|
|
Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Lidice v Gymnáziu Kladno
Šonová, Kateřina ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Pietní vzpomínka na vyhlazení obce Lidice v Gymnáziu Kladno primárně zpracovává průběh této vzpomínkové akce a informování studentů Gymnázia o historických událostech, které se staly na jeho půdě. Dále se snaží přiblížit problematiku předávání historického vědomí dalším generacím a cest, které k této osvětě mohou vést. Rovněž se snaží reflektovat aktuální situaci v informování dalších pokolení a její výzkum se opírá o hmatatelné i vzpomínkové zdroje. Tedy literaturu a rozhovory s narátorkami a narátory. Je rozdělena do tří výkladových kapitol. Úvodní část práce se věnuje metodologickým postupům, na základě kterých byla zpracovávána, a rešerši informačních zdrojů zahrnujících dostupnou literaturu, archivní prameny, internetové zdroje a další typy podkladů. Rovněž zahrnuje podrobně sepsaný proces vedení rozhovorů, od vytipování a oslovování osmi narátorek a narátorů, po průběh všech uskutečněných rozhovorů, kterých bylo pro účely předkládané práce nahráno celkem osm. Druhá část práce ukotvuje předkládaný výzkum do teoretického rámce. Nabídnuta je historie Gymnázia Kladno, osud obce Lidice spolu s události jemu předcházejícími a následujícími a v neposlední řadě se zabývá problematikou paměti, kultury vzpomínání, místy paměti a historického vědomí. Tato část je...
|
|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
(Horo)lezectví v Českém ráji ve 2. polovině 20. století
Marková, Martina ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Lezení ve skalních městech Českého ráje začalo být ve větší míře provozováno již na konci 19. století. Poměrně specifické vlastnosti zdejšího pískovce lákaly již od počátku lezce z celé republiky i ze zahraničí. Po roce 1948 bylo mnoho místních horolezců, jejichž kvality byly neoddiskutovatelné, a to i v celorepublikovém měřítku, odkázáno pouze na lezení v oblastech tehdejšího Československa. Do roku 1989 mnozí nemohli vycestovat a dokázat tak své kvality i ve světě. Těch, kteří se zahraničních expedicí zúčastnili a mohli si splnit své sny, nebylo mnoho. Kontakt se zahraničím přinášel mj. i možnosti získávání nových informací, cestu k novým lezeckým pomůckám, stylům a vůbec vybavení všeobecně. V řadě případů takové možnosti chyběly a někteří horolezci si museli vypomáhat různě až do doby, než se na Západ dostali. Práce má za cíl, za použití metody orální historie a kvalitativní obsahové analýzy, nastínit obraz horolezectví v Českém ráji na pozadí limitů komunistického Československa. Jednotlivé kapitoly sledují vnímání horolezectví a jeho místní historie, vnímání omezených možností k vycestování a téma nedostatku lezeckého vybavení. Poslední kapitola sleduje proměnu horolezectví v daném regionu po roce 1989. Klíčová slova: horolezectví, lezení, Český ráj, Hruboskalsko, horolezecké spolky,...
|
|
|
Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína
Stehlíková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína" se týká privatizovaného podniku v městě Kolíně. Vypracovaná práce zkoumá názory a každodenní život zaměstnanců tohoto podniku a obyvatel Kolína. Podává přehled o historii a vývoji podniku Tatra. Představuje okres Kolín a zaměřuje se především na popis v období tzv. normalizace, které se dotklo města, podniku, obyvatel, ale i celého Československa. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky. Propojuje pracovní prostředí, osobní životy, volnočasové aktivity, sociální kulturu města a obyvatel, kteří byli součástí velkého podniku a historie města Kolína. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory doby tzv. normalizace a také současný vztah lidí k místu, kde prožili větší či menší část svého života.
|
|
|
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
|
|
|
Zaniklá obec Přísečnice ve vzpomínkách jejích obyvatel
Střihavková, Monika ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obcí Přísečnice (okres Chomutov) zaniklé v důsledku výstavby stejnojmenné vodní nádrže na pitnou vodu v první polovině 70. let 20. století. První část práce stručně popisuje dějiny Přísečnice do roku 1945, druhá se věnuje dění v obci od konce druhé světové války až do jejího zániku. Tato část se nejprve zaměřuje na vývoj obce ve 40. a 50. letech a přibližuje podobu Přísečnice a život v ní v letech šedesátých. Dále se věnuje důvodům výstavby přehrady, jednáním o výstavbě a problémům, které při těchto jednáních v souvislosti s likvidací Přísečnice a jejích osad vyvstávaly. Poté se zaměřuje na samotný proces likvidace, který začal zrušením hřbitova na začátku roku 1970 a skončil demolicí posledních domů v roce 1974. Třetí část práce se věnuje životu přísečnických obyvatel po vystěhování a také jejich současnému vztahu k místu, kde prožili větší či menší část svého života. Text samotný vznikl na základě studia dostupných archivních materiálů a orální historie a přibližuje nejen pohled institucí, které rozhodly o stavbě přehrady a organizovaly demolici obce v její zátopové oblasti, ale také zkušenost přísečnických obyvatel s nuceným vystěhováním. Staví tak proti sobě deklarovaný celospolečenský zájem v podobě dostatečného množství pitné vody a osudy obyvatel obce, kteří...
|
|
|
Počátky ženského ledního hokeje na Kladně
Marková, Marie ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Tématem práce je ženský lední hokej na Kladně a jeho počátky v druhé polovině let 80. a začátkem let 90. Hlavní řešenou problematikou je pochopení kontinuity kladenského ženského hokejového týmu v jeho raném období. K výzkumu a hledání odpovědi je využit interpretativní přístup Clifforda Geertze a metoda orální historie. Vznik prvního kladenského klubu je uveden do historického kontextu ženského hokeje ve světě i v tehdejším Československu. Na základě analýzy a interpretace rozhovorů se sedmi zakládajícími členkami družstva je sestaven příběh kladenského týmu, který je pomocí různých úhlů pohledu postupně prohlubován a vysvětlován. Oddíl je zasazen do kladenského prostředí, je ukázána každodenní činnost hokejistek a změna týmového soužití v prvních pěti letech existence klubu. Za hlavní faktory zajišťující kontinuitu ženského kladenského klubu je určena proměna týmu ze skupiny založené zejména na přátelství na družstvo stojící na vztahu ke hře a schopnost zakládajících hráček přijímat nové členy do oddílu. Práce vysvětluje založení tradice jednoho sportovního oddílu a přispívá tím k mapování dějin sportu v Československu.
|
|
|
Kontakty krajanů ze SRN a Rakouska s Československem (1947 - 1967)
Charamzová, Alena ; Vondráková Bortlová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kontakty krajanů ze Spolkové republiky Německo (bývalé Západní Německo) a Rakouska s Československem v letech 1947 - 1967. Cílem práce bylo zjistit, jak krajané udržovali kontakt se svou vlastí v období komunistické nadvlády. Výzkum se opírá především o archivní materiály vzniklé činností Československého ústavu zahraničního, instituce mající i dnes na starosti otázku krajanů. Práce nejprve analyzuje obsah a strukturu korespondence krajanů s touto institucí, jakožto hlavní formu komunikace a dále také návštěvy krajanů v Československu, jejich průběh a formu. Zakončena je kapitolou věnovanou rozboru forem a realizace ideologického působení československého režimu na krajany, na kterém se kromě Československého ústavu zahraničního podílely i další instituce. Například Ministerstvo zahraničních věcí. Ideologické působení bylo součástí veškerého kontaktu krajanů s vlastí. Pro krajany měl kontakt s vlastí, ať už v podobě korespondence či osobních návštěv velký význam. Klíčová slova: krajané, SRN (Západní Německo), Rakousko, Československý ústav zahraniční, 1947 - 1967.
|
|
|
Nabídka spotřebního zboží a služeb v Opavě v době tzv. normalizace
Stříbná, Klára ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato práce bude pojednávat o nabídce spotřebního zboží ve městě Opava a dostupnosti různých služeb pro místní občany v letech takzvané normalizace. Práce si bude klást otázku, co v Opavě a jejím okolí bylo, co chybělo či jak byli s celou nabídkou spotřebního zboží a služeb spokojeni místní obyvatelé. Práce bude sledovat proměny veřejného prostoru města v souvislosti se změnami nabídky. Celá diplomová práce se bude mimo jiné opírat o rozhovory s pamětníky s tímto prostředím spjatých. K tomu bude využita jako jedna z metod bádání také orální historie. Tato metoda v oblasti soudobých dějin, na které se tato práce bude soustředit, využívá toho, že účastníci zkoumaného období a zároveň jeho svědkové stále žijí a mohou se tedy na základě svých zážitků, zkušeností, vzpomínek k minulým událostem vyjádřit.1 1 Vaněk, M. a kol.: Orální historie (skriptum). Orální historie: Metodické a "technické" postupy, Olomouc 2003, s. 1.
|
|
|
Příčiny a důsledky politické krize na Slovensku v roce 1947
Vaňous, Jaroslav ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Politický systém ČSR mezi lety 1945 - 1948 stále zasluhuje pozornost historického bádání. Slovenská politická krize na podzim roku 1947, které se práce věnuje, je nepochybně jedním z klíčových témat tohoto dějinného období a rovněž bývá označována jako generální zkouška na převzetí moci KSČ/KSS v únoru roku 1948. První kapitoly práce analyzují zánik nedemokratického režimu Slovenské republiky a hlavní znaky politického systému obnovené ČSR. Další část se zabývá okolnostmi klíčových a zároveň jediných voleb v tomto období, které se uskutečnily v květnu roku 1946. Jejich výsledkem bylo poměrné vítězství Demokratické strany na Slovensku, což kontrastovalo se silnou pozicí KSČ v českých zemích. Politická situace ve státě se zhoršovala a na podzim roku 1947 vyústila do hluboké politické krize, které předcházelo odhalení údajného "protistátního spiknutí." A právě cesta k těmto událostem, jejich průběh a důsledky tvoří nosné téma této práce. Umožňují hlubší poznání skutečnosti vzrůstajícího vlivu KSČ/KSS na celkové společenské, politické a ekonomické klima v ČSR mezi lety 1945 - 1948.
|
host ::
RSS.