|
|
Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka
Čechová, Tereza ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
NÁZEV: Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka AUTOR: Tereza Čechová KATEDRA: Obecná antropologie VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jakub Marek, Ph.D. ABSTRAKT: Diplomová práce Faust a úloha mýtu ve filozofii českých myslitelů: Bratránek, Masaryk, Patočka, se zabývá faustovskou tématikou a její rolí v jednotlivých dílech uvedených filozofů. V diplomové práci je stručně obsažen vznik a vývoj faustovského mýtu, jeho nejznámější literární zpracování, i jeho podoba na českém území. Stěžejní kapitoly práce pak tvoří ty, jež jsou zaměřené na takové texty uvedených myslitelů, které se zaobírají právě faustovskou tématikou. Výsledné analýzy a komparace jsou přínosem v oblasti vyobrazení a uspořádání úlohy faustovského mýtu v české filozofii, a to především z důvodu odlišných přístupů, cílů i metod bádání, které ve svých pracech F. T. Bratránek, T. G. Masaryk a Jan Patočka využívají. KLÍČOVÁ SLOVA: Faust, mýtus, smlouva s ďáblem, Goethe, česká filozofie, filozofie dějin, Jan Patočka, F. T. Bratránek, T. G. Masaryk
|
|
|
Genealogie apollinského a dionýského principu
Soška, Bernard ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Tato práce je zaměřena na dílo práce je pokus odhalit původ pojetí apollinského a dionýského principu. Vycházíme předpokladu, že Nietzsche své pravé zdroje ve před čtenářem zamlčuje. práci ovšem na základě četných indicií z árního textu ukazujeme, že jak dionýský, tak německé romantické tradice první poloviny 19. století. Tuto tezi dokládáme na mnoha příkladech autentických pramenů, s nimiž Nietzsche při práci na své prvotině prokazatelně pracoval. Stěžejním "objevem" práce spočívá v historické kontextualizaci formování obou principů v povahu řecké kultury.
|
|
|
Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii
Vodička, Marek ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
Pojmy dekadence a zdraví v Nietzscheho pozdní filosofii Tématem práce jsou motivy dekadence a zdraví, které v Nietzscheho pozdním myšlení zaujímají prominentní pozici. Centrem zájmu práce jsou Nietzscheho díla z roku 1888, tj. Případ Wagner, Soumrak bůžků, Antikrist, Ecce homo a Nietzsche kontra Wagner, ovšem odkazů na ranější díla bude rovněž využito. Práce si klade za cíl prozkoumat, co motivy dekadence a zdraví pro pozdního Nietzscheho znamenají, jakou roli mají v rámci jeho filosofického projektu přehodnocení všech hodnot, a jak spolu vzájemně souvisejí. Práce se bude snažit uplatňovat tezi, že v Nietzscheho pozdním myšlení tyto dva motivy představují protiklady, totiž protiklady míry či "směru" vůle k moci, která se v nich manifestuje - dekadence neboli tělesný úpadek reprezentuje v Nietzscheho chápání linii upadajícího života, která se vyznačuje nedostatkem vůle k moci, utrpením z "chudosti životem", zatímco linie zdraví či zdařilosti reprezentuje vzestupný život vyznačující se přebytkem životní síly a rovněž tímto přebytkem trpící. Pojmy dekadence a zdraví tedy budou pojímány jako fyziologické manifestace těchto dvou směrů či, poněkud hrubě řečeno, "vektorů" vůle k moci. Předmětem první kapitoly bude obhájení právě této základní teze, druhá kapitola se bude zabývat Nietzscheho diagnostikou konkrétní...
|
|
|
Člověk jako tvor středu aneb skromný komentář k Herderově filosofii
Vostárek, Adam ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Hlavním cílem této práce je zprostředkovat českému čtenáři přístup k filosofii polozapomenutého autora 18. století, Johanna Gottfrieda von Herdera. Tento žák I. Kanta je dozajista někým, koho bychom neměli z kánonu německé klasické filosofie vyřazovat. Ne nadarmo označil Herdera Goethe za Bratra Humana. Právě pojem lidskosti je právoplatným cílem mé interpretace. Jedná se totiž o pojem základní. Tato práce si pak klade za cíl provést nejprve výklad dvou stěžejních děl J.G. Herdera, Eseje o původu řeči a Vývoje lidskosti, přičemž tato díla zde vyložíme tak, aby vynikla jejich propojenost, která je, jak se domnívám, zcela zřejmá. Poté se přesuneme do syntetické části této práce, kde hodlám interpretovat poznání nabyté předchozím výkladem a obohatit ho o poznatky z dalších Herderových spisů. Cílem této syntetické kapitoly je pak dojít k výkladu onoho stěžejního termínu Herderovy filosofie, termínu lidskosti, který Herder staví do úplného centra svého filosofování. Klíčová slova: Herder, lidskost, řeč
|
|
| |
|
|
Případ Rousseau: utváření jedné existence
Kojanová, Anna ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
V této diplomní práci jsem vycházela z pozdního díla Michela Foucaulta (Courage of truth, Fearless speech) a zkoumala jsem, jaký vliv může mít pravda a pravdomluvnost jako aktivita na sebeutváření jedince (Užívání slastí, Péče o sebe), konkrétně na sebeutváření Jeana-Jacquese Rousseaua, jenž je zachycené v jeho autobiografických dílech (Vyznání, Dialogy: Rousseau, Soudce Jean-Jacquese, Sny samotářského chodce). Ve své práci jsem se snažila určit, za jakou pravdomluvnou osobu by mohl být pokládán (prorok, mudrc, učitel, parrhesiastés či kynik). Abych toho mohla dosáhnout, čerpala jsem i z jeho dalších filosofických děl a ze sekundární literatury (Rozpravy, Esej o původu jazyků, Společenská smlouva, Emil aneb o výchově, Dopis d'Alembertovi, Jean-Jacques Rousseau, Transparency and Obstruction) a hledala jsem důkazy o jeho skutečné povaze a myšlení, které jsem následně s pomocí Vyznání dávala do souvislostí. Klíčová slova: Pravda, parrhesie, odvaha k pravdě, parrhesiastés, kynik, sebeláska, falešné mínění o sobě, srdce, vášně, představivost, lidská přirozenost, společenské nerovnosti.
|
|
|
Člověk ve světle vědy
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Práce se věnuje pojetí vědy ve vrcholném a pozdním myšlení Friedricha Nietzscheho v kontextu jeho chápání člověka, lidského světa a možnosti jejich vědeckého poznání. Problematiku vědy a obecně poznání klade do souvislosti s významnými motivy Nietzschova myšlení: problémy morálky, přehodnocení všech hodnot, pozice "mimo dobro a zlo", lidské svobody, tělesnosti, motivem nadčlověka, asketickým ideálem a mnohými dalšími. Zvláštní pozornost je věnována problematice pravdivosti v kontextu Nietzschova postoje k idealismu. Klíčová slova Člověk; věda; nadčlověk; Nietzsche; morálka; poznání; pravda; omyl; intelekt; tělo; vůle k moci; pud a instinkt; vývoj; idealismus; nihilismus; amor fati; mimo dobro a zlo; svoboda; asketický ideál.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.