zjištěním práce je identifikace různých zdrojů resilience a jejich teoretické ukotvení. Byly identifikovány tyto zdroje: otevřenost, vztahy, aktivita, smysl života, smysl pro humor, absence ruminační zacyklenosti a realismus. KLÍČOVÁ SLOVA: Resilience. Stáří. Kvalitativní výzkum. Polostrukturovaný rozhovor. Interpretativní fenomenologická analýza.
|
|
|
Zdařilé stárnutí potřebuje „dobrý silný příběh“: perspektiva narativní gerontologie
Chrz, Vladimír ; Dubovská, Eva ; Poláčková Šolcová, Iva ; Hrabec, Ondřej
Příspěvek představuje perspektivu narativní gerontologie na příkladu výzkumu zaměřeného na problematiku resilience ve stáří. Východiskem je zde předpoklad narativní gerontologie (W. Randall), podle kterého je zdařilé stárnutí tvůrčím dílem, jehož podstatným nástrojem je „příběh, který žijeme“. Narativní gerontologie je součástí obecného přístupu v humanitních a sociálních vědách, kde se předpokládá, že naše zkušenost, naše myšlení, prožívání, jednání či identita jsou narativně konstruovány. Narativní přístup dává možnost porozumět tomu, že resilience či integrita ve stáří potřebují „dobrý silný příběh“. Příběhy, které žijeme, dávající souvislost, jednotu, směřování a smysl naší zkušenosti, je možné zkoumat pomocí hloubkových rozhovorů, které jsou analyzovány pomocí různých typů narativní analýzy. Jsou ukázány výsledky výzkumu resilience (psychické odolnosti) ve stáří, kde je identifikováno několik žánrů příběhů, které umožňují žít život jako zdařilý navzdory různých nepřízním, které s sebou stáří přináší.
|
|
| |
|
|
Sociální aspekty moderních deskových her
Jarůšková, Judita ; Hrabec, Ondřej (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se tematicky zabývá moderními deskovými hrami a zkoumáním interakcí malé sociální skupiny. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část poskytuje úvod do teorie hry jako takové s podrobnějším seznámením s dvěma koncepcemi her. Dále se zabývám definováním hry deskové a rozdíly mezi klasickými a moderními deskovými hrami. Moderním deskovým hrám je věnován větší prostor, je kladen důraz především na tři jejich aspekty, a to společenský rozměr hry, existence desky jakožto několika významového herního prostoru a specifický herní materiál. Teorie také zahrnuje představení metody analýzy interakčního procesu F. Balese a vybranou typologii rolí, které jsou obě použity v empirické části práce. V praktické části je pak představen výzkum kvalitativní metodologie spočívající v pozorování třech herních skupin během partie konkrétní moderní deskové hry (Zima mrtvých). Z každé pozorované hry byl pořízen zvukový záznam. Nasbíraná data byla následně kódována a zpracována podle uvedené metody analýzy interakčního procesu a podrobena další analýze. Výstupem z práce tak jsou především charakteristiky interakcí hráčů, popis jejich skupinových rolí a rovněž také tzv. komunikační hry, které byly u jednotlivých herních skupin identifikovány. Empirická část práce představuje...
|
|
|
Morální usuzování dětí mladšího školního věku
Havelková, Lucie ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Jak již název napovídá, v naší práci se zabýváme morálním usuzováním dětí. Jakožto obdoba DP Elišky Kuruczové i my jsme ke zkoumání morálního usuzování použili situace sociálních her, příběhy nespravedlivě úkolující autority a příběhy trestuhodných lží. Podklady pro naši práci jsme čerpali z teorie morálního vývoje Jeana Piageta, z jeho rozsáhlé publikace The moral judgement of the child z roku 1932, ve které Piaget prezentuje výsledky svých rozhovorů s dětmi. Piaget ve svém výzkumu tvrdí, že morální usuzování v dimenzi pravidel her je oproti jiným situacím složitější a vyžaduje již lepší orientaci v morální problematice. Piaget však veškeré hry považoval svou sociální organizací za soutěž, na což navazuje BP Elišky Kuruczové, která zkoumá, zda odlišná sociální organizace hry má vliv na morální orientaci v problematice daných her. Díky této BP, ze které jsme vycházeli jsme se my mohli zaobírat dalšími nezodpovězenými otázkami z Piagetova výzkumu a to zda existuje vztah mezi úrovní orientace v sociálních hrách a věkem dětí, či který z typů sociální organizace hry je pro děti nejméně/nejvíce náročný na orientaci. K triangulaci našeho zkoumání vývoje morálního usuzování jsme v rozhovorech použili příběhy o trestuhodné lži a nespravedlivě úkolující autoritě, u kterých jsme se snažili zjistit, zda...
|
host ::
RSS.