|
|
Intermedialita v moderní literatuře
Michlová, Lucie ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce nastiňuje jeden z typů intermediálních projevů v literatuře, a to hudební kompozici transformovanou do struktury moderního románu. Téma vychází z filosoficko-estetických myšlenek o výsostném postavení hudby v rámci ostatních umění, na jehož základě jsou popsány konkrétní projevy vztahu literatury a hudby. Ve sféře těchto různorodých spojitostí je pozornost věnována souvislostem hudební a románové kompozice (projev hudební kompozice v románu je nazván jako hudebnost literatury). V ústřední části práce jsou prostřednictvím rozboru tří děl (Penězokazů Andrého Gida, Kontrapunktu Aldouse Huxleyho a Tonio Krögera Thomase Manna) ukázány možnosti románového využití hudebních kompozičních prostředků, konkrétně souběžného provádění více melodických linií, hudebních cyklických forem a leitmotivu.
|
|
|
Téma lidské identity v díle Václava Havla
Voralová, Hana ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
V první části práce je zahrnutý stručný přehled o historických událostech a změnách ve společnosti uvnitř "normalizačního" Československa, který se týká zejména vzniku Charty 77 a VONSu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných) jako dvou společenství, jež sehrála velmi důležitou roli v bojích za lidská práva a svobodu během této éry. Byla přiblížena psychologie komunistického režimu, jejíž důsledky projevené na "identitě národa" by se daly považovat za nejzávažnější vzhledem k tomu, že sahají až do současnosti. Václav Havel byl jedním z hlavních představitelů československého disentu a jeho hry se zabývaly problémem "lidské identity" v takto složitém období. Hlavním cílem této práce bylo objasnit souvislosti mezi problémem ztráty "lidské identity" uvnitř reálné "normalizační" společnosti a společnosti uvnitř Havlových děl. Převážná část práce byla tedy věnována analýze jeho specifické tvůrčí metody. Byly porovnány jeho hry, eseje i korespondence. Hra Largo desolato (1984) byla vybrána pro detailní interpretaci a závěrečnou komparaci s texty dalších disidentů (Kantůrková, Kohout, Vaculík). Klíčová slova disent, drama, identita, komunismus, normalizace
|
|
| |
|
|
Jan Balabán: Hledisko centra a periferie
Vildová, Hana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Následující práce se zabývá interpretací literárního díla spisovatele Jana Balabána. Budeme zkoumat především, zda můžeme jeho dílo kategorizovat podle tématu centra a periferie. Nejprve se zaměříme na problematiku postavy - její specifické rysy. Shlomith Rimmon-Kenanová a Seymor Chatman a jejich teorie postavy přinesou v souvislosti s dílem Jana Balabána zajímavé poznatky. Tyto rysy se pokusíme najít v díle Jana Balabána. Dále se budeme zabývat tématem víry a prostředí. Pro interpretaci nám také poslouží recenze a studie, které byly na Balabánovy knihy napsány.
|
|
|
Mýtus a paměť v poezii Karla Šiktance
Svatoňová, Eva ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá poezií Karla Šiktance vydanou v období mezi druhou polovinou šedesátých a počátkem sedmdesátých let. Jejím cílem je pokus o interpretaci čtyř v této době vzniklých sbírek (Zaříkávání živých, Adam a Eva, Český orloj, Tanec smrti aneb Pámbu ještě neumřel) se zřetelem k tématům a otázkám, jež jsou všem interpretovaným dílům společná. Jako stěžejní téma vybraných básnických cyklů bylo v této práci zvoleno Šiktancovo pojetí člověka souvisejícího, tzn. člověka pevně zakořeněného ve společnosti i prostoru a spjatého s jejich minulostí. Práce si klade ambici vyložit způsob, jakým v básníkově poezii vzniká celistvý obraz lidského jedince, jehož bytí je předurčeno společenstvím, do něhož během svého života vrůstá, přijímá jeho řeč, paměť a dějiny, které mají svůj počátek až v samotné mytické minulosti, a pokračuje v jeho velkém příběhu.
|
|
|
Obraz Jana Palacha v české kultuře
Jáchimová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se věnuje analýze kulturního obrazu Jana Palacha a to především analýze symbolů a mýtů, jejichž prostřednictvím je tento obraz konstruován. Hlavní pozornost věnuje pojmu oběť - soustředí se na připodobnění Jana Palacha archetypům oběti Krista a mladých mučedníků. Ve druhé části je Jan Palach analyzován jako oběť národní. Pozornost je zaměřena na spojení Palacha s Janem Husem a zařazení Palachova pohřbu mezi specifickou tradici českých pohřbů jako tichých národních demonstrací. Autorka postupovala metodou analýzy diskurzu. Při práci využívá nejen textových materiálů (krásné i faktografické literatury), ale opírá se i o fotografické a dokumentární filmové záběry.
|
|
|
Kategorie výběru z hlediska kategorie autora a fáze geneze literárního procesu
Kroulíková, Lucie ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je poukázat na význam kategorie výběru v literárním procesu, jež dosud není systematicky zpracovaná. Mapuje její výskyt ve všech složkách textové geneze, konkrétně se zaměřuje na autora jako produktora výběru a zkoumá, do jaké míry výběr jeho prostřednictvím ovlivňuje konečnou podobu literárního díla. Práce se z hlediska selekčního principu zabývá výběrem z aktuálního světa a jeho následnou verbální reprezentací realizovanou výběrem konkrétních literárních postupů a jazykových prostředků. Kategorie je zasazena do širokého kontextu své interdisciplinární působnosti a je zdůrazněna i její vědomá a nevědomá povaha a nadindividuální determinanty. V závěru nahlíží práce na autora z druhé strany - jako na produkt výběru - a klade si otázky výběrových kritérii za účelem konstituování literárního kánonu.
|
|
|
Typy intertextovosti v díle Františka Hrubína
Nedomlelová, Iva ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá typy intertextových vztahů v Hrubínově díle Jobova noc. Obsahuje teoretickou část, ve které se věnuje vybraným teoretikům zabývajícím se intertextovostí, pokouší se do jejich úvah hlouběji proniknout a kriticky je reflektovat. Po krátké pasáži, která se zamýšlí nad dále využitou metodou interpretace na základě intertextového navazování, následuje část praktická. Ta se zaměřuje na evidenci a interpretaci intertextových odkazů v Jobově noci. Cílem je dobrat se k hlubšímu pochopení díla, které se dosud dočkalo jen velice málo početných interpretací, jež by nebyly zkreslené dobovými měřítky po roce 1948.
|
|
|
Stereotypy v díle Járy Cimrmana
Bulejová, Hana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dramatickým dílem Járy Cimrmana, jehož vznik zajistila dvojice autorů Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Po úvodních kapitolách pojednávajících o genezi mystifikační legendy jménem Jára Cimrman, o cestě této osobnosti z rozhlasu na divadelní prkna a o samotném cimrmanovském kultu, se zaměříme na poetiku Divadla Járy Cimrmana. Styčné rysy divadelního souboru, mezi které patří specifické herectví, fenomén semináře a imaginativní humor, vedou potom přímo k vytyčení opakujících se stereotypů v dramatické produkci divadla. V dalším zkoumání se budeme zabývat žánrovým vymezením her i jejich obsahovým, tematickým a motivickým rámcem. Cílem práce je vysledovat tyto motivy, pokusit se je interpretovat a nastínit jejich postupný progres jak v rámci samotných her, tak v rámci dobové společenské atmosféry.
|
|
|
(Re)Konstrukce subjektivity a času v žánru autobiografie
Soukupová, Klára ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá novější teorií autobiografie. Jejím metodologickým východiskem je literární naratologie, ale interdisciplinárně využívá i poznatků z filozofie, psychologie či kognitivních věd. Dokládá, že autobiografie autorovu identitu nezrcadlí, ale že identita je v ní narativně konstruována. V oblasti pravdivosti autobiografie zohledňuje problematiku autobiografické paměti a její spolehlivosti, v souvislosti s žánrovými normami se zabývá pamětí kolektivní. S využitím teorie pozicionality předkládá pojetí autobiografie jako formálně a narativně ukončeného díla, které však odráží současnou situaci a pozici píšícího autora. Prezentované teze diplomová práce ilustruje na autobiografických textech české i světové literatury. Klíčová slova autobiografie, paměť, narativní identita, referencialita, teorie pozicionality
|
host ::
RSS.