|
|
Integrační kurzy: poslední etapa švédského úsilí o začlenění přistěhovalců
Pokorný, Ondřej ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Integrační kurzy: poslední etapa švédského úsilí o začlenění přistěhovalců se zabývá analýzou integračních opatření v kontextu proměn švédské integrační politiky. S využitím teoretických modelů integrace autor ukazuje, že jejich zavedení bylo důsledkem řady faktorů, z nichž vyčnívá význam nedostatečného začlenění imigrantů a také sílící aktivizace státu blahobytu. Tento proces se sice nevztahuje výlučně na imigranty, ale právě v oblasti integrace přistěhovalců se zřetelně ukazuje, že stát má na jednotlivce mnohem větší nároky, než bylo zvykem dříve. Imigranti tak nemohou již tolik spoléhat na stát, ale musí se o své začlenění do společnosti sami zasadit. Účast v integračních kurzech je jednou z povinností, která se na imigranty vztahuje. Švédský přístup je však do jisté míry specifický. Kurzy totiž nejsou povinné pro všechny přistěhovalce, ale týkají se jen určitého segmentu nově příchozích. Integrační programy se odlišují i svým zaměřením na pracovní dimenzi integrace, jež spolu s výukou jazyka a společenskou orientací tvoří kostru posledních integračních snah Švédského království.
|
|
|
Problematická identifikace s Evropskou unií : analýza specifik dánského euroskepticismu
Hořejšová, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
(abstrakt) Tato disertační práce zkoumá faktory, které jsou charakteristické pro euroskepticismus Dánského království. Hledá odpověď na otázku, zda určitá národní specifika předurčují, čím se "dánská" verze euroskepticismu vyznačuje. Zkoumat národní verze veřejného euroskepticismu není v odborné literatuře příliš běžné, nicméně existující vědecké povědomí o euroskepticismu není dostačující a především nebere v potaz jemné nuance v projevech i příčinách euroskepticismu členských států. Ohled na národní specifika promítající se do podoby euroskepticismu je ovšem podle závěrů této práce klíčový pro vhodné nastavení komunikační politiky o evropských otázkách. Práce dochází k závěru, že v případě Dánského království jsou specifika jeho euroskepticismu, jež jsem identifikovala jako silné vnímání národní identity, referenda, výjimky z EU, specifický politický systém a koordinační systém evropských záležitostí, kořenem (tedy nikoli následkem) jeho euroskepticismu. Klíčová slova Evropská unie; Dánsko; euroskepticismus; výjimky; identita; veřejné mínění; komunikační politika.
|
|
|
Antikorupční strategie v Dánsku a ve Španělsku ve světle nových paradigmat veřejné správy
Chalupová, Petra ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Předmětem zkoumání této práce je problematika boje s korupcí, a to jak z pohledu teoretického, tak zejména praktického pohledu na antikorupční boj ve veřejném sektoru Dánska a Španělska. Tyto dvě země byly vybrány kvůli své nekoncepčnosti, kterou nezapadají do teze ekonoma Garyho S. Beckera operující přímou úměrou mezi velikosti veřejného sektoru a výší míry korupčního potenciálu ve státě. Práce si klade za cíl naleznout elementy ve veřejných sektorech obou výše zmíněných zemí, které jsou příčinou dánského úspěchu a španělského tápání v této oblasti. Výchozí tezí autorky práce je, že je-li ve státě optimálně nastaven systém národní integrity a v rámci něj správně fungují náležité nástroje a instituce (preventivní a represivní opatření), je antikorupční boj efektivní a může vést až k marginalizaci problematiky systémové korupce. Práce se tedy zabývá zkoumáním funkcionalit a vlivu vyváženého systému národní integrity na úspěšnost antikorupčního boje v rámci státu. Z položené teze následně vyplývá i úhel pohledu na boj s tímto fenoménem, a sice analýza problému z hlediska správní vědy, která tvoří pomezí mezi vědou právní a ekonomickou. Sociologický, sociálně-antropologický a kulturně-historický pohled je v této práci omezen, nikoli však opomenut.
|
|
|
Působení protestních hnutí v letech 1956 -1977 v Dánsku a Švédsku
Kučerová, Markéta ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Působení protestních hnutí v letech 1956-1977 v Dánsku a Švédsku" se zabývá činností sociálních hnutí, jež vznikala na území Dánska a Švédska v souvislosti se západní vlnou protestního aktivismu a celkové radikalizace mládeže 60. a 70. let 20. století. Jednalo se především o hnutí proti jaderným zbraním a válce ve Vietnamu a studentskou revoltu roku 1968. Práce analyzuje okolnosti vzniku, protestní akce a následné důsledky působení těchto hnutí v obou státech a jejím cílem je komplexní srovnání dánského a švédského případu. Tato komparace poté poukazuje na odlišnosti mezi protestními hnutími Dánska a Švédska v různých aspektech, jež jsou v textu popsány. Jedním z nich je vývoj levicového hnutí po roce 1956 a v jeho rámci vznik nových myšlenkových proudů, které značně ovlivnily směřování protestních hnutí. Další části se poté věnují průběhu a rozsahu demonstrací jednotlivých hnutí, jejich náplni, cílům a projevům, například prostřednictvím alternativní kultury. Práce dále poskytuje charakteristiky společensko-politické situace Dánska a Švédska ve zkoumaném období, z nichž vyplývají specifika vývoje protestních hnutí ve skandinávském regionu.
|
|
|
Motivace dánské rozvojové pomoci
Zwingerová, Iva ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá motivacemi, které stojí v pozadí dánské rozvojové pomoci. Dánsko patří k nejštědřejším donorům a nejaktivnějším hráčům na poli mezinárodní rozvojové spolupráce. Analýza motivů jeho pomoci nám umožní lépe pochopit, z jakých ideových konceptů vychází ochota této malé země pomáhat ostatním státům a jaké zájmy hrají roli při formulování rozvojové politiky. Základem pro identifikaci jednotlivých dimenzí motivace je pro nás široce nastavený teoretický rámec, který dělí motivace do sedmi kategorií: bezpečnost, moc, bohatství, osvícení vlastní zájem, prestiž, povinnost a humanitarismus. Autorka práce zastává hypotézu, že u Dánska lze identifikovat širší škálu motivů, než jen pocity mezinárodní solidarity, altruismu nebo morální povinnosti pomáhat, které se nejčastěji objevují jako vysvětlení v odborné literatuře. Na základě rozboru strategických dokumentů, podle kterých je hlavním cílem dánské rozvojové spolupráce snižování chudoby prostřednictvím trvale udržitelného růstu, a kvantitativní analýzy čtyř základních měřítek pomoci (objem, sektorová a geografická distribuce, kvalita) předpokládáme, že kromě humanitárních motivů, které dominují dánské rozvojové politice již několik desítek let, budou hrát důležitou roli také kategorie osvíceného vlastního zájmu, jenž je patrný zejména...
|
|
|
Konkurenceschopné, inovativní a sociální Finsko - model pro Lisabonskou strategii?
Hartmanová, Lenka ; Urban, Luděk (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Konkurenceschopné, inovativní a sociální Finsko - model pro Lisabonskou strategii? pojednává o konkurenceschopnosti Finska, o jejích základech a politice finského státu, která dosažení a udržení konkurenceschopnosti podporuje. Práce konfrontuje výsledky, kterých dosáhlo Finsko s cíly Lisabonské strategie. Zamýšlí se nad tím, jak by se ostatní státy mohly inspirovat dobrou praxí. Práce shrnuje ekonomicko-sociální základy finského modelu a ekonomickou krizi, kterou Finsko prošlo. Dále analyzuje strukturu ekonomiky a jednotlivé politiky, které přispívají ke konkurenceschopnosti. Případová studie projektů z regionu Helsinki ukazuje jak funguje finský model v praxi. Srovnání finské ekonomiky v hodnocení mezinárodních organizací zasazuje problematiku do širšího rámce. Následně se práce zamýšlí nad Lisabonskou strategií a konfrontuje ji s finským modelem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Europeizace Dánska: jak je důležité míti národní specifika?
Peregrinová, Hana ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Europeizace Dánska: jak je důležité míti národní specifika?" na příkladu dánského království hodnotí změny v chování politických aktérů v průběhu procesu integrace. Práce se soustředí na hlavní národní politické hráče - vládu, parlament a politické strany a sleduje, jak se přizpůsobují evropskému tlaku. Europeizace je definována z pohledu evropské integrace, tedy z pohledu shora dolů. Do procesu europeizace významně zasahují národní specifika, která ovlivňují podobu změn. Dánská vláda je nejdůležitějším dánským aktérem zapojeným do evropské politiky. Europeizaci vlády ovlivnila změna hlasování v Radě, díky níž byla dánská vláda nucena přijmout nové strategie při vyjednávání evropské legislativy. Specifikem dánského koordinačního systému je posílená role parlamentu prostřednictvím Výboru pro evropské záležitosti, který se podílí na schvalování mandátu pro negociaci. Politické strany jsou europeizovány prostřednictvím evropských referend. V průběhu dánského členství můžeme pozorovat změnu postoje některých politických stran vůči EU způsobenou europeizací. Vzhledem k pokračujícímu prohlubování evropské spolupráce, je europeizace neukončený proces, který je neustále formován národními specifiky.
|
|
|
Integrace uprchlíků v Dánsku: úspěch, či prohra? Práce jako záruka úspěšné integrace? Případ uprchlíků pocházejících ze středovýchodní Evropy.
Cingrošová, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Integrace uprchlíků v Dánsku: úspěch, či prohra? Zaměstnání jako záruka úspěšné integrace? Případ uprchlíků pocházejících ze středovýchodní Evropy." se zaměřuje na míru úspěšnosti integrace uprchlíků pocházejících ze zemí bývalého sovětského bloku, kteří na dánské území vstoupili v průběhu 70. a 80. let minulého století. Jedná se o případovou studii, která vychází z teoretických předpokladů o průběhu integračního procesu uprchlíků. Hypotézy jsou poté konfrontovány s empirickým výzkumem založeným na písemném dotazování žadatelů o azyl pocházejících z bývalých komunistických zemí středovýchodní Evropy. Tato studie pracuje se dvěma skupinami uprchlíků a třemi typy ekonomické integrace. Výsledkem analýzy je, že míra úspěšnosti integrace v Dánsku záleží na typu ekonomické integrace uprchlíka. Ta zároveň ovlivňuje další dimenze procesu - sociální a kulturní integraci. Jestliže nedošlo k úspěšné ekonomické integraci jedince, pak je poškozena i sociální a kulturní integrace. Výsledkem této situace je alespoň v případě zkoumaných uprchlíků nespokojenost s vlastním začleněním do přijímající země. Tito jedinci se necítí být součástí hostitelské společnosti a chtějí se v důchodovém věku vrátit domů. Dánská integrační politika založená na předpokladu "jakékoliv práce" tak u většiny zaručuje materiální...
|
|
|
Ukřižování ze Skalice - slohové souvislosti a otázka provenie
HOŘEJŠOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá deskovým obrazem Ukřižování ze Skalice z období první poloviny 15. století. První část textu se věnuje dosavadnímu bádání, stavu dochování desky a ikonografii. V dalších kapitolách jsou popsány návaznosti skalické desky na českou tradici deskového malířství a vysvětleny vazby na vídeňskou deskovou malbu první poloviny 15. století, která byla spojená například s Hansem von Tübingenem, s Mistrem Fridrichova oltáře nebo s Mistrem Albrechtova oltáře. Následující část práce srovnává Ukřižování ze Skalice s dalšími českými deskovými obrazy s motivem Ukřižování. Poslední kapitoly se pak věnují otázce objednavatele, původu a funkce Skalického Ukřižování.
|
|
| |
host ::
RSS.